Jitka Polanská Učitelé jsou v podobné pozici jako tvůrci Boženy, zaznělo na předpremiérové projekci a následné debatě, kterou Česká televize uspořádala speciálně pro skupinu češtinářů. Jak to? De facto též popularizují nějakou látku a snaží se, aby to nebyla nuda.
Mladá architektka Jana Šerá chtěla po škole někam vycestovat a chvíli tam pobýt. A na té cestě chtěla uplatnit svou profesi. Nakonec postavila školu v Nepálu, a to jako členka české organizace Meem Architecture, která navrhuje školy z přírodního materiálu a v harmonii s okolní přírodou.
Když mu bylo 24 let, založil gymnázium Přírodní škola, které vede dodnes. Je tak po padesátce možná služebně nejstarším ředitelem v Česku, i když nosí spíš pohorky než kravatu. Jeho vize školy má hluboké kořeny, vedou k legendárním projektům Dona Boska, Eduarda Štorcha, Přemysla Pittra nebo Antona Makarenka.
American Academy založil podle svých slov proto, aby ukázal, jak má vypadat kvalitní vzdělávání. „Americký koncept středních škol je velmi zajímavý, řekl bych inkluzivní,“ říká Ondřej Kania. Nedělí se na odborné školy, gymnázia atd. Všichni studenti z jedné oblasti chodí do té samé školy, kde se mohou specializovat.
Chcete si prohlédnout město, jak ho chodec neuvidí, v různých modelech a zábavných instalacích, a to až do nejmenších titěrností? Otevřete si Město pro každého. Z čeho jsou asi vyrobené splašky nebo pouliční lampy, jaká auta zde jezdí po ulicích? A díky textům architekta Osamy Okamury je kniha s podtitulem Manuál urbanisty začátečníka nejen hravá a názorná.
„Většina Čechů si Jana Amose spojí jen s pár vyprázdněnými hesly, přitom to byl skutečný génius,“ říká jeden z předních znalců Komenského díla Jan Hábl. O Komenského se začal zajímat už jako student pedagogické fakulty, a to pod vlivem jednoho sloganu: škola má být dílnou lidskosti.
Vánoce jsou mocným generátorem rodinné pohody, alespoň v našich představách. Děláme vše, aby to tak bylo. Křivka těšení, očekávání a příprav prudce stoupá celý advent, což z prosince dělá nejhektičtější měsíc v roce. Úkoly i události se na nás valí, doba je rychlá.
Před dvaceti lety se jako mladý vědec-matematik vypravil z Uralu do Prahy, aby si zde vyměnil zkušenosti se svým českým kolegou. Oproti původnímu plánu v Česku nakonec zůstal, vědu odložil a věnuje se byznysu a podpoře přemýšlivých dětí. „Postupně jsme přišli na to, že rozvoj talentů musí cílit na celou osobnost nadaného dítěte.
Existuje něco jako utajené nadání a postihuje to často dívky. Tabulka nadaných a mimořádně nadaných žáků, kterou si vede ministerstvo školství, to nepřímo potvrzuje. Na jednu nadanou dívku v ní připadají čtyři chlapci. Kde jsou ty ostatní? Přehlíží je český stát, nebo se k nim chová přímo macešsky?