Jiří Vymětal: Covid kosí naši školu, už jsem zůstal v kanceláři sám. Nabíjí mě vnitřní statečnost dětí a učitelů s nepříjemnou rouškou na puse

Je to zvláštní doba, viďte. U nás ve škole jsem v kanceláři zůstal sám – paní zástupkyně i obě sekretářky jsou nemocné nebo v karanténě. Práce tím neubylo, ale mě paradoxně nabíjí to, jak jsou najednou v náročných chvílích vedle mě lidé, kteří dodávají klid, nabízejí pomoc, povzbudí.

V Barceloně se šlo po půl roce do školy: Roušky, teploměry, místo objímání vzdušné polibky a úpěnlivá víra, že zase brzy neskončí všichni doma

Milena Dubšíková žije s dvěma syny už pět let ve španělské Barceloně. Než přišel koronavirus, všichni tři „chodili“ do stejné školy, vzdálené jen tři minuty od domu – Max do druhé třídy, Ignác do šesté a jejich maminka, profesí scénografka, vedla ve škole výtvarné kroužky pro děti i rodiče.

Jaroslav Jirásko: Desinfikuju stoly v jídelně, měřím dětem teplotu a vydávám a zase ruším pokyny. Jsem ještě vůbec ředitel školy?

Můj faktický začátek nového školního roku nastal letos 24. srpna. Těšil jsem se na něj jak malý Jarda, hlavu plnou ideálů, plánů. Před odchodem do školy čtu u ranní kávy jakousi brožuru o řediteli jako pedagogickém lídrovi. Mimo jiné v ní stálo : “Ředitel – pedagogický lídr je především vizionář.

Tabule se maže koštětem, děti jsou velmi živé a na vzdělání nikomu moc nezáleží, říká Češka, která učila angličtinu na indonéském ostrově Lombok

Adéla Klečková si vždycky přála učit děti v rozvojové zemi. Pomýšlela na Afriku, ale nakonec ji osud zavál na indonéský ostrov Lombok. „Měla jsem tříletou zkušenost z české základní školy, ale na tu jsem mohla rovnou zapomenout. Lombocké děti jsou velmi temperamentní a hlučné.

Nejdřív jsem se té práce chtěla zbavit, ale teď je to to nejhezčí v mém životě, říká učitelka z krajanské školy v Chicagu. Sblížila místní českou komunitu

Irena Čajková odjela do Chicaga před více než čtvrtstoletím. Mělo to být na rok, je tam dodnes. Začínala jako servírka a barmanka, pak ale vystudovala a nyní vyučuje španělštinu na Chicagské univerzitě. Nejvíc ale miluje práci učitelky v české sobotní škole.

Michal Černý: 1. září se blíží. Začneme co nejnormálněji, zachováme chladnou hlavu a budeme si držet palce

Školní rok 2020/2021 vypukne už za pár dnů, a s blížícím se začátkem školy narůstá nervozita mnohých rodičů a učitelů. Co bude, jak to bude, na co se máme připravit? Asi většina lidí ví, že ministerstvo školství vydalo 18. 8. manuál pro školy, v němž stálo, že děti budou povinny nosit mimo třídu roušky, aby hned další den přišla změna a roušky nově třeba nejsou.