Jan Brož: "Jakožto člověka, který české školství opustil v předinternetové době žákovské knížky, mě překvapilo, kolik kanálů škola využívá." FOTO: Tomáš Novák

Jan Brož: Jako rodič prvňáka procházím informačním chaosem. K čemu je proboha notes s kytarou? 

Už na maškarním plesu mateřské školy lze spolehlivě rozpoznat, s jakou intenzitou se plánují rodiče zapojit a podílet na vzdělání dětí. Jedna skupina potomků je obvykle nastajlovaná do vymazlených superhrdinů, robotů a dalších složitých masek, jejichž výroba či nákup vyžadovaly značnou časovou i finanční investici. Druhá část dětí jde za podivně nakombinované kovbojorytíře inspirované rychlým prohledáním šatníku a bedny s hračkami v předvečer akce. Při pohledu na našeho zombie-piráta bylo nutné si přiznat, že patřím k té druhé části. 

Smířen se stavem věcí jsem prvního září vyprovodil prvňáka poprvé do školy. Byl jsem informačně vybaven krátkým pohledem na webovou stránku základky a zároveň pohlcen naivní představou, že veškeré potřebné provozní informace se dozvím na třídní schůzce. 

Čtěte také  Marie Gottfriedová: Nenechme si zkazit návrat do školy hygienickými opatřeními. Klid a radost jsou nejlepší školní pomůcky

Namísto očekávaného oznámení o provozu jídelny či družiny jsem se však nedobrovolně ocitl na podpisové megaakci. Po třetím souhlasu s GDPR jsem ztratil přehled, co se vlastně podepisuje. Hromadná signace vzhledem ke spokojenosti vyučujícího proběhla nakonec zřejmě úspěšně, kde a co bude věčně vyhládlý syn jíst a jestli ho po skončení vyučování převezme družinářka, nebo bude vysazen mezi bezdomovce do blízkého parku, zůstalo nezodpovězeno. 

Pokus následujících dní zaplnit informační mezeru se ukázal být zdrojovým peklem. Jakožto člověka, který české školství opustil v předinternetové době žákovské knížky, mě překvapilo, kolik kanálů škola využívá. Jsou to samozřejmě ty digitální – webová stránka školy, podstránka družiny a email třídního učitele. A pak ty klasické, léty ověřené, jako jsou notýsek se známkami, notýsek do družiny, notýsek s kytarou (nevím, k čemu slouží, zatím je prázdný, ale prý ho je potřeba pravidelně kontrolovat). A také nástěnka školy. Pravidelný monitoring všech informačních kanálů přináší v základních obrysech přestavu, jakým povinnostem je třeba dostát, jaké úkoly splnit a o co v základní škole zhruba jde. 

Sešit s kytarou
Notýsek s kytarou FOTO: Jan Brož

Přesto to však není představa zdaleka ucelená a dochází k častým nedorozuměním, což angažovaní a moderní rodiče kvapně vyřešili založením poradních whatsappových a facebookových skupin. Tyto formy komunikace jsou samozřejmě skvělé pro šíření informací, stejně jako dezinformací. 

Jeden příklad: děti si domácí úkoly v pracovních sešitech mají označovat hvězdičkou. Někteří prvňáčci se však k označování staví poněkud laxněji, zatímco jiní hvězdičkují o sto šest bez ohledu na to, jaký úkol byl zadán. V odpoledních hodinách tak typicky začne telefon střílet notifikace whatsappových zpráv zoufalých maminek (zde je na místě omluva ze genderovou nevyváženost, tatínkové se však do debat opravdu téměř nezapojují), které v sešitě svých dětí žádnou hvězdičku nenašly. Nato odesílá jiná maminka seznam úkolů, jehož vypracování by šestiletému dítěti zabralo zhruba první pololetí. 

Komunikaci neusnadňuje ani fakt, že mateřštinou mnoha rodičů není čeština, a byť česky mluví obstojně, nevyvarují se chyb. Ve zkratkovité internetové komunikaci bez diakritiky často není absolutně jasné, o čem je vůbec řeč. Zkrátka ideální prostředí pro šíření fake news. Dospět k ověřenému poznání, že náš prvňák patří mezi ty výjimky, které mají hvězdičku tam, kde opravdu být má, a celá účast na debatě je tak zbytečná, zabere další kvanta času i energie.  

Co s tím? Samozřejmě by šlo chytrácky poradit, ať škola začne využívat nějakou přehlednou a snadno přístupnou digitální platformu, kde by se všechny důležité informace scházely a kdokoliv z rodičů by k nim měl snadný přístup. To by však člověk nesměl pracovat v tištěném médiu, které má svou digitální verzi, web, emailový newsletter, využívá sociální sítě a na redakčních poradách se vedou debaty o podcastech, streamech a dalších kanálech, kterými by šlo potencionálního čtenáře ještě více odstřelovat informacemi. Takže první hoď kamenem…

Čtěte také  Václav Mertin: Z dítěte bude školák? Zapomeňme na výčitky a tresty, pomozme mu uspět

Představa, že se informační tok, ať už ve školství, nebo jakékoliv jiné společenské sféře v dohledné době zpřehlední, je naivní. Komunikační problém základní školy i rodičů je však nejlepším důkazem o důležitosti mediální výchovy a nutnosti naučit děti rozlišovat zdroje informací, neztratit se v nich, vyhodnocovat jejich relevanci a důvěryhodnost a vyfiltrovat ty opravdu podstatné. Zda je tomu v osnovách vyšších ročníků věnován dostatek prostoru, netuším, dovolím si však o tom pochybovat. 

Zdrojový chaos coby rodič nějak přežiju, zvlášť když pedagogický personál projevuje až překvapivě vysokou ochotu při osobním dotazu polopaticky a stále znova vysvětlovat a uvádět nepřesnosti na pravou míru. Byl bych ale rád, kdyby se syn ve škole z toho všeho naučil, že kdejaký krám vychvalovaný influencerem na YouTube není třeba hned kupovat.     

Autor je redaktorem týdeníku Hrot.

Pravidla diskuze

Vítejte v debatním prostoru online magazínu Rodiče vítáni. V zájmu udržení úrovně debaty a zajištění komfortního a bezpečného prostředí pro všechny zúčastněné zde platí následující pravidla:
  • Diskutuje se o tématu článku, neodklánějte debatu jinam.
  • Nevnášejte sem svou agendu, kterou k tématu pouze „přilepíte“.
  • Nevkládejte do svých odpovědí odkazy na jiné stránky, pokud se netýkají přímo tématu článku.
  • Příklady z praxe jsou naopak vítány.
  • Respektujte důstojnost autorů, respondentů i ostatních diskutujících.
  • Nepřenášejte polemiku do osobní roviny kritizováním osoby autora, respondenta a jiného diskutujícího, jeho kvalifikace, vyjadřování, kompetencí.
  • Netolerujeme hrubé jednání, vulgarismy ani jakékoli ponižování druhých.
  • V souladu se zákony ČR je zde zakázáno jakkoli paušálně očerňovat jednotlivce či skupiny lidí s odkazem na jejich etnicitu, pohlaví, sexuální orientaci či náboženské vyznání.
  • Pro přispívání do diskuze je nutné se přihlásit prostřednictvím Facebook, Google nebo Twitter účtu. Snažíme se omezit anonymitu přispěvatelů a tím zkvalitnit diskuzní prostředí.
Příspěvky porušující pravidla mažeme.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments