Celé září si připadám jako zásobovač. Míjím se na ulici s ostatními matkami, soucitně se na sebe díváme a v rozšířených zorničkách nám problikají nápisy „SOS“. Na transparenty s údernými hesly typu „Nechci vařit, chci zas pařit!“ v těch vytahaných opičích rukách není místo. Každá si jak hovnivál valíme před sebou to své zbožíčko. Sto rolí hajzlpapíru do školky, mýdla, kapesníčky, špejle, obaly, podložky, z kabelky nám trčí čtvrtky, nejhorší jsou ty átrojkové, ty prostě nenarvete nikam…

Od domu k papírnictví už máme každá vyšlapanou tu svou pěšinku, asi jako mívá pes od boudy k plotu. Každý den totiž doma pomalu s tikem v oku otvíráme s dětmi aktovku, aby na nás vyskočil zas nějaký nový designový kousek učebnice s atypickým rozměrem, na který jen tak ledajaký obal nenarvete, i když máte letitou praxi v natahování silonek o tři velikosti menší. Servírují nám to pěkně postupně, pozvolna, abychom si náhodou nemysleli, že už hotovo finito šmitec. Beztak nás špehují zpoza výlohy a mnou si ruce, jak nás dostali!

V hlavě se nám v mezičase perou nákupní seznamy se všemi variabilními symboly z družiny, jídelny, dítě A, dítě B, přihlášky na kroužky, bačkůrky, nenápadně se tam snaží narvat i myšlenka na zimní hadry a hlavně… celoročky, dámy, ty už máte?

Připadám si, jak kdybych smažila na playstation hru na matky v září! Teď už jsem zas v dalším levelu. Protože jakmile jsme s ostatními matkami vyplenily místní papírnictví a popraly se o poslední špejle v supermarketu, celá naspeedovaná jsem pro jistotu zcompletovala i mission pediatr, protože chřipka ze školky. Slavnostně jsme tak zahájily s magistrou v lékárně, se kterou si už pomalu tykáme, podzim a novou sezónu, konfety lítaly do vzduchu a to jsme ještě netušily, že na vrchol sezóny, hřeb roku, dojde dřív, než bychom čekaly. Ano, na nástěnce školky nám jasně zazářil nápis „Další level achieved – ve školce se objevily vši!“. Letos o měsíc dřív, zřejmě dobrý ročník!

Tak zítra poslední den a máme to za sebou! Začne říjen, nový měsíc, nová naděje, doba blátivá! S krvácejícím srdcem budeme přihlížet, jak se ty fungl nové superfunkční barefoot goretex wibram celoročky pomalu, ale jistě noří hluboko do blátivých kaluží a z pračky začneme vytahovat první kaštánky…. A pak už nezbývá než odškrtnout první blitíčko, oďoubat z okna loňskou vánoční výzdobu, přeměřit oteplováky a pomalu abychom se začaly chystat na Ježíška.

Jana Červenková je maminkou dcery a syna. Do jejich narození pracovala v marketingu v nadnárodních společnostech. Do své původní profese se prozatím nevrátila, její srdce teď patří rodině a cestování. Vede blog o cestování S dětmi v báglu a vydala knižního průvodce Českosaským Švýcarskem a Rakouskem.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

21. 08. 2022 autor/ka: Bára Procházková Pět věcí, které budou v novém školním roce jinak

S novým školním rokem přicházejí i novinky pro školáky i pro rodiče. Tou špatnou zprávou je, že by mělo být méně asistentů pedagoga, tou dobrou jsou naopak posuny ve vnímání...

Škola

28. 02. 2023 autor/ka: Lucie Rybová Život celé rodiny se zúžil na domácí úkoly, podle právníků jsou navíc nezákonné

Jsou čtyři hodiny odpoledne. Lenka Jírová přichází s dcerou domů a sedají k domácím úkolům. Čtení, psaní, počítání. Hodina je pryč. Zbývají ještě desítky příkladů...

Škola dítě 6 - 10 let