Pro zaručené rady, jak se vší zatočit, se musíte ponořit mnohem hlouběji, až do temných vod facebookových skupinek pro matky, ví už ze zkušenosti Lucie Kocurová. FOTO: Kateřina Lánská

Lucie Kocurová: Řekněte „vši“ a všichni se začnou drbat. Je to legrace, dokud se vás to netýká

To si takhle ráno v pražském bytě, kde konečně po roce nikdo jiný není (nepočítaje v to spícího kocoura), uděláte kafe a chystáte se začít sednout si k počítači. Slunce svítí tak akorát, rezervace na covid testování vyřešeny na půlku prázdnin dopředu, před vámi je vyhlídka na několik dalších dnů klidu, tedy než se děti vrátí od babičky. V dohlednu jsou ještě další dva slibné týdny, kdy děti budou na táboře. Prostě sen každé pracující a lockdowny vyčerpané matky… když vtom zazvoní telefon.

„Ty, prosím tě,“ ozývá se babičky vyděšený hlas, „tvoje mladší dítě má vši!“ A rázem je po pohodě, samozřejmě. Do háje, vši! Jak se to sakra mohlo stát? Chytla je na indiánském táboře, nebo snad z helmičky u koní? No, to už je teď jedno, podstatné je, co s tím, protože zavšivené děti mi žádný tábor pochopitelně nepřijme! Vši se totiž šíří jako mor. A tady začíná ta ošemetná část.

Vši jako postrach rodičů

Když si otevřete Wikipedii a zadáte „veš dětská“, dozvíte se mimo různých nechutných podrobností o životním cyklu vši (nymfa se třikrát svléká a mezitím vždy saje krev, není zač) i několik celkem podstatných informací. Například to, že vším se skvěle daří v dětských kolektivech, a to i v rozvinutých zemích. Je to prostě tak, veš tu s námi byla a bude, a i kdybyste dětem myli vlasy denně, tak je nejspíš stejně někde chytí. Vzpomínám na facebookový status kamarádky, která po půlročním lockdownu poslala dceru do školy a první den v 15:04 hodin dostala od třídní mail s předmětem „vši ve třídě“. Takže tak.

Čtěte také  Taky závidíte svým dětem, když jedou na tábor? Příště jeďte s nimi. Užijete si to možná ještě víc než v dětství

Nejste špindíry, pokud máte vši. Všichni jsme je někdy měli, všechny naše děti je někdy měly, a kdo říká, že ne, najde je potomkovi ve vlasech do týdne, za to ručím. Přitom máloco vás dnes tak jasně vyloučí ze slušné společnosti. Schválně, zkuste to, řekněte někde ve společnosti rodin s dětmi, že jste teď nedávno museli odvšivovat. Uvidíte, jak všichni instinktivně poodstoupí, chytnou si děti pevně za ruku a začnou se intenzivně drbat. (U čtení článku to drbání mimochodem platí také.)

Co s nimi? To se z Wikipedie nedozvíte

Co se ale z Wikipedie bohužel nedozvíte, je nějaký zaručený recept, jak si s breberkami poradit. Internetová studnice vědění naopak poněkud poraženecky konstatuje, že dříve účinná antiparazitika už ty potvory leda tak pobaví, protože si na ně vyvinuly rezistenci, a petrolejové zábaly způsobí dětem ještě horší dermatitidu než jakýkoliv hmyz. Co tedy dělat? Můžete si samozřejmě hluboce povzdychnout, připravit se na vítr v peněžence a vyrazit na velké nákupy do drogerie. Další možností je pak koupě a následné použití holicího strojku, což se ale nemusí setkat s velkým nadšením u dotčených malých osob.

Takže, vezmete jakýkoliv kuchyňský olej a smícháte ho v poměru 2:1 s alkoholem – nejlépe poslouží vodka nebo slivovice, pokud je nemáte nebo je vám jich líto, stačí i alpa – a přidejte tea tree oil. Protřepat, nemíchat, napatlat na vlasy i pokožku hlavy, ovinout potravinářskou fólií a nechat klidně dvě hodiny macerovat.

Kdepak, pro zaručené rady, jak se vší zatočit, se musíte ponořit mnohem hlouběji, až do temných vod facebookových skupinek pro matky. Abyste to nemuseli dělat, vylovila jsem už před nějakým časem pro vás ten jediný, zaručeně pravý klenot – a poradila ho i naší babičce, která mě vytrhla z ranní pohody. Takže, vezmete jakýkoliv kuchyňský olej a smícháte ho v poměru 2:1 s alkoholem – nejlépe poslouží vodka nebo slivovice, pokud je nemáte nebo je vám jich líto, stačí i alpa – a přidejte tea tree oil. Protřepat, nemíchat, napatlat na vlasy i pokožku hlavy, ovinout potravinářskou fólií a nechat klidně dvě hodiny macerovat. Posléze pročesat všiváčkem (ideální je ten kovový se zářezy na jednotlivých zubech, lépe stahuje případné hnidy), umýt pořádně šamponem a během sušení znovu pročesávat všiváčkem. Pokud máte, neuškodí ani kremace případných hnid pomocí žehličky na vlasy. V mezičase vyperte na šedesát ložní prádlo, kšiltovku vyhoďte, kartáč na vlasy nechte na 70 stupňů projet myčkou na nádobí nebo ho rovnou vyhoďte taky. Vždy s týdenním odstupem ještě aspoň dvakrát zopakujte. A držte si palce, aby vaší pozornosti neuniklo ani jedno jediné vajíčko. Hodně štěstí, a léto bez drbání přeju!

Pravidla diskuze

Vítejte v debatním prostoru online magazínu Rodiče vítáni. V zájmu udržení úrovně debaty a zajištění komfortního a bezpečného prostředí pro všechny zúčastněné zde platí následující pravidla:
  • Diskutuje se o tématu článku, neodklánějte debatu jinam.
  • Nevnášejte sem svou agendu, kterou k tématu pouze „přilepíte“.
  • Nevkládejte do svých odpovědí odkazy na jiné stránky, pokud se netýkají přímo tématu článku.
  • Příklady z praxe jsou naopak vítány.
  • Respektujte důstojnost autorů, respondentů i ostatních diskutujících.
  • Nepřenášejte polemiku do osobní roviny kritizováním osoby autora, respondenta a jiného diskutujícího, jeho kvalifikace, vyjadřování, kompetencí.
  • Netolerujeme hrubé jednání, vulgarismy ani jakékoli ponižování druhých.
  • V souladu se zákony ČR je zde zakázáno jakkoli paušálně očerňovat jednotlivce či skupiny lidí s odkazem na jejich etnicitu, pohlaví, sexuální orientaci či náboženské vyznání.
  • Pro přispívání do diskuze je nutné se přihlásit prostřednictvím Facebook, Google nebo Twitter účtu. Snažíme se omezit anonymitu přispěvatelů a tím zkvalitnit diskuzní prostředí.
Příspěvky porušující pravidla mažeme.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments