Pracujme na zklidnění. Všichni to potřebujeme. Pojďme si naproti a spolupracujme. Podporujme se navzájem. Hledejme možnosti, nikoli důvody, proč něco nejde. FOTO: Marie Gottfriedová

Marie Gottfriedová: Nenechme si zkazit návrat do školy hygienickými opatřeními. Klid a radost jsou nejlepší školní pomůcky

Prvního září se otevřou školní brány. Po rok a půl trvajícím období životních veletočů, kdy změna stíhala změnu a kdy jsme s pokorou museli uznat, že je jen málo věcí, které třímáme pevně ve svých rukou, potřebujeme nyní ze všeho nejvíc jednu cennou věc. 

Zklidnění. 

Klid je totiž předpokladem naší vnitřní stability, je zárukou toho, že nebudeme jako třtina ve větru se klátící, že nás nepřemohou vichry nejistot, obav, strachů a stresů, s nimiž jsme denně konfrontováni. 

Jsou věci, které naše zklidnění podpoří. A jsou věci, které na náš klid působí naopak jako červený hadr na býka. Zkusme to roztřídit a posílit to, co nám pomůže najít pevnou půdu pod nohama. 

Kde začít? 

Třeba u toho, čemu věnujeme svoji pozornost, co ve svých myšlenkách akcentujeme, co ze sebe posíláme dál a jak nás to všechno ovlivňuje. 

Čtěte také  Václav Mertin: Z dítěte bude školák? Zapomeňme na výčitky a tresty, pomozme mu uspět

Na prahu nového školního roku se především radujme z toho, že se naše školy otevřou, že se zase budeme moci společně setkávat a pracovat. Neupírejme tolik pozornost na různé druhy hygienických opatření (roušky nebo testování), ale těšme se z toho, že ve středu prvního září máme důvod se ráno hezky obléknout a upravit, že nemusíme zapínat počítače, že své spolužáky a učitele můžeme vidět a slyšet bez prostředníka v podobě monitoru či mikrofonu. 

Děti budou zrcadlit náš přístup – ať už ten, v němž převládají obavy, nebo ten, v němž vítězí radost a důvěra.

I na samotná omezení v podobě roušek, dezinfekce a nutnosti testování se zkusme podívat nejen jako na větší či menší nepříjemnost, ale také jako na něco, co nás chrání – nejen před virem, ale i před izolací, co nám umožňuje za daných okolností vést celkem normální život – tedy také chodit do školy, prezenčně se učit, být v živém kontaktu s vrstevníky a dalšími lidmi.

Myslím, že jde hodně o nás dospělé. Děti budou zrcadlit náš přístup – ať už ten, v němž převládají obavy, nebo ten, v němž vítězí radost a důvěra. Rodič, který u svého dítěte posílí radost z toho, že v září můžeme jít do školy, vybaví své dítě těmi nejcennějšími „školními pomůckami“ – odvahou, klidem, chutí do práce. 

Čtěte také  Jana Lavrenčíková Myšková: Koupit školní aktovku je výkon hodný zenového mistra

A totéž platí o učitelích a ředitelích. Nařízená opatření lze vnímat jako něco, co nám má v současné situaci umožňovat společné žití a práci ve škole (tedy přesně to, co nám v době uzavření škol nejvíce chybělo). Pokud to školy budou vnímat takto, nikoli jako něco, co nás má rozdělovat a vystavovat stresu a obavám, jistě najdou rozumný způsob organizace výuky, který nebude umocňovat propasti a nerovnosti mezi dětmi. Těch je i tak dost. 

Co takhle koncipovat ve třídách, kde se někteří žáci nenechají testovat, hodiny tělesné a hudební výchovy jinak? Třeba jako společné vycházky do okolí školy s možností povídat si, dojít společně k nějakému cíli, hrát cestou hry podporující vzájemné vztahy a dobré klima či v neposlední řadě poznat své okolí – kolikrát ani nevíme, co máme za humny…  Nebo místo zpěvu v hodinách hudební výchovy společně poslouchat hudbu, vyzvat žáky, aby mluvili o tom, jakou hudbu poslouchají a proč, co hudba v jejich životě znamená, jak na ně působí. Nebo třeba s malými dětmi hudbu malovat… 

Pracujme na zklidnění. Všichni to potřebujeme. Pojďme si naproti a spolupracujme. Podporujme se navzájem. Hledejme možnosti, nikoli důvody, proč něco nejde. 

A my dospělí mějme na paměti jednu nesmírně důležitou věc: zrcadlení je jedna z nejefektivnějších metod učení. Co nás sytí, co námi hýbe a čemu v sobě dáme vyrůst – to bude sytit, hýbat se a růst v našich dětech. Kéž je to to lepší v nás!

Klidný školní rok přeji ze srdce nám všem!

Marie Gottfriedová je od roku 2005 ředitelkou základní školy v Trmicích u Ústí nad Labem. V roce 2015 dostala ocenění Roma Spirit za vzdělávání Romů a Cenu Alice Masarykové za úspěšnou realizaci inkluzivního vzdělávání. V červnu 2021 se stala vítězkou ocenění Ředitel roku.

Pravidla diskuze

Vítejte v debatním prostoru online magazínu Rodiče vítáni. V zájmu udržení úrovně debaty a zajištění komfortního a bezpečného prostředí pro všechny zúčastněné zde platí následující pravidla:
  • Diskutuje se o tématu článku, neodklánějte debatu jinam.
  • Nevnášejte sem svou agendu, kterou k tématu pouze „přilepíte“.
  • Nevkládejte do svých odpovědí odkazy na jiné stránky, pokud se netýkají přímo tématu článku.
  • Příklady z praxe jsou naopak vítány.
  • Respektujte důstojnost autorů, respondentů i ostatních diskutujících.
  • Nepřenášejte polemiku do osobní roviny kritizováním osoby autora, respondenta a jiného diskutujícího, jeho kvalifikace, vyjadřování, kompetencí.
  • Netolerujeme hrubé jednání, vulgarismy ani jakékoli ponižování druhých.
  • V souladu se zákony ČR je zde zakázáno jakkoli paušálně očerňovat jednotlivce či skupiny lidí s odkazem na jejich etnicitu, pohlaví, sexuální orientaci či náboženské vyznání.
  • Pro přispívání do diskuze je nutné se přihlásit prostřednictvím Facebook, Google nebo Twitter účtu. Snažíme se omezit anonymitu přispěvatelů a tím zkvalitnit diskuzní prostředí.
Příspěvky porušující pravidla mažeme.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments