Foto Adéla Pospíchalová

Oldřich Botlík: Co se stane, když Sheldon rozhoduje o tom, jak se má Penny učit matematiku

Sheldon Cooper ze seriálu Teorie velkého třesku rozumí složitým fyzikálním teoriím, vůbec ale nechápe myšlení a pocity ostatních lidí. Kromě dvou doktorátů a vysoké inteligence má taky Aspergerův syndrom. Penny, hlavní ženská hrdinka, pracuje jako servírka a chce se stát herečkou. Ze školy si toho moc nepamatuje, vědecké sklony rozhodně nemá, zato oceníme její zdravý rozum, sociální cítění a taky značný nadhled nad podivínstvím Sheldona a jeho přátel. Humor seriálu je postaven na soužití „jednoduchých“ a jednostranně zaměřených vědců se „složitými“ obyčejnými lidmi.

Na Sheldonovi a Penny se dá skvěle ilustrovat problém zdejšího školství. Stačí si oba představit ve stejné třídě nějaké základky. I kdyby seděli po celou dobu vedle sebe, přesto by fakticky chodili do dvou zcela rozdílných škol. Tak moc se totiž od sebe liší, co v hodinách zažívají.

V matematice Penny vůbec nestíhá. Opisuje výpočty z tabule, nerozumí vzorečkům, které používá, písmena řecké abecedy ji straší. Škola v ní vyvolává pocit vlastní bezcennosti. Nemá příležitost přijít na něco sama – Sheldon je vždycky hotov jako první, a určuje tak tempo pro celou třídu. Penny se tedy matematiku učí pouze kvůli známkám a stejně jako letopočty v dějepisu. Nazpaměť. A vyškrtne ji tím ze svého života.

Zato Sheldon je v pohodě. Logické, a hlavně jednoznačné prostředí matematických pojmů a pravidel ho fascinuje a láká k objevování. Využití matematiky v životě ho moc nezajímá – v lidech se nevyzná a skutečného světa se kvůli jeho mnohoznačnosti a složitosti spíš bojí. Vystačí si s tím abstraktním, matematickým. Malý génius tedy ani nemá důvod všímat si myšlení svých spolužáků, snažit se mu porozumět a umět jim případně pomoci.

Matfyz vystudovalo hodně takových Sheldonů. Jim tradiční způsob výuky vyhovoval, oni ve škole pocit samostatného objevování zažívali. Pro ně byla školní matematika dobrodružstvím. Dnes mnozí z nich na vysokých školách připravují budoucí učitele matematiky, vyučují na středních školách, případně rozhodují o tom, co se má vyučovat a jak. Jejich vysoké zastoupení v těchto profesích zajišťuje, že převažující výuka matematiky v základních školách vyhovuje hlavně Sheldonům. Nevnímají, že většině ostatních žáků a žákyň naopak škodí, protože je připravuje o radost a užitek ze samostatného poznávání.

Jedné metodě výuky, která má za cíl přiblížit matematiku i jiným dětem, než je Sheldon, se u nás říká Hejného matematika. Má umožnit všem žákům, aby do světa matematiky pronikali vlastním tempem a mluvili se spolužáky o tom, na co přišli. Někteří matematici-akademici ovšem Hejného matematice nefandí. Podle nich hrozí, že se s její pomocí děti naučí méně – ve skutečnosti se ale obávají hlavně toho, že se méně naučí Sheldoni mezi žáky.

Na tom, že na tradiční výuku doplácejí děti jako Penny, nevidí nic špatného. Jsou přesvědčeni, že servírky nebo herečky budou potřebovat hlavně násobilku, v nejlepším případě procenta. A udělají nejlíp, pokud se obojí naučí mechanicky. Tak jak se to učilo vždycky. Jenže moderní technologie jako kalkulačka, smartphone či notebook jsou tu přece i pro Penny. Představa, že se podaří donutit děti, aby ignorovaly technologický pokrok a dál se učily matematiku stejně jako před sto lety, je naivní.

Nové metody výuky založené na objevování a usilující o znovuzískání zájmu žáků se šíří také ve fyzice, v češtině, v dějepisu a v dalších předmětech. Otevřený útok části matematiků proti Hejného matematice je snahou vrátit vzdělávací systém do stavu, kdy sice vychoval několik vítězů matematických olympiád, ale statisícům dětí matematiku znechutil. Podobně kdysi připravovali třeba v NDR vrcholové sportovce. Že dnes už tudy cesta nevede, to by snad došlo i Sheldonovi.

Oldřich Botlík  je absolventem Matematicko-fyzikální fakulty UK. Od začátku 90. let pracuje ve vzdělávání jako konzultant. Pomáhal připravit nový systém financování regionálního školství a také grantový systém ExTra na podporu inovativních učitelů a škol. Formuloval hlavní zásady školského zákona a zákona o odloženém školném. Je spoluautorem projektu KALIBRO. Učitelé se v něm dozvídají, jak jejich žáci dokážou použít své znalosti a dovednosti v nových situacích i jak se ve škole cítí.

Pravidla diskuze

Vítejte v debatním prostoru online magazínu Rodiče vítáni. V zájmu udržení úrovně debaty a zajištění komfortního a bezpečného prostředí pro všechny zúčastněné zde platí následující pravidla:
  • Diskutuje se o tématu článku, neodklánějte debatu jinam.
  • Nevnášejte sem svou agendu, kterou k tématu pouze „přilepíte“.
  • Nevkládejte do svých odpovědí odkazy na jiné stránky, pokud se netýkají přímo tématu článku.
  • Příklady z praxe jsou naopak vítány.
  • Respektujte důstojnost autorů, respondentů i ostatních diskutujících.
  • Nepřenášejte polemiku do osobní roviny kritizováním osoby autora, respondenta a jiného diskutujícího, jeho kvalifikace, vyjadřování, kompetencí.
  • Netolerujeme hrubé jednání, vulgarismy ani jakékoli ponižování druhých.
  • V souladu se zákony ČR je zde zakázáno jakkoli paušálně očerňovat jednotlivce či skupiny lidí s odkazem na jejich etnicitu, pohlaví, sexuální orientaci či náboženské vyznání.
  • Pro přispívání do diskuze je nutné se přihlásit prostřednictvím Facebook, Google nebo Twitter účtu. Snažíme se omezit anonymitu přispěvatelů a tím zkvalitnit diskuzní prostředí.
Příspěvky porušující pravidla mažeme.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

19 Komentáře
nejstarší
nejnovější
Inline Feedbacks
View all comments
Káča
Káča
2 let před

A pročpak pan Botlík jen kecá co by mělo jak být a nejde lépe vzdělávat. Ideálně na základní školu. Takových kecalů jsou mraky .

Evženie
Evženie
2 let před

Ač nejsem matematicky nijak zvlášť nadaná a nejvíc ze všeho mi vyhovuje základní kuchyňská logika a trojčlenka, bavila mě matematika na základní škole natolik, že jsem si myslela, že ji třeba jednou vystuduji. Na gymnáziu jsem pochopila, že to byl omyl způsobený tím, že naše učitelka matematiky (měli jsme ji celé 4 roky až do odchodu ze ZŠ) vlastně používala metodu pana Hejného nebo něco jí podobného. Každý vzoreček jsme si nejdřív osahali, sami odhalili a sami zdůvodnili. Bylo to všechno tak logické, a jediný problém byl být v geometrii pečlivý a v počtech nepoplést plusy a mínusy! Když jsem… Číst vice »

Mgr. matematik fyzik
Mgr. matematik fyzik
2 let před

Tak hlavně, že budeme všichni happy, až bude kopa lidí, co mají radost z triviálních věcí … ale nezbude lidí, co jsou schopni používat integrální a diferenciální počet pro výpočty pro potřeby strojařiny nebo stavařiny … když oni se ty domy postaví jen tak … silnice také, haly také … Ale jako člověk s matematicko-fyzikálním vzděláním … Hejného (říkám mu Hajný) metoda je naprosto, slušně řečeno, k hovnu … nedostal se ke mě jediný výsledek, který by byl pozitivní. Matematika na ZŠ je o drilu a matematice se může naučit každý, pokud na to neprdí … stejně tak 1. a… Číst vice »

Mgr. matematik fyzik
Mgr. matematik fyzik
2 let před

Víte co … já jsem dělal přijímací zkoušky na práva, ale nikdy bych tam nešel … protože by to moje hlava nezvládla … tedy respektuji jako učitel lidi, kterým matematika nejde … ale nezlobte se na mě … jaké vzorečky si chcete osahávat na základní škole? jako Pythagorovu větu, kterou jak blbci učitelé probírají měsíc a půl, protože na to 9/10 lidí totálně prdí? … a rodiče je v tom podporují … já jsem si musel titul vydřít a napočítat hromadu příkladů, přičemž nyní (myslel jsem si k čemu) nyní těžím a jsem schopný to aplikovat napříč obory … tak… Číst vice »

Tom M.
Tom M.
2 let před

A není právě teď matematika vyučována podle Penny? Lidé raději spálí kilo uhlí, které se vytváří 100 milionů let a dostanou 50 MJ tepla, místo aby spálili 3 kg dřeva, které roste 10 let a dostanou 40 MJ tepla.

Následky pak posouvají novým generacím, které nebudou mít ani uhlí, ani stromy (protože těžba uhlí masivně odvodňuje krajinu).

Mike
Mike
2 let před

Je to skutečně o tom jak se učivo podá. Znám ze svojí zkušenosti.