Sheldon Cooper ze seriálu Teorie velkého třesku rozumí složitým fyzikálním teoriím, vůbec ale nechápe myšlení a pocity ostatních lidí. Kromě dvou doktorátů a vysoké inteligence má taky Aspergerův syndrom. Penny, hlavní ženská hrdinka, pracuje jako servírka a chce se stát herečkou. Ze školy si toho moc nepamatuje, vědecké sklony rozhodně nemá, zato oceníme její zdravý rozum, sociální cítění a taky značný nadhled nad podivínstvím Sheldona a jeho přátel. Humor seriálu je postaven na soužití „jednoduchých“ a jednostranně zaměřených vědců se „složitými“ obyčejnými lidmi.
Na Sheldonovi a Penny se dá skvěle ilustrovat problém zdejšího školství. Stačí si oba představit ve stejné třídě nějaké základky. I kdyby seděli po celou dobu vedle sebe, přesto by fakticky chodili do dvou zcela rozdílných škol. Tak moc se totiž od sebe liší, co v hodinách zažívají.
V matematice Penny vůbec nestíhá. Opisuje výpočty z tabule, nerozumí vzorečkům, které používá, písmena řecké abecedy ji straší. Škola v ní vyvolává pocit vlastní bezcennosti. Nemá příležitost přijít na něco sama – Sheldon je vždycky hotov jako první, a určuje tak tempo pro celou třídu. Penny se tedy matematiku učí pouze kvůli známkám a stejně jako letopočty v dějepisu. Nazpaměť. A vyškrtne ji tím ze svého života.
Zato Sheldon je v pohodě. Logické, a hlavně jednoznačné prostředí matematických pojmů a pravidel ho fascinuje a láká k objevování. Využití matematiky v životě ho moc nezajímá – v lidech se nevyzná a skutečného světa se kvůli jeho mnohoznačnosti a složitosti spíš bojí. Vystačí si s tím abstraktním, matematickým. Malý génius tedy ani nemá důvod všímat si myšlení svých spolužáků, snažit se mu porozumět a umět jim případně pomoci.
Matfyz vystudovalo hodně takových Sheldonů. Jim tradiční způsob výuky vyhovoval, oni ve škole pocit samostatného objevování zažívali. Pro ně byla školní matematika dobrodružstvím. Dnes mnozí z nich na vysokých školách připravují budoucí učitele matematiky, vyučují na středních školách, případně rozhodují o tom, co se má vyučovat a jak. Jejich vysoké zastoupení v těchto profesích zajišťuje, že převažující výuka matematiky v základních školách vyhovuje hlavně Sheldonům. Nevnímají, že většině ostatních žáků a žákyň naopak škodí, protože je připravuje o radost a užitek ze samostatného poznávání.
Jedné metodě výuky, která má za cíl přiblížit matematiku i jiným dětem, než je Sheldon, se u nás říká Hejného matematika. Má umožnit všem žákům, aby do světa matematiky pronikali vlastním tempem a mluvili se spolužáky o tom, na co přišli. Někteří matematici-akademici ovšem Hejného matematice nefandí. Podle nich hrozí, že se s její pomocí děti naučí méně – ve skutečnosti se ale obávají hlavně toho, že se méně naučí Sheldoni mezi žáky.
Na tom, že na tradiční výuku doplácejí děti jako Penny, nevidí nic špatného. Jsou přesvědčeni, že servírky nebo herečky budou potřebovat hlavně násobilku, v nejlepším případě procenta. A udělají nejlíp, pokud se obojí naučí mechanicky. Tak jak se to učilo vždycky. Jenže moderní technologie jako kalkulačka, smartphone či notebook jsou tu přece i pro Penny. Představa, že se podaří donutit děti, aby ignorovaly technologický pokrok a dál se učily matematiku stejně jako před sto lety, je naivní.
Nové metody výuky založené na objevování a usilující o znovuzískání zájmu žáků se šíří také ve fyzice, v češtině, v dějepisu a v dalších předmětech. Otevřený útok části matematiků proti Hejného matematice je snahou vrátit vzdělávací systém do stavu, kdy sice vychoval několik vítězů matematických olympiád, ale statisícům dětí matematiku znechutil. Podobně kdysi připravovali třeba v NDR vrcholové sportovce. Že dnes už tudy cesta nevede, to by snad došlo i Sheldonovi.
Oldřich Botlík je absolventem Matematicko-fyzikální fakulty UK. Od začátku 90. let pracuje ve vzdělávání jako konzultant. Pomáhal připravit nový systém financování regionálního školství a také grantový systém ExTra na podporu inovativních učitelů a škol. Formuloval hlavní zásady školského zákona a zákona o odloženém školném. Je spoluautorem projektu KALIBRO. Učitelé se v něm dozvídají, jak jejich žáci dokážou použít své znalosti a dovednosti v nových situacích i jak se ve škole cítí.
DOPORUČENÉ ČLÁNKY
21. 08. 2022 Bára Procházková Pět věcí, které budou v novém školním roce jinak
28. 02. 2023 Lucie Rybová Život celé rodiny se zúžil na domácí úkoly, podle právníků jsou navíc nezákonné
Sdílet na Facebooku 
Sdílet na Twitteru 
Sdílet na Linkedinu 
A pročpak pan Botlík jen kecá co by mělo jak být a nejde lépe vzdělávat. Ideálně na základní školu. Takových kecalů jsou mraky .
Pan Botlík „jen tak nekecá“,snaží se učitelům pomáhat.Nemusím s ním vždycky souhlasit,to já taky nedělám,ale takhle to shodit taky není fér.Tenhle článek určitě má hlavu a patu.
Kterým prosím?
Ač nejsem matematicky nijak zvlášť nadaná a nejvíc ze všeho mi vyhovuje základní kuchyňská logika a trojčlenka, bavila mě matematika na základní škole natolik, že jsem si myslela, že ji třeba jednou vystuduji. Na gymnáziu jsem pochopila, že to byl omyl způsobený tím, že naše učitelka matematiky (měli jsme ji celé 4 roky až do odchodu ze ZŠ) vlastně používala metodu pana Hejného nebo něco jí podobného. Každý vzoreček jsme si nejdřív osahali, sami odhalili a sami zdůvodnili. Bylo to všechno tak logické, a jediný problém byl být v geometrii pečlivý a v počtech nepoplést plusy a mínusy! Když jsem pak začala na gymplu skoro propadat, připadala jsem si jako ve zlém snu. Dneska jsem jednooká mezi slepými, protože zatímco integrály po mně nikdo nechce, svou trojčlenku a selské počty umím pořád stejně dobře.
Odhalování a zdůvodňování nemá s Hejného metodou nic společného. Byla to jen zábavná forma výuky. Já se s touto metodou neztotožňuji, ale učit ji musím.
Člověk, co má vystudovanou matematiku, a vezmou ho všude, by do toho nikdy nešel … radši bych změnil školu, než jít do této sebevraždy …
Tak hlavně, že budeme všichni happy, až bude kopa lidí, co mají radost z triviálních věcí … ale nezbude lidí, co jsou schopni používat integrální a diferenciální počet pro výpočty pro potřeby strojařiny nebo stavařiny … když oni se ty domy postaví jen tak … silnice také, haly také …
Ale jako člověk s matematicko-fyzikálním vzděláním … Hejného (říkám mu Hajný) metoda je naprosto, slušně řečeno, k hovnu … nedostal se ke mě jediný výsledek, který by byl pozitivní. Matematika na ZŠ je o drilu a matematice se může naučit každý, pokud na to neprdí … stejně tak 1. a 2. na SŠ … pak už je to o aplikaci získaného … no a jak chcete aplikovat algebru a zákaldní matematické operace na těžší věci, když nemáte základy?
Buďte tak hodní, dejte dětem přes hubu, ať „mají napočítáno“ a ať tomu objetují čas, pak nebude problém … ono ale svědčí o našem národu a matematických schopnostech vysoké procento lidí v exekuci a v dluhové pasti … když si půjčují na dovolenou apod. … idioti
Mgr. Nebudu Zveřejňovat 🙂
A proč by děti na základní škole nemohly mít radost z triviálních věcí? Učivo základní školy jsem zvládla jen díky drilu a spočítání celého Bělouna, na střední jsem byla v háji, tam mi byl celý dril na nic a na víc, když jsem to nechápala…. Když si dcera ze školy přinesla učebnici Hejného matematiky, na první pohled jsem zajásala, hurá logická matematika…. a navíc zábavná (to jsem o Hejného metodě neměla ani tušení) … Na základní škole se neučí integrální a diferenciální počty, tak nevidím důvod, proč by si děti nemohly ke svým znalostem matematiky dojít samy pomocí metody prof. Hejného… Mladší dcera se touto metodou učila bohužel jen dva roky, to se na hodiny matematiky těšila, bylo skvělé sledovat, jak si hledá způsoby, jak co počítat, s čím vším si dokázala poradit. Pak ale dostala jinou paní učitelku, která prostě jen klasicky učí a obliba matematiky rázem klesla… Pouhé papouškování sděleného a marná snaha vecpat se do přesně daných mantinelů… Zvídavost zadupaná do země… Hledat způsoby a další možnosti je nežádoucí… Tak se to otráveně nadrtí, ale ke schopnosti používat integrální a diferenciální počet to nedotáhne… nebude mít zájem 🙁
Prosím, čas se objetuje jak? Matematiku máte možná nadrcenou, na češtinu už asi nebyla kapacita, že?
Fascinuje mě, že se vždycky najde blbec, který musí kvůli názoru být na druhého ošklivý a poukazovat na jeho nedokonalost a shazovat ho. Každý není asi tak dokonalý jako Vy, Míšo. Přesdstavte si, že do diskuzí píšou i obyčejní lidé, kteří nemají vystudovanou Češtinu na VŠ. Každý vyniká v něčem jiném. Starejte se o svoje chyby, ať jsou jakékoliv.
Víte co … já jsem dělal přijímací zkoušky na práva, ale nikdy bych tam nešel … protože by to moje hlava nezvládla … tedy respektuji jako učitel lidi, kterým matematika nejde … ale nezlobte se na mě … jaké vzorečky si chcete osahávat na základní škole? jako Pythagorovu větu, kterou jak blbci učitelé probírají měsíc a půl, protože na to 9/10 lidí totálně prdí? … a rodiče je v tom podporují … já jsem si musel titul vydřít a napočítat hromadu příkladů, přičemž nyní (myslel jsem si k čemu) nyní těžím a jsem schopný to aplikovat napříč obory … tak laskavě nebrečte a koukejte vaše děti tlačit k tomu, aby měli napočítáno a brali určité matematické postupy jako fakt … hrozně rád diskutuji s „odborníky“ z fildy a podobných ******* škol, které mají úroveň … no, chci být slušný … není Mgr. jako Mgr.
Taky nemám ráda, když si někdo myslí, že nad něj není a znevažuje jiné obory. Osobně si nemyslím, že není Mgr. jako Mgr. Záleží na člověku jak se pak svému oboru, kterýmu se naučil, věnuje. Je to prostě jiný obor. „Fildě“ taky moc nerozumím. Navíc z ní mám z vejšky nepěkné zkušenosti. Když jsme měli základy filozofie, tak nám tamní vedoucí katedry dost okázale dával najevo, jak je náš obor pro něj póvl. Stejně tak se vyjadřujete Vy. Není hezké znevažovat a zpochybňovat obor jen proto, že mu nerozumíte, že Vám to nic neříká. Já ten Váš taky neznevažuju, a to jsem za celou svou školní docházku narazila doslova jen na jednoho normálního matematikáře, od kterého i blbci pochopili vše, co jim říkal a jediný opravdu uměl matematiku učit.
Ale diskuse je o výuce matematiky.
Vy jestli ucite, tak to potez panbuh. Nechtela bych, abyste me ucil, ani za mak. Videl jste nekdy veci jako didaktika, metodika a psychologie vyucovani, Premyslel jste nekdy, jaky je rozdil mezi ucenim 7leteho, 17leteho ditete, potazmo VS studenta? Jestli ne, doporucuju. Mozna pak budete lepsi ve sve profesi. (a FYI jsem ucitelka.. )
On ten matematik učí na střední takže se jeho názorům vůbec nedivim. Jestli vy učíte na základce tak on je nadšen z toho co mu posíláte ze základky.
Opravdu?No tak to tedy by mě dost překvapilo.Matematik to může být dobrý, to ale vůbec neznamená,že to dokáže někoho naučit. Ostatně-jeho“pedagogické metody“-dejte dětem přes hubu,ať se to nadrtí-tu už dostatečně objasnil
A víte, že se ani nedivím. Umíte si představit, že máte v 1. ročníku 20-ti leté bystré studenty? Máte vůbec představu jak to chodí? Patrně trvá na dodržování pravidel a znalostech. Je na tom něco špatného?
A není právě teď matematika vyučována podle Penny? Lidé raději spálí kilo uhlí, které se vytváří 100 milionů let a dostanou 50 MJ tepla, místo aby spálili 3 kg dřeva, které roste 10 let a dostanou 40 MJ tepla.
Následky pak posouvají novým generacím, které nebudou mít ani uhlí, ani stromy (protože těžba uhlí masivně odvodňuje krajinu).
Je to skutečně o tom jak se učivo podá. Znám ze svojí zkušenosti.