Proč bychom měli dětem komplikovat cestu za vzděláním? Nedává to smysl, říká Petra Pecková. FOTO: Archiv Petry Peckové

Petra Pecková: Byla to ruská ruleta a arabské tržiště v jednom. Jako máma i starostka vidím, že míst na středních školách začíná být málo, doplácejí na to děti

Jsem starostka středočeské obce Mnichovice, a taky máma patnáctileté dcery. Agáta je chytrá, milá, pracovitá. Díky svojí píli například získala několik certifikátů z angličtiny. Angličtinu miluje, takže letos v únoru odeslala dvě přihlášky na česko-anglická gymnázia. Už na podzim se pustila do drilování CERMAT testů, nechtěla nic podcenit. Makala, jela, neustále se zlepšovala. Jenže pak přišla karanténa, nejistota kolem zkoušek, odebrání jednoho termínu… a já jen pozorovala, jak se propadá do nervozity. Zkrátím to, prostě vybouchla – 28 bodů z 50 z češtiny, 16 z matematiky. Nebylo jí nic platné, že školní kola z angličtiny a motivační pohovory zvládla skvěle. Cesta na vybraná gymnázia se zavřela. Je prostě nervák, a vědomí, že se během pár desítek minut rozhodne o dalším směřování jejího života, ji srazilo na kolena.

Naštěstí je ze sportu zvyklá bojovat, a tak se zase rychle zvedla a sama začala svou situaci řešit. I tuhle část příběhu trochu zkrátím. Roztočil se kolotoč: dcera okamžitě poslala e-maily snad na dvacet škol a roznesla dalších pět přihlášek tam, kde vyhlašovali druhá kola. Chodila dalších čtrnáct dnů na pohovory, na druhé přijímačky, byla v nervech, čekala na výsledky. Půjde na průmyslovku, na ekonomické lyceum, nebo na gymnázium, kam se dělaly přijímačky naposled? Odevzdali jsme zápisový lístek na mezinárodní vztahy a diplomacii, kam ji vzali a chtěli vědět, zda nastoupí, abychom ho vzápětí zase stáhli a odnesli ho na gymnázium, kam ji přijali, ale rozhodnutí ze školy padlo nejpozději. Nakonec tedy situace pro nás skončila happyendem, i když jsem v procesu já o několik let zestárla a moje dcera dospěla.

Nicméně, proč o tom všem vlastně píšu… Chaos, který provází přijímací řízení, je zvládnutelný pro mě. Jsem zástupce zřizovatele základní školy a ke školství mám blízko. Je ale těžko zvládnutelný pro většinu dětí a jejich rodičů. Pokud se nedostanete v prvním kole, rozehráváte složitou partii. Každá škola má termín druhého kola jindy, každá škola zveřejňuje jindy výsledky. Pokud vás vezmou, chtějí hned potvrdit nástup, mají obrovský převis. Vy ale možná ještě čekáte na svou preferovanou školu. Je to válka nervů a myslím, že pro spoustu rodin, které nemají čas a prostředky, je to prostě celé příliš náročné.

To ale není ještě to nejhorší. Už dlouho jako starostka upozorňuju na to, že baby boom dětí narozených zhruba od roku 2004 dál se pomalu přesouvá ze základních škol na školy střední. Dětí přibývá o tisíce každým rokem, a zejména kolem velkých měst a v nich je situace už opravdu kritická. Podívejte se, jak narůstala porodnost:

2003: 93 685 dětí

2004: 97 664 dětí

2005: 102 211 dětí

2006: 105 836 dětí

2007: 114 632 dětí

2008: 119 570 dětí

… a tak dál. Tohle bude průšvih, věřte mi. Když jsme s Agátou posílaly přihlášky do druhých kol, měli na jednom gymnáziu na 22 míst 436 přihlášek, na dalším 230. Obchodní akademie na Praze 6 měla na 24 míst 643 zájemců. Ano, já vím, že i Středočeský kraj má mnoho středních škol naplněných jen cca ze 70 procent. Jenže často to jsou obory, o které není zájem, nemají uplatnění do budoucna. Důležité je také cestování. Dítě z Mnichovic nemůže jezdit do Rakovníka. Na cestě by trávilo půl dne, internát není, zbývá snad jen pronajmout byt. Dítěti je ale patnáct.

Některé soukromé školy pojaly letošní nestandardní přijímací řízení jako podnikatelskou příležitost a otevřely víc tříd, než kolik měly v plánu. To ale nemohou udělat všechny – narážejí na prostory, nájmy a zejména na nedostatek učitelů. To znám od nás z Mnichovic; v roce 2010 měla naše škola 330 žáků, letos už 880. Každý rok otevíráme nové třídy, potřebujeme minimálně tři nové pedagogy. I když je naše škola velmi oblíbená a poskytuje skvělé zázemí, nemáme uchazečů přebytek. 

Navyšovat kapacity škol je fuška a drahá legrace, to jsem zjistila i z pozice regionální političky. Jenže každá společnost potřebuje vzdělané občany. Proč bychom měli dětem komplikovat cestu za vzděláním? Nedává to smysl. Právo na vzdělání máme přece zakotveno v Listině základních práv a svobod a nemůžeme se tvářit, že to tak není. Ano, zřizovatelem středních škol jsou kraje nebo soukromé instituce, ale ministerstvu školství by to nemělo být jedno. Je nutné provést analýzu vzdělávacích oborů a zájmu o ně a začít navyšovat kapacity středních škol. Musíme konat, protože už včera bylo pozdě. 

Petra Pecková je bývalá novinářka, v současné době působí jako komunální politička, od roku 2014 je starostkou středočeské obce Mnichovice. Je vdaná, má syna a dceru. Ráda běhá, chodí po horách i za kulturou.

Pravidla diskuze

Vítejte v debatním prostoru online magazínu Rodiče vítáni. V zájmu udržení úrovně debaty a zajištění komfortního a bezpečného prostředí pro všechny zúčastněné zde platí následující pravidla:
  • Diskutuje se o tématu článku, neodklánějte debatu jinam.
  • Nevnášejte sem svou agendu, kterou k tématu pouze „přilepíte“.
  • Nevkládejte do svých odpovědí odkazy na jiné stránky, pokud se netýkají přímo tématu článku.
  • Příklady z praxe jsou naopak vítány.
  • Respektujte důstojnost autorů, respondentů i ostatních diskutujících.
  • Nepřenášejte polemiku do osobní roviny kritizováním osoby autora, respondenta a jiného diskutujícího, jeho kvalifikace, vyjadřování, kompetencí.
  • Netolerujeme hrubé jednání, vulgarismy ani jakékoli ponižování druhých.
  • V souladu se zákony ČR je zde zakázáno jakkoli paušálně očerňovat jednotlivce či skupiny lidí s odkazem na jejich etnicitu, pohlaví, sexuální orientaci či náboženské vyznání.
  • Pro přispívání do diskuze je nutné se přihlásit prostřednictvím Facebook, Google nebo Twitter účtu. Snažíme se omezit anonymitu přispěvatelů a tím zkvalitnit diskuzní prostředí.
Příspěvky porušující pravidla mažeme.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

3 Komentáře
nejstarší
nejnovější
Inline Feedbacks
View all comments
Veronika Vávrová
Veronika Vávrová
15 dní před

Tak s tímto nesouhlasím. Kdysi se na střední školu žák s trojkama nedostal. Dnes se studentka se čtyřkou dostane na Obchodní akademii, to přece není normální… Žák na to nemá, úroveň musí klesnout a pak to tak všechno vypadá. Co je špatné na tom, když půjde dítě na učební obor…za nás nebylo automatické ani to, že se dítě dostalo na vybraný učební obor, protože i tam bylo třeba mít nějaké výsledky a něco tam předvést a jít na zámečníka, autoopraváře nebo holičku nebyla ostuda. Takže já bych nenavyšovala nic, buď jsi studijní typ a učení se věnuješ, nebo nejsi a… Číst vice »

Michaela Ďurčová
Michaela Ďurčová
15 dní před

Přesně tak, byli jsme svědkem toho, jak ubývalo žáků a přibývalo středních škol, teď se ještě počty středoškoláků nedostaly na původní čísla, škol je mnohem víc, a je jich málo? Maturitu fakt má mít každej? Pak to ale nebude maturita – nebo ta americká. Už vím, proč se američani smějou lidem, kteří nemají maturitu, protože je to vlastně taková základka. A základka je taková naše bývalá zvláštní škola, protože ty v USA nejsou. Nevadí, uděláme inkluzi a budeme na tom stejně. Demokraticky všichni budou mít místo základky zvláštní školu (chudáci ta většina normálních) a pak základku, které budeme říkat střední.

Ladislav Starý
Ladislav Starý
15 dní před

Když jsem ještě před sametovou revolucí dělal přijímačky, bylo také jen jediné kolo. Kdyby to nedopadlo, šel bych na učební obor a nikdo by to neřešil. Oba rodiče byli dělníci, takže pro ně střední škola byl úspěch, učňák realita. Nakonec jsem si udělal i vysokou školu. Přesto mohu říct, že školy mi daly jen základy, pořádně jsem se začal učit až po ukončení vysoké školy. V životě se totiž nehraje na jedničky, ale na to jestli to člověk umí nebo neumí, případně si nějak pomůže. Společnost, zvláště ženy, dnes žijí v bludu, že každý potřebuje aspoň středoškolské vzdělání, jinak se… Číst vice »