Před březnem jsme měli jsme práce nad hlavu, pak byl najednou obrovský prostor a volné kapacity... FOTO: Učíme.se

Kvůli lockdownu měli málo práce. Tak naprogramovali aplikaci, díky které učitelé mohli snadno a rychle začít učit online

S částí týmu, který na vývoji platformy pracoval, jsem se naživo nikdy neviděl,“ směje se vývojář aplikací Marek Mensa. Se svými přáteli dal na jaře dohromady tým dobrovolníků z celého Česka, který během pár týdnů naprogramoval aplikaci Učíme.se pro online výuku. Chtěli, aby učit online bylo pro učitele stejně jednoduché, jako když otevře dveře a vstoupí do třídy.

Jak vás napadlo, že se pustíte do vývoje vzdělávací platformy pro školy? Přece jen to není úplně váš obor.

To není, vyvíjíme aplikace pro organizátory akcí, což je obor, který byl postižený jako jeden z prvních hned během března. Před březnem jsme měli práce nad hlavu, pak byl najednou obrovský prostor a volné kapacity. Měli jsme dvě možnosti, buď pracovat na věcech, na které předtím nebyl čas, nebo věnovat kapacity jinam. Rozhodli jsme se pro druhou variantu, i protože jsme měli kolem sebe spoustu lidí, kteří řešili děti a vzdělávání. Navíc jsme už předtím o něčem takovém přemýšleli, a tak jsme své skici toho, jak by takový nástroj mohl vypadat v byznysovém prostředí, vzali a přizpůsobili pro potřeby dětí a učitelů.

V čem ta vaše „dospělá“ verze potřebovala upravit?

Snažili jsme se, aby to bylo jednoduché pro učitele i pro studenty. Naše představa byla, aby se žák nebo učitel mohli do platformy zaregistrovat stejně snadno a okamžitě, jako by otevřeli dveře do třídy. A také jsme se snažili platformu uzpůsobit školnímu prostředí. Proto se v aplikaci Učíme.se žáci hlásí a jsou vyvoláváni, učitel prezentuje na tabuli, děti mohou mít přiřazenou 3D postavičku, svého vlastního avatara… Snažili jsme se z platforem do té doby využívaných hlavně v byznysu vzít to nejlepší a usilovali jsme o hravost a jednoduchost.

Říkáte, že jste počáteční zmatky kolem distanční výuky pozorovali ve svém okolí. Vy sám máte děti?

Spíš sourozence, kteří jsou mladší než já, jsou na základní škole. Viděl jsem, že ty počátky byly opravdu hektické a ono se to učitelům nedalo zazlívat. Výuka nebyla dostatečná, viděl jsem, jak učitelé posílají e-maily rodičům a ti je pak přeposílají žákům, pak hotový úkol posílal žák rodiči a rodič učiteli. Bylo to dost pomalé a neefektivní, a pro nás byla motivace, že to můžeme pomoci zlepšit.

Jak jste začali?

Jako první jsme rozeslali přes facebook dotazník. Dostali jsme od učitelů téměř tisíc odpovědí, které potvrdily naše teze. A také jsme na učitele získali kontakty, což byla další motivace. Věděli jsme, že když něco vytvoříme, budeme to mít komu nabídnout.

10 lidí, kteří pomáhají dětem učit se během pandemie

Seznamte se v 10 rozhovorech s finalisty ceny Eduína 2020. Letos v ní soutěží projekty, které na jaře pomohly dětem, jejich rodičům či učitelům smysluplně se učit i v době, kdy byly zavřené školy. Na zajímavé inovativní projekty v českém formálním i neformálním vzdělávání upozorní Eduína již po osmé.

Takže jste si prostě sedli a začali jste programovat? Kolik lidí se na tom podílelo a jak dlouho to trvalo?

Na začátku jsme byli tři, ale už za několik dní jsme si uvědomili, že to takhle úplně nezvládneme, a tak jsme rozhodili sítě po okolí. Ten problém byl fakt evidentní, a tak se našlo dost lidí, kteří nám dobrovolně nabídli pomoc, například programátoři, designéři. Bylo potřeba učitele edukovat i sbírat zpětnou vazbu. Všechno vznikalo hrozně rychle, řešili jsme hodně chyb a aktualizací třeba proto, že každý uživatel, který Učíme.se spouštěl, měl jiný počítač nebo kameru. Ale byly tam i filozofické potíže, jestli máme žáky pouštět do platformy bez registrace. Po týdnu se ze tří lidí stal tým dvanácti až patnácti lidí. Tou dobou byli všichni zavření doma, tak jsme to koordinovali na dálku. Jsou i ze vzdálenějších zákoutí České republiky, s některými jsme se dodnes neviděli jinak než online.

Jak dlouho trvalo, než jste do škol vypustili první verzi?

Naše původní představa, a teď se nesmějte, bylo vytvořit to za víkend, od pátku do neděle. To reálné opravdu nebylo. Asi po dvou týdnech jsme měli první beta verzi. Tu jsme testovali s několika učiteli, pak jsme ladili chyby a těsně před Velikonocemi jsme to vypustili mezi učitele, kteří nám vyplnili dotazník.

V té době se učitelé začínali seznamovat s už existujícími platformami jako Google Meet nebo Zoom. Proč k tomu přidávat další nástroj?

Je důležité podívat se i zpátky v čase. Situace je dnes jiná, tyhle služby byly samozřejmě hodně využívané, ale hlavně v byznysu. Učitelé sice věděli, že takové nástroje existují, ale měli z nich často strach, ne všichni se do online výuky chtěli pustit. No a my jsme jim chtěli nabídnout nástroj, který by jim umožnil, aby s jednoduchou online výukou vůbec začali. Když se naši uživatelé rozhodnou přejít na robustnější platformu, není to neúspěch. Výhodou Učíme.se je jednoduchost a kompletní přizpůsobení českému prostředí, je také zdarma a registrace uživatelů je nezávazná. Naše místečko mezi vzdělávacími platformami je malé, ale snažíme se to dělat co nejlépe.

Jak velké je to vaše malé místečko? Kolik učitelů Učíme.se využívá?

Momentálně je to přes 2,5 tisíce učitelů, od jara se v naší platformě pohybovalo přes 17 tisíc učitelů a žáků.

Co bude dál?

FOTO: Učíme.se

V tuhle chvíli chceme platformu nechat takovou, jaká byla na začátku. Až tahle akutní situace pomine, tak to je pořád otázka. Máme vymyšlené různé varianty, kudy se vydat, ale rozhodně chceme, aby Učíme.se dál učilo. Možná přibydou další funkce, z nichž některé by mohly být zpoplatněné, ale základní funkce budou dál fungovat stejně jako nyní.

Marek Mensa vystudoval informatiku na Vysoké škole ekonomické v Praze a marketingovou komunikaci na Vysoké škole finanční a správní. Je spoluzakladatelem start-upu Attendu, který vyvíjí aplikace pro event managment, od vytváření seznamu hostů po check-in na akci. Na začátku března on a jeho spolupracovníci iniciovali vývoj vzdělávací aplikace Učíme.se, kterou zdarma nabídli k použití učitelům a školám.  

Pravidla diskuze

Vítejte v debatním prostoru online magazínu Rodiče vítáni. V zájmu udržení úrovně debaty a zajištění komfortního a bezpečného prostředí pro všechny zúčastněné zde platí následující pravidla:
  • Diskutuje se o tématu článku, neodklánějte debatu jinam.
  • Nevnášejte sem svou agendu, kterou k tématu pouze „přilepíte“.
  • Nevkládejte do svých odpovědí odkazy na jiné stránky, pokud se netýkají přímo tématu článku.
  • Příklady z praxe jsou naopak vítány.
  • Respektujte důstojnost autorů, respondentů i ostatních diskutujících.
  • Nepřenášejte polemiku do osobní roviny kritizováním osoby autora, respondenta a jiného diskutujícího, jeho kvalifikace, vyjadřování, kompetencí.
  • Netolerujeme hrubé jednání, vulgarismy ani jakékoli ponižování druhých.
  • V souladu se zákony ČR je zde zakázáno jakkoli paušálně očerňovat jednotlivce či skupiny lidí s odkazem na jejich etnicitu, pohlaví, sexuální orientaci či náboženské vyznání.
  • Pro přispívání do diskuze je nutné se přihlásit prostřednictvím Facebook, Google nebo Twitter účtu. Snažíme se omezit anonymitu přispěvatelů a tím zkvalitnit diskuzní prostředí.
Příspěvky porušující pravidla mažeme.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments