Předškolním dětem Světová zdravotnická organizace a Americká asociace pediatrů doporučuje maximálně hodinu před obrazovkou a to nejlépe s dospělým, který pořad také aktivně sleduje, komentuje a vysvětluje. FOTO: Alice Hrubá

Do dvou let obrazovky dětem nesvědčí vůbec. Později se může víc dívat ten, kdo má dost kamarádů nebo koníčků

Nadužívání digitálních médií negativně ovlivňuje nejen fyzické i psychické zdraví dětí, ale podle průzkumů má také vliv na školní prospěch. Odborníci proto doporučují, aby předškoláci netrávili u obrazovek déle než hodinu denně, mladší školáci pak maximálně hodiny dvě. Děti, které mají kamarády v „normálním” světě, věnují se koníčkům, mají dobré zázemí v rodině a sportují, se nemusí bát trávit s mobilem i více času. Otázka ale je, kde ho vezmou.  

Proč by měly děti svůj čas před obrazovkou omezovat? Důvodů je více. Nehledě na to, že se jedná o nepřirozenou aktivitu v sedě, příliš mnoho času před počítačem, mobilem, tabletem, herní konzolí či televizí může změnit chování dětí a dospívajících, jejich schopnost učit se, komunikovat i odpočívat. Digitální zábava je postavená na rychlé stimulaci mozku a tím činí pomalejší aktivity, jako je malování, prohlížení a čtení knih nebo hru s hračkami méně přitažlivými. Může navíc negativně ovlivnit rozvoj exekutivních funkcí mozku, které jsou odpovědné za kontrolu našeho chování, schopnost plánovat, organizovat, spolupracovat nebo řešit problémy. Aktivity před obrazovkou dětem také poskytují méně možností využít svou představivost a kreativitu. 

Doporučený čas před obrazovkou do dvou let je nula

Předškolním dětem proto Světová zdravotnická organizace a Americká asociace pediatrů doporučuje maximálně hodinu před obrazovkou, a to nejlépe s dospělým, který pořad také aktivně sleduje, komentuje a vysvětluje. Měly by se také vyvarovat aktivnímu hraní a omezit se na sledování pořadů vhodných pro jejich věk. V tomto věku se děti učí a rozvíjí zejména vlastní zkušeností, kterou sledování pořadů nemůže nahradit. Pro svůj zdravý vývoj potřebují malé děti zejména pohyb, rozvoj hrubé i jemné motoriky, který je přímo navázaný na duševní vývoj dítěte. Děti do dvou let by proto u obrazovky neměly být vůbec. U dětí od šesti let a dospívajícím odborníci obvykle doporučují omezit čas u obrazovky na dvě hodiny. 

Čtěte také  Jan Kršňák: Chcete u svého dítěte vypěstovat závislost na počítači nebo mobilu? Poradím vám jak

S tímto doporučením měly české děti problém ještě před pandemií a lze předpokládat, že nyní je situace ještě horší. Podle evropského průzkumu EU Kids Online z let 2017 až 2019, na kterém za českou stranu pracovali odborníci z Masarykovy univerzity, trávily děti v Česku v průměru 172 minut denně online, tedy téměř tři hodiny. S věkem čas před obrazovkou stoupal, zatímco devítileté až jedenáctileté děti byly připojené 114 minut, patnácti a šestnáctileté děti v průměru 252 minut, tedy více než čtyři hodiny denně. Ve srovnání s ostatními zeměmi EU jsou české děti lehce nad průměrem, který činí 167 minut denně. Pro zajímavost – nejméně surfují na internetu děti ve Švýcarsku (134 minut), naopak v Norsku tráví děti s internetem v průměru rekordních 217 minut denně. Zde ovšem děti ve větší míře využívají internet ve výuce a pro plnění školních úkolů. 

Online nemůže nahradit 3D zážitky

I když děti sedí nějakou dobu před televizí nebo počítačem, nic není ztraceno. Čas, který tráví děti před obrazovkou, je třeba vyvážit dalšími aktivitami, které jim umožní vnímat věci naplno. A to je asi hlavní problém nadužívání digitálních technologií. Nehledě na to, zda dětem pomáhají, můžeme sledovat, že obsazují čas, který prokazatelně potřebují pro svůj zdravý růst a vývoj, a že vytlačují volnou hru a kreativní zábavu z jejich denního rozvrhu. 

Děti a dospívající se učí velmi intenzivně doslova všemi smysly a vše prožívají hodně tělesně. Učí se zejména vlastní zkušeností.

„Děti a dospívající se učí velmi intenzivně doslova všemi smysly a vše prožívají hodně tělesně. Učí se zejména vlastní zkušeností,” říká Zuzana Pavelcová z institutu RE:LIFE, který se zabývá problematikou užívání a zneužívání IT technologií a digitálním stresem. A to je v online prostoru značně omezené. Platí to zejména u mladších dětí, ale i pro dospívající jsou 3D zážitky zásadní, hlavně při získávání komunikačních a sociálních dovedností. 

„Děti pro svůj vlastní rozvoj potřebují kontakt s kamarády, učí se zvládat různé situace, zažívají pohodu, mají rozepře, mohou se obejmout a vědí, že existují,” říká Pavelcová a pokračuje: „Pokud se zaměří na online vztahy, stávají se z nich pouzí avataři a ztrácejí se v tom, kdo jsem a co jsem.” Virtuální komunikace je omezená – chybí v ní řeč těla, gesta, detaily, vůně, dotek a spousta emocí. Lidé na druhé straně nejsou celiství a dokáží se ukázat tak, jak chtějí být viděni bez toho, aby ukázali, jací jsou se vším všudy. To se pak může odrážet ve vnímání sebe sama a v nižším sebevědomí.

Nebezpečné je modré světlo z obrazovek, které stimuluje náš mozek, brzdí tvorbu spánkového hormonu melatoninu a tím oddaluje únavu.  FOTO: Shutterstock

Zdravý spánek a psychická pohoda

A jsou zde i další aspekty. S mobilem, tabletem či u počítače děti sedí a jsou strnulé. Sezení před obrazovkou by proto měly vyvážit fyzickou aktivitou, vyjít si ven s kamarády, zasportovat, uvolnit se. Potřebují to nejen pro tělesnou, ale i duševní pohodu. 

Čtěte také  O médiích se české děti učí, ale nenaučí. Jak na to, aby mediální výchova ve školách měla smysl?

Hodiny u obrazovky děti často tráví také na úkor spánku. A nejde jen o to, že na spánek nezbývá čas. Nebezpečné je modré světlo z obrazovek, které stimuluje náš mozek, brzdí tvorbu spánkového hormonu melatoninu, a tím oddaluje únavu. „Alespoň hodinu před spaním by všechna zařízení měla zůstat vypnutá, aby se tělo mohlo zklidnit a dobře usnout,” říká Pavelcová. Kvalitu spánku narušuje i samotná přítomnost mobilních zařízení v dětských pokojích. „Ruší je pípnutí nebo vibrace při doručení zprávy, kterou si obvykle jdou hned přečíst, telefon kontrolují, když jdou v noci na záchod. Nedokáží se mentálně odpojit a výrazně se zhoršuje jejich kvalita spánku. Je proto lepší, když elektronika na noc zůstává z dosahu,” doplňuje Pavelcová. 

Mnohé studie ukazují, že spánek a fyzická aktivita jdou ruku v ruce s lepší schopností učení se, akademickými výsledky a psychickou pohodou. Děti, které tráví víc času s elektronikou a méně spí, zas hůř zvládají stres a jsou více úzkostné. I když zde lze jen těžko rozlišit, co je příčina a co důsledek. 

Jak si rozvrhnout den?

Kanada oficiálně přijala dokument 24-Hour-Movement, který dětem ve věku 5–17 let navrhuje, jak optimálně rozvrhnout denní aktivity, aby podpořily svůj zdravý fyzický a psychický vývoj. V kostce jde o to omezit sedavé aktivity a zvýšit ty pohybové a dobře se vyspat. Doporučují alespoň 60 minut zvýšené fyzické zátěže, několik hodin lehkého pohybu, nejlépe venku, zkusit omezit čas u počítače nanejvýš na dvě hodiny a nesedět příliš dlouho na místě (týká se času mimo školu). Den by měl končit nepřerušovaným spánkem dlouhým 9–11 hodin u dospívajících, u starších 14 let je optimálních 8–10 hodin. 

Co je za hranou?

Dvě hodiny u počítače jsou nejčastěji uváděný limit pro čas strávený před obrazovkou, ale jsou odborníci, kteří udávají hranici čtyř hodin. Rodiče by měli sledovat nejen čas, ale i dopady na školní úspěchy a schopnost se učit, koníčky a vztahy v reálném světě. Zbystřit by měli také v případě, kdy dítě utíká do online světa před svými problémy. Dítě by se mělo naučit zvládat emočně náročné situace bez elektroniky a pomoci mu v tom mohou právě rodiče. „Do dvanácti třinácti let se dítě neumí vypořádat se stresem, je potřeba ho tím provést, pojmenovat, co cítí a nabídnout mu úlevu,” říká Pavelcová. Je spousta možností, jak ze sebe setřást emoční zátěž. Pro děti je dobrou cestou pohyb nebo aktivita, která jim uleví. Mohou vytlačit zlobu do dveří (nebo s nimi prásknout), bušit do polštáře, vykřičet se. Někomu pomůže navodit dobrý pocit sport, jiný najde radost v malování, hudbě nebo tanci. 

Rodiče by měli začít u sebe

První doporučení rodičům, kteří by chtěli snížit užívání elektroniky u svých dětí je, aby začali u sebe. Omezili vlastní užívání, nenechali se vyrušit každou zprávou, věnovali se svým dětem a bez přerušování je dokázali vyslechnout. Pravidla, která pro užívání elektroniky doma nastaví, mají platit pro celou rodinu. Je dobré stanovit si offline zóny v bytě a čas, kdy jsou telefony a tablety zakázané. Pravidla by mohla vypadat následovně: 

  • telefony nepatří na noc do ložnice a dětských pokojů
  • žádná elektronika alespoň hodinu před tím, než jdeme spát
  • žádná elektronika u jídla
  • žádná elektronika na společných výletech
  • žádná elektronika jeden den v týdnu
  • žádná elektronika při společných jízdách autem (kromě delších cest)

 

Pravidla diskuze

Vítejte v debatním prostoru online magazínu Rodiče vítáni. V zájmu udržení úrovně debaty a zajištění komfortního a bezpečného prostředí pro všechny zúčastněné zde platí následující pravidla:
  • Diskutuje se o tématu článku, neodklánějte debatu jinam.
  • Nevnášejte sem svou agendu, kterou k tématu pouze „přilepíte“.
  • Nevkládejte do svých odpovědí odkazy na jiné stránky, pokud se netýkají přímo tématu článku.
  • Příklady z praxe jsou naopak vítány.
  • Respektujte důstojnost autorů, respondentů i ostatních diskutujících.
  • Nepřenášejte polemiku do osobní roviny kritizováním osoby autora, respondenta a jiného diskutujícího, jeho kvalifikace, vyjadřování, kompetencí.
  • Netolerujeme hrubé jednání, vulgarismy ani jakékoli ponižování druhých.
  • V souladu se zákony ČR je zde zakázáno jakkoli paušálně očerňovat jednotlivce či skupiny lidí s odkazem na jejich etnicitu, pohlaví, sexuální orientaci či náboženské vyznání.
  • Pro přispívání do diskuze je nutné se přihlásit prostřednictvím Facebook, Google nebo Twitter účtu. Snažíme se omezit anonymitu přispěvatelů a tím zkvalitnit diskuzní prostředí.
Příspěvky porušující pravidla mažeme.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments