Situace v českých školách je teď skutečně bezprecedentní a pro nikoho není snadná. Učitelé by měli pochopit, že žáci opět procházejí obdobím adaptace, což ještě nějakou dobu potrvá. FOTO: Kelly Sikkema - Unsplash

Bez známek to nepůjde? Navzdory distanční výuce se většina škol chystá žáky v pololetí hodnotit po staru

Před vánočními svátky se školy začaly opět plnit. Je ale možné, že se žáci kvůli epidemiologické situaci budou muset znovu vrátit do svých domovů. Střídání prezenční a distanční výuky s sebou nese řadu problémů, včetně toho, jak klasifikovat studijní výkony, když hodnocení během výuky na dálku není příliš vypovídající. Snaha dohnat učivo a dostatek známek na některých školách vede k tomu, že sotva žáci překročí práh třídy, jsou podrobeni intenzivnímu testování a zkoušení. A to i navzdory doporučením ministerstva školství. Někteří učitelé se ale naopak snaží návrat do lavic dětem zpříjemnit, a přestože se blíží pololetí, známkováním tolik nehrozí. Podle všeho se však lednové vysvědčení na většině škol bez známek neobejde.

Anna bydlí s partnerem a dcerou v malém městě kousek od Prahy, ve střídavé péči mají její dva syny z předchozího vztahu. Oba kluci jsou na prvním stupni běžné státní základní školy, starší z nich má diagnostikovanou poruchu soustředění, dyslexii a dysgrafii. Během distanční výuky se Anna i její bývalý manžel snažili, aby se synové naučili co nejvíc. „Doma všechno uměli, odříkali násobilku, vyjmenovaná slova i učivo prvouky. Jenže 18. listopadu šli do školy a jen do pátku museli oba psát několik písemek a testů. Mladší celkem v pohodě, ale starší hned přinesl dvě čtyřky,“ popisuje Anna, jak probíhal návrat jejích dětí do lavic.

Stejnou zkušenost má i Romana z Litoměřicka se svým synem, který chodí do osmé třídy. Hned první den po návratu do školy se psala čtvrtletní práce z matematiky, do konce týdne pak každý den alespoň jedna písemka. „Měli prý dost času se připravit, když byli doma. Raději jsem syna přeobjednala i u zubaře, protože mu ve škole řekli, že pokud test zamešká, bude ho učitel přezkušovat ústně,“ zlobí se Romana.

Patnáctiletá dvojčata z Prahy se do školy celkem těšila. „Holky už cítí, že potřebují změnu. Ráno vstát, obléct se, odejít do školy, mluvit se spolužáky. Chtějí vidět i někoho jiného než členy rodiny. Na druhou stranu má jedna z dcer slíbený velký test z matematiky hned první den. Druhou pak čekají dvě matematické a jedna fyzikální písemka během prvního týdne. Tudíž mají smíšené pocity: těší se na změnu denního režimu a na kamarády, ale taky mají pocit, že si jdou pro špatné známky,“ popisuje jejich matka.

Mezi dětmi jsou velké rozdíly

Pokud jsou dle dětské terapeutky Zii Slukové děti stresem zaplaveny, má to neblahý vliv na jejich zdraví i schopnost učení. Tělo se dostává do stavu pohotovosti a v mozku se deaktivuje prefrontální kortex. To je vývojově nejmladší část zodpovědná za regulaci naší nálady a chování, ale i za vyšší funkce, jako je plánování, rozvržení času, řešení problémů, schopnost abstrakce nebo tvořivost. Všechny tyto schopnosti pak nejsou v ohrožujících situacích plně dostupné. „Děti, které zažívají silný nebo chronický stres, mají oslabenou schopnost se učit, dlouhodobě si pamatovat, pružně a kreativně reagovat, soustředit se nebo si věci dobře zorganizovat,“ říká Zia Sluková, která pracuje jako terapeutka v Centru Locika v Praze.

Z její práce s dětskými klienty vyplývá, že vyvstaly značné rozdíly mezi dětmi ve zvládání distanční výuky. A to jak mezi těmi nejmenšími, u nichž hodně záleželo na tom, zda jim byli schopni pomoci rodiče, tak i mezi dospívajícími.

MŠMT radí: motivujte zpětnou vazbou

V souladu s tím, co tvrdí psychologové, vypracovalo MŠMT doporučení pro zářijový návrat dětí do škol. Zveřejnilo je už v létě a jsou nadále v platnosti. Ministerstvo v letáku školám například radí, aby se soustředily hlavně na podstatné učivo z češtiny, matematiky a cizího jazyka (na středních školách ještě i na odborné předměty). Začít by se mělo mapováním toho, co se žáci vlastně během distanční výuky naučili. Ohledně hodnocení materiál MŠMT výslovně uvádí: „Nehledat to, co žáci neumějí, ale najít to, co umějí, a na to navázat. Pro dosažení výstupů bude klíčová kvalitní zpětná vazba žákům, zejména vhodné formativní hodnocení. Na základě zpětné vazby by měl mít každý možnost si potřebné učivo osvojit, zopakovat, upevnit. Hodnocení, které podporuje učení, je důležitou součástí období zpětné adaptace na školu. Nabízejte žákům možnosti opravy, motivujte je hodnocením pro další učení.“

Děti, které zažívají silný nebo chronický stres, mají oslabenou schopnost se učit, dlouhodobě si pamatovat, pružně a kreativně reagovat, soustředit se nebo si věci dobře zorganizovat.

Materiál dále školám klade na srdce, aby pro žáky vytvářely bezpečné prostředí a přívětivou atmosféru, věnovaly se třídnickým hodinám i komunitním kruhům a zejména žáky motivovaly. Děti by se tak měly dozvědět nejen to, nakolik se jim podařilo naplnit požadovaná kritéria, ale i to, co mají udělat, aby se víc naučily a zlepšovaly se. „Manuál pro návrat dětí do škol je velmi dobře napsaný. Jeho problém tkví ale v tom, že není závazný ani vymahatelný,“ vysvětluje programový ředitel Informačního centra o vzdělávání EDUin Miroslav Hřebecký. „Některé školy jsou velmi progresivní a snaží se dětem vytvořit bezpečné prostředí, jiné jako by svůj hlavní smysl viděly ve známkování.“

Pokud se vám nelíbí, jakým způsobem škola vašeho dítěte k návratu žáků do lavic a hodnocení přistoupila, nemusíte se s tím jen trpně smířit. Začít by se jako obvykle mělo tím, že si pohovoříte s konkrétním učitelem, případně s ředitelem. Pokud je nespokojených rodičů více, může se do řešení problému zapojit i školská rada.

Další instancí, na kterou se můžete obrátit, je Česká školní inspekce. „Manuály jsou skutečně pouze doporučeními, ale Česká školní inspekce výrazně doporučuje, aby se jimi školy v maximálním možném rozsahu řídily,“ říká náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys. „Česká školní inspekce řeší řadu dotazů od rodičů vztahujících se k distančnímu vzdělávání, podáno bylo také několik stížností. Po návratu některých skupin žáků do lavic jsme obdrželi i nějaké dotazy na pojetí prezenční výuky, ale žádnou stížnost na toto téma zatím neevidujeme.“

Testy si opraví sami žáci

Zdaleka ne všechny děti se ale po svém návratu do školy setkávají pouze s tlakem na výkon a nerespektováním manuálů MŠMT. Mnozí učitelé se na děti těšili a snažili se jim adaptaci zpříjemnit, jak jen to bylo možné. Někde probíhaly třídnické hodiny, sdílení pocitů a zážitků z distanční výuky nebo plánování adventu.

Třeba Jitka Kadrmasová, ředitelka Církevní základní školy Borohrádek a zároveň třídní učitelka čtvrťáků, říká: „Pro nás byl návrat jen pozitivní. S dětmi jsme zahájili advent, zapálili svíčku na věnci a čteme si denně adventní příběh, který najdeme za oknem. K příběhu se daný den vztahujeme ve všech předmětech.“

Tomáš Martínek, který učí češtinu terciány a kvartány z Brna, se rozhodl věnovat prezenční výuku mluvnici, distanční hodiny pak literatuře a slohu. Na rozjezd se jeho žáci mohli rozhodnout, zda si nechají pravopisná cvičení oznámkovat. „Kromě toho budeme psát test na celou hodinu z kompletního učiva od září, ten si ale děti opraví sami podle klíče. Bez známek, aby viděli, jak na tom jsou. V lednu si pak napíšeme diktát a pololetce se asi nevyhneme. Sloh píšou z domu, takže je zachrání funkce automatických oprav, se kterou je učím pracovat,“ usmívá se Martínek.

Budeme hodnotit jako obvykle známkami, i když si uvědomujeme, že to není úplně fér, protože nikdy nevíte, jestli dítě během distanční výuky pracovalo na testech a projektech samo, nebo zda mu pomáhali rodiče.

Šesťáci se vrátili do školy i Rebece Vadasové, která v Praze učí matematiku a výchovu ke zdraví: „Pozitivní je, že se opravdu rádi vidíme a žáci makají. Problematický je ale běžný chod třídy, děti najednou vykřikují, povídají si, neustále je tam hluk.“ Vadasová se rozhodla, že nebude trávit vzácné hodiny prezenční výuky psaním testů, a tak žákům zadala dva na doma. „Bereme desetinná čísla a bez jejich zvládnutí se budou s matematikou potýkat po zbytek svých studií, takže mají mou důvěru, že test neopíší ani nenahází jen tak do kalkulačky. Jsem sama zvědavá, jak to dopadne,“ dodává.

Jak bude vypadat vysvědčení?

Vzhledem k tomu, že učitelé mají vinou výuky na dálku k dispozici většinu známek s omezenou výpovědní hodnotou (žáci si při písemkách online často vzájemně radí po mobilu nebo si mohou vzít na pomoc učebnice), snaží se teď před pololetím vyřešit problém, jak vlastně děti hodnotit na vysvědčení.

„My budeme hodnotit jako obvykle známkami, i když si uvědomujeme, že to není úplně fér, protože nikdy nevíte, jestli dítě během distanční výuky pracovalo na testech a projektech samo, nebo zda mu pomáhali rodiče,“ říká ředitelka ZŠ Horní Jelení Pavla Nádvorníková. Děti z východočeské školy získaly nějaké známky už před uzavřením škol, testy psaly během distanční výuky a další pak i po návratu. „Potřebujeme vědět, jak na tom jsou. Zároveň ale v případě špatných známek umožňujeme opravu. Chceme být féroví, známkami netrestáme,“ vysvětluje Nádeníková.

Známky na vysvědčení uvidí i studenti Gymnázia Evolution Jižní Město v Praze a možnost opravit si špatný výsledek tady zavedli už dávno. „Učitelé si v souvislosti s hodnocením kladou otázky. Má nyní vůbec smysl? Je možné za těchto okolností hodnotit spravedlivě?“ říká ředitel Tomáš Mikeska.

Škola zavedla systém Google Classroom, kam studenti odevzdávají práce, získávají zpětné vazby a mohou si je pak opravovat. Učitelé nedostali pokyn ihned po návratu rozjet nějaké rozsáhlé testování. „Chystáme poradu, kde budeme řešit zhruba deset studentů, kteří nepracují, neodevzdávají úkoly. Na druhou stranu víme, že někteří musejí například pomáhat rodičům ve firmě nebo chodit na brigády, pokud doma teď nejsou peníze. Navíc dva studenti přerušili studium kvůli psychickým obtížím. Doba není jednoduchá, takže se musíme snažit být maximálně féroví,“ dodává Mikeska.

Děti teď potřebují podporu v rodině

Situace v českých školách je teď skutečně bezprecedentní a pro nikoho není snadná. Učitelé by měli pochopit, že žáci opět procházejí obdobím adaptace, což ještě nějakou dobu potrvá – a vánoční prázdniny, které jsou za rohem, jim v tom nepomůžou. Tím spíš, pokud by školy ještě znovu potkala uzavírka. Co by tedy žákům mohlo prospět?

Pražské působiště Zii Slukové – Centrum Locika pro děti ohrožené domácím násilím – vypracovalo pro učitele materiál, který zdůrazňuje tyto potřeby dětí: předvídatelnost, bezpečí, prostor ke sdílení, prostor pro relaxaci a pohyb. A co můžou pro svoje školáky a studenty udělat jejich rodiče? „Mohou dětem pomoci tak, že budou jejich stabilní klidnou podporou. Děti potřebují cítit, že na tu situaci nejsou samy,“ dodává Zia Sluková.

Text vyšel i v Akademii Lidových novin.

Pravidla diskuze

Vítejte v debatním prostoru online magazínu Rodiče vítáni. V zájmu udržení úrovně debaty a zajištění komfortního a bezpečného prostředí pro všechny zúčastněné zde platí následující pravidla:
  • Diskutuje se o tématu článku, neodklánějte debatu jinam.
  • Nevnášejte sem svou agendu, kterou k tématu pouze „přilepíte“.
  • Nevkládejte do svých odpovědí odkazy na jiné stránky, pokud se netýkají přímo tématu článku.
  • Příklady z praxe jsou naopak vítány.
  • Respektujte důstojnost autorů, respondentů i ostatních diskutujících.
  • Nepřenášejte polemiku do osobní roviny kritizováním osoby autora, respondenta a jiného diskutujícího, jeho kvalifikace, vyjadřování, kompetencí.
  • Netolerujeme hrubé jednání, vulgarismy ani jakékoli ponižování druhých.
  • V souladu se zákony ČR je zde zakázáno jakkoli paušálně očerňovat jednotlivce či skupiny lidí s odkazem na jejich etnicitu, pohlaví, sexuální orientaci či náboženské vyznání.
  • Pro přispívání do diskuze je nutné se přihlásit prostřednictvím Facebook, Google nebo Twitter účtu. Snažíme se omezit anonymitu přispěvatelů a tím zkvalitnit diskuzní prostředí.
Příspěvky porušující pravidla mažeme.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments