Máš dnes odpoledku? Ne, jdu na trénink a pak se na tu hodinu kouknu na videu. FOTO: Kateřina Lánská
Buď úplně doma, nebo úplně ve škole. Z událostí posledních měsíců se zdá, že české školství je nastaveno v podstatě jen na tyto dva módy. Stejně to ještě nedávno vypadalo i v mnoha firmách a nyní se mluví o tom, že částečný home office bude novou normou i po covidu. Ministerstvo školství plánuje, že podobný režim by do budoucna mohly zavést i školy. Pilotní projekt kombinovaného vzdělávání startuje v únoru.
Dojet ráno do školy, absolvovat tři čtyři hodiny společných povinných předmětů, oběd si dát už doma a na odpolední seminář se už připojit z počítače v pokojíčku. Nebo několik dnů v měsíci zůstat rovnou doma celý den a stihnout kromě výuky třeba i zápas či trénink. Do budoucna – pokud všechno dobře půjde – by mohli (nejen) studenti pražského Gymnázia Evolution (GEVO) mít poněkud pestřejší rozvrh než dosud.
Vzdělávání nerovná se školní docházka
„U nás ve škole – a věřím, že i na většině dalších středních škol – mají studenti posledního ročníku svůj individuální rozvrh na základě výběru maturitních předmětů. Někdy se jim tak může stát, že mají velké pauzy mezi předměty, domů se vracejí pozdě a jsou unavení. Dosud jsme neměli k dispozici žádný způsob, jak jim ulehčit. To by se do budoucna mohlo změnit,“ plánuje ředitel Jan Teplý. Jeho škola se od února chystá zapojit do pilotního projektu ministerstva školství (MŠMT) na ověření takzvaného kombinovaného vzdělávání. Projekt poběží rok a půl a vybraných osmdesát škol by v něm mělo zkoušet, zda je možné všem zúčastněným poněkud uvolnit ruce v tom, jak a kde bude vzdělávání probíhat.
Jaké jsou plány MŠMT s kombinovaným vzděláváním? + cílem pilotního ověřování je zjistit, zda je možné a vhodné rozšířit vzdělávací nabídku škol o kombinované vzdělávání, které má podporovat studijní autonomii žáků, samostudijní dovednosti, kompetence k učení, prezentační dovednosti a schopnost reflektovat výsledky + pilotní projekt má zjistit, zda žáci při kombinovaném vzdělávání dosahují očekávaných výstupů, jak tento způsob výuky organizačně zatěžuje školy a jaké jsou nároky na technické vybavení + až ověřování skončí, očekává se vyhodnocení a případně tvorba manuálu + ověřování se uskuteční na 80 vybraných základních a středních školách od února 2021 do srpna 2022
„V Česku vládne představa, že vzdělávání se musí odehrávat výhradně ve školní budově za přítomnosti učitelů a žáků. Teprve pomalu se učíme přijmout, že děti se mohou učit, aniž nad nimi někdo dospělý fyzicky stojí a kontroluje,“ říká Teplý. „Čím jsou žáci starší, tím větší díl zodpovědnosti za své učení by měli přijímat. Kombinovaná výuka je krok tímto směrem.“
Podobně to vidí i Jaroslav Jirásko, ředitel ZŠ K. V. Raise v Lázních Bělohrad. „Povinná školní docházka je překonaný koncept. Měli bychom se bavit o povinném vzdělávání a zdůrazňovat i to, že za vzdělávání dětí jsou spoluzodpovědní společně se školou i žáci a rodiče. Kombinovaná výuka v tom může pomáhat,“ říká trochu provokativně.
I na základní škole, kterou vede, by se pilotní projekt týkal až žáků na 2. stupni, kteří už mohou zůstat sami doma, a do budoucna by se uplatňoval také hlavně u volitelných předmětů. „Například osmáci u nás mají volitelný zeměpisný seminář, který se koná dvakrát měsíčně po dvou vyučovacích hodinách. Proč by nemohli být jednou ve škole a jednou doma online, když už nám technologie bez potíží dovolují využívat různé metody práce?“ vysvětluje Jirásko.
Pro žáky nadané, nemocné i dojíždějící
S uvolňováním koronavirových opatření se ve škole ředitele Jiráska výrazně zvýšil zájem o individuální vzdělávací plán i domácí vzdělávání. Někteří rodiče se děti do školy pustit bojí, jiní vidí, že jejich potomkům se daří lépe, když nesedí ve třídě. „I já sám bych jako táta uvítal, kdybych třeba jednou měsíčně mohl dítě nechat na týden doma a mělo by zadané úkoly a možnost se občas připojit,“ vysvětluje Jirásko a připomíná, že distanční výuka nemusí znamenat jen přímou online výuku, ale také samostatné úlohy a prostor pro práci ve skupině díky online nástrojům.
Na gymnáziu, které vede ředitel Teplý, se studenti mohou věnovat například i filmové a televizní tvorbě. Škola už na jaře vybavila dvě třídy, na podzim pak další dvě audiovizuální technikou, která zkvalitňuje distanční výuku, používat se bude ale i pro výuku kombinovanou. Technické vybavení je nutné i na straně žáků, ale i s tím je případně škola schopná pomoci. Kamery se mají podle plánu objevit ve všech třídách.
„Vidíme jasné benefity například pro žáky, kteří jsou dlouhodobě nemocní nebo nadaní na hudbu či sport. Teď jim připravujeme diferenciační studijní plán, ale proč by se nemohli také připojovat a aspoň na mobilu sledovat hodiny, pokud jim to zdravotní stav či rozpis tréninků dovoluje?“ zamýšlí se Teplý.
Oceňuje proto, jak je pilotáž ze strany ministerstva připravená. „Líbí se mi, že ministerstvo nenabídlo školám scénáře, podle nichž by musely jet, ale umožňuje jim, aby si navrhly podobu kombinovaného vzdělávání, jak jim to vyhovuje. Každá škola je jiná, má jiné podmínky. Jsem zvědavý, jaké závěry z projektu vzejdou,“ dodává.
Musíme jít s dobou, říkají ředitelé
Jak ukázaly i měsíce koronavirové distanční výuky, zdaleka ne všichni učitelé si libují v technologických novinkách a přípravy online hodin jsou pro ně často náročnější než přípravy na hodiny prezenční. Kombinovaná výuka bude přinášet i další výzvy. Konkrétně na GEVO se může učitelům stát, že budou přebíhat mezi distanční a prezenční výukou.
„Myslím si, že vedení škol musí učitele do těchto inovací trochu tlačit,“ usmívá se Teplý. „Je ale třeba, abychom šli s dobou. Nemůžeme přešlapovat na místě a trvat jen na tužce a papíru. Ano, je nutné, aby se učitel ve své roli cítil komfortně a online výuka leckteré z nás o ten komfort připravila. Pevně ale věřím, že bude stačit ještě trochu cviku a půjde to stejně snadno a přirozeně jako když jsme ve třídě.“
Stejně tak se budou v lecčems muset přizpůsobit i žáci, kteří se náhle ocitnou bez dozoru. „Budou žít ve světě, kde minimálně částečný home office bude běžnou realitou a počítačová gramotnost minimálním předpokladem pro úspěch. Neděláme jim dobrou službu, pokud je na to nepřipravíme,“ dodává Jirásko.
DOPORUČENÉ ČLÁNKY
21. 08. 2022 Bára Procházková Pět věcí, které budou v novém školním roce jinak
28. 02. 2023 Lucie Rybová Život celé rodiny se zúžil na domácí úkoly, podle právníků jsou navíc nezákonné
Sdílet na Facebooku 
Sdílet na Twitteru 
Sdílet na Linkedinu 
Tento článek mi mluví z duše. Učím fyziku na SŠ AGC, a.s. v Teplicích a jsem velmi rád, že se naše škola k tomuto projektu také připojila. Při jarním i podzimním kole kovidu vznikla celá řada výukových materiálů, které se dají využít i v bezkovidové době. Učitelé i žáci si zvykli na to, že celá řada vzdělávacích činností se dá plnohodnotně provozovat i bez osobní přítomnosti ve škole a byla by velká škoda tento lidský i materiální potenciál nevyužít. Když budu mluvit za sebe – na YouTube mám veřejně k dnešku výklady k cca dvěma třetinám středoškolské fyziky (zatím 150 vyučovacích hodin) a dotočím to celé. A je pochopitelné, že tuto práci hodlám využívat i dále. Jestli žák sedí na výkladové hodině, vidí prezentaci a učitele a nebo jestli si pustí počítač, vidí prezentaci a učitele je v zásadě totéž. Moje představa je i taková, že klasicky vykládat se leccos nemusí, od to je ten YouTube a prezenční výuku lze využít k příkladům a k experimentům (když tedy mluvím za svoji fyziku). Vlastně bych si uměl představit, že by fyzika mohla být třeba z 50 % distanční (videa) a 50 % prezenční. A jsem si dost jistý, že by kvalita neutrpěla, možná naopak.
V každém případě jsem zvědavý, jak se to vyvine a jestli je naše školství schopné a (zejména) ochotné si i z téhle nelehké doby vzít to dobré, a to je pokrok. Jsem v tom lehce optimistický (ale to je dáno mojí povahou), a to i přesto že znám celou řadu učitelů, kteří se už upřímně těší na ten svůj středověk a „plnými taškami písemek“.
Dobrý den, děkujeme za zajímavý komentář. Pokud byste o to stál, ozvěte se nám do redakce, Vaše „převrácená“ výuka nás zajímá!