V pátém dílu seriálu Ochránce dojde na brněnské základní škole ke rvačce mezi romskými a bílými žáky. Nová ministryně pověří ombudsmana, aby na místě situaci uklidnil. FOTO: ČT

Tahle škola je pro bílé, tahle je pro Romy. Běžná praxe ubližuje všem

Tohle je dobrá škola, tahle je horší, sem bychom dítě nikdy nedali. Tak jsou většinou čeští rodiče zvyklí zvažovat vzdělávací alternativy pro svoje děti. To, jestli je škola dobrá, závisí často na složení žactva. Tam, kde je hodně Romů nebo cizinců, chce svoje děti poslat málokdo, ostatně jak ukázal další díl televizního seriálu Ochránce. A tak v českých městech vznikají školy pro děti, které nikdo nechce. Učit v nich je složité a jejich existence nikomu neprospívá. V Kutné Hoře se ale rozhodli, že tuto praxi chtějí změnit.

„Naše škola má zhruba 190 žáků, z toho máme minimálně padesát dětí romského původu, dalších nejméně padesát má poruchy učení, další zase odlišný mateřský jazyk,“ popisuje ředitelka ZŠ Kamenná stezka v Kutné Hoře Andrea Melechová situaci ve svojí škole. Ta sídlí v monumentální historické budově jen pár kroků od proslulých památek, které z města dělají oblíbený cíl turistů. Prestižní adresa ale není škole nic platná; v její spádové oblasti se až do letošního roku nacházely dvě ubytovny a také městský úřad, který poskytuje „papírově” trvalé bydliště sociálně slabým rodinám. Jaké důsledky má tato potenciálně výbušná směs pro život ve škole?

Nejprve „lepší škola”, poté škola pro ty, které jinde nechtějí

„Naši učitelé denně řeší vulgární mluvu, konflikty, které sice vznikají mimo školu, ale přenášejí se do tříd, nebo skryté záškoláctví, kdy rodiče píšou neustále omluvenky a dítě do školy nechodí,“ popisuje ředitelka Andrea Melechová. „Přitom jsou naši učitelé skvělí. Dokážou diferencovat výuku, aby se přizpůsobili schopnostem každého žáka, střídají formy práce, protože s výkladem u tabule se u nás nechytnete. Zasloužili by si klidnější podmínky.“

Čtěte také  Děti nejsou agresivní. S každým se dá vyjít, když se na něj nepovyšujete, vzpomíná učitel na konflikty ve škole

„Kdysi dávno byla škola Kamenná stezka vnímána v Kutné Hoře jako jedna z těch nejlepších. Když jsem v roce 2011 nastoupil na místo ředitele, provázela ji naopak pověst odkladiště dětí, které nikde jinde nechtějí, a museli jsme žádat o výjimku, aby nás nezavřeli,“ vzpomíná bývalý ředitel a dnes místostarosta města Vít Šnajdr. Ten má mimo jiné na starosti i to, aby se situace ve městě změnila. Kromě už zmíněné spádové oblasti, která zahrnuje ubytovny a městský úřad, trochu paradoxně k úpadku školy přispělo i zřízení přípravné třídy, která vznikla o několik let dříve a podle tehdejších pravidel se měla soustředit právě na děti ohrožené sociálním vyloučením. „Když už ale ve škole jednou byly, tak tam prostě zůstaly, takže už do prvních tříd nastupovala třeba polovina dětí s nejrůznějším znevýhodněním,“ popisuje bývalý ředitel. „A zatímco běžné děti odcházely jinam, jejich místa buď zůstala prázdná, nebo je zaplňovali příbuzní našich prvňáčků a děti, které neuspěly jinde. Stala se z nás v podstatě speciální škola.“

Ještě před tím, než Česko oficiálně nastoupilo cestu inkluzivního vzdělávání, zaměstnávali na ZŠ Kamenná stezka asistenty pedagoga a zřizovali poradenské centrum. I to jim ale nakonec spíš přitížilo. „Ve městě si rodiče žáků s různými potížemi začali naši školu doporučovat. Dej ho na Kamenku, tam ho zvládnou, říkali. A tak narůstal počet žáků, s nimiž si jinde nevěděli rady, a pověst školy se zhoršovala,“ dodává Vít Šnajdr.

Začíná to spádovostí, končí špatnou pověstí

Podobných škol, jako je ZŠ Kamenná stezka v Kutné Hoře, je v Česku mnohem víc. Podle studie Nerovnosti ve vzdělávání jako zdroj ekonomické neefektivity z roku 2020 je v Česku kolem osmdesáti škol, v nichž převažují děti romského původu, a dalších 130, kde tyto děti tvoří minimálně třetinu. Na počátku často stojí spádové oblasti navržené tak, aby se sociálně slabé děti koncentrovaly do jedné školy. Jakmile se jejich zastoupení ve třídách blíží třetině, začnou ubývat děti ze střední třídy. Vzdělávací výsledky se horší, zájem o školu klesá, až nastává situace, kdy jedna škola ve městě sbírá především žáky, které jinde nechtějí. Vedení a pedagogický sbor dotčené „špatné“ školy pro „špatné“ děti občas upozorňují na to, že situace ve třídách je neúnosná, ale jinak jsou vlastně všichni ostatní spokojení.

Čtěte také  Tlak vyvolá vždycky protitlak. A vychovatel tahá za kratší konec, říká dramaterapeut z „pasťáku“

„Existuje početná skupina rodičů, většinou ze střední nebo vyšší příjmové třídy, kteří věří, že dobrá škola je škola zaměřená na výkon. Dítě tam získá mnoho znalostí a připraví se na přijímací zkoušky. Samozřejmě tito rodiče svoje děti na školu, která nabírá chudé děti a Romy, dát odmítají,“ říká sociolog z Vysoké školy ekonomické v Praze Karel Čada.Upozorňuje i na to, že v některých městech, přijde-li na „lepší“ školu k zápisu dítě například menšinového etnika, bývají jeho rodiče taktně upozorněni, že by měli volit méně náročnou variantu. „A tak se stane, že například Romové, cizinci a další znevýhodnění začnou jednu konkrétní školu považovat za ‚svoji‘,“ dodává sociolog. To všechno urychluje proces, na kterém ale ve finále tratí všichni, a to včetně prestižnějších škol, které se nenaučí zacházet s žáky, kteří se nějakým způsobem odlišují.

Bylo už třeba říct to nahlas – a fungovalo to

V Kutné Hoře to ale vypadá, že by se věci mohly začít hýbat lepším směrem. Přispěl k tomu i vstup nového partnera, Nadačního fondu Eduzměna. Ten se o ZŠ Kamenná stezka začal blíž zajímat, její příběh zaujal i některá velká média. „Když za mnou přišli novináři, řekla jsem na rovinu, jak to tady vypadá. Ze začátku mě dost lidí kritizovalo, ale podle mě bylo třeba už jednou nahlas říct všechno, o čem se tu dlouho mlčelo,“ říká současná ředitelka Andrea Melechová. Byla svolána schůzka ředitelů škol a zástupců města, na níž se vyložily karty na stůl. Tehdy nahlas zaznělo, že ZŠ Kamenná stezka nese největší zátěž ze všech, což není fér. Důležité je, že město má vůli problémy řešit a momentálně vytváří vizi základního školství ve městě na další řadu let. Od příštího školního roku se proto mění spádové oblasti a tři kritická místa si rozebraly ostatní školy, aby „Kamence“ ulehčily.

Aleš Pelán (Lukáš Vaculík) se ocitá ve škole, kde si učitelé nevědí rady a dětem je všechno jedno…  FOTO: ČT

„Je to určitě dobře, ale naši situaci to nevyřeší,“ dodává ředitelka Melechová. To přiznává i Lucie Plešková z Nadačního fondu Eduzměna, podle níž je přespádování pouze prvním krokem. Dál musí následovat práce jak s romskými i majoritními rodiči, tak s okolními školami. „Romským rodičům je třeba vysvětlit, proč by měli dávat děti do mateřské školky a proč pro ně není dobré, když se koncentrují v jedné třídě. Běžné školy v okolí se zase potřebují naučit, jak být k těmto rodinám přátelštější,“ vysvětluje Lucie Plešková. „Jsou v plánu nejrůznější akce, kde se rodiny mohou setkat a seznámit se. Bude třeba sehnat asistenty pedagogů do škol. My ale věříme, že to půjde. Vždyť když se opravdu spravedlivě rozdělí romské děti podle spádovosti, nepůjde o žádná dramatická čísla, v každé z prvních tříd bude jedno, maximálně dvě. Věřím, že to učitelé zvládnou.“

Jak říká Karel Čada z Vysoké školy ekonomické, recept na desegregaci není jednoduchý, a co zabere v jednom městě, nemusí fungovat jinde. Zásadní ale je, aby si zřizovatel přiznal problém a chtěl ho řešit, namísto toho, aby byl spokojený s tím, že má určité děti „uklizené“ na jednom místě. Dalším krokem je už zmíněná úprava spádovosti. „Pokud ovšem změním spádové oblasti, aktivně kladu překážky zápisové turistice, musím zároveň tlačit na zvýšení kvality dotčené školy. Jinak se – zcela logicky – budou bouřit rodiče. Je to alchymie a jednotlivé složky do sebe musejí zapadnout,“ vysvětluje. A ještě jednu věc zdůrazňuje: všechny problémy se řeší snáz, dokud jsou v začátcích. Zvrátit špatnou pověst, která na škole ulpívá dlouhé roky, je mnohem těžší.

Nejvíc se vyplácí sázka na kvalitu

Samotná „Kamenka“ o svoji existenci a pověst aktivně bojuje už desátým rokem. Vyzkoušeli tu kde co, ale zdá se, že nejvíc zabírá sázka na kvalitní učitele a výuku. „Musíme prostě dokázat, že jsme dobrá škola, která jde s dobou,“ zdůrazňuje Andrea Melechová. Největším trumfem se ukázalo být zavedení vzdělávacího programu Začít spolu, který akcentuje individuální přístup, skupinovou práci, spolupráci a aktivitu každého žáka. „Zhruba před čtyřmi lety za mnou přišlo několik maminek s tím, že by si přály pro své děti trochu jinou školu, ale nechtěly jít cestou úplné alternativy, jako je například waldorfská pedagogika. Volba padla na program Začít spolu,“ vzpomíná bývalý ředitel Vít Šnajdr.

Čtěte také  Dala děti na „romskou” školu: Pověst neřeším, jde mi o přístup

Zdá se, že to byl tah, který se vyplatil. Mezi rodiči v Kutné Hoře se začalo proslýchat, že „Kamenka“ nabízí něco jiného než ostatní: tandemovou výuku, zajímavé metody a přátelskou atmosféru. Ve škole začíná dětí přibývat, a tentokrát jde o rodiny, které si ji cíleně zvolily. „Zatím je ten nárůst pozvolný, ale věříme, že jdeme správnou cestou. Bude třeba postupně měnit špatnou pověst školy, aby se nás rodiče nebáli,“ říká současná ředitelka Andrea Melechová a její předchůdce Vít Šnajdr dodává: „Absolventi podobných škol, jako je ta naše, si mimo znalostí odnášejí také toleranci, empatii a porozumění. Dokážou vyjít s cizincem nebo s autistou. To jsou přece schopnosti, které jsou pro život ohromně důležité. Doufám, že se je i společnost naučí víc oceňovat.“

Pravidla diskuze

Vítejte v debatním prostoru online magazínu Rodiče vítáni. V zájmu udržení úrovně debaty a zajištění komfortního a bezpečného prostředí pro všechny zúčastněné zde platí následující pravidla:
  • Diskutuje se o tématu článku, neodklánějte debatu jinam.
  • Nevnášejte sem svou agendu, kterou k tématu pouze „přilepíte“.
  • Nevkládejte do svých odpovědí odkazy na jiné stránky, pokud se netýkají přímo tématu článku.
  • Příklady z praxe jsou naopak vítány.
  • Respektujte důstojnost autorů, respondentů i ostatních diskutujících.
  • Nepřenášejte polemiku do osobní roviny kritizováním osoby autora, respondenta a jiného diskutujícího, jeho kvalifikace, vyjadřování, kompetencí.
  • Netolerujeme hrubé jednání, vulgarismy ani jakékoli ponižování druhých.
  • V souladu se zákony ČR je zde zakázáno jakkoli paušálně očerňovat jednotlivce či skupiny lidí s odkazem na jejich etnicitu, pohlaví, sexuální orientaci či náboženské vyznání.
  • Pro přispívání do diskuze je nutné se přihlásit prostřednictvím Facebook, Google nebo Twitter účtu. Snažíme se omezit anonymitu přispěvatelů a tím zkvalitnit diskuzní prostředí.
Příspěvky porušující pravidla mažeme.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

6 Komentáře
nejstarší
nejnovější
Inline Feedbacks
View all comments
Roman Dlouhy
Roman Dlouhy
21 dní před

Až stát zajistí bezpečný chod výuky pro ostatní žáky, potom ať zavede sjednocení žáků z různých poměrů do jedné třídy. Já jsem si školní docházkou prošel, na rozdíl od různých sluníčkových zastánkyň inkluze z lepších čtvrtí, které chodily se samými kulturními spolužáky, jsem chodil na základku se sídlištníma sígrama a dobře si pamatuju, že jsem měl období, kdy jsem raději tajně nechodil na obědy, i když mně je naši platili, abych před těmi sígry včas utekl domů. A na tu úlevu, když ty dva pak na konci páté třídy poslal odborník do zvláštní školy, si pamatuju dodnes. Nejhezčí pocit v… Číst vice »

Milan Kochaník
Milan Kochaník
21 dní před

Tak inkluze je hloupý nápad uměle placených hlupáků. Ona inkluze se provozovala i za komunismu a vedla k tomu, že tito ckáni jen kradli jako straky, nespočítám, kolik kecek mi bylo ukradeno, ale tehdy naštěstí stály jen kč 21,-, možná tak 15 párů. Nespočítaně ukradených tužek a pravítek, naštěstí se levně fasovali od rodičů a zase v kanceláři státního podniku. Co s tím tato svoloč dělala mi není jasné, ale řady studentů postgraduálnígio doktrandského studia nerozšířili,na matfyzu neskončili, takže kradli jen tak tito ničemové ze sportu. Naštěstí ve 4. třídě ZŠ vypadla tato svoloč kompletně. Tak dodnes platí, že jeden… Číst vice »

Tereza Vránová
Tereza Vránová
21 dní před

Obdivuju učitele, kteří zvládají výuku žáků s „problémovým chováním“..

Aleš Jiroudek
Aleš Jiroudek
19 dní před

Je to nesmysl, zatimco spatni zaci demotivuji ostatni zaky a to at uz primo – ze spadnou do spatne party, nebo neprimo – kdyz jim projde vic nez ostatnim, to, aby spatny zak byl motivovan dobrym zakem k uceni nefunguje… V neposledni radne ucitel je taky jen jeden a ti zaci pak zpomaluji ostatni. V dusledku muze byt uplne jedno, jak bude mit dite vstipenou inkluzi, skola je od toho, aby krom vzdelani davu, vyprofilovala elity, protoze to jsou ti, co budou mit firmy, budou ostatni zamestnavat a v dusledku ty problematicke zivit. Bez nic vam stejne pujde inkluze do… Číst vice »