Zákony institucím povolují pořizovat a zveřejňovat reportážní nebo ilustrační fotografie a používat je při prezentování jejich činnosti. Ilustrační foto:Kateřina Lánská

Jak je to se zveřejňováním fotografií dětí? Jasno v tom často nemají školy ani rodiče

Už dva roky téměř na každém kroku vyplňujeme formuláře GDPR. Otázka, zda rodič souhlasí se zveřejněním fotografie dítěte například na školním webu, je na nich obvykle hned nahoře. Většinu rodičů to netrápí, škole nebo organizátorovi letního tábora svolení rádi dají. Ti, kteří zveřejňování fotografií svých dětí nepřejí, se však mohou setkat s nepochopením. Na co mají právo a co po škole naopak chtít nemohou? Pro Rodiče vítáni napsala Bára Procházková.

„Zaškrtla jsem, že nesouhlasím se zveřejňováním fotografií svých dětí a pobočka Domu dětí a mládeže mi přihlášku vrátila s komentářem, že to mám špatně vyplněné,“ říká paní Barbora z Prahy. Chtěla svou tříletou dceru přihlásit do kroužku tancování. K přihlášce automaticky dostala i formulář GDPR. 

Evropské nařízení o ochraně osobních údajů GDPR školy nebo organizátoři akcí pro děti přijali s velkými obavami. Formuláře upravené podle nové legislativy se od té doby staly samozřejmostí pro ně i pro rodiče, nejistota kolem práv a povinností, které z nich vyplývají, však přetrvává, školy, vedoucí kroužků nebo organizátoři letních táborů si je často vysvětlují po svém.

Paní Barbora patří mezi rodiči k menšině, má k tomu ale dobrý důvod. Její děti by se mohly stát kvůli její práci cílem útoku. „Oponovala jsem, že to není špatně vyplněné a že si to opravdu tak přeji, a nakonec s takto vyplněným formulářem souhlasili,“ doplňuje matka z Prahy. Zatímco v Domě dětí a mládeže se dokázala domluvit, ve školce to bylo komplikovanější. „Na třídních schůzkách ředitelka všem rodičům oznámila, že neproběhne natáčení vánoční besídky, ze kterého každý rok rodiče dostávají video, protože to matka jednoho dítěte zakázala. A že si to rodiče ani nesmějí natáčet sami. To se samozřejmě strhla mela a na mou hlavu se snesla hromada nadávek,“ popisuje paní Barbora: „Rodičům ani ředitelce nešlo vysvětlit, že to, s čím nesouhlasím, je zveřejňování videa, ne jeho natáčení – podle mne prostě nepochopili text ve smlouvě se školkou.“ 

Jděte raději jinam

Nebylo to poprvé. Paní Barbora původně chtěla dceru přihlásit do jiné školky. Nesouhlasila ale se zveřejňováním fotografií dítěte na facebooku, kam školka denně dává fotky ze své činnosti. Majitelka této soukromé školky jí doporučila, aby se raději přihlásila jinam, pokud se jí to nelíbí. „Nešlo se ani domluvit na tom, že by případně administrátor na mou žádost smazal konkrétní fotku, na které by dcera byla, když bych fotku na sociální síti objevila. Prý ale dávají pozor, aby na internetu nebyly fotky, kde děti nevypadají dobře. To mě opravdu rozesmálo,“ vzpomíná na diskusi paní Barbora. 

Školky a organizátoři volnočasových aktivit vnímají rodiče, kteří si pro své děti přejí anonymitu, jako velké omezení. Podle nich je těžké v pobíhající skupině izolovat jednoho, a navíc většina rodičů chce své děti na fotografiích vidět. Řeší to různým způsobem. „Tuto situaci jsme měli také a nebyl to problém – to jedno konkrétní dítě jsme buď vždy nějak šikovně zakryli, že třeba zrovna před ním stál lektor,“ vysvětluje ředitelka Domu dětí a mládeže v Praze ve Stodůlkách Jana Šimánková, jak jde situace řešit, aby byli spokojeni všichni. 

V kroužcích, které její instituce pořádá, zaškrtne „NE“ pouze nepatrný zlomek rodičů. „Pokud v kurzu je alespoň jeden z rodičů, který nedá souhlas se zveřejňováním fotografií, pak reagujeme podle věku účastníků. Některé starší děti samy řeknou, že se nechtějí fotit a odejdou stranou, pokud lektor vyndá foťák. Pokud v kurzu je s dítětem rodič a sám řekne – to jsem já, nemám problém, když se budou ostatní fotit – tak pak normálně fotíme. Pokud se ten dotyčný sám nepřihlásí, pak nefotíme vůbec,“ říká Jana Šimánková a dodává, že z 2400 účastníků kurzů nedávají souhlas se zveřejňováním fotografií pouze jednotky rodičů. 

Co školka může, a co už si nemůže dovolit?

Jenže situace je trochu komplikovanější. Zákony institucím povolují pořizovat a zveřejňovat reportážní nebo ilustrační fotografie a používat je při prezentování jejich činnosti. Problém je ale v tom, že pojem ilustrační nebo reportážní fotografie je mlhavý, závisí na posouzení konkrétní situace. 

S určitostí lze říci, že tablo i se jmény absolventů vyvěšené na dveřích školy podléhá zásadám GDPR, zatímco fotografie 40 dětí běhajících po zahradě ilustruje dění ve školce. “Klíčem ale není, co je na fotografii, ale k jakému účelu byla pořízena – jestli má za cíl ukazovat činnost školky, nebo konkrétní dítě. Pakliže ale obrázek ilustruje aktivity na výletě, mohou tam být třeba jen tři děti,” říká advokátka Alice Frýbová ze společnosti Holubová advokáti, která se na problematiku GDPR specializuje. Ale i když zákony povolují institucím zveřejňovat ilustrační fotografie, i tady platí, že když rodič požádá o odstranění nebo rozostření svého dítěte, měla by instituce vyhovět. 

Platí také jednoznačně, že souhlas si instituce nemohou vynucovat. „Rodič nebo jeho dítě nesmí být žádným způsobem potrestán za to, že souhlas neudělil. Z důvodu neudělení souhlasu nelze v žádném případě dítě vyloučit například ze školní besídky nebo odmítnout dítě přijmout, respektive trvat na udělení souhlasu pro přijetí na školu,“ doplňuje Alice Frýbová. 

Nesouhlas rodičů se zveřejňováním fotografií jejich dětí sice komplikuje institucím život, ale v praxi má smysl. „Především sociální sítě zpracovávají fotografie stále sofistikovanějším způsobem, přiřazují je k jednotlivým profilům, přidávají místo pořízení fotografie a vytvářejí ´profily´ i dětí, které vlastní účet ani nemají. Informací je tak mnohem více než jedna fotka,“ upozorňuje advokátka Alice Frýbová. Riziko je reálné. Policie řeší stovky případů zneužití fotografií dětí na internetu a odhaduje, že tato kybernetická kriminalita dlouhodobě bude stoupat. „Obecně rodičům nedoporučujeme zveřejňování fotografií dětí na sociálních sítích. Určitě je potřeba s nimi šetřit,“ říká Ondřej Moravčík z tiskového oddělení Policejního prezidia.

Pravidla diskuze

Vítejte v debatním prostoru online magazínu Rodiče vítáni. V zájmu udržení úrovně debaty a zajištění komfortního a bezpečného prostředí pro všechny zúčastněné zde platí následující pravidla:
  • Diskutuje se o tématu článku, neodklánějte debatu jinam.
  • Nevnášejte sem svou agendu, kterou k tématu pouze „přilepíte“.
  • Nevkládejte do svých odpovědí odkazy na jiné stránky, pokud se netýkají přímo tématu článku.
  • Příklady z praxe jsou naopak vítány.
  • Respektujte důstojnost autorů, respondentů i ostatních diskutujících.
  • Nepřenášejte polemiku do osobní roviny kritizováním osoby autora, respondenta a jiného diskutujícího, jeho kvalifikace, vyjadřování, kompetencí.
  • Netolerujeme hrubé jednání, vulgarismy ani jakékoli ponižování druhých.
  • V souladu se zákony ČR je zde zakázáno jakkoli paušálně očerňovat jednotlivce či skupiny lidí s odkazem na jejich etnicitu, pohlaví, sexuální orientaci či náboženské vyznání.
  • Pro přispívání do diskuze je nutné se přihlásit prostřednictvím Facebook, Google nebo Twitter účtu. Snažíme se omezit anonymitu přispěvatelů a tím zkvalitnit diskuzní prostředí.
Příspěvky porušující pravidla mažeme.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

1 Komentář
nejstarší
nejnovější
Inline Feedbacks
View all comments
Jana Valentova
Jana Valentova
4 měsíců před

Velmi slabě – skoro se mi až chce říct hloupě napsaný článek! Co to je za obrat – v právu! – “škola by měla vyhovět”. Jak tady tedy vysvětlili tu “ilustrační fotografii” – a deset dalších. Článek na úrovni e- mimino.