Pär Ahlbom (88 let) v Solviku, léto 2019. Foto Silvie Lišková

Dobrý učitel si hraje! O tom, jak ve Švédsku vznikla intuitivní pedagogika a proč si ji oblíbili zrovna Češi

Spousta rodičů říká „já děti vychovávám intuitivně“. Najde se i dost učitelů, kteří chtějí učit „intuitivně“. To ale může znamenat pokaždé něco jiného. A pak je tu hnutí na poli výchovy a vzdělávání, které má intuici přímo v názvu. Intuitivní pedagogika neboli intuitivka, jak se tomuto směru říká v Česku, patří do rodiny vzdělávacích alternativ, jako jsou montessori nebo waldorfská škola. Je ale jejich daleko mladší sestrou (nebo neteří?). Na počátku stál švédský hudebník a pedagog Pär Ahlbom, ročník 1932. Do jeho experimentální školy Solvik (Sluneční záliv), kterou s kolegy a spřízněnými dušemi založil v přírodě na jihu Švédska, pravidelně jezdí i zahraniční návštěvníci, a hrají tam „intuitivní” hry. Nejpočetnější skupinou jsou Češi.

Pozorní čtenáři těchto stránek už „intuitivní pedagogiku“, tento švédský vzdělávací koncept, který se začal rodit před půl stoletím, trochu znají. Vyšel tu rozhovor s jejím zakladatelem Pärem Ahlbomem, s lektorem workshopů intuitivky Dieterem Schwartzem, i reportáž z jednoho letního semináře. V tomto článku bych rád popsal školu Solvik, a jak to všechno začalo.

Intuitivní pedagogiku začali na konci šedesátých let vymýšlet waldorfští učitelé, kteří se cítili příliš svázáni tradicí a schématem waldorfské školy. Tito rebelští učitelé zatoužili po větší svobodě, chtěli do práce s dětmi vnést vlastní prožitek a více improvizace. Nejvýraznějším i nejstarším z nich byl Pär Ahlbom. Geniální hudebník, skladatel a improvizátor, kterému bylo v době založení jeho školy kolem čtyřiceti. Pär působil jako učitel hudební výchovy a lektor učitelů na waldorfském semináři. Na učitelském semináři se kolem něj postupně vytvořila menší komunita podobně založených lidí, kteří se pak stali jádrem učitelského sboru v Solviku, škole, kterou založil v přírodě a pojmenoval “Sluneční záliv”.

Především zvládnout sám sebe
Intuitivní pedagogika klade ohromný důraz na seberozvoj dospělých. Daleko víc než na samotnou práci s dětmi, která je konec konců výsostnou doménou každého učitele nebo rodiče. Na intuitivce vám neřeknou, co a jak učit. Ale panuje tam shoda na tom, že kondice dítěte se odvíjí od kondice dospělého. Učitel či rodič, který nezvládá sám sebe, může přežvýkat desítky metod, a stejně to nebude moc platné.

V něčem má intuitivka blízko k technikám „mindfulness“. 

Snaží se vrátit moderního člověka do přítomnosti, naučit ho opět naplno vnímat přítomný okamžik a vlastní pocity teď a tady. Pozornost se přenáší z hlavy do těla, od přemýšlení k prožívání. A na to je dobrý prostředek hra. Hry jsou tu hlavním vzdělávacím nástrojem. Hry s paličkami, míči nebo třeba šátky. Hodně se běhá, přelézá a skáče. Maluje a zpívá. Nejčastěji jde o hry skupinové. Pokud děláme něco ve skupině, musíme být ve střehu, jsme součástí nějakého celku. Spouští to v nás různé obavy a komplexy nebo stud. Třeba když vám palička, kterou od někoho chytáte, spadne na zem. „Jsem tu zase za nešiku,“ možná nás napadne, a naše tělo se v napětí sevře. To je právě ten cenný moment, který nezažijete, když se vám něco daří hned od začátku.

Chybou se o sobě dozvíte nejvíc, tvrdí Pär Ahlbom. Spřátelme se se všemi emocemi, i těmi takzvaně negativními.

Pärova představa byla, že ve škole to bude vypadat jako při skupinové hudební improvizaci. Místo plánu se bude vycházet z momentální situace. Cílem vzdělávání je zažehnout v dítěti oheň tvořivosti. Je zřejmé, že pro Pära a kolegy není vzdělávání racionální záležitostí. Proto nemá smysl moc plánovat.

Oproti svobodným demokratickým školám, kde je také velmi volný režim a improvizuje se, je ale Solvik spíše komunita než soubor individualit, které musejí o svých zájmech vyjednávat a hlasovat. Živý organismus spíše než samosprávná instituce. Když mluvíme se zakladateli, cítíme duch lidí 60. a 70. let, je kolem nich aura „květinových dětí“.

Foto Silvie Lišková, nadšená účastnice workshopu: “Děti potřebují zažívat pořádek i chaos.” Čím víc míčů, tím větší entropie, která se opět může stát řádem…

Šokující…
Nejstarší žáci Pära Ahlboma, dnešní padesátníci, mi vyprávěli, že příchod tohoto učitele hudby do jejich třídy byl pro ně šokem. Byli zvyklí se v hodinách nazpaměť učit skladby a on přišel s tím, že mají improvizovat, že mají dělat hudbu sami ze sebe. Polovina třídy – byli to šesťáci – vůbec netušila, co se po nich chce. Dokonce jim to připadalo jako blbost, ztráta času. Někteří postupně tento názor změnili.

Pär Ahlbom: “Zpívání a hraní a tancování a malování jsou důležitější než čtení a psaní a počítání. Přičemž čtení a psaní a počítání patří k těm nejdůležitějším věcem!

Možná je v tomto našem krásném novém světě něco špatně. A určitě se to týká vzdělávání. Odpočívání nebo dokonce lenošení jsou důležitější nebo přinejmenším stejně důležité jako píle a poslušnost. Píle a poslušnost mohou pramenit ze strachu a totálního přizpůsobení. Určovat si vlastní život je lepší než nechat si ho řídit někým jiným.

Zdravé sociální poměry je možné vybudovat jen na potřebě svobody jednotlivého člověka…”

Divadlo bylo dalším prvkem, kolem kterého se rozvíjelo Pärovo pojetí školy. Velká, celoškolní představení divadelních her, které sám napsal. Hra o Gilgamešovi, Vánoční a svatojánská hra. Poslední dvě se v Solviku hrají dodnes. Myslím, že Pärovi šlo o to, vzkřísit svatojánské slavnosti a napsat a sehrát divadlo, které by odráželo hlubší význam Ježíšova narození. Nesnáší mechanický, rutinérský přístup k životu.

Atraktivní pro Čechy
Škola Solvik, což znamená Sluneční záliv, stojí v přírodě, nedaleko od mořského břehu. Vlastníma rukama ji vybudovali její učitelé. Architektonický styl připomíná Gaudího. Vše je samozřejmě z přírodních materiálů, dřeva a hlíny.

Když se škola zakládala, byla ve Švédsku známým a i státem podporovaným experimentem. Postupně se na ni začali jezdit dívat i lidé ze zahraničí. Ale teprve před necelými dvaceti lety se začaly pořádat semináře intuitivní pedagogiky mimo Švédsko – v Holandsku, Německu či Finsku.

V tu chvíli se k hnutí přidává psycholožka Iris Johanssonová, od narození autistka. Její psychická konstituce ji vedla k velkému zájmu o emoce, snažila se pochopit, jak fungují ostatní lidé. Spolu s Pärem Ahlbomem zformulovali principy intuitivní pedagogiky. Návody, metodiky a licencované postupy se ale v intuitivce neuchytily. Což podle mě není na škodu.

Do České republiky jezdí Pär Ahlbom od roku 2010 (byl tu i loni v létě), občas se objeví i Merete Lovlie, spoluzakladatelka a dlouhodobá ředitelka Solviku. Workshopy dnes hlavně vedou jejich žáci, Dieter Schwartz, Peter Živý, Thomas Pedroli a Lukas König.

V současné době žije intuitivní pedagogika nejintenzivněji právě u nás, v České Republice. Proto i do Solviku jezdí nejvíc Čechů. Kdoví, co je tím důvodem. Kromě pár schopných a zapálených organizátorů, kteří tento směr objevili pro sebe a začali pořádat semináře v Česku, na tom má možná zásluhu i samotné založení Čechů, jejich nadprůměrná touha po spontánnosti a nesvázanosti a potřeba si hrát, v každém věku.

Pro mě je mimochodem velmi zajímavé pozorovat, jak pobyt v Solviku vždy promění moje děti. Ale o tom někdy příště…

Silvie Lišková. “V Solviku jsem byla dvakrát. Je to až magické místo. Pohyb a hra rozvíjí radost ze života. Nikdy není pozdě začít si hrát. Můžeme se to učit od dětí.” A děti od nás.

Pravidla diskuze

Vítejte v debatním prostoru online magazínu Rodiče vítáni. V zájmu udržení úrovně debaty a zajištění komfortního a bezpečného prostředí pro všechny zúčastněné zde platí následující pravidla:
  • Diskutuje se o tématu článku, neodklánějte debatu jinam.
  • Nevnášejte sem svou agendu, kterou k tématu pouze „přilepíte“.
  • Nevkládejte do svých odpovědí odkazy na jiné stránky, pokud se netýkají přímo tématu článku.
  • Příklady z praxe jsou naopak vítány.
  • Respektujte důstojnost autorů, respondentů i ostatních diskutujících.
  • Nepřenášejte polemiku do osobní roviny kritizováním osoby autora, respondenta a jiného diskutujícího, jeho kvalifikace, vyjadřování, kompetencí.
  • Netolerujeme hrubé jednání, vulgarismy ani jakékoli ponižování druhých.
  • V souladu se zákony ČR je zde zakázáno jakkoli paušálně očerňovat jednotlivce či skupiny lidí s odkazem na jejich etnicitu, pohlaví, sexuální orientaci či náboženské vyznání.
  • Pro přispívání do diskuze je nutné se přihlásit prostřednictvím Facebook, Google nebo Twitter účtu. Snažíme se omezit anonymitu přispěvatelů a tím zkvalitnit diskuzní prostředí.
Příspěvky porušující pravidla mažeme.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments