FOTO: "Trick-or-treat" by gelund, licence CC BY-NC 2.0

Mami, v jakém stavu zimuje had? Maminka a novopečená online učitelka o svém běžném dni v mimořádné době

Šárka učí angličtinu na jedné moravské základní škole a je to máma devítileté Terezky. Od uzavření škol vzdělává svoje žáky dál, co jí síly stačí. Jak teď vypadá její běžný den? Tohle vám možná vykouzlí úsměv na tváři. A v srdci obdiv k učitelům a učitelkám, kteří jsou teď zapřažení v dvojí náročné roli pedagoga – rodiče s dětmi celý den doma. Blahopřejeme k dnešnímu Dni učitelů. 

6.10 Budík si řídit nemusím. „Mami, uděláš na snídani palačinky?“

7.00 Jdu venčit naši fenku Nelly. Nasazuji si roušku. „Moje rouška chrání tebe,“ říkám si… ale kde jsi?? Nikde nikdo, za horizontem možná Krumlov. Tak třeba tam tě chráním. Buď zdráv, cizinče!

8.05 „Mami, pomůžeš mi s příkladem?“ Indické násobení. Vzpomenu si na potupný supl na prvním stupni, kde se mi to jeden premiant třídy pokoušel vysvětlit, neúspěšně. Prakticky to pak odučil sám a těch mých 80 Kč za hodinu by si zasloužil on. Po dvaceti minutách začínám chápat. Terka si to už dopočítala sama.

8.30 „Mami, v jakém stavu zimuje had?“ – Hlavou se mi honí myšlenky… Ve zmrzlém stavu? Ve stočeném stavu? To do křížovky nesedí. Hadi zimují? To jako vůbec nejí? Zhlédnu dvacetiminutové video na Receptáři o zimování hadů. Terezka už je u češtiny, křížovku dávno hotovou.

9.00 Začíná kolotoč videohovorů s žáky. Holčička se usmívá, je připravená. Pokládám otázku, neví, odněkud slyším nápovědu. Asi se mi to zdá, říkám si. Narazíme na další a zespodu uslyším: „Řekni: I don’t know!“ Moje tušení přechází v jistotu. Nesnáším ten pocit. „Jani, ty tam máš divadelní nápovědu! Ať vyleze z kukaně!“ směju se a čekám, odkud se vynoří. Namísto toho slyším šustění po podlaze mimo kameru. Tiše se zavřou dveře. Jsme samy. Tatínek se asi odplazil. Snad si přitom nehnul se zády.

13.00 Volám kloučka ze třetí třídy. Nezvedá to. Přichází zpráva: „Volejte přímo synovi.“ – „Pardon, píšu zpět.“ – „Dokonce jste psala mému manželovi na mobil!“ – No to jsem si dovolila hodně, pomyslím si. Volám kloučkovi a objeví se přede mnou celá usměvavá rodina, chybí jen labrador. Maminka s úsměvem říká: „Paní učitelko, ta zítřejší online hodina pro celou třídu 8.B je povinná? Přetíží nám to WiFi.“ – „Povinné je jen zemřít, paní Nováková,“ pokusím se o vtip. Nesetká se s vřelým přijetím. „Děti můžeš jen přivést k potůčku a záleží na nich, jestli se napijí,“ říkala jedna bývalá kolegyně o vzdělání. Tady u potůčku chybí wifina.

15.30 Končí poslední skupina videohovorů. Dopíjím na ex studené kafe z rána. Nelly mi přinese vodítko. Moje rouška chrání tebe, Krumlove. V jedné ulici ze dveří domu vychází bývalá pošťačka. „Dobrý den, tak co svatba?“ No svatba byla dobrá, pomyslím si, ale to už bude deset let… a rozvod taky dlouho za mnou. „Promiňte, já jsem si vás spletla!“ pokračuje paní, „jste totiž strašně podobná jedné slečně!“ No tak snad nemyslela zlatou svatbu. Ta rouška není špatná.

16:00 Jdu kontrolovat domácí úkoly. Honza ze 7.B mi posílá úkol znění: „Ve stolici jsou viditelná vajíčka tasemnice.“ – Cože?? Chudák, snad ho to moc nebolí… Přichází další zpráva „Promiňte, paní učitelko, to byl úkol z přírodopisu.“

18:00 „Mami a kdo to byla Indíra Gandhíová? A žije ještě? A ví, že tady o ní píšou?“ – „A kdo to je, Terko?“ – „To tady nepíšou, ale to byla taková indická holka, která když vyrostla, tak se stala premiérkou. A věznili ji a pak ji zastřelili. A může se to stát i u nás?“ – „Nemůže, Terko, tady premiéra asi nemůžou zavřít.“

19:00 Posílám dětem na WhatsApp odkaz na videohodinu na další den. „Vy se nemáte, že máte matiku a ájinu,“ píše HappyFace (kterou neučím) svým spolužákům (které učím). Tak tady potůček taky nepoteče.

20:00 Píše mi maminka deváťáka, jestli bych jí nemohla poslat výsledky úkolu, aby mu ho zkontrolovala. Volá další maminka, jestli jí pošlu odkaz na zítřejší hodinu. Na mobil, prosím vás, paní učitelko; do Bakalářů už teď přece nepolezu.

21.30 Vrahem je zdravotní sestra. Můžeme jít spát. Zítra nanovo.

Pravidla diskuze

Vítejte v debatním prostoru online magazínu Rodiče vítáni. V zájmu udržení úrovně debaty a zajištění komfortního a bezpečného prostředí pro všechny zúčastněné zde platí následující pravidla:
  • Diskutuje se o tématu článku, neodklánějte debatu jinam.
  • Nevnášejte sem svou agendu, kterou k tématu pouze „přilepíte“.
  • Nevkládejte do svých odpovědí odkazy na jiné stránky, pokud se netýkají přímo tématu článku.
  • Příklady z praxe jsou naopak vítány.
  • Respektujte důstojnost autorů, respondentů i ostatních diskutujících.
  • Nepřenášejte polemiku do osobní roviny kritizováním osoby autora, respondenta a jiného diskutujícího, jeho kvalifikace, vyjadřování, kompetencí.
  • Netolerujeme hrubé jednání, vulgarismy ani jakékoli ponižování druhých.
  • V souladu se zákony ČR je zde zakázáno jakkoli paušálně očerňovat jednotlivce či skupiny lidí s odkazem na jejich etnicitu, pohlaví, sexuální orientaci či náboženské vyznání.
  • Pro přispívání do diskuze je nutné se přihlásit prostřednictvím Facebook, Google nebo Twitter účtu. Snažíme se omezit anonymitu přispěvatelů a tím zkvalitnit diskuzní prostředí.
Příspěvky porušující pravidla mažeme.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

2 Komentáře
nejstarší
nejnovější
Inline Feedbacks
View all comments
Renata Pasekova
Renata Pasekova
5 měsíců před

Souhlasím, napsáno bez nadsázky, prožívám podobně

Vladimír Honzů
5 měsíců před

Dobrý večer, oceňuji vaše reálné celodenní nasazení a zároveň příjemnou míru nadsázky, se kterou komentujete učení na dálku. I mým oborem je školství a každý den zažíváme podobné příběhy, vy navíc máte talent věci pojmenovat. Až půjdu ráno se psem, vzpomenu si na vás.