Okolí může mít pocit, že se nic špatného neděje. Ty dívky mají dobré známky, třeba i kamarádky, ale nejsou samy sebou... FOTO: Ben White

Dívky s mimořádným intelektem se bojí, že jim jejich nadání zkomplikuje vztahy. A učitelé je nevidí

Existuje něco jako utajené nadání a postihuje to často dívky. Tabulka nadaných a mimořádně nadaných žáků, kterou si vede ministerstvo školství, to nepřímo potvrzuje. Na jednu nadanou dívku v ní připadají čtyři chlapci. Kde jsou ty ostatní? Přehlíží je český stát, nebo se k nim chová přímo macešsky? Je to o něco složitější. 

„V typologii nadaných, kterou používáme, je i ‚utajené nadání‘. Často se týká právě dívek,“ říká Alena Vávrová ze Základní školy Karla Čapka v Praze. Ve své škole učí matematiku a koordinuje práci s nadanými žáky. A sama takovou nadanou žačkou byla. Podle ní rodina, učitelé a společnost stále ještě od dívek neočekávají, že budou „ty nadané“. Děvčata tento pohled od okolí přejímají, svůj potenciál pak nevidí, nerozvíjejí, nebo dokonce vědomě skrývají. „Projevit své nadání vyžaduje odvahu,“ říká učitelka.

Zejména rodiče s nižším a průměrným vzděláním intelektové vlohy dívek a projevy s nimi spojené nevítají nebo si jich nevšimnou. Z obavy, že jim jejich jinakost může narušit vztahy, na kterých jim záleží nebo na kterých jsou závislé, pak dívky své nadání tají. Někdy i samy před sebou.

Zda je jejich potřeba vyhovět ostatním daná čistě společensky a kulturně, zda se jedná o evoluční adaptaci nebo jestli toto chování ovlivňují i některé hormony, není zatím jasné. Každopádně je těžké tyto vlivy od sebe oddělit, změřit a prokázat.

V mnoha případech ale přizpůsobení nezůstává bez následků. „Okolí může mít pocit, že se nic špatného neděje. Ty dívky mají dobré známky, třeba i kamarádky, ale nejsou samy sebou, je v nich tenze, přetvářka. Následky takového sebepotlačení se pak ukazují v dospělosti, často kolem dvaceti let. A ty ženy se s tím pak i dlouhé roky vyrovnávají,“ říká terapeutka nadaných dětí i dospělých a autorka knih Nadané dítě a Život s vysokou inteligencí Monika Stehlíková.

Kdo nezlobí, není vidět

„Když je žákyně s nějakým úkolem hotová dřív, tak většinou sedí a čeká. Když je hotový kluk, strhává na sebe pozornost, vyrušuje, musíte to nějak řešit. U dívky se učitel musí naopak soustředit na to, že se nic neděje,” zamýšlí se Hana Pevná, učitelka druhého stupně na Fakultní základní škole Otokara Chlupa v Praze nad otázkou, proč je v tabulkách o tolik méně nadaných dívek než chlapců.

Statistiky MŠMT evidují nadané a mimořádně nadané žáky základních a středních škol, kterým je poskytována nějaká míra podpory. Jiná čísla stát neshromažďuje. Pro tento účel je třeba u žáka nadání diagnostikovat v pedagogicko-psychologické poradně (PPP). „Rodiče se ale objednávají do poradny spíš proto, že dítě má ve škole nějaké potíže, vykazuje poruchy chování nebo učení, mohou mít podezření na ADHD nebo Aspergerův syndrom. Nadání se často zjistí přidruženě,“ říká Dana Havlová, bývalá místopředsedkyně Mensy České republiky a předsedkyně Rady pro dětskou Mensu. Ke specialistům rodiče vodí častěji syny. „Do naší malé poradny na fakultě přichází odhadem více než dvě třetiny rodičů na konzultaci se svým synem, většinou prvorozeným. Jedním z důvodů je, že hledají radu, jak optimálně zvládnout odlišné chování dítěte, a teprve sekundárně zjišťují, že v pozadí je intelektové nadání,“ potvrzuje specialistka na problematiku nadaných Šárka Portešová z Institutu výzkumu dětí, mládeže a rodiny na fakultě Sociálních studií Masarykovy Univerzity v Brně.

Nadání se často zjistí přidruženě.

Děti, které myslí jinak

Kolem definice nadání se vedou debaty, experti se ale nyní vesměs shodují v tom, že intelektové nadání je špatně měřitelný jev. „V zahraničí se v posledních dekádách nadání definuje komplexně. Napomohly tomu neurovědy. Já rozlišuji lidi s vysokým IQ a lidi s nadáním. Ti mají také vysoké IQ, ale i další rysy. Jsou neuroatypičtí,“ říká Monika Stehlíková.

Nadání je v tomto kontextu talent k přemýšlení. Nadace RSJ, která se podpoře nadaných dětí věnuje, používá výraz „přemýšlivé děti“. „Je to intelektově tvůrčí, přemýšlivé založení člověka v časté kombinaci s velkou emoční citlivostí,“ říká ředitelka nadace Lenka Eckertová.

„Razíme název MiND děti. Jsou to děti s nadprůměrným a mimořádným IQ, jejichž projevy chování jsou specifické, způsoby myšlení i učení originální a vnímání či interpretace pocitů mnohdy neobvyklé. Jednoduše řečeno – ony prostě myslí, emočně vnímají a chovají se jinak,“ říká Miriam Janyšková z Nadačního fondu Qiido.

Vyhláška 27/2016 Sb. o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných se nadání a mimořádné nadání vymezuje šířeji. Ale pedagogicko-psychologické poradny diagnostikují a evidují jen intelektové nadání. Předpokládá se, že to umělecké nebo sportovní podchytí mimoškolní vzdělávání a zájmové kroužky. V jednom člověku se typy nadání mohou samozřejmě prolínat.

Nikoho takového tu nemáme

Intelektově nadaných lidí je v populaci asi 20 %. Mimořádně nadaných asi 2 %. „Někteří učitelé si ale myslí, že nadání je něco velmi neobvyklého, vzácného. Nadané děti pak ve své třídě přehlédnou,“ říká Dana Havlová. „Když jsem na jedné škole zjišťovala, kolik mají nadaných, řekli mi, že nikoho. Přitom tam chodilo devět set žáků,“ dodává.

„O tom, že jsem matematicky nadaná, jsem vůbec nevěděla, na střední škole jsem měla z matiky čtyřku,“ říká Andrea Štefáčková, která se podpoře nadaných věnuje jako psycholožka Nadačního fondu Qiido. Překvapení pro ni byly výsledky přijímacích zkoušek na vysokou školu. „Měla jsem nízké sebevědomí a ze strachu, že se nikam nedostanu, jsem si podala přihlášku na sedm různých oborů. Některé univerzity používají SCIO testy, kde mi vyšel vysoký percentil, což jsem ani trochu nečekala.“ Při studiu psychologie pak absolvovala testování a zjistila, že má charakteristiky nadaného člověka včetně mimořádně vysoké inteligence. „A já jsem si přitom myslela, že jsem průměrná až podprůměrná,“ směje se.

„A já jsem si přitom myslela, že jsem podprůměrná…“

Nízké sebevědomí podle Moniky Stehlíkové provází nadané dívky, které neměly podporující okolí, často. Dalším jejich rysem bývá neprojevená ctižádost. „Nejkreativnější matematici, které jsem osobně poznal, byli všichni muži, ale příčinou může být i nižší ambice žen,“ říká Pavel Kraemer, který byl v dětství zařazen do programu matematicky nadaných žáků, teoretickou matematiku vystudoval a nyní vede Institut pro podporu inovativního vzdělávání. „Na soustředěních mladých matematiků se děvčata chovala jinak než chlapci. Zdálo se, že jim nezáleží na vlastním úspěchu. Nebylo tam takové to ‚chci na to přijít jako první‘!“

V mateřských a základních školách bylo k září loňského roku přibližně 1 250 000 dětí, nadaných by tedy mělo být kolem čtvrt milionu a mimořádně nadaných dvacet pět tisíc. Ve statistice MŠMT jich k 30. 9. 2019 bylo identifikováno 2320, z toho mimořádně nadaných 937.

Darin a Doreen

„Jedním z důvodů, proč máme statisticky méně nadaných dívek než chlapců, je to, že současné pojetí nadání odpovídá lépe mužskému profilu nadaných. Nadání je sociální konstrukt,“ říká Stanislav Zelenda, koordinátor Systému podpory nadání v Národním pedagogickém institutu a člen týmu Talentcentra NPI ČR.

Muži a ženy se zřejmě liší i typem nadání, samozřejmě pouze statisticky, nikoli absolutně. „Nepoměr mezi dívky a chlapci bude při takto nastaveném hodnocení vždycky, jen ne tak výrazný,“ domnívá se Eva Vondráková, spoluzakladatelka a předsedkyně Společnosti pro talent a nadání. „Bylo by to jiné, kdybychom řešili každou oblast intelektového (nebo i jiného) nadání zvlášť. V některých by převažovaly dívky. Teď se tak trochu porovnávají jablka a hrušky. Mají dost společného, ale stejné nejsou,“ dodává.

Kromě toho učitelé pravděpodobně neměří nadaným dívkám a chlapcům stejným metrem. Ve studii z roku 2011 nazvané Nadané dívky: Genderové předsudky a identifikace nadaných američtí vědci zkoumali, jak učitele ovlivňuje pohlaví nadaného dítěte a nastražili na ně lest. Předložili jim typický profil nadaného dítěte s dotazem, zda by takové dítě doporučili do programu pro nadané. Jednou ho prezentovali jako dívku Doreen, jindy jako chlapce Darina. Ostatní charakteristiky profilu byly totožné. Zahrnoval i negativní rysy jako přecitlivělost na kritiku, sebekritičnost, sklony k nesnášenlivosti až panovačnosti v situacích, které dítě provokují, či výbuchy hněvu, pokud musí pracovat pod tlakem. Takové osobnostní projevy nadané děti mívají.

Doreen do programu nadaných doporučilo 54 % učitelů, Darina 77 %. A i učitelům, kteří „dívku“ doporučili, se často nelíbily „negativní“ rysy profilu. Pro některé ze 46 % těch, kteří ji nedoporučili, bylo dokonce právě chování, a nikoli míra nadání, překážkou pro doporučení. Jeden učitel napsal: „Myslím, že by v takovém programu uspěla, ale když jí bude pořád někdo opakovat, že je nadaná, mohlo by to posílit její arogantní chování.“ O „chlapci“ se tak nevyjádřil nikdo. Co byla u děvčete panovačnost, byl u Darina zdravý individualismus a schopnost si uhájit své.

Co byla u děvčete panovačnost, byl u Darina zdravý individualismus a schopnost si uhájit své.

Více nadaných mužů?

Velká část nadaných dívek tedy z různých důvodů uniká pozornosti učitelů. Je ale možné, že zejména v pásmu mimořádného nadání poměr mezi muži a ženami zcela dorovnat nelze. Už od Charlese Darwina vědecký svět diskutuje o jevu s názvem „mužská variabilita“. Nebyl nikdy zcela potvrzen, ale ani vyvrácen. Zjednodušeně řečeno, ve vztahu k inteligenci „mužská variabilita“ znamená, že mimořádně „chytrých“ a mimořádně „hloupých“ mužů je v průměru více než žen. Rozsáhlé studie provedené Scottish Council for Research in Education v roce 1932 a 1947 otestovaly 95 % jedenáctiletých skotských dětí ve věku jedenácti let a uvádějí, že hodnoty IQ 132 dosahují chlapci a dívky v poměru 7:5 a pro hodnotu IQ 140 je tento poměr 2:1 i více ve prospěch chlapců. S počty respondentů většími než 80 000 (1932) a 70 000 (1947) se tyto průzkumy řadí mezi dosud největší zmapování rozložení IQ u dívek a chlapců na reprezentativním vzorku populace.

„Výsledky studií mohou, ale nemusí vypovídat o situaci v našich dnešních podmínkách,“ říká Daniela Alexová, doktorandka 2. lékařské fakulty UK v oblasti neurovědy, která se zajímá o neurobiologické charakteristiky nadaných dětí. Při interpretaci je podle ní třeba vzít v úvahu, že hodnota IQ se mění s věkem jedince, průměrné IQ populace v průběhu let kolísá a liší se i stát od státu. „Psychometrické testování může být navíc zatížené nějakou systematickou chybou nebo testy k tomuto účelu používané mohou zvýhodňovat chlapce nad dívkami,“ upřesňuje. Některé současné meta-analýzy nicméně podle ní mužskou variabilitu opět potvrzují.

Vědci porovnávají i mozky mužů a žen a mužské mozky se od sebe v průměru liší více než ty ženské. „Dle dat rozsáhlé studie vědců z Edinburské univerzity z roku 2018 jsou mužské mozky variabilnější, co se týče velikosti, tloušťky mozkové kůry a objemu většiny mozkových struktur. A jelikož velikost mozku bývá uváděna jako jeden z faktorů, který souvisí s výslednou inteligencí jedince, můžeme spekulovat, že by tato biologická variabilita mohla být alespoň částečně zodpovědná za pozorovanou variabilitu v oblasti inteligence u mužů,“ dodává Daniela Alexová.

Co řekly ženy ve skupině Nadané děti na facebooku:

  • Znám nejeden případ, kdy až díky nadané dceři žena pochopila, že není divná.

  • Až když jsme u syna zjistili nadání, vše do sebe zapadlo.

  • Můj otec tvrdil, že chytrá ženská je problém.

  • Mám skoro geniální kamarádku. Její život je trápení, spolužáci ji neberou.

Co tedy s tím?

„Rodičů, kteří se obracejí na odborníky s tím, že patrně mají nadanou dceru, v posledních letech velmi přibylo,“ říká Eva Vondráková. I tak ale podle ní možnosti, jak zvýšit šance nadaných dívek, rozhodně nejsou vyčerpané. „Nejlepší, nespravedlivější a nejúčinnější by bylo postarat se, aby mělo šanci se rozvíjet každé dítě, bez ohledu na jeho nadání, původ nebo handicap,“ domnívá se Vondráková.

„Pracujeme na tom, aby učitelé uměli nadané děti lépe rozpoznávat a pomáhali jim,“ říká Andrea Štefáčková z Qiida. „Já jsem na škole potkala jen jediného učitele, který mi rozuměl. Myslím, že i on byl mimořádně nadaný. Jiným paním učitelkám vadilo, jak se chovám, že se moc ptám a že jsem drzá.“

Příklady ze škol ukazují, že tam, kde se co nejvíc vychází vstříc potřebám dítěte a učí se s ohledem na vývojovou psychologii, se nadané dívky projevují spontánněji. „U nás máme individuální přístup, děti se rozvíjejí komplexně a problém potlačeného nadání u dívek je myslím menší. Holky tu máme velmi ambiciózní,“ říká Markéta Kůtková, speciální pedagožka ze Základní školy Mohylová v Praze.

„Nejlepší by bylo začít se screeningem již v mateřských školách, nevhodné podmínky pro učení totiž nadané děti, holky i kluky, rychle semelou,“ říká Andrea Štefáčková z Qiida. „Čím jsou starší, tím je pak těžší je rozpoznat a podchytit. Mezi první a čtvrtou třídou je již obrovský rozdíl,“ dodává.

Holky tu máme velmi ambiciózní.

Poměr byl vyrovnaný

V roce 2010 až 2017 nabírala 8. ZŠ ve Frýdku Místku každý rok dvacet dětí do speciální třídy pro nadané. Vedení pověřilo školního psychologa Reného Gavlase, aby obešel mateřské školy a takové děti našel. Škola pak rodinám nabídla možnost, že vybrané dítě do třídy nadaných zařadí. „Bylo to dost náročné, šlo o více než dvacet spádových školek, celkem jsem každý rok viděl asi pět set dětí,“ říká psycholog.

Pro identifikaci nadání nepoužíval IQ testy, ale kombinoval pozorování dětí při hře, zejména při řešení kreativní úlohy, s doporučením učitelů i rodičů. „Zajímal jsem se o různé parametry, vycházel jsem z Renzuliho modelu. Důležité je sledovat, zda má dítě neobvyklé zájmy, často se vyskytuje rané čtenářství, aniž by o tom rodiče nutně věděli, a vysoké matematicko-logické kompetence,“ popisuje psycholog, čeho si všímal. Konečný poměr chlapců a dívek ve třídách byl nakonec vyrovnaný.

Konečný poměr chlapců a dívek ve třídách byl nakonec vyrovnaný.

Současné vedení školy už podle něj program pro nadané nepodporuje. Principy společného vzdělávání – inkluze – vedou spíše k individualizaci výuky v různorodé třídě než k rozdělování dětí podle nadání nebo výkonnosti. „Když jsou ale třídy příliš početné, učitelky mají moc jiné práce a nadanému dítěti se nemohou nebo neumí věnovat. A to je velká škoda,“ říká René Gavlas.

Podle něj školu se třídou pro nadané vyhledávaly rodiny ze širokého okolí, jejichž nadané děti (většinou chlapci) v běžné třídě nemohly vydržet a někdy tam výuku zcela „rozložily“. „To oni umí, postavit si hlavu,“ usmívá se Gavlas.

Mnozí odborníci v oblasti moderní pedagogiky i nadání si myslí, že pokud ve školách bude panovat dobré klima, učitelé budou adekvátně reagovat na potřeby dětí a jejich učení bude probíhat v souladu se současnými neurovědeckými poznatky, nejsou žádné zvláštní programy na podporu nadaných dívek potřeba. Bude jim dobře i bez nich, stejně jako nadaným chlapcům. „Měli bychom zajistit co nejlepší podmínky pro rozvoj potenciálu i osobnosti každého dítěte. Na tom se nemá šetřit. Neboť to, co ušetříme, nás pak přijde velmi draho,“ říká Eva Vondráková ze Společnosti pro talent a nadání.

Článek vyšel i v aktualne.cz. Zde ho publikujeme v plné délce.

Pravidla diskuze

Vítejte v debatním prostoru online magazínu Rodiče vítáni. V zájmu udržení úrovně debaty a zajištění komfortního a bezpečného prostředí pro všechny zúčastněné zde platí následující pravidla:
  • Diskutuje se o tématu článku, neodklánějte debatu jinam.
  • Nevnášejte sem svou agendu, kterou k tématu pouze „přilepíte“.
  • Nevkládejte do svých odpovědí odkazy na jiné stránky, pokud se netýkají přímo tématu článku.
  • Příklady z praxe jsou naopak vítány.
  • Respektujte důstojnost autorů, respondentů i ostatních diskutujících.
  • Nepřenášejte polemiku do osobní roviny kritizováním osoby autora, respondenta a jiného diskutujícího, jeho kvalifikace, vyjadřování, kompetencí.
  • Netolerujeme hrubé jednání, vulgarismy ani jakékoli ponižování druhých.
  • V souladu se zákony ČR je zde zakázáno jakkoli paušálně očerňovat jednotlivce či skupiny lidí s odkazem na jejich etnicitu, pohlaví, sexuální orientaci či náboženské vyznání.
  • Pro přispívání do diskuze je nutné se přihlásit prostřednictvím Facebook, Google nebo Twitter účtu. Snažíme se omezit anonymitu přispěvatelů a tím zkvalitnit diskuzní prostředí.
Příspěvky porušující pravidla mažeme.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments