Některé děti jsou pomalejší, i když jsou nadané, protože o věcech víc přemýšlí, a to zabere čas. FOTO: Julia Dubyna, Unsplash

Poradna není jen výdejna papírů, hledejte tam porozumění, vzkazuje psycholožka rodičům nadaných dětí

„Nadání nelze vždy poznat na první pohled. I pomalejší děti totiž mohou být nadané. O věcech víc přemýšlejí,” říká psycholožka Miloslava Janoušková z Pedagogicko-psychologické poradny v Táboře. Její třicetiletou praxi provází zájem o nadané děti. „Jejich potřeby dřív nikdo neřešil. Teď jsme pořád od ideálu daleko, ale nějaký posun nastal,“ říká. Pro radu si k ní jezdí rodiče i z jiných regionů. 

Rozpoznání nadaných dětí má ideálně probíhat již ve školce. Jak to vypadá v praxi? Mají pro to mateřské školy cit a metody? 

Spíš než pravidlo je to myslím zatím výjimečné, což je velká škoda. My tedy jako poradna s jednou takovou školkou spolupracujeme, i když není v našem okresu. Mají tam kroužek práce se stavebnicemi a technicky vzdělanou a pro nadání zapálenou učitelku, která výjimečnost umí posoudit. Je schopná rozlišit, co je běžné a co už je náročnější. Ví, co komu z dětí nabídnout. 

První část rozhovoru čtěte zde:

 

Zapálený učitel je asi důležitá podmínka i později ve škole…

Ano. Učitel, který umí vnímat potřeby různých žáků, jak těch slabších, tak těch nadaných, a dokáže diferencovat práci ve třídě neboli ne všem dávat vše stejné. Je taky třeba, aby rozuměl různým projevům nadání. Některé děti jsou pomalejší, i když jsou nadané, protože o věcech víc přemýšlí, a to zabere čas. Těch kombinací, jak se nadání jeví, je opravdu hodně, nemá cenu škatulkovat a utvářet si stereotypní představy, že šikovný je ten, kdo umí rychle číst a počítat.

Rodiče asi často chodí s tím, abyste jim doporučila vhodnou školu. Jsou na Táborsku školy, které se nadání věnují?

FOTO: Jitka Polanská

Zatím nejsou. Nejbližší základní škola, která již asi patnáct let nabízí program pro intelektově nadané děti, je až v Českých Budějovicích, což je z Tábora šedesát pět kilometrů. Je to tady podle mě tak trochu jihočesky spící. Změny se prosazují pomaleji, školy se u nás zatím tradičně věnují spíše rozvoji sportovního nadání. Ale některé školy se před několika lety zapojily do projektů z Evropské unie na podporu vzdělávání intelektově nadaných dětí. Náplní bylo předat učitelům, jak ve třídě rozpoznat nadané žáky a jak je pak dále podporovat. Práce s nadanými v kontextu dnešní běžné, velmi početné, třídy není pro učitele jednoduchá. Má zkušenost je, že venkovské a menší školy dokáží s našimi doporučeními pracovat lépe než školy velké. Když se učitelé a žáci lépe znají, je snadnější začlenit nadané dítě na některé předměty do vyššího ročníku, což je řešení, které malé školy využívají.

Je dobré koncentrovat intelektově nadané děti ve speciálních školách? Vytrhává je to z jejich prostředí. Co si o tom myslíte?

Má to výhody i nevýhody. Výhoda je, že když jsou tyhle děti pohromadě, učí se od sebe navzájem a je opravdu vidět, že jim to svědčí. Mohou sdílet, co je zajímá, což podporuje i rozvoj jejich sociálních dovedností. To jsme předpokládali a praxe to potvrzuje. V běžných třídách se takové děti začleňují hůře, zažívají větší překážky. Z tohoto důvodu se na nás jednu dobu obraceli hlavně rodiče chlapců a žádali nás o zařazení do programu pro nadané žáky na budějovické škole. Ale záleží i na tom, jaké děti se zrovna sejdou ve třídě. Pokud jich je několik spíše výkonových nebo hodně dominantních, nesoutěživé a méně se prosazující děti se ani ve třídě nadaných žáků nemusí cítit dobře.

Čtěte také  Dívky s mimořádným intelektem se bojí, že jim jejich nadání zkomplikuje vztahy. A učitelé je nevidí

Intelekt tedy není jediné hledisko, které je třeba brát v úvahu pro to, aby si děti „sedly“.

Přesně tak. Velkou roli hraje i osobnost. Je důležité, aby se ve třídě naladila spíš spolupráce než soupeření, a ne vždy se to daří. Pro mě jako specialistku je ale samozřejmě taková škola zaměřená na nadání zajímavá, protože mi umožňuje setkat se s velkým množstvím takových dětí a lépe je poznat.

Nevnímáte jako nevýhodu, že děti z této školy budou ochuzeny o kamarády, kteří třeba nemají vysoký intelekt, ale mají jiné zajímavé vlastnosti? 

Na to není jednoduchá odpověď. Ideální by samozřejmě bylo, kdyby všechny školy mohly stejně kvalitně rozvíjet každého žáka. Pak by rodiče nemuseli řešit, na kterou školu dítě zapíší. Tento ideál je však dosud pro nás ještě hodně vzdálený. Ve školách bohužel existuje trend segregace dětí, hlavně tedy podle sociálního klíče. Povinná inkluze tenhle fenomén ještě vyostřila. Učitelé na ni bohužel nebyli připraveni, na pedagogických fakultách se zatím neučí, jak pracovat s různorodou třídou.

Situaci může zkomplikovat i náročná maminka, která má sklon si paní učitelku nárokovat pro své dítě, zatímco ona má početnou třídu a v ní má speciální vzdělávací potřeby hned několik dětí.

Takže rodičům snahu najít pro dítě školu pro nadané nevymlouváte?

Obecně jim radíme, ať děti nechají v jejich prostředí, pokud by dojíždění a přesuny byly moc náročné. A v dané místní škole se snažíme spolupracovat s učiteli, tedy pokud jsou k tomu svolní. Už to je dobré, když se najde nějaká angažovaná paní učitelka, která je vůči takovému dítěti otevřená. Takové jsou i v běžných školách. Intelektově nadané dítě pro ni může být výzva, takže se o tuto problematiku začne zajímat, zavoláme si, chce se něco dozvědět, nebo se poradit o svých nápadech. 

Začlenit nadaného prvňáčka není snadný úkol.

Přesně tak. Samostatně ještě děti úplně pracovat nemohou, kontakt s učitelem je pro ně zásadní. Jak to udělat, aby žák dostával i jiné úlohy, ale zároveň nebyl onálepkován jako jiný a divný? Taky je třeba dbát na to, aby se nenarušilo třídní klima, což by se mohlo stát, když ho učitel bude chválit za to, že je hotový jako první. Vůbec to není snadný úkol. Situaci může zkomplikovat i nějaká náročná maminka, která má sklon si paní učitelku nárokovat pro své dítě, zatímco ona má početnou třídu a v ní má speciální vzdělávací potřeby hned několik dětí.

Inkluze na druhou stranu přinesla pobídku s nadanými dětmi cíleně pracovat. Přiznávají se jim speciální vzdělávací potřeby.

To je pravda, v tomto ohledu se situace opravdu změnila. Před třiceti lety, jak už jsem říkala na začátku, se nad potřebami nadaných dětí nikdo nezamýšlel. Teď jsme od ideálu stále daleko, ale je možné si požádat o podpůrné opatření. První, základní stupeň podpory může navíc škola dítěti udělit i bez dobrozdání poradny, než se třeba s poradnou domluví na dalším.

Jak vaše spolupráce se školou vypadá konkrétně?

Čtěte také  Zvědavost dětí si pauzu nedává. Učit doma nadané dítě je práce na plný úvazek

Nejdřív provedu takové prvotní zjištění, abych viděla, jak moc dítě baví dělat složitější úlohy. Když ano, tak se s rodiči domluvíme, že oni si najdou školu a ozvou se mi na začátku školního roku. Pro rodiče napíšu zprávu, kde uvedu, že dítě bude potřebovat podpůrná opatření ohledně nadání. Škole zatím nic neposíláme, to až následně, když už dítě nastoupilo a učitelky se s ním seznámily. Pak se taky s nimi kontaktujeme. Nebo škola s námi. Někdy to vychází od nás, někdy ze školy.

Někdy to vypadá, že poradny jsou pouze jakési výdejny papírů pro administrování inkluze. Do jaké míry jste schopni vytvořit pro dítě lepší podmínky ve škole, jak velký dopad mají aktivity poradny na školní provoz?

Daří se většinou školu ovlivnit aspoň v té míře, aby paní učitelce takové dítě nevadilo, aby věděla, že vyžaduje nějaké ohledy nebo brala větší ohledy na jeho potřeby, aby je nesmetla se stolu. Nevzpomínám si teď na nikoho, kdo by se tomu přímo úporně bránil. U nás se to nejlépe daří přes spřátelené učitelky. Kdysi jsme dělali kurz pro učitele pracující s dyslektickými dětmi a jeho účastnice s námi zůstaly v kontaktu. Pochopily, že tu nejsme od toho, abychom jim přidělávali práci, že můžeme i pomoci. Když máte pak ve škole takového spřáteleného učitele, pomůže vám najít cestu i k jinému, kterého ještě neznáte. Ujistí ho, že nejste hrozba.

Jako specialistku na nadání vás doporučovala rodičům jedna maminka ve skupině Nadané děti na facebooku. Pokud si rodiče předávají tyto tipy, znamená to, že se u někoho jiného v jiné poradně mohou setkat s nepochopením, třeba s někým, kdo problémy spojené s nadáním podceňuje nebo bagatelizuje?

Nemělo by to tak být, každý kraj má své koordinátory nadání a v každém kraji je poradna, která má na nadání odborníky. Ti se v problematice nadání dlouhodobě vzdělávají. Rodiče bych povzbudila, ať si ve svém kraji specialistu najdou. Pokud se na jednom místě setkají s nevstřícným jednáním, mohou jít jinam a není to ani omezeno bydlištěm. I k nám někdy jezdí rodiče odjinud, i z jiných krajů. Ideální je samozřejmě, pokud je poradna v kontaktu se školou, a z tohoto pohledu je lepší, když je ke škole blízko, aby byly možné i případné návštěvy.

Myslíte si, že v poradnách za posledních třicet let nastal výraznější posun než ve školách?

Asi jak kde. V poradnách je nyní nadání téma a jedna ze zakázek, se kterou se pracovník poradny může setkat. Pak samozřejmě hraje roli zkušenost daného pracovníka a jak moc je do té problematiky fanoušek. Ale i některé školy, a je jich víc a víc, nabízejí nadaným žákům vzdělávací aktivity mimo vyučování nebo se snaží nějak nadané žáky podporovat přímo v hodinách. Pak se na nás obracejí třeba jejich školní psychologové se žádostí o bližší spolupráci. Takových kontaktů jsem měla v poslední době několik.

Miloslava Janoušková vystudovala psychologii na FF MU v Brně a pracuje v Pedagogicko-psychologické poradně v Táboře.

Pravidla diskuze

Vítejte v debatním prostoru online magazínu Rodiče vítáni. V zájmu udržení úrovně debaty a zajištění komfortního a bezpečného prostředí pro všechny zúčastněné zde platí následující pravidla:
  • Diskutuje se o tématu článku, neodklánějte debatu jinam.
  • Nevnášejte sem svou agendu, kterou k tématu pouze „přilepíte“.
  • Nevkládejte do svých odpovědí odkazy na jiné stránky, pokud se netýkají přímo tématu článku.
  • Příklady z praxe jsou naopak vítány.
  • Respektujte důstojnost autorů, respondentů i ostatních diskutujících.
  • Nepřenášejte polemiku do osobní roviny kritizováním osoby autora, respondenta a jiného diskutujícího, jeho kvalifikace, vyjadřování, kompetencí.
  • Netolerujeme hrubé jednání, vulgarismy ani jakékoli ponižování druhých.
  • V souladu se zákony ČR je zde zakázáno jakkoli paušálně očerňovat jednotlivce či skupiny lidí s odkazem na jejich etnicitu, pohlaví, sexuální orientaci či náboženské vyznání.
  • Pro přispívání do diskuze je nutné se přihlásit prostřednictvím Facebook, Google nebo Twitter účtu. Snažíme se omezit anonymitu přispěvatelů a tím zkvalitnit diskuzní prostředí.
Příspěvky porušující pravidla mažeme.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments