Skoro polovina žáků na jarní online výuce ocenila možnost přizpůsobit organizaci vzdělávání svým potřebám a možnostem. FOTO: Unsplash - Sharon McCutcheon

Online výuka nemá jen negativa. Někteří učitelé díky ní prohloubili vztahy s žáky, introverti rozvinuli potenciál

Lavice základních a středních škol se na přelomu listopadu a prosince nakrátko zaplnily, aby na konci adventu začala tradiční vánoční pauza. Kdyby loni touto dobou někdo tvrdil, že během následujícího roku budou několik měsíců zavřené školy a děti i mladí lidé se budou učit prostřednictvím online technologií, byl by pravděpodobně považován, eufemisticky řečeno, za fantastu.

Výuka na dálku a online komunikace sice už několik týdnů běží, má ale celou řadu limitů. Učitelům i žákům během ní chybí bezprostřední sociální kontakt, není jednoduché najít vnitřní motivaci a pevnou vůli k samostudiu či systematickému plnění zadaných úkolů. V neposlední řadě pak může přístup ke vzdělávání komplikovat nedostatečné technické vybavení nebo chybějící zdroj internetu.

Od jara se mluví o prohlubujících se nerovnostech ve vzdělávání způsobených tím, že část žáků nemá v domácím prostředí vůbec přístup k online vyučování. Vedle toho odborníci upozorňují na rizika domácí izolace, která může mít na psychickou pohodu dětí a mladých lidí negativní dopad. Ale podobně jako jiné krize – i ta koronavirová přináší vedle nevýhod také řadu výzev. A jejich důsledky nemusí být vždy negativní.

Nesoustředění i tiší projevili svůj talent

Česká školní inspekce se na začátku letošního školního roku ptala žáků a učitelů na jejich zkušenosti spojené s průběhem vzdělávání na dálku během jarního uzavření škol. Přestože šetření ukončila podzimní vlna pandemie, kvůli níž se u nás školy opět na více než měsíc uzavřely, stihli inspektoři mluvit se žáky a pedagogy z celkem 66 základních škol v různých krajích České republiky. Cílem inspekce bylo zjistit, co jim během jarní online výuky vyhovovalo a co naopak vytvářelo při vzdělávání překážky.

„Téměř polovina dotazovaných žáků oceňovala příležitost přizpůsobit organizaci vzdělávacího procesu svým možnostem a potřebám,“ uvádí se v inspekční tematické zprávě, která byla publikována v listopadu. Skoro polovina žáků pak ocenila, že mohli různé činnosti střídat a dělat je podle svého. Jarní výuku na dálku hodnotili žáci spíše jako pasivní a silně zaměřenou na samostudium a málo se podle nich v online prostředí pracovalo skupinově. To v zásadě potvrdili i samotní učitelé.

Někteří žáci, kteří jsou při běžné výuce ve školách z nejrůznějších důvodů nesoustředění nebo naopak velmi tiší, dostali díky distanční výuce příležitost projevit více svůj talent.

Jedním z pozitivních zjištění, jež šetření přineslo, je na druhou stranu skutečnost, že jarní lockdown umožnil třídním učitelům, kteří se snažili být v online kontaktu se svými žáky, prohloubit s nimi vztahy, poznat jejich rodinné prostředí, a tím lépe porozumět tomu, co pro svoje vzdělávání potřebují. „Příjemných překvapení jsem zažila několik. Především hned v průběhu jarní distanční výuky, kdy to pro nás pro všechny bylo nové, velmi nečekané a stresující. Žákům mé třídy chyběl kontakt se spolužáky, proto moji výzvu začít se setkávat v online prostředí přivítali s nadšením,“ popisuje dojmy a zkušenosti z jarního uzavření škol Petra Antlová, učitelka na 2. stupni Základní školy Studánka v Pardubicích. „I v ostatních třídách, kde nejsem třídní učitelkou, zažívám milá překvapení,“ pokračuje. „Někteří žáci, kteří jsou při běžné výuce ve školách z nejrůznějších důvodů nesoustředění nebo naopak velmi tiší, dostali díky distanční výuce příležitost projevit více svůj talent. Jejich odevzdané práce splňují nejen zadaná kritéria, kolikrát navíc projevují i tvůrčí, kreativní řešení. Pokud děti nejsou pod časovým tlakem jedné vyučovací hodiny, dokážou rozvinout svůj talent daleko více,“ myslí si pedagožka.

Sdílet, podporovat se, jen tak si povídat

Nemusí to být nutně jen více času, který má žák na řešení úkolů, co mu pomůže rozvinout jeho potenciál. Roli mohou sehrát i vztahy a jejich nové okolnosti, jež se projeví během kontaktu na dálku. „Možná je to až neuvěřitelné, ale i distanční výuka může poskytnout dětem, které se v třídním kolektivu z nějakého důvodu necítí přijímány, příležitost navázat lepší komunikační vztahy se spolužáky. Tuto zkušenost vnímám u jedné dívky, již vyučuji. Na online výuce projevila svoji schopnost navrhovat a argumentovat svá řešení, nemá ostych hovořit v online prostředí jako většina jejích spolužáků. Dostala prostor projevit své schopnosti a dovednosti, a především svoji ochotu podělit se se spolužáky o své řešení,“ popisuje změnu v chování své žákyně Petra Antlová.

Podobnou zkušenost má i Václav Fiala, který učí na Základní škole Brigádníků v Praze 10. „Dělal jsem si opravdu velké starosti o jednoho svého žáka s určitými vzdělávacími potřebami. Navíc mi po několika dnech prozradil, že pomáhá rodičům a chodí na brigády. Přesto byl mezi prvními, jenž úkoly z mých předmětů plnil. Všechny pokusy, které jsem zadával, i ty, které byly dobrovolné, splnil. Několikrát za mnou přijel i do školy, třeba pro pomůcky na pokusy,“ popisuje nečekané efekty distančního vzdělávání.

„Někteří žáci mi psali, třeba na WhatsApp, a bylo vidět, že si chtějí jen povídat. Snažil jsem se s nimi být v kontaktu pravidelně a věnovat se jim i nad rámec online výuky. Když už to bylo možné, brali jsme s kolegou žáky po menších skupinkách na přírodovědné exkurze. Tak myslím, že se vztahy s mnohými posílily,“ uvažuje Václav Fiala nad možnostmi distanční výuky.

Andrea Tláskalová ze ZŠ Zbiroh je třídní učitelkou páťáků a i ona má dobrou zkušenost s tím, že online výuka poskytuje prostor dětem, jež mají někdy problém prosadit se ve školním kolektivu za běžného provozu. „Mile mě překvapila Helenka z mojí třídy. Patří mezi klidnější, opatrné dívky, které netráví přestávky s mobilem. Na jaře jsme s maminkou vše řešily pouze po telefonu. Nyní už má počítač a bez problému zvládá připojení do hodin. O podzimních prázdninách jsem měla s dětmi pro zájemce dobrovolnou online schůzku a Helenka mi pomáhala dětem vysvětlit Kahoot,“ popisuje, jak se jindy zakřiknutá dívka projevuje v online hodinách.

Uvědomila jsem si, že při tomto způsobu výuky neplní vzdělávací roli pouze žák a učitel, ale obzvláště v první třídě pracujeme i s rodičem. Naučila jsem se rodiče brát jako partnera při vzdělávání.

Důležitost vztahů a vzájemné podpory zdůrazňuje i Jana Chalupová Hlávková, učitelka ve 2. třídě ZŠ a MŠ Olomouc, Svatoplukova 11. „Budujeme ve škole zdravé společenství, ve kterém si může každý říci, co potřebuje, sdělit svůj názor. Má tam své místo a jeho hlas má stejnou váhu. Protože jsme o dětech již mnohé věděli, překvapení se konala, ale nebyla tak zásadní,“ popisuje, co se dělo, když se běžná výuka přesunula ze škol za monitory počítačů. „V tomto období na povrch vyplynuly a zviditelnily se více právě ty dovednosti, na nichž jsme v prvním ročníku pracovali. Když něco děti potřebují, umí si o pomoc říci, rádi sdílí své úspěchy i neúspěchy, rozvíjí fantazii, umí se ptát i odpovídat a umíme si vzájemně pomoci. Díky našim dětem jsme to druhotně učili i rodiče,“ myslí si pedagožka.

Rodiče vtaženi do centra dění

Právě rodiče sehráli během vzdělávání na dálku významnou roli u dětí na prvním stupni a zejména v těch nejnižších ročnících. „Uvědomila jsem si, že při tomto způsobu výuky neplní vzdělávací roli pouze žák a učitel, ale obzvláště v první třídě pracujeme i s rodičem,“ říká Markéta Vokurková ze Základní školy Kunratice v Praze. „V první řadě je rodič tím, kdo umožní první online propojení dítěte s pedagogem. U prvňáčků často vidím pomocnou ruku v pozadí, slýchám, jak rodič pobízí dítě k odpovědi. Naučila jsem se rodiče brát jako partnera při vzdělávání,“ popisuje, co nového jí samotné přinesla distanční výuka.

Rodiče podle ní takto mohou sledovat průběh hodiny a snadněji se s nimi sjednotí na používaných metodách při učení. „Snažím se dětem a vlastně i rodičům vysvětlovat správné držení tužky, že je důležité, když si děti na výsledek příkladu přijdou samy, a proč si nemají předem vyplnit výsledky v učebnici. Často si pomáhám kamerou namířenou na ruce. To mě bude ve škole u tabule chybět,“ pokračuje. S dětmi se domluvili, že budou mít při výuce vždy zapnuté kamery. Díky kameře spolu všichni navzájem sdílí své domovy a cítí se sami víc jako jedna rodina. „Přirozeně jsem si začala s dětmi tykat. Všimla jsem si také, že dva chlapci jsou doma osamělí. Jsou to cizinci a nemají kolem sebe nikoho, s kým by mluvili česky. S jejich rodiči jsem se domluvila, že děti zkusíme propojit, ať mají společné zážitky. Odpoledne spolu šli pouštět draky a na procházku. Viděla jsem okamžitou změnu. Druhý den byli oba v hodině aktivní a prozpěvovali si. Překvapivě začali i aktivně používat češtinu,“ popisuje prolomení bariér mezi dětmi a jejich spontánní reakci na výuku Vokurková.

Ukazuje se, že stejně jako v běžné výuce je i v online vzdělávání potřeba dbát na bezpečné klima a že se to vyplácí. Leckdy se u toho i sami učitelé mohou naučit něco nového. „Naučil jsem se víc používat WhatsApp, který mnoho dětí používá běžně. Jsem v několika skupinách založených žáky, ale občas je pro mě těžké to vše sledovat. Chvíli nejsem online a najednou je tam přes 70 zpráv. To vše přečíst a smysluplně se do diskuse zapojit někdy opravdu nešlo. Právě ale ten obyčejný kontakt, kdy jsem s nimi ve spojení a řešíme třeba to, co má kdo k večeři, je pro ně poměrně zásadní. Vnímám to jako důležité proto, že online výukou přicházíme o určitý osobní rozměr. Díky tomu, že se o sebe vzájemně zajímáme i v průběhu týdne, máme čím začínat online hodiny a dáváme tomu zase ten lidský rozměr,“ uzavírá Václav Fiala.

Text vyšel i v Akademii LN.

Pravidla diskuze

Vítejte v debatním prostoru online magazínu Rodiče vítáni. V zájmu udržení úrovně debaty a zajištění komfortního a bezpečného prostředí pro všechny zúčastněné zde platí následující pravidla:
  • Diskutuje se o tématu článku, neodklánějte debatu jinam.
  • Nevnášejte sem svou agendu, kterou k tématu pouze „přilepíte“.
  • Nevkládejte do svých odpovědí odkazy na jiné stránky, pokud se netýkají přímo tématu článku.
  • Příklady z praxe jsou naopak vítány.
  • Respektujte důstojnost autorů, respondentů i ostatních diskutujících.
  • Nepřenášejte polemiku do osobní roviny kritizováním osoby autora, respondenta a jiného diskutujícího, jeho kvalifikace, vyjadřování, kompetencí.
  • Netolerujeme hrubé jednání, vulgarismy ani jakékoli ponižování druhých.
  • V souladu se zákony ČR je zde zakázáno jakkoli paušálně očerňovat jednotlivce či skupiny lidí s odkazem na jejich etnicitu, pohlaví, sexuální orientaci či náboženské vyznání.
  • Pro přispívání do diskuze je nutné se přihlásit prostřednictvím Facebook, Google nebo Twitter účtu. Snažíme se omezit anonymitu přispěvatelů a tím zkvalitnit diskuzní prostředí.
Příspěvky porušující pravidla mažeme.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments