Až Česká televize začne v září vysílat seriál ze školního prostředí Ochránce, budou ho na prvním místě bedlivě sledovat učitelé a učitelky, a to nejen kvůli Lukáši Vaculíkovi v hlavní roli. Bude obraz škol, který seriál vykresluje, pro učitelskou veřejnost přesvědčivý a přijatelný?
Peníze kazí charakter, říká se. Jenže na druhou stranu všichni víme, že to bez nich nejde, a rádi bychom s nimi naučili zacházet i naše děti. K tomu je ideálním prostředkem kapesné. Ale od kolika let by se kapesné mělo dávat a kolik by to tak mělo být?
Nadužívání digitálních médií negativně ovlivňuje nejen fyzické i psychické zdraví dětí, ale podle průzkumů má také vliv na školní prospěch. Odborníci proto doporučují, aby předškoláci netrávili u obrazovek déle než hodinu denně, mladší školáci pak maximálně hodiny dvě.
Ve Spojených státech byly po dlouhá léta spokojené. Tedy až do doby, kdy děti začaly chodit do školy. Jindra Bouřilová a Alena Dvořáková se proto vrátily zpět do Česka. Jejich děti se narodily a vyrůstaly tam. Teď si zvykají na český život a českou školu.
Ačkoliv je to už „za pár”, nikdo zatím přesně neví, jak bude začátek školního roku probíhat. Nejvíc to pochopitelně trápí rodiče prvňáků, kteří nevědí, jestli budou moct své děti doprovázet do tříd nebo zda je mají připravovat na nošení roušek. Jak zařídit, aby generace ‚covidových‘ dětí z tohoto prožitku vyšla posílena?
Jana Horníková pracovala posledních dvacet let jako průvodkyně turistů. Když loni na jaře ze dne na den přišla kvůli covidu o práci, oprášila své pedagogické vzdělání a stala se učitelkou jazyků na jedné pražské základní škole. Od září bude dokonce třídní a přidá i další předměty, léto tedy tráví s obratlovci a se zlomky.
Někdy stačí jen změnit úhel pohledu a zážitek může být mocnější než návštěva zábavního parku či výprava za exotikou. Říká se, že zážitky musejí být hlavně intenzivní. A mezi silné zážitky patří určitě i ty neobvyklé. Pojďme dětem i sobě prázdniny plné takových zážitků připravit!
Pokud letos vaše dítě nastupuje poprvé do školky, nejspíš se někde ve skrytu duše obáváte, jak přechod do další životní etapy zvládne. „Nemůžete ten velký krok udělat za ně, můžete jim ho ale usnadnit,” říká terapeutka Katka Novotná z Akademie rodičovství.
Tenhle obrázek ze školní třídy zná asi každý: pár žáků leží na lavici, Žežulková s Kopřivovou si posílají psaníčka, Bláhová si zatlačuje nehtovou kůžičku. Jediný, kdo pracuje, je učitel. Stojí před tabulí a vykládá, až se mu od pusy kouří. Co si žáci z takové hodiny odnesou?