Německá škola v Praze otevřela čistě iPadovou třídu. Výsledky pilotního projektu po několika měsících ukazují, že nová forma výuky vyhovuje žákům i pedagogům. A nikdo by se už nechtěl vrátit zpět. Pedagogové se shodují, že vyučování není automaticky lepší, jen se ze dne na den výrazně rozšířily možnosti.
Narodí se vám dítě, které je už od narození jiné. Rychle začne mluvit, neocucává hračky, naučí se číst dřív, než jde do školky. Může se zdát, že máte vyhráno, protože pro takové dítě nebude žádná škola překážkou. Jenže bohužel – jak vědí rodiče mimořádně nadaných dětí, vybrat správnou školu je složité, a nemusí se to povést napoprvé.
V čem je síla umění a dá se naučit? Suzyn Hutton Kelley, učitelka umění druhého stupně, pomáhá svým žákům objevit potenciál jejich kreativity, probudit v nich inovativní myšlení a sebevědomí. Jak její hodiny vypadají v době distanční výuky a do jaké míry je ovlivnila online forma?
Všichni učitelé chtějí, aby se děti ve škole chovaly „dobře”. A za „dobře” většinou pokládají, že budou zdravit, chystat si své věci, plnit zadané úkoly. Je třeba, aby se nezranily na chodbě, nenechávaly nepořádek v jídelně – a to všechno i ve chvíli, kdy se na ně nikdo nedívá.
Třeťákům učňovských oborů se blíží závěrečné zkoušky, návrat do škol se ale zase o kus oddálil. Napjatí jsou i maturanti z nástaveb, kde bývá při zkoušce dospělosti největší úmrtnost. A jak se daří klukům, kteří se za nestandardních podmínek vyučili loni?
Začínal jako učitel anglického jazyka na gymnáziu a dnes se ve stovkách škol nejen v Británii, ale třeba i v Singapuru nebo Jihoafrické republice, používá jeho metoda výuky filosofie pro děti. Jason Buckley ale nechce děti a mladé lidi jen vzdělávat v dějinách filosofie, chce je především učit samostatně myslet.
Tondovi Matyášovi z Pardubic bylo v listopadu šest let, takže by letos v září měl nastoupit do první třídy. Není ale jisté, jestli se tak stane. „Přes veškerou naši snahu a docházení na logopedii Tonda ještě pořád neumí vyslovit několik hlásek,“ vysvětluje jeho matka Ivana Matyášová, která pracuje jako dětská psycholožka.
Před sedmnácti lety dostal jako umělecký truhlář s vlastní živností nabídku od ředitele waldorfského učiliště v Příbrami, aby se stal mistrem odborného výcviku. Jarmil Brynda ji přijal, a nakonec vystudoval nejen tříletý waldorfský seminář, ale také vysokou školu, aby mohl učit i teorii.
Demokracie může být dost náročná forma vlády. Ve státě i ve škole. Čím více lidí totiž do věci kecá, tím hůř. I přesto stále více škol zakládá školní parlamenty a nechává žáky rozhodovat o dění ve škole. I když z toho mají ředitelé někdy šedivé vlasy, škole se to nakonec vyplatí.