Honza Vališ má problémy teenagerů z první ruky. Posledních třináct let s nimi pracuje v Nízkoprahovém klubu Vrtule a pomáhá jim řešit věci, s nimiž se na něj obracejí přes poradenský chat. Jak pomoci znuděnému nebo úzkostnému dospívajícímu a jak s ním vyjít, když doma vypukne ponorková nemoc?
Vše začalo na jaře jako dárek pro babičku. Přes noc se ale video rodiny Marshových s přetextovanou písní z muzikálu Bídníci začalo na facebook nekontrolovaně šířit. Od té doby udělali takových předělávek víc, měsíc stará hořkosladká coververze devadesátkového hitu s názvem Totally fixed where we are nabrala přes dva a půl milionu zhlédnutí.
Stokrát nic umořilo osla, říkáme často my rodiče. Za časů pandemie, homeoffice a distanční výuky to platí dvojnásob. Proto možná raději děláme všechno sami, abychom měli povinnosti z krku. Jenže když necháte děti, aby různé domácí práce a drobné pochůzky vyřídily samy, prospěje to nejen vám, ale i jim.
Hudební výchova a tělocvik jsou během pandemie omezovány i v situaci, kdy jsou školy otevřené a děti se mohou vrátit do lavic. Jsou ale školy, které se o výuku těchto předmětů snaží, i když se žáci učí jen na dálku.
„Víte, jak se říká masopustu v Brazílii?
Běžící češtinář je instagramový profil brněnského bohemisty a lektora Jarmila Vepřka. Během loňské jarní karantény se mu zželelo studentů, které čekala maturita a přijímačky, a rozhodl se jim pomáhat s češtinou odlehčenými příspěvky. Dnes už má přes třiadvacet tisíc sledujících.
Linda Přibylová nastoupila po maturitě do pojišťovny. Celkem rychle stoupala po kariérním žebříčku, až se stala regionální ředitelkou. Práce ji bavila, dlouho si neuměla představit, že by ještě někdy dělala něco jiného. Od září je učitelkou na sídlištní škole v Praze 9 na Balabence.
Sabina Addailamy žije v Jemenu zmítaném válkou. Ona sama se snaží pomáhat lidem i v rámci organizace Pomůžu jak můžu. Dlouhý válečný konflikt už v zemi na jihu Arabského poloostrova způsobil, že až osmdesát procent Jemenců trpí hladomorem. Důležité je teď pro všechny vyřešit své základní potřeby.
Žáci učebních oborů jako Štěpán, Lukáš a Michal obvykle tráví polovinu školního roku praxí. Tuhle část učení mají ostatně nejraději, ale v dílnách Integrované střední školy ve Vysokém nad Jizerou už dlouho panuje ticho a klid. Někteří kluci si udrželi práci v autoservisech, jiní jsou s tátou v domácí dílně.
Už rok školy střídavě otvírají a zavírají, zajišťují dezinfekce, online výuku a počítače pro sociálně slabé. Teď ještě navíc připravují různé varianty rozvrhů podle případného návratu do škol. Některým ale přibylo téměř neřešitelné zadání – hodiny praktické výuky.