Všechny děti mají mimořádné nadání a my dospělí jím nemilosrdně mrháme, řekl spisovatel a pedagog Ken Robinson na úvod své přednášky na konferenci TED v roce 2006. Jeho řeč se okamžitě stala tak populární, že ji žádný řečník TEDu dodnes nepřekonal. Záznam z ní byl přeložen do 62 jazyků a eviduje k dnešnímu dni téměř 70 milionů zhlédnutí. Neúnavný propagátor nutnosti revoluce ve vzdělávání koncem srpna zemřel. Jeho slova ale inspirují stále.

„Slyšel jsem skvělý příběh, strašně rád ho vyprávím,“ zahájil sir Robinson před 14 lety svou dvacetiminutovou řeč. „Je o šestileté holčičce, která ve škole téměř nikdy nedávala pozor, byla v klidu jen na hodinách kreslení. Jednou za ní učitelka šla a ptala se, co to kreslí. Obraz Boha, odpověděla holčička. Nikdo přece neví, jak Bůh vypadá, řekla jí učitelka. Tak za chvilku už každý bude, odvětila holčička a kreslila dál.“

„Všimněte si, že děti se ještě nebojí chybovat,“ říká k tomu Ken Robinson. Proto jsou tak tvůrčí a mají dobré nápady. Jenže ve chvíli, kdy se stávají dospělými, už většina z nich tuto schopnost nemá. Naučí se děsit svých chyb – nejčastěji ve škole. Tam jsou chyby to nejhorší, čeho se můžete dopustit. Jenže když nejste připraveni chybovat, nikdy nepřijdete s ničím originálním.

Vzděláváním tak, jak dnes (Ken Robinson toto řekl v roce 2006, ale ono se toho od té doby zas tolik nezměnilo) vypadá, zbavujeme lidi jejich tvůrčích schopností, říká natvrdo britský pedagog a spisovatel. Každý vzdělávací systém na Zemi má stejnou hierarchii předmětů – na vrcholu je matematika a jazyk, pak humanitní předměty, a úplně dole je umění. „Na téhle planetě neexistuje vzdělávací systém, který by každý den vedl děti k tanci tak, jako je vede k matematice,“ říká Robinson. Podle něj je přitom tanec stejně důležitý jako matematika. „Všichni máme těla, nebo ne?“ ptá se. „Jak děti vyrůstají, začínáme je postupně vzdělávat od pasu nahoru. A pak se zaměříme na jejich hlavy. A více na jednu polovinu. Vypadá to, že smyslem vzdělávání je produkovat univerzitní profesory. Ti žijí ve svých hlavách a svá těla používají jen k tomu, aby je dopravila na poradu.“

„Kreativita je ve vzdělávání stejně důležitá jako gramotnost a měli bychom k ní přistupovat se stejnou vážností,“ upozorňuje Robinson a zmiňuje ještě jeden jev, který ukazuje na nutnost změny. Tituly ztrácejí hodnotu, dochází k procesu „akademické inflace“. Je načase změnit pohled na inteligenci. „Přemýšlíme vizuálně, zvukově, abstraktně, pohybově. Mozek není rozdělen přihrádkami. Naopak, kreativita se většinou uskutečňuje prostřednictvím souhry různých disciplín a jejich odlišných pohledů na věc,“ říká Ken Robinson.

A dává k dobru historku o známé britské tanečnici Gillian Lynnové. I její příběh začíná neschopností soustředit se ve škole a odkázáním na psychologa. Gillian tam šla se svou matkou, a ta doktorovi pověděla o všech problémech své dcery. Psycholog pak navrhl, aby si spolu promluvili o samotě a Gillian aby zatím počkala v ordinaci. Před odchodem z místnosti zapnul rádio. A sotva se za nimi zavřely dveře, Gillian se začala pohybovat do rytmu. Matka s lékařem ji mezitím pozorovali, a pak psycholog řekl: „Paní Lynnová, Gillian není nemocná. Ona je tanečnice. Dejte ji na taneční školu.“ Gillian nakonec vystudovala Královskou školu baletu, spolupracovala s muzikálovým mágem Andrewem Lloydem Weberem, podepsala se pod nejúspěšnější muzikálová představení v historii a stala se multimilionářkou.

„A teď si představte, že by nenarazila na tohoto psychologa, ale na někoho, kdo by jí býval řekl, ať se uklidní, a předepsal by jí prášky,“ říká Ken Robinson.

Jeho přednáška je – přes závažnost poselství – velmi zábavná až strhující, publikum konference několikrát propadne v huronský smích. Totéž se dost možná stane i vám.

CELÁ PŘEDNÁŠKA S ČESKÝMI TITULKY:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

21. 08. 2022 autor/ka: Bára Procházková Pět věcí, které budou v novém školním roce jinak

S novým školním rokem přicházejí i novinky pro školáky i pro rodiče. Tou špatnou zprávou je, že by mělo být méně asistentů pedagoga, tou dobrou jsou naopak posuny ve vnímání...

Škola

28. 02. 2023 autor/ka: Lucie Rybová Život celé rodiny se zúžil na domácí úkoly, podle právníků jsou navíc nezákonné

Jsou čtyři hodiny odpoledne. Lenka Jírová přichází s dcerou domů a sedají k domácím úkolům. Čtení, psaní, počítání. Hodina je pryč. Zbývají ještě desítky příkladů...

Škola dítě 6 - 10 let