Poradna: Co smí ředitel školy pedagogům nařizovat v rámci jejich práce?



Dotaz: Smí ředitel školy nařizovat pedagogům pevnou pracovní dobu mimo rozvrh, případně dozor a v případě nedodržení je sankcionovat?

Odpověď:

V dotazu jsou vyjádřeny dva aspekty:

1)        stanovení pracovní doby,

2)        určení výkonu práce (např. dohledu)

Stanovení pracovní doby

Podle § 81 odst. 1 zákoníku práce pracovní dobu rozvrhuje zaměstnavatel a určí začátek a konec směn.

Současně zákon o pedagogických pracovnících zakotvuje problematickou speciální právní úpravu. Podle § 22a odst. 3 zákona o pedagogických pracovnících platí: Jde-li o výkon jiné práce než podle odstavce 2, vykonává pedagogický pracovník sjednanou práci v pracovní době, kterou si sám rozvrhuje, a na místě, které si sám určí. Náklady, které pedagogickému pracovníkovi vzniknou výlučně v souvislosti s výkonem práce na jiném místě než na pracovišti zaměstnavatele podle věty první, se nepovažují za náklady vzniklé v souvislosti s výkonem závislé práce, a není-li dohodnuto jinak, hradí je pedagogický pracovník.

Uvedenou speciální právní úpravou zaměstnavatel není zbaven povinnosti

a)         evidovat pracovní dobu s uvedením začátku a konce směny (viz § 96 zákoníku práce),

b)        zajistit bezpečnost a ochranu zdraví při práci a dodržování přestávky mezi směnami (§ 90, § 90a, § 101 a násl. zákoníku práce),

c)         určovat délku směny a dny, na které se směny rozvrhují (§ 81 zákoníku práce).

Proto dle mého právního názoru musí zaměstnavatel stanovit určité limity (časové i týkající se místa výkonu práce), které musí pedagogický pracovník při určení pracovní doby, kterou si sám rozvrhuje, a místa výkonu práce, které si sám určí, respektovat.

Určení výkonu práce (přidělení práce)

Obecně platí, že zaměstnanec je povinen vykonávat práci, kterou mu zaměstnavatel přiděluje v souladu s pracovní smlouvou [§ 38 odst. 1 písm. a) zákoníku práce]. Jak již bylo uvedeno výše, podle § 81 odst. 1 zákoníku práce pracovní dobu rozvrhuje zaměstnavatel a určí začátek a konec směn.

Zaměstnavatel je naopak povinen podle pokynů zaměstnavatele konat osobně práce podle pracovní smlouvy v rozvržené týdenní pracovní době a dodržovat povinnosti, které mu vyplývají z pracovního poměru [§ 38 odst. 1 písm. b) zákoníku práce]. Dále je dle § 81 odst. 3 zákoníku práce zaměstnanec povinen být na začátku směny na svém pracovišti a odcházet z něho až po skončení směny.

Zákon o pedagogických pracovnících zakotvuje speciální právní úpravu v souvislosti s

–            rozvržením pracovní doby,

–            určením místa, kde pedagogický pracovník práci vykonává.

Podle § 22a odst. 3 zákona o pedagogických pracovnících platí: Jde-li o výkon jiné práce než podle odstavce 2, vykonává pedagogický pracovník sjednanou práci v pracovní době, kterou si sám rozvrhuje, a na místě, které si sám určí.

Pedagogický pracovník si však může rozvrhnout pracovní dobu a určit místo, kde vykonává práci, pouze za určitých podmínek. Uvedené podmínky jsou vyjádřeny slovy „jde-li o výkon jiné práce než podle odstavce 2“.

V § 22a odst. 2 zákona o pedagogických pracovnících je vymezena následující práce:

a)         jeho přímá pedagogická činnost stanovená rozvrhem,

b)        jeho dohled nad dětmi a žáky stanovený rozvrhem,

c)         zastupování jiného pedagogického pracovníka,

d)        případy, které stanoví v souladu se zákoníkem práce zaměstnavatel.

Z uvedeného plyne, že pedagogický pracovník si sám může rozvrhnout pracovní dobu a místo, kde vykonává práci, pouze v případě tzv. nepřímé pedagogické činnosti a současně pouze tehdy, když zaměstnavatel v souladu se zákoníkem práce nestanovil, že má být pedagogický pracovník v určité době přítomen na pracovišti zaměstnavatele.

Pro zaměstnavatele i zaměstnance z daného ustanovení naopak plyne, že v době výkonu práce stanovené § 22a odst. 2 zákona o pedagogických pracovnících je pedagogický pracovník povinně přítomen na pracovišti zaměstnavatele. Konkrétně pro zaměstnavatele to znamená, že rozvrhuje pracovní dobu a určuje místo, kde pedagogický pracovník vykonává práci, v případech:

a)            jeho přímé pedagogické činnosti stanovené rozvrhem,

b)           jeho dohledu nad dětmi a žáky stanoveného rozvrhem,

c)            zastupování jiného pedagogického pracovníka (tzv. nařízené suplování, viz § 23 odst. 3 a 4 zákona o pedagogických pracovnících),

d)           v případech, které stanoví v souladu se zákoníkem práce.

Je zřejmé, že zaměstnavatel v daných případech rozvrhuje pracovní dobu a určuje místo, kde pedagogický pracovník vykonává práci, právě proto, aby pedagogický pracovník konal práci v souladu s pracovní smlouvou. Tzn., že mu v této době a na tomto místě přiděluje práci v souladu s pracovní smlouvou.

Případy přímé pedagogické činnosti stanovené rozvrhem, dohledu nad dětmi a žáky stanoveného rozvrhem a zastupování jiného pedagogického pracovníka jsou určeny jednoznačně.

Případy výkonu práce, které stanoví zaměstnavatel v souladu se zákoníkem práce, jsou případy tzv. nepřímé pedagogické činnosti. V praxi škol je nutné zejména sledovat, aby zaměstnavatel stanovil výkon práce (přidělil práci) v souladu s druhem práce vymezeným v pracovní smlouvě a v souladu s týdenní pracovní dobou (úvazkem). Druh práce je povinně sjednán v pracovní smlouvě. Délka týdenní pracovní doby (úvazek) je také obvykle sjednána v pracovní smlouvě.

K uvedeným případům, kdy zaměstnavatel v souladu se zákoníkem práce určuje dobu a místo, kde je vykonávána práce, patří zejména:

–            dohled nad dětmi, žáky, mimo „standardní“ rozvrh výkonu dohledu daného pedagogického pracovníka,

–            přítomnost na poradách,

–            spolupráce se zákonnými zástupci, konzultační hodiny určené zákonným zástupcům dětí nebo žáků, nebo dětem a žákům,

–            spolupráce s ostatními pedagogickými pracovníky.

V případě, že by zaměstnanec (pedagogický pracovník) nerespektoval pokyny zaměstnavatele a nevykonával přidělenou práci, jednalo by se o porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci (zvykově označované jako „porušení pracovní kázně“). Porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci může být za podmínek stanovených v § 52 zákoníku práce výpovědním důvodem.

zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, v platném znění

zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění

 

Na dotaz odpovídala PhDr. Mgr. Monika Puškinová, Ph. D., Řízení školy

Poradnu Rodiče vítáni otevíráme ve spolupráci s časopisem Řízení školy a aplikací Magistr určenou pro ředitele škol.

 
DOPORUČENÉ ČLÁNKY


Líbil se vám náš článek nebo k němu máte co říct? Ohodnoťte ho a okomentujte. Budeme rádi za vaše postřehy a zkušenosti. Můžete ho i sdílet na svém facebooku.

Přihašte se přes facebook, twitter nebo Zaregistrujte se
0 0 votes
Article Rating
Odebírat
Upozornit na
guest
5 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
Slavíková
Slavíková
5. 10. 2016 11:36

Dobrý den, chtěla bych se zeptat na názor jestli je dobré, když jsme dvě školy (omlouvám se zatím nebudu jmenovat) a vede je pouze jeden ředitel??? Bohužel mi jako rodiče vidíme, že to nelze obě školy jsou zanedbané a jsou vedeny opravdu tzv. jen aby jsme přežili. Dá se s tím něco dělat??? Může někdo pomoc???

Naďa Hutníková
Naďa Hutníková
20. 10. 2016 07:54

Dobrý den,pracuji v MŠ.Paní ředitelka pro 4 z nás vymyslele pracovní dobu tak že 1x za 14 dní sloužíme 9 hodin v kuse – 7 – 16. (odsloužím 6 hod na své třídě a pak přecházím do řed. třídy).Můžeme se nějak bránit? Děkuji.

Alenita Maldova
Alenita Maldova
11. 1. 2019 09:43

Dobrý den, chtěla bych se zeptat. Mám půl úvazek, tedy 11 přímé, supluji za kolegyně 15 hodin týdně, druhý měsíc. Jak je to s proplácením? Dělám 26 hodin přímé? Měla by se k té 15 h od-suplované části počítat i nepřímá? Je to dáno, nebo na vůli ředitele? Děkuji

Petr
Petr
7. 6. 2019 20:43

Dobrý den.
Rád bych se Vás zeptal na věc související s ukončením pracovního poměru. Jsem zaměstnán na gymnáziu a přecházím na jinou školu. Má smlouva zní na dobu neurčitou. Pracovní poměr jsme ukončili dohodou k 23.8. Z toho plyne, že dovolená za kalendářní rok nedostačuje na celé prázdniny. Bylo mi řečeno, že ve dnech, které nejsou dovolenou pokryty, budu čerpat neplacené volno, což jsem v souladu s ustanovením zákoníku práce odmítl. Z rozhodnutí vedení bych měl oněch 9 dní trávit ve škole a zabývat se nepřímou pedagogickou činností, která je však v zákoně definována poněkud vágně (výčet její možné náplně není úplný). Zákon zároveň stanoví, že nepřímá pedagogická činnost může být (při splnění jistých podmínek) vykonávána na místě, které si zvolí zaměstnanec.
Můj dotaz tedy zní: Jaký druh práce mi může zaměstnavatel přidělit ve chvíli, kdy trvá na tom, abych během jejího výkonu přítomen v budově školy? Jak dlouho předem mi musí dát vědět o termínu, kdy bude má dovolená přerušena a nastoupím na výkon práce (bylo mi řečeno, že prozatím neexistuje plán dovolené a práce mi bude přidělena operativně někdy v průběhu prázdnin)?
Předem díky za odpověď.

Ina
Ina
31. 7. 2019 21:46
Reply to  Petr

Prosím odpověděl p.Petrovi již někdo,nám stejný problém, děkuji moc.



Pro komentování se přihlaste



Vyberte si,
jaké téma Vás nejvíce zajímá
a dejte se do čtení.

Články pak můžete dále filtrovat. Například dle
věku dítěte a jejich hodnocení.

Staňte se členem naší komunity.

Nechte si posílat ty nejzajímavější články ze světa vzdělávání
a odebírejte náš Facebook.

Buďte naší součástí.