Ministerstvo školství letos umožnilo středním školám nevyužít jednotné přijímačky a přijímat zájemce dle vlastních kritérií. Spolu s tím se znovu otevírá debata, jak vlastně studenty ideálně vybírat. Pražské Gymnázium Na Zatlance má košaté přijímací řízení, které rok od roku vylaďuje. „Postupně přicházíme na to, co všechno je pro nás u uchazeče důležité. Kdybych nemusela řešit čas, chtěla bych každého vidět u pohovoru, teprve tam z čísel v kolonkách vystupují konkrétní lidé,“ říká ředitelka Jitka Kmentová.

Využije vaše škola letos možnost uspořádat si přijímačky po svém?

Budeme přijímat studenty stejně jako každý rok: to znamená, že jednotné přijímací testy od Cermatu využijeme, ale doplníme je o vlastní školní přijímačky.

Vůbec jste neuvažovali, že byste jednotné testy vynechali?

Přemýšleli jsme, jak se k tomu postavit, ale nakonec jsme se rozhodli od jednotných testů neustoupit ze dvou důvodů. Jednak ministerstvo tuto možnost dalo dost pozdě – my jsme kritéria přijímacího řízení vyhlásili v září a už jsme je nechtěli za běhu měnit. A za druhé, máme tří až čtyřnásobný převis uchazečů a jednotné testy od Cermatu nám je dobře protřídí. Pokud vím, všechna gymnázia zřizovaná hlavním městem Praha si jednotné zkoušky nakonec ponechala.

Co je ALT?
Čtyřletý studijní program, který našel inspiraci u finských a kanadských škol a stojí na třech pilířích: rozvoji osobnosti studenta, hledání a rozvoji jeho silných stránek a kvalitním všeobecném vzdělání. Využívá výuku v integrovaných tematických blocích, formativní zpětnou vazbu, cílený osobnostní rozvoj nebo např. výuku v projektech a expedicích. V každém školním roce otevírá Gymnázium Na Zatlance jednu takovou třídu, uchazečů je zhruba trojnásobek. První třída byla otevřena 1. září 2017.

Jak tedy u vás přijímací zkoušky vypadají?

Máme ve škole dva vzdělávací programy: starší Objevovat a rozvíjet a novější ALT. V obou programech tedy uchazeči píší jednotné testy od Cermatu a dále naše školní testy, které si připravujeme sami. Jde o tři typy testů: jeden z oblasti zeměpisu a dějepisu, druhý z umění a literatury a třetí z přírodních věd. Funguje to tak, že uchazeč přijde na zkoušku, kde na lavici leží všechny tři testy. On si je může prohlédnout a zvolit si jeden z nich, který vyplní. Cílem je nechat každého, aby si vybral, kde bude nejsilnější v kramflecích. Samozřejmě je to náročnější na přípravu – místo dvou testů jich musíme vymyslet šest, ale zakládáme si na tom, že chceme posilovat silné stránky studentů. Program ALT má potom ještě jednu zkoušku nad rámec těchto školních přijímaček. Uchazeči odevzdávají osobní portfolio, v němž se představují zkušební komisi, která s nimi potom vede pohovor.

Jakou má portfolio podobu?

Smyslem je představit své zájmy a aktivity. Chceme, aby na ALT studovali aktivní lidé, kteří se o něco zajímají a přemýšlejí, jak uplatnit svoje silné stránky ve společnosti. Sledujeme, jestli portfolio splňuje formální náležitosti, ale důležitější než to, jak je barevně vyvedené, je pro nás obsah. Časem jsme do portfolia přidali také seznam přečtené literatury, protože chceme studenty sečtělé. U pohovoru si potom jednu knihu vybereme a ptáme se na ni.

Právě u pohovoru asi nejvíc hrozí, že vás někdo nařkne z neobjektivity…

To je určitě jedna z výhod jednotných testů a také jeden z důvodů, proč u nich školy zůstávají – jsou připravované i opravované Cermatem a školy jsou z obliga. U školních přijímaček se nařčení z neobjektivity snažíme předcházet tím, že dáváme uchazečům i jejich rodičům možnost nahlédnout do spisu a ověřit si, kolik bodů jsme za co udělili. Testy opravujeme podle předem stanovených kritérií, stejně tak hodnotíme i portfolia a průběh pohovoru. Ale jednou z pojistek je také to, že se přijímacích pohovorů účastní naši studenti. Nemají rozhodující hlas, jsou spíš tajemníky komise, ale je pro nás velmi zajímavé, čeho si všímají, na co se ptají a jak o svých potenciálních budoucích spolužácích uvažují.

Své přijímací řízení rok od roku vylepšujete. Je tohle už konečná, ideální podoba?

Dřív byla součástí ještě argumentační esej, z toho se hodně pozná, jak je student schopen přemýšlet a formulovat myšlenky, ale zjistili jsme, že je to velmi náročné na opravu. Míváme přes tři sta uchazečů a nestíhali jsme to. Kdybychom měli dost času, zavedli bychom pohovory krom ALT i na našem prvním školním vzdělávacím programu. Teprve při pohovoru totiž z těch čísel, která máme v kolonkách, vystupují konkrétní lidé. Na prvním programu ale přijímáme tři třídy, takže je to v daném čase obtížně realizovatelné. Možná by mohly být zajímavé i testy obecných studijních předpokladů, které jsme dělávali, když ještě nebyly povinné jednotné přijímací zkoušky.

Stát by se měl více postarat o děti, které jsou nadané a mohly by studovat, ale vzhledem k rodinné atmosféře je to ani nenapadne.

Dávají vám smysl jednotné přijímací zkoušky pro všechny studenty bez rozdílu?

Největší rozpor vidím v tom, že Rámcové vzdělávací programy jsou postavené na tom, že se ve škole mají rozvíjet kompetence, ale v přijímacích testech se objevují otázky převážně na vědomosti. Samozřejmě je mnohem těžší udělat test na osvojené kompetence než na to, jestli umí student vyjmenovaná slova, i když i to by měl uchazeč o gymnázium zvládnout. Jiné už je to s těmi, kdo se hlásí na odborné školy. Ti by asi měli prokazovat úplně jiné schopnosti, než je zrovna znalost češtiny a matematiky. Líbilo by se mi, kdyby Cermat připravoval víc typů testů, třeba i těch odborných, a každá škola by si mohla vybrat takový, jenž by odpovídal typu studentů, které chce na škole mít. A co se týče obsahu jednotných přijímacích testů, coby češtinářka musím říct, že s některými typy úloh nejsem úplně v souladu, například se v testech občas objevují dost okrajové pravopisné jevy.

Souhlasíte s názorem, že jednotné přijímací zkoušky zvýrazňují nerovnosti? Ne každý má doma stejné podmínky, ne každá rodina má peníze na drahé přípravné kurzy…

Mám za to, že nůžky se rozevírají ještě mnohem dřív, než začne rodina řešit přípravu na přijímačky. Ti, kdo mají zájem o další vzdělávání svých dětí, pravděpodobně nějakou formu podpory najdou. Ale je mnoho rodin, kde toto téma není vůbec důležité. A tam je velký dluh státu. Mám radost, že se do zákona o pedagogických pracovnících dostal sociální pedagog. To by mohlo pomoci, aby děti, které nemají doma tak podnětné prostředí, měly ve škole někoho, s kým to mohou probrat. Stát by se měl více postarat o děti, které jsou nadané a mohly by studovat, ale vzhledem k rodinné atmosféře je to ani nenapadne. My přípravné kurzy nepořádáme, ale těm, kdo se k nám chtějí hlásit, podporu nabízíme. A z čeho mám obrovskou radost: Naši studenti si sami vymysleli dobrovolnický program, v němž nabízejí doučování dětem, které na placené kurzy nemají peníze.

Jitka Kmentová se stala ředitelkou Gymnázia Na Zatlance v roce 2004.

Rozhovor vyšel v Akademii Lidových novin.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

21. 08. 2022 autor/ka: Bára Procházková Pět věcí, které budou v novém školním roce jinak

S novým školním rokem přicházejí i novinky pro školáky i pro rodiče. Tou špatnou zprávou je, že by mělo být méně asistentů pedagoga, tou dobrou jsou naopak posuny ve vnímání...

Škola

28. 02. 2023 autor/ka: Lucie Rybová Život celé rodiny se zúžil na domácí úkoly, podle právníků jsou navíc nezákonné

Jsou čtyři hodiny odpoledne. Lenka Jírová přichází s dcerou domů a sedají k domácím úkolům. Čtení, psaní, počítání. Hodina je pryč. Zbývají ještě desítky příkladů...

Škola dítě 6 - 10 let