"Je na ministerstvu, aby chtělo po Cermatu vědět, jak je možné, že jsou dva testy ve dvou dnech takto rozdílné," říká učitelka. FOTO: Alice Hrubá
Páťáci, sedmáci i deváťáci mají za sebou přijímačkové testy. Především ty z matematiky vzbudily nevoli. Podle oceněné učitelky matematiky Štěpánky Baierlové ze základní školy v Sušici měly testy různou obtížnost, a ten pondělní pro deváťáky dokonce patřil mezi nejtěžší za poslední roky. „Při tak obtížném testu budou výsledky dětí, které se připravovaly, podobné těm, co nedělaly nic,” říká. Teď reaguje i Cermat, který kritizované testy připravil.
Jste učitelkou deváťáků, co říkáte na letošní přijímačkové testy?
Hned jsem si spočítala testy z obou dnů a jako první mě bouchlo do očí, že v pondělí byl test výrazně těžší než v úterý. Už to je samo o sobě špatně. Ten, kdo psal jen ten pondělní, je znevýhodněn, a i u ostatních to může s výsledky zamíchat. Někdo třeba napsal v pondělí test skvěle, ale v úterý neměl svůj den, takže všichni ti z úterka ho přeskočí, protože test byl mnohem jednodušší. Počítala jsem i všechny testy z posledních let a řekla bych, že letošní první test byl jeden z nejtěžších vůbec.
V čem? Co záludného v něm bylo?
Nedá se říct, že by některé příklady byly záludné a ostatní v pohodě. Obecně všechny úlohy byly z balíku „obtížnější“. To je po tom, co jsou děti rok na distanční výuce, přece absurdní. Je to jako by se připravovaly na patnáctistovku a najednou zjistily, že musí běžet pět kilometrů.
Ředitelka Cermatu už v lednu říkala, že Cermat se nedokáže přizpůsobit aktuální situaci, protože má testy dávno hotové.
Čtěte také Honza Dolínek: Přijímačky na střední jsou jako příušnice
Učitelé by taky mohli říct, že měli rozvrh od srpna hotový. Taky jsme se museli přizpůsobovat distanční výuce, několikrát se všechno předělávalo. Zatímco Cermat se vůbec o nic nepokusil, to mi připadá jako úplné zvěrstvo. Jejich argument taky byl, že nemohou vyhodit učivo 9. třídy, kdy žáci byli doma, protože každá škola učí různé věci jindy. I to se dalo řešit – není potřeba nějaké učivo vypustit, ale spíš nejít ve všem tak do hloubky.
Měla byste nějaký příklad?
Třeba rovnice – jedna je tam s desetinnými čísly a druhá se zlomky. Když chci otestovat, jestli žák umí rovnice, proč je musím udělat obě tak náročné, proč tam není jedna s normálními čísly? Navíc jedna ta rovnice vyšla nula, to děti zmátlo. Dnes jsem s nimi o tom mluvila a prý si říkaly: nula je divná, to jsem musel někde udělat chybu. Je to taková zbytečná schválnost. Nebo úloha číslo sedm o koních a krmivu mi přišla přestřelená. U úloh, které mají víc podotázek, dřív bývala aspoň ta první taková intuitivní a jednoduchá, aby i slabší žák získal aspoň bod. Tady mi připadalo, že i ty jedničkové věci byly obtížné nebo v nich byla nějaká záludnost, kde se lehce udělá chyba. Úloha číslo šest taky nebyla jednoduchá, obzvlášť ta pondělní.
Po roce distanční výuky dá Cermat test, který je jeden z nejtěžších za několik posledních let. Pro to žádná obhajoba neexistuje, to je prostě špatně.
A má ten test být vlastně jednoduchý? Jde o to děti rozřadit. Úplně jednoduchý test by možná tuto úlohu nesplnil?
Ani jednoduchý test nezvládnou všichni. My teď ale nemluvíme o tom, jak těžké mají být přijímačkové testy, ale mluvíme o srovnání s jinými testy. To znamená – po roce distanční výuky dá Cermat test, který je jeden z nejtěžších za několik posledních let. Pro to žádná obhajoba neexistuje, to je prostě špatně.
Rozumím tomu, že je zvláštní, že zrovna v pandemickém roce je test těžší než jindy. Na druhou stranu – píší ho všichni letošní uchazeči, takže jsou na tom všichni stejně.
Ve chvíli, kdy se ten test špatně nastaví, tak školám nijak nepomůže. Představme si, že deset procent žáků bude mezi 50 a 30 body, což rozškatulkuje děti na školách, jako jsou gymnázia nebo průmyslovky, kde se matematice přikládá velká váha. A pak někde na střední pedagogické nebo střední zdravotnické škole bude velká skupina dětí se stejným počtem bodů. Jak to ta škola bude řešit? K čemu jim vlastně tenhle test pomůže? Test pro páťáky se dle metodiky staví tak, aby vybral špičky, protože z páté třídy se jde jenom na gymnázia. U přijímaček na střední školy ale potřebujeme, aby se nám děti rozvrstvily rovnoměrně ve všech bodech, protože každá škola sahá do jiné části toho spektra. Takové je zadání pro tvorbu testu, ale Cermat je nedodržuje.
Tahle debata nad kvalitou testů se opakuje každý rok. Co s tím?
Je na ministerstvu, aby chtělo po Cermatu vědět, jak je možné, že jsou dva testy ve dvou dnech takto rozdílné. Učitelská platforma a další organizace by měly tlačit na Cermat, potažmo na ministerstvo, že chceme vidět výsledky z jednotlivých dnů. Jak je možné, že je tady státem zřizovaná organizace, která nezveřejňuje statistiky a není transparentní?
Jak myslíte, že na tom budou vaši žáci? Jaké mají dojmy?
Čtěte také V distanční výuce trvá všechno dvakrát déle a některé děti se nedaří vytrhnout z pasivity, říká oceněná učitelka ze Sušice
Měli výrazně lepší pocit z úterního testu. Děvčata, co se hlásí na střední pedagogickou nebo na zdrávku, byla po pondělku úplně semletá. Matematika je pro ně těžká, ale pracovaly na sobě… Pondělí je srazilo dolů. Je to obrovský zásah do jejich psychiky a sebevědomí a mohlo to ovlivnit i jejich úterní výkon. Při tak obtížném testu budou výsledky těchto dětí podobné těm, co nedělaly nic. A to je špatně. Nedočkají se ocenění za to, že pracovaly, a neodnesou si do života, že má smysl se snažit, protože to přinese výsledky. Nejvíc mi ale vadí, že jsme se všichni – rodiče, učitelé, děti – snažili přizpůsobit situaci, všichni jsme na sobě pracovali, jen Cermat na to nijak nezareagoval. Myslím, že prostor pro to určitě byl, spíš vůle chyběla.
Štěpánka Baierlová vystudovala učitelství na Karlově univerzitě. V současné době pracuje jako učitelka matematiky, robotiky a mediální výchovy na ZŠ v Sušici. Patří mezi průkopníky školní robotiky, vede kroužky v Sušici a v Plzni. Je aktivní v učitelských komunitách, vystupuje jako lektorka na konferencích a vede webináře, především na témata související s matematikou a s distanční výukou. V roce 2020 skončila na druhém místě učitelské soutěže Global Teacher Prize.
Zde je vyjádření CERMATu ke kritice příliš těžkých přijímacích testů na střední školy (6. 5. 2021):
Na úvod je důležité uvést, že hlavním účelem testů jednotné přijímací zkoušky je rozlišit uchazeče na základě dosažených výsledků v jednotných testech tak, aby ředitelé škol měli dostatečný prostor pro rozhodnutí o jejich přijetí v rámci přijímacího řízení.
Obsah testů jednotné přijímací zkoušky je stanoven školským zákonem a odpovídá Rámcovému vzdělávacímu programu pro základní vzdělávání (RVP ZV). Při vytváření testů z českého jazyka a literatury a z matematiky jsme vázáni tzv. Specifikacemi požadavků, které obsahově vycházejí právě z RVP ZV.
Čtěte také Deváťákům u přijímaček nepomůže čtvrthodina navíc. Přišli o počtářský drajv i soustředění, říká matematikářka
Samotná příprava testových úloh a vlastních testů je dlouhodobý proces. Při sestavování testu se vychází ze specifikace testu, která stanovuje, jaké okruhy znalostí a dovedností se ověřují. Vychází se i z poměrného zastoupení jednotlivých skupin požadavků (tematický okruhů znalostí a dovedností) a z poměrného zastoupení úrovně obtížnosti úloh. Hlavním důvodem je to, aby test průřezově ověřil znalosti a dovednosti uchazečů a zároveň aby dostatečně rozlišoval uchazeče podle úrovně jejich znalostí a dovedností. Pro zařazení úlohy do testu, ale i pro posouzení celého testu, je důležité také odborné kvalitativní posouzení nezávislými externími experty, a to jak z hlediska obsahového, tak z hlediska obtížnosti.
Ke stanovení náročnosti testů jsou využívány jednak položkové analýzy obdobných úloh z předchozích let a jednak výsledky tzv. pretestování (ta probíhají vždy v dostatečném předstihu před sestavením testu). Z každého pretestování je následně zpracována položková analýza, ke které se při sestavování testu rovněž přihlíží.
Takto sestavený test prostřednictvím tzv. ověřovacích úloh ověřuje základní znalosti a dovednosti uchazečů – jedná se o učivo, které se obvykle na školách probírá v 6. až 8. ročníku (nicméně vzhledem k existenci školních vzdělávacích programů mohou mít některé školy učivo rozloženy jinak, přesný obsah učiva v jednotlivých ročnících nelze obecně stanovit), v testu ale musí být zařazeny i úlohy obtížnější, které uchazeče rozřadí pro účely přijímacího řízení na dané škole. Pokud by byl test založen pouze na úlohách ověřovacích, nebyl by schopen rozlišit uchazeče do dostatečně široké škály.
I z tohoto důvodu u testů není centrálně stanovena hranice úspěšnosti – výsledky daného uchazeče jsou vztaženy pouze k výsledkům ostatních uchazečů, kteří se hlásí na stejnou školu. Při hodnocení přijímacího řízení je započítáván vždy lepší výsledek testu v prvním a druhém termínu jednotné přijímací zkoušky z českého jazyka a literatury a z matematiky – výjimkou byl rok 2020, kdy se konaly testy jednotné přijímací zkoušky pouze v jednom termínu. V tomto ohledu je potřeba zmínit, že všichni uchazeči přihlášení v letošním roce na alespoň jeden čtyřletý obor (včetně oborů nástavbového studia), ve kterém se jednotná přijímací zkouška koná, mohli letos zkoušku konat ve dvou termínech. Nemohlo se tak stát, že uchazeč, který jednotné testy konal v pondělí, neměl možnost je konat i následující den.
Jednotná přijímací zkouška tvoří pouze část celkových kritérií pro přijetí na střední školu.
Zároveň je nutné uvést, že jednotná přijímací zkouška tvoří pouze část celkových kritérií pro přijetí na střední školu – pro letošní školní rok neplatí minimálně 60% váha zkoušky a ředitelé škol tak mohou zohledňovat výsledky školní přijímací zkoušky či jiných kritérií ve větším poměru, než bylo v minulosti možné.
Před zveřejněním výsledků ředitelům škol, které proběhne 19. května 2021, budou vlastní testy zcela standardně podrobeny kontrolám, jejichž účelem je ověřit požadované charakteristiky testů včetně náročnosti jednotlivých úloh i samotného testu jako celku. V případě odhalení jakýchkoli nesrovnalostí může Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání společně s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy prostřednictvím validačních komisí uplatnit opravné prostředky, které umožňují zohlednit jakékoliv nestandardní situace a případně upravit hodnocení úloh.
Marek Lehečka, Referát vnějších vztahů, Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání
DOPORUČENÉ ČLÁNKY
21. 08. 2022 Bára Procházková Pět věcí, které budou v novém školním roce jinak
28. 02. 2023 Lucie Rybová Život celé rodiny se zúžil na domácí úkoly, podle právníků jsou navíc nezákonné
Pokud tedy Cermat tak testuje u sebe kvalitu, tak jak je možné, že tento test je nejtěžším testem za poslední několik let? Proč není stejná obtížnost? A jak tu obtížnost testuje, na kom, a čím? (Tohle pozná každý, kdo občas počítá a nemusí být Einstein.) To jako loni nemuseli nikoho roztřiďovat, a proto test byl v pohodě? To jako na to nepřišli?
Pardon já zapomněla tam jsou odborníci, že dokonce nepoznají, že u matematiky je i další výsledek, nebo že dokonce daný příklad nemá řešení? Mimochodem, jak do padl ten soud s příkladem matematiky od maturity? Vím, že student první kolo vyhrál a soud přiznal, že zadání bylo nejednoznačné, a že existuje i druhý výsledek. Neměl by tedy Cermat, když je to tak důležité a kvalitní a vše u sebe testuje, zadarmo maturity přepočítat? Co ta chyba v názvu díla v loni v didaktickém testu z ČJ, to jako taky tou kontrolou opět nebylo zjištěno?
Nesmyslný didaktický test z ČJ po své obsahové stránce je největší hrůza, co jsem viděla, za který se stydím, že jsme toto vůbec dopustili, aby něco, co není důležité jako rozbory dokazovaly kvalitu vzdělání. O čem je ta kvalita? Že někdo najde nějaké rýmové echo, (Rýmové echo Cemat letos v češtině dal do přijímaček jako definici a pak jej žáci měli najít, nemají být náhodou testy z probrané látky, to jako taky Cermat neví?) anakolut, oxymoron, metaforu, citové zabarvení, kontrast, větné členy v přístavkovém vztahu, udělej větné rozbory a definujte všechny vedlejší věty, přechodník minulý, slohové formy, najdi rýmy, takty…. tohle jako vážně? Tohle prochází nějakou kontrolou? Tohle jako někdo chce a potřebuje? Kdo? A k čemu?
Jen blázen při čtení čehokoli, bude dělat tyto rozbory. My jsme tuto hrůzu u maturity neměli, proč tam je didaktický test dnes? My jako máme málo předmětů a informací, které můžeme dnes zkoušet? Musíme bazírovat na těchto rozborech, které nejdou podstatné? Nezbytné jsou pouze ty, které slouží k zvládnutí našeho pravopisu. Krásnou literaturu si chci užit, v odborným článku mě zajímá nosná informace a je mě jedno, jestli mě někdo danou informaci podá jako esej, výklad, výtah, popis…, a používá tam anakoluty, oxomorony, prostě vše dříve uvedené?
Bohužel Cermat na nic neslyší – zabývá se jen sám sebou děti, neděti, psychika, nepsychika, pandemie, nepandemie, kde jsou zapracované loňské výtky? Třeba, že texty v testu jsou dlouhé, i letos jsou tam dva texty na půl normostrany, zkuste si je na čas přečíst, k tomu se pak váže několik otázek s podotázkami, na každou máme jen 46 sekund včetně toho čtení, takže žáci mají asi projít i kurzem rychlého čtení! Že by krásná literatura byla o rychločtení. Od kdy?
Závěr: Test z češtiny u přijímaček nahradit zpět diktátem (Jsem ze silných ročníků a taky to stačilo na roztřídění.), didaktický test z ČJ u maturit zrušit jako třídu. Zrušit Cermat, protože je neschopný a již 10 let si tady z dětí dělá jen pokusné králíky.
Paní Valachová slibovala, že nová maturita bude a) sloužit VS( Přijímačky na VŠ se dělají ještě dříve než začnou maturity, takže evidentně je to hodně zajímá.), b) nebude to zkouška o zkoušce ( A o čem to jako je? Tohle je jen zkouška o zkoušce! ), c) že si toho jako veřejnost budeme vážit (Děti omlouvám se, ale nemohu si vážit nové maturity, protože rozbory jsou k smíchu. Zde jen asi ještě napsat, že v marketingu platí pravidlo, že vše je hodnoceno podle nejslabšího článku. Je zajímavé, že nikdo nerozporuje fyziku, chemii, biologii, atd., možná proto, že to nedělá Cermat, ale k smíchu je hlavně didaktický test z ČJ a někdy i matematika. Takže jaká je úroveň maturit?) a d) sjednocení (Ano, MSMT všechny maturanty hodilo do jednoho pytle, ale nějak zapomnělo, že jsou zde i odborné školy. Tímto zásahem, klesla kvalita odborných škol. Koho zajímá maturita z ČJ a MA u zdravotní sestřičky? Vy snad poznáte podle těchto dvou předmětů, jak dobrou je zdravotní sestřičkou? Pokud se pak ještě podíváme na ekologii, tak současné zkoušky jsou o hromadě papírů, které tisknou, rozváží po celé ČR, skenují. Ano to je 21. století). Co tedy je splněno?
Jsem rodič (Testy si zkouším již několik let, protože je to k smíchu, a tedy velice dobrá zábava, vidět, co si Cermat myslí, že mají děti umět – bráno ironicky.)
Kde jsou odborníci z VŠ, ty se za děti nepostaví, nebo žijí jen ve své bublině? Musí bojovat jen rodiče a učitelé základek? Kde je garant tj. MŠM? Nebo snad mají rodiče snášet díky Cermatu posměch, že to jejich děti první den nezvládly, že jsou hloupé? Hloupost = Cermat, který tento test dal! Součástí pedagogického vzdělání je i psychologie, to musí mít všichni učitelé, a tedy předpokládám i Cermat, ale nějak to neumí aplikovat, ne? Pravda, já zapomněla, když se to odborníci z Cermatu učili, tak je nezajímala ona nosná informace o psychice dětí, ale dělali tyto rozbory v textu!.
Pozor rodiče, za pár dnů nám Cermat pošle další várku zábavy – již se těším na onen proklamovaný, kvalitní, vypovídající, didaktický test z ČJ, to bude zase ňamka ,tentokráte ale od maturit. At žije všespásný rozbor dle Cermatu! Maturanti držte se.
Cermat postupuje velice logicky,čím méně vzdělaných lidí tím více pracovníků v montovnách za nízké mzdy.A to vše za podpory státu.Cermat by se měl zrušit,maturita by měla býti o tom co v životě bude člověk skutečně potřebovat.Pokud bude chtít dále studovat tak každá škola ví jaké požadavky bude mít na své žáky a dle toho si je také vybere a vyzkouší při příjmacím testu.
Možná by to chtělo přepracovat naše školství jako celek a více se soustředit na věci v životě potřebné a vytvořit tak nový vzdělávací plán.Vzdělávání by mělo mít smysl a logiku a ne deptat studenty.Tím nechci ale říci že by se snad neměli řádně učit jen musí vědět že to co se učí má smysl pro jejich budoucí život a že získané vědomosti plně využií.Nejsou hloupí a přemýšli ikdyž to tak někdy navypadá a i oni se k učivu staví tak proč se to učím když to nikdy po škole nebudu potřebovat.Tady je ten problém na jednu stranu osnovy adt.na druhou stranu jak vysvětlit že se to musí učit ikdyž to jinak už nikdy nepoužií.
Moc hezky napsáno paní Baierlová, děkuji Vám jako rodič letošního deváťáka, který se pečlivě připravoval.
Vážený, pane Lehečko, ještě jsem si uvědomila, že jsem nerozebrala Váš skvělý argument, že příprava daného testu je dlouhodobý proces, jak píšete, a proto nebylo možné do něj pandemii zohlednit.
Přemýšlela jsem o tom, ale nikde jsem nenašla žádné plusové body, abych Vám věřila. Proč?
1) V loni u příjímacích testů byl jen jeden test, takže Vám vlastně jeden test zbyl? Test, který přece prošel celým procesem, a to znamená, že mohl být použit a upraven, nebo se snad od té doby změnily nějak razantně požadavky na děti?
K úpravě legislativy rozhodně nedošlo!
2) Pokud vezmu v potaz, že na přijímacím testu jste začali pracovat v březnu loňského roku, tak se ptám: „To jako Cermat nezaznamenal, že veškerá povinná výuka na základních školách najednou byla dobrovolná od března do června? Kde Cermat byl?“ Lonští osmáci tedy celou algebru brali v distanční výuce a učitelka ji vykládala pouze těm, kdo se přihlásili. Takže argumentace, že nebyl prostor pro zohlednění pandemie i zde jaksi pokulhává.
3) Z výše uvedeného tedy plyne, že produktivita práce instituce Cermat je velice nízká, výkon pochybný (zde narážím na fakt, že testujete obtížnost), nebo jak to tedy máme brát? Předpokládám, že tisk byl na konci roku, takže co tedy dělal Cermat celou tu dobu od března? Chápu, děláte i maturity, ale taky Cermat nemá jednoho zaměstnance.
Testování kvality a obtížnosti se Vám v poslední době nějak nedaří, že by nová metodika? Nicméně ta se v loni neosvědčila, protože v loni přijímací test z češtiny na SŠ byl těžší, jak maturitní test. (konstatovali odborníci) Když to shrnu, tak dvakrát po sobě, jste nezvládli obtížnost u přijímaček! A taky to znamená, že ani u loňské maturity, když byla lehčí, čím jste to testovali? A co dělala kontrola, že na chybu v didaktickém testu nepřišla?
Spíše to vypadá, že instituce Cermat je neochota sama – takzvaný stát ve státě, nejenže nezohledňuje výtky, které přicházejí od učitelů, aby testy byly lepší (narážím na dlouhé texty třeba v ČJ – to se opakuje již 3 roky – podívejte se na přijímačky předloni, letos v testu z 3.5. jsou dlouhé texty na půl normostrany dva, v tom dni, kdy Cermat zdeptal děti). Cermat jen říká, my to děláme kvalitně, dobře, my vše testujeme, u nás chyba není a my nemůžeme pochybit.
Cermat však dělá službu pro lidi a já si kladu otázku, potřebuje školství opravdu Cermat? Nebylo by lepší vše zase vrátit školám a věřit učitelům? Taky by se ušetřilo, byl by menší dopad na ekologii – jen si spočítejte těch papírů a rozvoj po celé ČR 2x do roka (přijímačky a maturity), výsledky by byly rychlejší, ale pravda přišla bych prima zábavu k smíchu, co si dnes Cermat myslí, že musíte umět z češtiny.