Také jste zmatení z aktuální debaty o tom, jestli děti mají, nebo nemají povinnost dělat domácí úkoly? Jedna věc je právní výklad a ten možná budeme muset nechat na právnících. V každém případě je ale rozumné se bavit o tom, jak vypadá školní úkol, který dětem pomáhá a rodinu přitom neuvádí do stavu permanentního stresu a naštvání na školu.
Debatu odstartoval na Facebooku tatínek pod krycím jménem Táta parťák, který se rozhodl učitelku svého syna mermomocí přesvědčit, že jeho dítě k domácím úkolům nutit nemůže, protože její pravomoc končí za vraty školy. Učitelé podle něj mohou rozhodovat o tom, co se děje při vyučování a ve škole, ale nemohou rodině diktovat, čemu má věnovat čas večer, když se rodiče vrátí z práce. Má pravdu?
Má to vysvětlit ředitel
Pokud bychom se na to dívali jen z hlediska předpisů, tak každá škola má školní řád a jeho součástí je řád klasifikační. A v něm by mělo být napsáno, jak je to s domácími úkoly, tedy kdy a jak je mají učitelé zadávat a jak se takové úkoly hodnotí. Školní řád schvaluje školská rada, v níž mají rodiče své volené zástupce, takže pokud rada školní řád schválí, obvykle schválí i postup školy ohledně domácích úkolů. To ale neznamená, že jsou o tom všichni rodiče informovaní. Z toho pak vznikají možná nedorozumění. Seznámení rodičů se školním řádem je povinností ředitele.
Mučení rodičů školním úkolem
Odbojný otec zdaleka není sám, komu se domácí úkoly zajídají. Mnoha rodičům se stává, že se vrací domů po šesté sedmé večer a čeká tam na ně dítě, kterému se nechce do úkolů. A tak rodič vaří večeři a u toho kontroluje pravopis a snaží se rozluštit zadání slovní úlohy. Následkem čehož je, že jediný čas, který rodiče a děti za celý den spolu stráví, je poznamenán rodičovským hudrováním a dětským pláčem. Není tak divu, že rodičům úkoly leží v žaludku, a mohlo by se zdát, že jejich odpor vůči nim je oprávněný. Ne tak úplně. Záleží na tom, o jakých úkolech mluvíme.
Proč je špatné úkoly známkovat
Někdy se stává, že učitelé, aby stihli probrat spoustu látky, kterou mají předepsanou, ve škole hlavně vykládají a cvičení předepisují jako domácí úkoly. To není ideální situace. O to horší je, že taková cvičení pak i oznámkují a známku zahrnou do celkového hodnocení na vysvědčení. To je špatně. Děti jsou různé a mnoho z nich potřebuje i při procvičování pomáhat. Jenže toho jsou různí rodiče různě schopní. Takže pak dítě s méně vzdělanými nebo příliš zaměstnanými rodiči špatnou známkou trestáme za něco, za co nemůže. To je důvod, proč by se úkoly nikdy neměly známkovat a už vůbec nikdy by se tyhle známky neměly počítat do celkové klasifikace. Protože když známkujete úkoly, nemůžete vyloučit, že známkujete ne dítě, ale jeho rodiče.
Dobrodružné domácí úkoly
Dobře zadaný úkol je příležitost poznávat svět jinak, než je to možné v škole. Můžete dostat za úkol něco vyzkoumat, vyrobit, na něco se zeptat rodičů a zapsat to, vyrazit ven a chvíli si hrát na přírodovědce. Školní úkol nemusí být jen otrava před večeří.
Užitečné domácí úkoly
Pro část dětí se slabšími výsledky je důležité, aby nějaký čas odpoledne věnovaly školní práci, významně to zlepšuje jejich dovednosti. Práce na doma, kterou si dítě musí samo naplánovat a je za její odvedení také samo zodpovědné, zvyšuje jeho schopnost organizovat si čas, rozvrhnout, co, kdy a s kým udělám. A to jsou věci, které se ne vždy dají „pořídit“ v samotné škole. Navíc dobří učitelé umí úkoly zadávat tak, aby odpovídaly schopnostem dítěte. Takže někomu víc, někomu míň, někomu těžší, lehčí, nebo prostě zcela jiný úkol. Ani ve škole neplatí, že nejrozumnější je, aby všichni přeskakovali stejnou laťku, a o to míň to platí u úkolů.
Domácí úkol nemusí být domácí
V mnoha školách si děti mohou vypracovat domácí úkoly ve školní družině a vychovatelky jim bývají nápomocny. To je pro rodiče opravdu dobrá služba. Pokud některé školy dělat úkoly se spolužáky ve družině dětem zakazují a argumentují, že domácí úkoly se mají dělat doma – dělají chybu. Místo toho, aby se dítě naučilo spolupracovat a mělo šanci se o úkolech bavit se spolužáky, vyžaduje večer pomoc od rodičů. Kromě jiného proto, že se mu už do úkolů nechce a je unavené.
Když to shrneme: na rodičích není, aby se bránili úkolům jako takovým. Spíš mají prozkoumat a posoudit, jak na tom jejich škola se zadáváním úkolů je. Ocenit učitele, pokud s úkoly zachází tvořivě a ku prospěchu dětí. Jak to poznají, se dočtete níže.
Jak poznáte školu, kde je s domácími úkoly problém
- pokud učitel zadává neúměrně mnoho úkolů, pod jejichž tíhou rodina klesá (obecně by neměl být čas na domácí přípravu delší než hodina denně)
- úkoly vyžadují výraznou pomoc rodičů a je zakázáno vypracovat je ve škole nebo družině
- učitelka úkoly známkuje
- všechny děti dostávají dlouhodobě vždy stejné úkoly, bez možnosti si vybrat
- učitelé na druhém stupni se mezi sebou neumí dohodnout a v některé dny se úkoly hromadí
- úkoly představují většinou jen mechanickou, nezábavnou práci
Jak poznáte školu, která umí úkoly využít ke prospěchu dětí
- na začátku školní docházky nedává učitel úkoly žádné nebo jen dobrovolné
- úkoly se neznámkují a paní učitelka nechce, aby rodiče dětem pomáhali
- dítě nedostává jen úkoly ze dne na den, ale má na vypracování více dnů
- je na dítěti, kdy, kde, jak a s kým úkoly udělá
- dítě má možnost vybrat si z několika různých úloh
- kromě pravopisných cvičení a sloupečků k vypočítání dostávají děti za úkol něco vyzkoumat, někoho se na něco zeptat, něco malého vyrobit
- děti z jedné třídy dostávají různě náročné úkoly, podle toho, jak se jim v předmětu daří
- učitel umí posoudit, jestli má dítě doma možnost udělat v klidu úkoly a pokud to tak není, úkoly tomu přizpůsobuje
- škola dokáže koordinovat i míru zátěže před velkými zkouškami – obecně dbá na duševní hygienu žáků
https://www.stream.cz/vsi-ve-skole/10004826-proc-vubec-existuji-domaci-ukoly
Podívejte se na video o domácích úkolech z cyklu Vši ve škole.
DOPORUČENÉ ČLÁNKY
21. 08. 2022 Bára Procházková Pět věcí, které budou v novém školním roce jinak
28. 02. 2023 Lucie Rybová Život celé rodiny se zúžil na domácí úkoly, podle právníků jsou navíc nezákonné
Sdílet na Facebooku 
Sdílet na Twitteru 
Sdílet na Linkedinu 
Škoda, že nikoho nezajímá, jak to funguje jinde. Já jsem jako dítě chodil nějaký čas do základní školy v západní Evropě. Domácí úkoly jsme tam nedostávali a cítil jsem, že jsme se ve škole naučili víc než u nás. Mám dojem, že teď se zase u nás vymýšlí něco, co je jinde vymyšleno. Typicky české.
V Sasku domácí úkoly úplně stejně jako v Čechách.
Já bych řekla, že mnohým z těch, co jim úkoly leží v žaludku, opravdu vadí spíš obvyklá forma, než samotná existence domácích úkolů.
Procvičování doma ano, ale s mírou. Pokud má dítě nějaké kroužky a domů dorazí po celém dni až po šesté večer, nejen že se mu úkoly psát nechtějí, ale než je napíše, nají se, je tak akorát čas jít spát. Čím víc úkolů, tím později se dostane do postele. Ráno se brzo vstává, takže je ve škole už od třetí vyučovací hod.unavené a večer znovu ve stresu psaní úkolů. Nekonečný kolotoč….
Domácích úkolů by si rodiče měli všimnout max. na prvním stupni. Pokud je dítě odpovědné, na druhém stupni si úkoly dělá zcela samo, včetně přípravy. Jestliže píšete, že dítě dorazí z kroužku v šest večer a zároveň brzy ráno vstává, něco je asi špatně. Patrně rodiče špatně naplánovali kroužky. Žádný nekonečný kolotoč, nezažila jsem alespoň na prvním stupni úkoly na více jak 30 minut. Pokud má vzdělání mých dětí nějak vypadat, úkol nepovažuji za žádný problém. Naopak vidím, zda dítěti látka jde a pokud ne, je to pro mě impuls k procvičení.
Vážení příznivci či odpůrci domácích úkolů, máte pocit, že byste chtěli přispět svým názorem na domácí úkoly a domácí přípravu dítěte na prvním stupni základní školy i pro výzkumné pole? V rámci své disertační práce hledám ochotné a otevřené rodiče, kteří by sdíleli své zkušenosti s domácími úkoly. Výzkum je zaměřen kvalitativně (rozhovor, deník, pozorování). Pokud máte zájem o více informací, napište do SZ nebo mne kontaktujte přímo: puhrovabarbora@gmail.com.
Vážení příznivci či odpůrci domácích úkolů, máte pocit, že byste chtěli přispět svým názorem na domácí úkoly a domácí přípravu svého dítěte na prvním stupni základní školy i pro výzkumné pole? V rámci své disertační práce hledám ochotné a otevřené rodiče, kteří by sdíleli své rodičovské zkušenosti s domácími úkoly a byli by ochotni participovat v kvalitativně orientovaném výzkumu (rozhovor, deník, pozorování). Pokud máte zájem o více informací, napište do SZ nebo mne kontaktujte přímo: puhrovabarbora@gmail.com, ráda se vám ozvu zpět. Kraj- Zlínský. Děkuji, Barbora Petrů Puhrová
Za mne jako rodiče domácí úkol – žádný problém. Svět se patrně zbláznil a výsledky našich žáků tomu odpovídají. Jedna skupina uteče na víceleté gymnázium a druhá skupina protrpí druhý stupeň. Postrádám ve třídách průměrné žáky, co ale nepostrádám jsou šílení rodiče, kteří seženou papír, aby se jejich děťátko nemuselo snažit cokoli se naučit. A současně budou protestovat proti jakýmkoli povinnostem vyplývajícím ze školní docházky.
Dobrý den, dcera je v 6. třídě a o víceletém gymnáziu jsme ani nepřemýšleli, byť je dcera jedna z nejlepších ve třídě. Momentálně se chystá na krajskou biologickou olympiádu, v matematickém klokanovi dosáhla 72 bodů, jezdí do Zušky na výtvarku…vůbec netušíme, kterým směrem se vydá :), matematikářka v ní vidí prototyp vědeckého pracovníka, paní učitelka ze Zušky v ní vidí umělkyni. Šílených rodičů je zde, na malé obci, naštěstí málo. Lidé si zřejmě váží toho, že mají děti školu takříkajíc pod nosem.
Proti učení nic nemám, jen ať se v té škole hezky učí – 5 dní v týdnu, 21-22 dní do měsíce. Bohužel dnešní škola je samé ředitelské volno a prázdniny (podzimní, velikonoční atd.)všechny ty nové státní svátky jsou jim málo. Pak se není co divit, že to učení berou tak rychle. Opravdu nevím co jsme se učili ve druhé třídě, ale matematické pojmy jako „sčítance“ mi na tuto věkovou skupinu přijdou trochu moc. A mimochodem Káčo, 2 kroužky týdně má mladší dítě – předškolní, a to ještě z doby kdy to starší bylo ještě předškolák. A teď když je ten starší ve druhé třídě, mám kroužky zrušit? Kvůli dom.úkolům? Já měla jako malá taky kroužky a stíhalo se. Je pravda, že se úkoly mohly dělat i v družině, což se dnes nenosí.