Péče o děti a domácnost leží pořád daleko víc na ženách, a to i když vydělávají oba rodiče. Nabízí se vysvětlení, že mužům to prostě tak vyhovuje a pasivním, nenápadným odporem hájí své výhody. Co když jim v tom ale brání samotné ženy? Tedy ty z nich, které mají syndrom strážkyně brány.
Nejedna žena má tísnivý pocit, že odpovědnost za chod domácnosti leží z větší části na ní a že její partner je přinejlepším v roli více méně ochotného asistenta. A že to je nespravedlivé. V části případů ale iniciativu svého muže blokuje sama žena, byť třeba nevědomky. Fenomén „strážkyně brány“ není v našich končinách ještě popsaný a probádaný, jinde ale o něm píší vědecké studie.
O co jde? O vědomé či nevědomé odstrkování pomocné ruky členů rodiny, zejména ale partnera, který by mohl ženě pomoci při péči o děti, hlavně ty malé, kdyby mu v tom ovšem různým způsobem nebránila.
Je to otázka důvěry
„Řekl bych, že je to hlavně otázka důvěry,“ říká terapeut a lektor Jan Vávra, který v Česku propaguje koncept ´výchovy bez poražených´. „Takový ten povzdech Já si to raději udělám sama znamená, že tomu druhému dost nevěříme,“ říká dále a dodává, že to ale není povzdech pouze ženský. A navíc se tahle otázka, otázka důvěry, netýká jen vztahů mezi dospělými. „Velmi často se takto chováme k dětem. Je rychlejší jim zavázat tkaničky, než je nechat, ať se to pomalu učí samy,“ analyzuje problém. „Když dítě nebo partnera k ničemu nepustíme, nenecháme je růst a naše vize jejich neschopnosti se pak opravdu vyplní. V atmosféře nedůvěry učení nevoní nikomu, a tak není divu, že se člověk programově stáhne zpátky.“
„Vybavuje se mi případ páru, který mě navštívil nedávno v poradně,“ říká k tématu dětský psycholog a rodinný poradce Miroslav Hudec. „Nežijí spolu, mají roční holčičku a tatínek by ji chtěl vidět častěji, aby si na něj nemusela zvykat pořád znovu a znovu. Když jsem se maminky ptal, zda si dokáže představit, že by ho třeba nechala jezdit samotného odpoledne venku s kočárkem, odpověď byla ne, já mu nevěřím! Otec je přitom vysokoškolák a pro takovou míru nedůvěry si myslím nebyl důvod,“ říká psycholog. Přesto se veškerý kontakt dcery s otcem odehrává jen v přítomností nedůvěřivé matky.
Vědecky podložené
Jedna z nejcitovanějších amerických studií zkoumajících toto chování matek je z roku 2015 a má název „Kdo jsou strážkyně brány? Předpoklady pro mateřské strážcovství brány“. Pět amerických vědců (z toho čtyři ženy) se v ní pokusilo zjistit, jaké znaky ženu disponují, aby se stala strážkyní brány, a prokázat spojení mezi tímto chováním a menším zapojením otců do péče o dítě.
Výzkum se zaměřil na 182 párů různého pohlaví, v nichž oba rodiče zajišťovali rodinný příjem. V době těhotenství matky musely vyplnit podrobný dotazník, který se týkal jejich psychického nastavení, postojů, očekávání ve vztahu k rodičovství. Tři měsíce po porodu autoři oba partnery požádali, aby reportovali chování matek, které se dá nazvat „uzavíráním brány“: kritizování otce, předělávání nějakého úkonu po něm, přebírání rozhodování výhradně na sebe… A rodiče dostali i opačný úkol: zaznamenat vstřícné chování matky vůči otci při jeho zapojení do péče. Zda byl povzbuzován, zda maminka projevovala zájem o jeho názor, zda vytvářela příležitostí, aby otec a dítě byli jen spolu…
Kromě konkrétního chování se studie zaměřila na zkoumání postojů a názorů matek na svou roli v péči o děti. Vědci se zajímali, nakolik si matky myslí, že je jejich zodpovědností určit standardy péče o děti a domácnost a nakolik jsou pro ně tyto standardy zdrojem sebepotvrzení jako žen a matek.
Perfekcionismus je mor
Výzkum došel k závěru, že strážkyněmi brány se stávají častěji perfekcionistické matky a zároveň matky, které považují daný partnerský vztah za méně stabilní. Prokázal vztah mezi zvýšenou úzkostlivostí a psychickou nepohodou matky a jejím sklonem demotivovat otce. Ukázalo se, že otcovo chování hraje menší roli než dispozice matky. Nešikovnost některých tatínků sice určitý vliv na zavírání brány mělo, ale naopak to neplatilo. Neboli ani otcova schopnost se o dítě starat dobře nevedla k tomu, že by žena své strážcovství zmírnila.
Zajímavé bylo, že budoucí matky, které vykazovaly větší důvěru ve vlastní rodičovské schopnosti, se „zavírání brány“ dopouštěly častěji než matky méně si jisté. To autory studie zaujalo. Proč žena, která si ve své roli věří, oslabuje otce? Možnou odpovědí podle nich je, že matky staví jejich větší náskok v rodičovských kompetencích do pozice experta, zatímco otce jejich deficit do pozice „učně“. Této mocenské nerovnováhy pak mohou některé ženy vědomě či nevědomě zneužívat.
Studie také zpochybňuje, že problém „zavírání brány“ je nějak spjat s tradičním rozdělením rolí. Neboli že se ho méně dopouštějí moderní matky, které jsou více otevřené zapojení otců do péče o dítě a domácnost.
Možnosti nápravy tu jsou
Strážcovství brány je velmi rozšířené, cituje článek v americkém magazínu o výchově The Bump Psychologa a rodinného koače Ari Yarese. Jak se s tím vyrovnat? Pokud je to možné, nechte jít na rodičovskou dovolenou i otce, radí matkám Yares. “Máme se ženou čtyři děti, a vyzkoušel jsem si to teprve u toho čtvrtého, a rozdíl byl obrovský, říká.
Tohle ovšem každá rodina nemůže, jsou ještě nějaké jiné možnosti nápravy? Ano, jistě, jsou.
Maminky, pokud si uvědomujete, že se něco takového ve vás děje, je to dobrý první krok. I když, americké servery jsou plné doznání matek: vím, že bych neměla, ale dělám to – takže jen vědět nestačí. Je třeba vyvinout jemné, ale vytrvalé úsilí o změnu. „Otec houpá mimino jinak, než by měl? Než něco nevhodného řeknete, jděte do vedlejší místnosti a soustřeďte se na své pocity. Dejte si sprchu,“ radí Yares, „a mějte důvěru, že si na správný grif partner přijde sám“. Nebo mu to řekněte jindy a jinak. Zvolte vhodný okamžik.
Je velká šance, že se změnou vašeho přístupu do příznivější konstelace přenastaví celý rodinný systém. Držíme palce.
DOPORUČENÉ ČLÁNKY
21. 08. 2022 Bára Procházková Pět věcí, které budou v novém školním roce jinak
28. 02. 2023 Lucie Rybová Život celé rodiny se zúžil na domácí úkoly, podle právníků jsou navíc nezákonné
Sdílet na Facebooku 
Sdílet na Twitteru 
Sdílet na Linkedinu 
Strážce brány znám z Krotitelů duchů.:) Výraz „strážkyně brány“ slyším poprvé.
Pokud jde o miminka, tak chápu jistou obavu a strach. Ovšem nedovolit tátovi na dítě skoro ani šáhnout, to je šílené. A chudáci chlapi, kteří takto žijí….pouze jako pozorovatelé, jejichž názory a pocity jsou pro partnerku- matku strážkyni nepodstatné.
Zajímalo by mě, zda se zmíněná studie zajímala i o to, nakolik je, pokud vůbec, „strážení brány“ vzorem přejatým od tchýně.
Škoda, že se to na tomto webu nedozvím.
Pane Václave, nezlobte se na mě, ale co je tak těžkého na tom vzít z článku větu „Kdo jsou strážkyně brány“, přeložit to do angličtiny a do googlu dát vyhledat „who are gate keepers 2015“. Jako druhý Vám vypadne odkaz na zmíněný článek:
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4922533/pdf/nihms782716.pdf
Pane Jardo Poláku, co je tak těžkého na tom pochopit, že i přes Vaši námitku pořád platí, že se na tomto webu odpověď na to, co mě zajímá, nedozvím?
P.S.: uvést studie, které jsou v článku rozebírány, považuji za základní standard práce, a to, že si mohu studii dohledat sám, není důvod, abych dělal práci, kterou sama autorka očividně nepovažuje za důležitou… za mě je prostě článek nedokončeným, nedostatečně ozdrojovaným pahýlem
Ceterum autem censeo Cartaginem esse delendam.
Honeste vivere, alterum non laedere, SUUM CUIQUE TRIBUERE. 😉
Nevím, proč v této situaci vytahujete Catův výrok, který je považován za učebnicový příklad demagogie, ale jestli jste ta samá Lenka, která mě tady už několik měsíců přidrzle vyhazuje z debat, tak to chápu tak, že jen chcete být otravná ve více jazycích. Ať tak, či onak, doufám, že mnou zvolený výrok Vám bude dostatečnou odpovědí. 😉
Vytahuji to proto, že opět stejně trapně jako už mnohokrát, vyřváváte hanlivé poznámky na redakci.. stejně jako otravoval Cato s likvidací Kartága…. a nechápu, že to musím vysvětlovat…. vlastně chápu… kultivovaný a inteligentní člověk by tu na redakci nenadával…
No jestli to, co jste tu teď předvedla, považujete za kultivovaný projev hodný inteligentního člověka, pak zůstávám v klidu, Lenko. Možná byste se měla nejdříve zamyslet nad smyslem Vaší vlastní přítomnosti zde.
Když myslíte… se svou zdejší minulostí se z toho už nevymluvíte… ani očerňováním ostatních.
Moje zdejší minulost nezahrnuje vyhazování lidí z veřejných diskuzí, na rozdíl od té Vaší. Řekněte – jaké to je, degradovat sama sebe na buldoka paní Polanské? 🙂
Vaše minulost tu zahrnuje stupidní stížnosti pod každým článkem, odborník by patrně řekl, že si tu kompenzujete svoje frustrace.
Tak to mám, myslím, štěstí, že Vy odborník nejste a že Vaše řeči tudíž nejsou ničím jiným, než poťouchlými pokusy o urážení názorových oponentů. 🙂
Vy ale nejste názorový oponent, vy jste diskusní potížista, který postupně vymýšlí stále absurdnější důvody, proč nadávat na tento web.
Možná by Vaše slova nezněla tak směšně, kdyby nepatřila nekultivované „vyhazovačce“.
„…odborník by patrně řekl, že si tu kompenzujete svoje frustrace.“
Pokud by to byl skutečný odborník, tak určitě neřekl.
Paní Lenko, pokud někdo požaduje doložení zdrojů, což má být u článku samozřejmostí, opravdu se nejedná o „vyřváváte hanlivé poznámky na redakci“. Jinak jsem si všimla, že na pana Václava na tomto webu za jeho postoje a také informační přínos komentářů v diskusích často reagují příznivě různí účastníci. Nesleduji zdejší dění nijak zvlášť pečlivě, ale právě ve vašem případě se mi vybavuje jen afektované pokřikování na pana Václava. V této diskusi to není jiné, žádnou informaci k tématu ani názor nepřinášíte. Pokud se nemýlím, myslím, že jsem vám něco podobného už jednou dokonce psala.
Paní Brandtnerová, já začínám mít určitý pocit – je to jen pocit – že paní Lenka ve skutečnosti nemusí být tím, za koho se vydává. Šíří tady tu samou paranoiu a rádoby právní či psychologické posudky, jako paní Polanská, navíc je její aktivita na vzestupu pokaždé, když se paní Polanská „rozhodne mě pro teď ignorovat“. Vím, že occamova břitva velí věřit spíše jednoduššímu vysvětlení – tedy že paní Lenka prostě přejala rétoriku paní Polanské – na druhou stranu u některých konkrétních leč nejmenovaných lidí by mě ani takovéto jednání nepřekvapilo, zvlášť, když už jsem v minulosti zažil, že se tu někdo vydával za mě.
Ach jo… tak nejen troll, ale i konspirační teoretik… nejděte si jiného koníčka než neinteligentně trollit na netu… a znáte to… kdo umí, ten dělá, píše atd….. kdo neumí… kritizuje, nadává… a Brandtnerová… to je osoba co tu podávala žaloby na ochranu osobnosti, ne?… tak to bez komentáře 🙂
Pane Václave, mně je tak nějak jedno, odkud se berou hateři typu zdejší diskutující Lenka. (Opakuji, že konstruktivní příspěvek jsem od ní dosud nezaznamenala.) A je mi jasné, že jedinci s určitými projevy se řídí i takovým tím „ruka ruku myje“ nebo „účel světí prostředky“. Nejsem včerejší. Přesto ale stále platí, že pravdě nelze jen tak nějakým hadrem vytřít zraky 🙂
A tu pravdu hlásáte samozřejmě vy…. tento článek vychází z určité výzkumu/průzkumu… dá se o tom polemizovat na mnoho způsobů… ovšem ne každý má žaludek na to tu vykřikovat „demagogie“…. já osobně ho shledávám pravdivým….
A z jakého „určitého výzkumu“ ten článek vychází, smím-li se ptát? Já v článku žádnou konkrétní zmínku o nějakém konkrétním výzkumu nevidím, Vy snad ano? A to by přitom stačilo, aby autorka napsala do krátké závorky jména autorů a rok publikace, jako se to normálně dělá v normálních magazínech, ale i na to se zvysoka vykašlala. Naopak argumentace anonymní autoritou – tedy nějakým výzkumem, se kterým nás autoři neseznámí – je na tomto webu velice častý argumentační klam.
To je totiž váš problém, Lenko – Vám k tomu, abyste něco „shledala pravdivým“ stačí, aby se vám to líbilo. A lidi, kterým toto málo nestačí a vyžadují aspoň tu krátkou závorku, nazýváte trolly a hejtry, čímž děláte toho nejubožejšího hejtra sama ze sebe.
Ne, normální člověk si dokáže zdroje najít sám. Ti neschopní nebo prostě jen líní a otravní ne.
Aha, takže teď jsem pro změnu neschopný. Shrňme si, co už jste jen v této diskuzi napsala o mé osobnosti, charakteru a schopnostech, ano?
Neschopný, troll, konspirační teoretik, frustrát, nekultivovaný a neinteligentní, a naznačila jste i to, že nic neumím a proto jen nadávám…
A já jsem podle Vás troll 😀 😀 😀
Vy jste, milá paní Lenko, živoucím důkazem toho, že zdejší pravidla diskuze platí jen pro někoho. Tyhlety drzosti, kterými se tu sama ponižujete a shazujete do nejhlubšího diskuzního fekálu k paní Polanské, by mně nebo paní Brandtnerové nikdy neprošly.
Sbohem a nezalkněte se svou nenávistí. Už na to existují prášky. 😉
„Tyhlety drzosti, kterými se tu sama ponižujete a shazujete do nejhlubšího diskuzního fekálu k paní Polanské, by mně nebo paní Brandtnerové nikdy neprošly.“… přečtěte si svoje příspěvky (a Brandtnerové) napříč diskusemi a pak tu něco pište… pokud by vaše příspěvky byly široce vítány, patrně by na ně reagovalo podstatně více lidí… což se však neděje…
Nevšiml jsem si, že bych tu o někom vykládal, že je neschopný nekultivovaný frustrát. To tady děláte akorát Vy.
To víte že jo. Některým lidem se nemá odporovat :-).
Zvlášť když mají pravdu.
ano…. někdo bohužel věří bludům… :-)…
Tipuji… Lenka?
pana Václava a paní Brandtnerovou není potřeba doplňovat, oni prostě neútočí a když mají dotaz na redakci, ohledně zdrojů, odkud článek vyrobili (resp.kde vykradli nápady), tak nikdo z ostatních čtenářů jaksi odpovědět fakt nemůže, víte, leničko, blbinkatá kravičko… 🙂
leničko, ty jsi tak blbinkatá kravička, že se to opravdu hned tak nikde nevidí…
„…nezlobte se na mě, ale co je tak těžkého na tom vzít z článku větu „Kdo jsou strážkyně brány“, přeložit to do angličtiny a do googlu dát vyhledat…“
Článek, u kterého musí čtenář googlit základní informace, je fušeřina. Navíc internet opravdu není jako informační zdroj spolehlivý a dostačující, na to někteří zapomínají. Proto máme novináře-profesionály, kteří pro nás informace zpracovávají. Doložení zdrojů je v seriózní žurnalistice naprostou samozřejmostí.
Co se týče neprofesionálně pojatých textů, několikrát jsem si v minulosti prověřila takové to neurčité a nedoložené prohlášení typu „jinde ale o něm píší vědecké studie“, a nikdy se nejednalo o relevantní studie nebo výzkumy. (A pozor – studie taky není výzkum.) Často šlo právě pouze o nějaké jednostranně a svérázně pojaté dílko psycho-kouče-terapeuta apod. (Ale v článku výše je to psycholog dokonce s velkým „P“ :-D) „Výzkum“ z článku vypadá spíš jako nějaké dotazníkové šetření. Ta můžou být/někdy bývají i zkreslená. Výsledky „výzkumu“ jsou pak v textu interpretovány jaksi podivně, proto nelze posoudit.
Bohužel, dnes se někteří rádi ohánějí „vědeckostí“. Zřejmě to dobře zní a dodává to punc jakési důležitosti a věrohodnosti. Paradoxně to bývají mnohdy ti, co proti principu a metodám vědeckého zkoumání jinak všemožně bojují.
Navíc pojem „strážkyně brány“ určitě není vědecký termín, ani psychologický. Předpokládám, že je to pojem ezoterický či tak něco. (To už jsme tady měli „hadí mozky“ apod., že?)
A za učiněný zázrak bych považovala, kdyby autorka článku někdy překročila PRÁH PRAVDY, a napsala text bez různých mystifikací a zkreslování. Ale možná to není možné z důvodu, že jí v tom brání nějaký (vnitřní) STRÁŽCE BRÁNY…
Zajímalo by mě, jak byste chtěl takovou věc (přijetí vzorce chování od tchýně) vědecky dokazovat. Ne, že by to nešlo, ale bylo by to dosti obtížné, zejména s ohledem na vyloučení vlivu dědičnosti.
Osobně si myslím, že toto chování je vrozené, zároveň souvisí s ženským pohlavím a je ve své podstatě podobné separační úzkosti. Dál už je pak jen nadstavba, kdy si žena své pudové chování racionalizuje („nevěřím manželovi“ apod.).
No zřejmě by bylo potřeba zahrnout od samého počátku i ony tchýně, a k eliminaci vlivu dědičnosti by celý průzkum mohl být veden na skupině žen, vychovávaných adoptivními rodiči.
Vrozené chování, závislé na pohlaví, je určitě ve hře, minimálně dokud tuto možnost výzkum neeliminuje. Myslím ale, že nemá až tak silný vliv, aby žena cíleně bránila partnerovi/manželovi v zapojení a pomoci. K tomu je potřeba ještě nějaký dodatečný impulz, jako třeba právě ten přejatý vzorec chování, zklamání z otcovského vzoru či z bývalých partnerů atd.
„Nežijí spolu, mají roční holčičku a tatínek by ji chtěl vidět častěji, aby si na něj nemusela zvykat pořád znovu a znovu. Když jsem se maminky ptal, zda si dokáže představit, že by ho třeba nechala jezdit samotného odpoledne venku s kočárkem, odpověď byla ne, já mu nevěřím! Otec je přitom vysokoškolák a pro takovou míru nedůvěry si myslím nebyl důvod,“ říká psycholog.“
Mně se velmi líbí článkem prezentovaný psychologův argument, že otec je vysokoškolák a k nedůvěře tedy není důvod – co s tím má společného absolutorium vysoké školy, mi jaksi uniká. Ergo, pokud je otec vyučený, případně pouze s maturitou, tam by k nedůvěře z toho titulu důvod byl? 🙂
Zamyslela jsem se nad tim, zda to tam takto dat, aby to nevyznelo nespravedlive vuci vybornym rodicum s nizsim vzdelanim. Urcity vztah mezi vzdelanim a kvalitou pece o deti ale existuje, neda se poprit.
S takovým tvrzením bych zacházel velmi, velmi opatrně – konkrétně v tomto případě spojení vysokoškolského vzdělání s jízdou s kočárkem vyznívá přinejmenším absurdně… kupříkladu můj bývalý kolega byl rovněž vysokoškolák a dítě bych mu nesvěřil ani omylem.
Co se té takříkajíc materiální kvality péče o děti týče, nedomnívám se, že lidé vyučení, případně s maturitou na tom jsou tak zle, že by nezvládali (elementární) péči o dítě – to bych se spíš bál, co jim kdo vysokoškolsky vzdělaný „nakuká“ a oni to kvůli tomu titulu vezmou jako dogma, protože nejsou s to si ty informace verifikovat.
Trochu jiná je asi situace v oblasti vzdělání, ale zase na druhou stranu tu existuje „syndrom“ otec doktor, matka doktorka, přece z holky nebude kadeřnice, že…
Na druhou stranu „vysokoškolák“ je určitá záruka, že bude mít IQ vyšší než dnešní datum a to se při svěření dítěte taky počítá 🙂 Přesto si ale myslím, že to tvrzení matky je jen racionalizace nějakých pocitů, bez materiálního základu.
Na obecnou platnost tvrzení, že vysoká škola představuje záruku vyššího IQ, bych moc nesázel. Vzdělání a inteligence spolu bohužel moc silně nekorelují.
Úplně blbý člověk tu školu neudělá, dokonce ani VUML 🙂
Umfo a přesto je s i tím uplně blbým tátou dítě v bezpečí 🙂
Já si nemyslím, že „nějaká chytrost“ je podstatná v péči o malé dítě. A co by někdo udělal špatně při vezení kočárku? To skutečně není racionální strach.
Markéto M., je to jen náhoda a není to vážný argument, ale v pátek jsem musel brzdit, když jakási paní (ale tupý chlap by to mohl udělat klidně taky) přecházela ulici tak, že napřed vystrčila mezi dvěma autobusy do vozovky kočárek a pak teprve se rozhlédla. O kus dál je přechod, tak ji tam ani nikdo nemohl čekat… Podtud námitka k tomu, že i při vezení kočárku se dá něco udělat blbě 🙂
Ale jaké bylo její vzdělání jste evidentně nezjišťoval… 🙂
No jo, umfo, já na totální blbce zapomněla….ovšem proti tomu druhu blbosti nejsou imunní ani ženy, jak jste sám poznal. 🙂
Bohužel, udělá. Pokud slečna z „pajdy“ (chemie – přírodopis) vůbec váhá nad tím, co udělá 60% roztok ethanolu se zlatem, je podle mého názoru oligofren, na titul neberu žádný zřetel – v tomto případě to je spíše dokument svědčící o úpadku dotyčné instituce. A také vystudovala… nebo spíše absolvovala; tím ale neříkám, že není schopna se řádně postarat o své dítě, to by byla podle mého názoru příliš silná káva…
Tady ani tak nejde o IQ, nota bene, u blíže nespecifikovaného počtu dnešních absolventů vysokých škol bych i o jeho hodnotě měl jisté pochyby… je to snad jeden z aspektů, ale nikoliv jediný a rozhodně ne ten nejpodstatnější, který bych zvlášť vyzdvihoval – pokud někde narazím na problém ohledně dítěte, nebudu se přece apriori pídit po vysokoškolském diplomu u dotyčných osob.
„Urcity vztah mezi vzdelanim a kvalitou pece o deti ale existuje, neda se poprit.“
A můžete to jednou dvěma větami rozvést, paní Polanská? Ať víme, co si představujete pod pojmy „určitý vztah“, „vzdělání“ a „kvalita péče“?
Popřít se totiž dá, navzdory vašemu tvrzení, naprosto cokoliv. Obzvlášť jednoduché je pak popřít tvrzení plné neurčitých pojmů, pod kterými si každý může představit, co sám chce. 😉
A tá mama má vysokoškolský titul?Ja mám maturitu,manžel iba výučný list a je lepší ako ja 🙂 nebojím sa mu zveriť dieťa.
„Mně se velmi líbí článkem prezentovaný psychologův argument, že otec je vysokoškolák a k nedůvěře tedy není důvod – co s tím má společného absolutorium vysoké školy, mi jaksi uniká…“
Pane Pavle, ano, tohle musí trknout do oka snad každého soudného člověka. Ale vypovídá to spíš něco o panu psychologovi (nebo je to zase jen nějaký kurzista?), fundovaný odborník by se samozřejmě takové pochybné paušalizace nedopustil.
Jinak, někdy se říká: šťastné dítě sedává na klíně prosté matky. A před lety vzbudila v českém prostředí rozruch autorka článku a úvahy, že ženy bez vysokoškolského diplomu mají k malým dětem blíž než ženy-intelektuálky. Bylo to tam formulováno zhruba tak, že žena-intelektuálka se vlastně vzdaluje/vzdálila přirozenému instinktivnímu životu, a méně jí pak „voní dětská hovínka“. Samozřejmě nelze nijak zobecňovat, záleží podle mě spíš na přístupu ke vzdělání a dalších věcech, ale za zamyšlení takový názor určitě stojí. Myslím, že v určité míře by mohl být přenositelný i na muže.
A občas zaslechnu i případ, kdy se VŠ vzdělaný rodič nebo rodiče (například dva lékaři) chovali/chovají k dítěti či dětem takovým způsobem, že to člověk nepobírá a nemůže se mu přitom nevybavit adjektivum „dementní“.
Ale to jen jako protiargumentace k očividnému nesmyslu z článku.
vysokoškoláka mám za otce svého dítěte a má obě ruce levé, hlavu dutou a navíc ho vůbec nic nezajímá, kromě mobilu a dítě bych mu nesvěřila, protože prostě není důvěryhodný… on se asi nevyjadřoval žádný skutečný psycholog, ale někdo z tvorby tohoto webu… bohužel, tento web by se měl stát výdělečným podnikem, tak odtud asi popudlivost té Lenky a odtud asi omezené zdroje informací… kdoví, jak tady ctí autorská práva… neuvádět zdroje je podle mého názoru plagiátorství a to i když se jedná o překlad z angličtiny…
Koho jste si zvolila za otce svého dítěte, je vaše věc… řekla bych, že článek je spíš o matkách s dobrým partnerem, které pociťují iracionální strach… jo a já osobně nemám s webem nic společného, výdělečný podnik vypadá trochu jinak a čisté plagiátorství to nebude, protože autorka uvádí jméno časopisu, … práce se zdroji se dá vždycky zlepšit…
Že by nakonec šlo o špinavé plagiátorství? 😀 Pěkně se tady ztrapňujete. Nakládání se zdroji je dáno povinnou citační normou a autorským zákonem, a je závazné pro všechny publikující.
Já autorský zákon znám :-).
Článek považuji za demagogický, zkreslující, je založený na tzv. falešné dichotomii. Staví do protikladu věci, které v rozporu vůbec nejsou. Tzn. přirozené nastavení matky a vliv otce na výchovu dítěte.
Zodpovědnost matky za bezpečný a zdravý vývoj dítěte a jeho péči v raném věku je čistě instinktivní záležitost, muž tyto schopnosti rozvinuty v dostatečné míře/dány nemá. Navíc pro dítě je z hlediska jeho zdravého vývoje velmi důležitá fixace na jednu osobu (nejčastěji matku) do věku přibližně tří let. Vyhodnotí-li nějaká matka, že otec, který evidentně není v běžném dennodenním kontaktu s dítětem, není tudíž pravděpodobně schopný reagovat na různé situace, které jsou často velmi proměnlivé a mohou být ve věku jednoho roku pro dítě dokonce nebezpečné, může být její obava i velmi opodstatněná. O celkové důvěryhodnosti a míře zodpovědnosti otce nic nevíme, okolnosti situace neznáme. Článek i daný psycholog nám je v dostatečně míře nesdělili, podstata problému je zde tedy zastřena, proto vše působí zaujatě, tendenčně.
Samozřejmě jsou ženy, které mají k dítěti majetnický vztah, nebo ho dokonce využívají k vydírání partnera. Na druhou stranu existují i ty, které partnera zatěžují kdejakou malicherností, kdy nejsou schopné se sami o dítě postarat, třeba rozhodnout, jaký koupit dudlík či pleny, co má jíst – zkrátka mají ho za jakousi kámoškou pro všechno. (A jak nazvat tento „syndrom“? Průchoďák?) Oba tyto extrémy jsou samozřejmě patologické. Nicméně opakuji, vnímat přirozenou instinktivní potřebu matky chránit do určitého věku své dítě jako negativum brát nelze. Mám naopak zkušenosti, že pokud je mateřská péče o dítě nedostatečná, má to na něj, někdy i závažný, nepříznivý dopad.
Jinak, kamarádka vše kdysi vyjádřila celkem výstižně. Prohlásila – odhadem asi také v jednom roku věku malého –, že jí postačí, když partner dítě nezašlápne. Ten se jí do péče o malého nikdy nepřiměřeně nepletl, také proto, že je to schopný a zdravě vytížený majitel firmy. A rozhodně bych neřekla, že by malého neměl rád, nebo že by si na něj nenašel čas.
A nakonec, jak řekl klasik, básník Christian Morgenstern: „Nejlepší výchovnou metodou je pořídit dítěti dobrou matku.“
„Ten se jí do péče o malého nikdy nepřiměřeně nepletl, také proto, že je to schopný a zdravě vytížený majitel firmy.“…. hm… tak obvykle má otec zájem na výchově dítěte, obzvláště syna… tam je také možné (a velmi pravděpodobné), že trávil prostě čas s někým jiným.
Pokud tím chcete říct, že obviňujete mého známého z nevěry, tak jste velice drzá osoba.
No, radši se zamyslete nad svými názory obecně…. všechno, co se vám nehodí do krámu je demagogické, nepohodlné názory žalovatelné, váš pohled na svět jediný možný, otec bez zájmu o výchovu syna zdravě vytížený (ha ha)…. atd.
Nějaký vlastní názor by nebyl, kromě obvyklého hejtování, že? Nicméně hejtujte si tady, jak chcete, komunikaci z mé strany končím, na to je můj čas příliš drahý.
Milá paní, co si takhle nastudovat pojmy?…. hejty vypouštějí většinou ti, co obcházejí články a plivou jedovaté sliny…. něco jako vy a Václav…. já jen píšu, že jste trollové a nesnášenlivé osoby… protože nečtu diskuse, abych louskala výpotky „všeználků“, ale koukla na normální reakce čtenářů…. ono i záporný názor na článek se dá napsat slušně, víme?….. až zas tady na webu budete někomu vyhrožovat žalobou, vzpomeňte si, že váš čas je strašně drahý 🙂
Ano, paní Brandtnerová, paní Lenka nehejtuje, ona jenom píše, že jsme nesnášenlivé osoby, copak nepoznáte rozdíl? 😀 😀 😀
Tohle mi hned zkraje zlepšilo den. To, jak si paní Lenka nevidí do pusy, resp na klávesnici, když vypouští takováto moudra do světa, mě dost rozsekalo. 😀
Stultis non seccurritur.
A tento citát, používaný v oblasti financí a hodpodářství, kam také původně patří, jste sem hodila proč? 😀
Co takhle, kdybyste si ty citáty nejdříve nastudovala, než je sem bezhlavě nakopírujete z té wikipedie, odkud je beztak berete? 😀
Mýlíte se, jako obvykle…. ps: naučte se pracovat se zdroji, ted jsem se podívala a česká wikipedie tento citát neobsahuje, ale obsahují ho české wikicitáty, které jsou na české wikipedii nezávislé… pak se divte, že vaše vyjádření postrádají věrohodnost
Pointa mého příspěvku nebyla v tom, že hledáte citáty zrovna na wikipedii, takže to, že bezhlavě kopírujete z wikicitátů a ne z wikipedie, je sice pěkné, ale nic to nemění – pořád platí, že se snažíte dělat chytřejší, než jste, kopírováním citátů, kterým nerozumíte.
To, že se snažíte věrohodnost mých tvrzení vyvracet zrovna na takovýchto prkotinách, jenom dokazuje, jak ubohé a bezobsažné jsou ty vaše nekonečné urážky.
Přestaňte tu už konečně lhát…. jenom odvracíte pozornost od svého trollingu….. od pitomostí typu zužitkování odpadků ve školní kuchyni (naprosto mimo téma a jen proto, aby bylo možno otravovat) až po výmysly, že někde něco kopíruji… a prosím nezačínejte o ubohosti… lol… nebo se opravdu dopustím osobního útoku.í PS: je těžké diskutovat s někým, kdo se opakovaně naváží do všeho, ale popis svého chování bere jako těžkou urážku.
Lenko, slovy mé kolegyně z práce „Drž hubu“, pokud nemáš vlastní názor.
Napište něco ke článku, něco zajímavého, nového. Pan Václav ani paní Brandtnerová se nenaváží do všech, ani nepíší pod každým tématem.
Mají jiný názor než Vy, jiný pohled na svět, a Vy to nedokážete rozdýchat. To je Váš problém, ne jejich.
Omluva redakci za ostřejší tón, ale tohle už je moc i na mně.
Skalní fanynka Václava…. vy jste ta paní, co má tak ráda „kritické myšlení“ … pamatuji se 🙂 (krom toho já názor na článek řekla…. chce to číst celou diskusi… ale to by zas nešlo zaútočit, že?) Tolik k tomu „mít vlastní názor“. A s držením úst… nápodobně…
Promiňte, Lenko, ale Váš názor, přímo pd článkem nevidím, podívám se ještě jednou…ne, jen raegujete na jiné účastníky diskuse.
Ok… když to vidíte takhle, tak příště napíšu něco jako vy: „o božínku, chudáci muži atd.“…. ono to teda nic zajímavého ani objevného není… ale vlk se nažere a koza zůstane celá… :)….
Ano, napište aspoň něco. Nevěste se na paty jiným. Buďte frajerka, zahajte diskusi.
A za tím, že muži, kterým ženy brání vykoupat či přebalit dítě, jsou chudáci, si stojím.
Prosím Vás, jestli používáte diskusi pro své citové výlevy, je to vaše věc… ono zas těch mužů, co by se každý den vrhalo přebalovat a koupat děti (zdůrazňuji každý den, protože je rozdíl rutinou a „exotickou jednorázovou zkušeností“) zas tolik není. Pokud mám co říct (a není to emočně-submisivní pojednání), řeknu to. Pokud ne.. tak nic nenapíšu… pokud čtu nějakou blbost, třeba o metoo nebo přihlouplé opakované nadávky na reakci, nebo rádoby odborné pojednání o šikaně, klidně k tomu řeknu své. To je zase moje věc…
Takže ty Vaše řeči o tom, jací jsme nesnášenliví neschopní nekultivovaní trolové a frustráti – to nejsou přihlouplé opakované nadávky a citové výlevy, to jste prostě měla co konstruktivního a věcného říct k tématu článku resp. k diskuzi pod ním, ano? 😀
pokud váš příspěvek je o tom, jak litujete chudinky muže, je to jen popis vašich emocí, nic věcného… pokud tu někdo opakovaně otravuje s nemožnými vykonstruovanými stížnostmi… je to fakticky troll… co je na tom k nepochopení?
Lenko, článek je o strážkyních brány, které otci dítěte znemožňují jakoukoli péči o dítě. Matka která v tom otci brání není v pořádku a s rutinou to nemá nic společného. Dítě není její osobní vlastnictví.
Emočně-submisivní…?
emočně submisivní… to jsem narážela na váš příspěvek…
Pardon, ale spíš to vypadá, že jste narazila hlavou do zdi…
Vzhledem k tomu, že se na tomto webu profilujete jako odbornice neznámého oboru a zasvěceně hovoříte o kyberšikaně, patrně tušíte něco o osobních útocích a duševní úrovni jejich pachatelů.
Děkuji za komplimenty. Mé názory vnímejte prosím jako laické.
I když se domnívám, že je asi většině případných čtenářů ze zmateného a silně expresivního projevu paní Lenky zřejmá určitá nevěrohodnost toho, co ve svých komentářích píše, jen pro jistotu uvádím na pravou míru, že jsem samozřejmě žádnou žalobou nevyhrožovala ani ji nepodávala.
(A když už jsme, u těch konspirací a spekulací: Není náhodou paní Lenka příbuzná Jirky B. z diskuse odvedle? Nebo jeho manželka? (Eventuálně by to měli dát dohromady.) Nebo snad studovali na stejné trolí farmě? Kdopak je asi kvalifikoval (a možná i průběžně klasifikoval)? Protože mně připadá, že tohle by jeden sám nevymyslel… :-D)
Jedno se musí tomuto webu nechat. Občas se zde člověk i zasměje. Začne se vší vážností a končí v křečích 😀
Ale tak to aspoň, pane Václave, zkuste napsat „normální reakci čtenáře“, byť „záporný názor na článek“. Jestli nevíte, jak se to dělá, tak asi takto: „Jitko, super, snažila ses 🙂 Nevadí, že ses zase nějak netrefila, jednou to určitě vyjde :-)) Nevzdávej to, život je nádhernej a svět báječný místo. Vesmír vše zařídí :-))) Posílám mnoho sluníčkových pozdravů redakci a lásku celému světu :-)))))))))“
Celý svět je sluníčko,
snaž se aspoň maličko.
Celý svět si nerozhněvat,
měl by si se slušně chovat…..
aspoň maličko.
:)))))
pak bude nejlepší začít u sebe…
Vážně? Lenko, začínáte být trapná…..to pro Vás není dobré, koukněte do zrcadla, usmějte se ne sebe a vykašlete se moralizování osob, které neznáte a nic Vám po nich není. Bude Vám líp.
Je to jen Vaše volba na koho reagujete a s kým se pouštíte do diskuse.
Logicky… pokud někomu řeknete „drž hubu“ a pak tu rádoby roztomile píšete o slušném chování… je to čistý nesmysl… :-)…. Mimochodem, ovšem, že bych mohla napsat, že vaše příspěvky a veršovánky infantilní a podlejzavé… a napsala jsem to ted jen kvůli té poznámce o trapnosti… aby jste pochopila, že trapnost je značně subjektivní pojem…-
Paní Lenko, když kritizujete něčí dílo, zkuste napsat nějaké verše sama, oponujte. Co třeba takto – skvěle byste se tím vystihla:
Co to píšeš, hej, ty –
nejlepší jsou hejty!
Já jsem místní trol,
otravný jak mol.
Doporučuji zapracovat na pravopisu…. troll zásadně se dvěma l.
Leenkko, tady nejsme v Latinsku, ale v ČR, mluvme česky.
Možné jsou samozřejmě obě verze.
A sakra, měla jste pravdu, VŠ tu má příliš lidí, některé neměly pustit ani k maturitě… a ti používají tvar „trol“…. tak ústav pro jazyk český sleduje slovní zásobu nespisovného lidu… tak se snažte (včetně vašich soukmenovců) a zanedlouho tento tvar opravdu zařadí mezi uznanou slovní zásobu, zatím to dotáhl na neologismus… (napsáno s nadsázkou, ale panenky se protáčejí…)
Přípustné jsou obě varianty, Lenko. Českému pravopisu je bližší varianta s jedním L, dvě L má verze přejatá. Pro bližší reference ohledně počtu hlásek ve slově trol doporučuji knihy o Zeměploše nebo sérii o Harrym Potterovi. 😉
P.S.: slovo trol je v Evropě známo už od středověku, jen těžko půjde o neologismus… nové je pouze jeho použití coby urážka pro názorové oponenty v diskuzích 😉
Lituji, neřídím se pravopisem překladatelů, ale pravopisem schváleným ÚJČ.. a ten zná pouze trolla a trol je zmiňován jako neologismus (patrně rozšířený čtenáři „kvalitní“ literatury)… ale určitě dokážete dodat reference nějaké jazykové kapacity, že trol je českému pravopisu blíž… i když možná to není až tak neologismus, jako spíš nespisovná varianta užívaná nepoučenými
To, že je nějaké slovo neologismem, neznamená, že nemůže být spisovné. Krom toho, čeština zdvojené hlásky v základu slova moc často nepoužívá, takže jejímu pravopisu skutečně více odpovídá trol s jedním L, čemuž napovídá i fakt, že se troll se dvěma L dočkal svého počeštění.
Mimoto, slovo trol se objevuje například v Eddě, přes tisíc let starém severogermánském textu, který je považován za jeden z nejdůležitějších písemných zdrojů své doby z té oblasti. Tuhle literaturu jste měla na mysli tím „kvalitní v uvozovkách“? 🙂
a on je snad severogermánský text psán česky?… mluvíme snad o českém pravopisu… a česky je správněji troll…
PS: opravdu začněte používat zdroje… kde jste vyčetli, že trol je lepší???? omg… a to je důvod, proč vám nelze věřit… argument „já si to myslím a proto je to pravda“ prostě nefunguje… na trolla doporučuji IJP a psjč. I tam zaznamenávají existenci trola, ale jen jako okrajovost a uvádějí trolla.
Lenko, nebavíme se o tom, kolik lidí používá kterou variantu. Na tom, jestli je trol neologismus a okrajovost, tedy vůbec nezáleží. Chápete?
Já to chápu, ale argumentovat fantasy literaturou a starogermánským textem je laické a mylné.
Očividně to nechápete, když se tím neustále dokola pokoušíte argumentovat. Proto Vás na to upozorňuji.
Ten starogermánský text jsem zmínil pouze kvůli vaší pohrdavé poznámkce o „kvalitní“ literatuře. Šlo jen o to ukázat, že to slovo je známé už přes tisíc let a že se kromě knih o Harrym Potterovi objevuje i v literatuře, jejíž význam či kvalitu by zpochybňoval snad jen „poučený“ blbec. Spojitost s moderní počeštělou verzí trola s jedním L nehledejte, neboť žádná nebyla zamýšlena.
Můžete své tvrzení, že „česky je správněji troll“ nějak doložit?
To, že je trol neologismus a okrajovost, ani nic jiného, co jste doposud řekla, není argument.
Už jsem tam vypsala zdroje… troll je uznaný oficiální tvar. Trol je zapsaný mezi neologismy a zmíněný ve výskytu ve 20 století. A ještě prosím vysvětlete ten starogermánský text – jak souvisí s češtinou. Tvrzení autorit pro český jazyk jsou argumenty.
Tvrzení autorit by byly argumenty, pouze kdyby se týkaly tématu, Lenko. To, že je nějaké slovo podle nějaké autority neologismus, znamená pouze to, že je na místě považovat je z nějakého důvodu za neologismus, nic jiného. Neznamená to, že je toto slovo (ne)spisovné, ani že (ne)odpovídá pravidlům českého pravopisu. Slovo troll je přejaté slovo, které vzniklo v cizím jazyce, který patří do úplně jiné jazykové skupiny, než čeština, a má úplně jiná pravidla pro tvorbu slov, než čeština. Jedno z těchto pravidel, které čeština nemá, je používání zdvojených hlásek v základu slova. Takže i když je slovo troll v českém slovníku spisovných slov, neodpovídá českým pravidlům pro tvorbu slov, což se od přejatých slov ani nečeká, nutno podotknout. Slovo trol je počeštěná verze, která je češtině bližší, protože respektuje právě ono pravidlo o zdvojených hláskách v základu slova, resp. jeho neexistenci v českém jazyce.
Teď jsem Vám vysvětlil, proč je podle mého názoru slovo trol „češtější“, než slovo troll. Očekávám od Vás, že mi vysvětlíte, proč tomu tak není, a že se přitom budete vyvarovat odkazování na zcela irelevantní fakta, jako ta, že jde o novotvar a že to říká nějaká autorita, protože nic z toho nevysvětluje, proč by slovo troll mělo být češtině bližší, než trol.
P.S.: vysvětlení toho starogermánského textu vizte výše…
Je úplně jedno jak to vidíte vy. Oficiální tvar pro češtinu je troll (už mnoho desítek let)…. zda se do oficiální zásoby dostane i trol, záleží na tom, zda se bude široce používat. Že to používá nějaký starogermánský text je naprosto jedno… jen jsem psala, že trol je v současnosti řazen mezi neologismy… řeči „o nějaké autoritě“ vás usvědčují z neznalosti problematiky… ale je mi to jedno, to je tady normální stav… ale nebojte, určitě se zas vynoří nějaká veršující nanynka/y, která vás (za pomocí vulgarismů) bude bránit :-). Pokud nechápete zkratku IJP – je to Internetová jazyková příručka… zadejte do vyhledávání troll a trol. Dál to nebudu rozvádět.
Nic takového jako „oficiální tvar pro češtinu“ neexistuje. Lingvistika nezná pojem „oficiální tvar“. Tvar může být spisovný, nespisovný atd, ale ne „oficiální“. To je blábol, který jste si teď vymyslela. Tím jsem si i jako laik naprosto jistý. Pokud chcete zpochybňovat něčí znalosti, neměla byste přitom plácat nesmysly.
Upozorňuji, že jste pořád nepřednesla nic, co by mohlo vysvětlovat, proč je troll více český, než trol. Aby bylo jasno, nezpochybňuji tvrzení autorit, jen říkám, že žádné z jejich tvrzení, které jste zde uvedla, neříká, který z tvarů je bližší češtině.
Spor o blízkost češtině jsem nikdy nevedla…. já tvrdím, a mám to podložené důkazy, že správněji v tuto chvíli je troll. Klidně se stavte na hlavu. Doufám, že jste použil počítač a vyhledal si to v té příručce. Musím se smát, jak mlžíte a odvádíte pozornost – tu na nesouvisející starogermánský text, tu na „českost“…. omg.
Zato Vaše zmínky o neologismech a fikce o „oficiálních tvarech“ byly k věci…
najděte si definici slova oficiální…. „uznávaný rozhodujícími místy“….
Předpokládám, že těmi „rozhodujícími místy“ myslíte instituce jako je Ústav pro jazyk český apod… pak Vás musím upozornit, že tyto instituce nemají za úkol „rozhodovat“ o tom, které slovo resp. jeho tvar je „správnější“, jak tvrdíte. A to, že se nějaký konkrétní tvar dostal do slovníku spisovných slov, resp. do IJP apod, také neznamená, že je tento tvar v nějaké souvislosti „správnější“. Krom toho, lingvistika opravdu nezná pojmy „správný“ tvar ani „oficiální“ tvar, takže tyto Vámi zmíněné instituce podobná prohlášení nedělají a ani dělat nemohou.
Vámi zmíněná „místa“ prohlašují pouze to, že trol s jedním L je neologismus, a podle IJP zatím zřejmě není považován za spisovnou variantu tohoto slova. Nic z toho, co jste uvedla, nenaznačuje, že trol se dvěma L „správnější“ ani „oficiální“, ani to, že se troll může psát „výhradně se dvěma L“ ani nic jiného z toho, co jste tu doposud navykládala.
Máte to všechno silně domotané.
Ale kdepak…. troll je uznaný jako tvar používaný v češtině… jak už jsem psala dříve, instituce jen sleduje používanou slovní zásobu a dle toho doplňuje příručky, případně uděluje příznaky…. trol prostě ještě uznaný není… a od vaší osoby jakékoliv hodnocení čehokoliv považuji za irelevantní… cucáte si z prstu, co se vám zrovna hodí… klidně tu vložte cokoliv dalšího, ten prostý fakt o trolovi nezměníte (vtipné je, že korektor češtiny na mém pc mi podtrhl „trolovi“ červeně a nabídl „trollovi“ :-))
Rád bych Vám odpověděl, Lenko, ale zdejší vzteklá saň Polanská mi to nechce dovolit, takže je mi líto.
V literatuře, ať už se jedná třeba o české překlady skandinávských pohádek, jsem nikdy trola s dvěma „l“ nezaznamenala. Takto z hlavy se mi vybavuje například pohádka „Trolovo pivo“ z knížky „O čertech, obrech a dobrých lidech“. Kniha je už „zasloužilá“, z toho důvodu nemůže jít o současný neologismus. A v době jejího vydání byl kladen na používání správného pravopisu, zejména v krásné a dětské literatuře, velký důraz. K používání v internetovém prostředí jsou obecně správná slova přejatá z angličtiny trolling a troll, dále pak české trol, trolit, trolení, zatrolený (např. web) apod. Zadala jste si, Lenko, pro kontrolu pravopisu v PC také posledně uvedená slova? Navíc samozřejmě platí, že PC korektura má četné nedostatky – hodně pracuji s textem a na pravopis z PC se tedy rozhodně nespoléhám. Různé instituce i jednotliví odborníci se pak v různých případech někdy dnes sami mezi sebou neshodnou, jaké tvary slov jsou správné.
V uvedeném verši bylo i z esteticko-vizuálního hlediska určitě lepší použití slova „trol“ s jedním „l“.
A no tak dobře, paní Lenko, speciálně pro vás i jiná verze:
Já jsem zdejší troll,
nadávám tu v moll.
Když přejdu do duru,
jsem všech trollů guru.
Pane Václave, děkuji za trpělivé vysvětlování, přestože se to ve výsledku zdá být marné, marné, marné… Ale to asi nebude Vaše chyba 🙂
Děkuji, že jste mi potvrdila, že ani v tomto erudovaná nejste… příště se prosím nezesměšňujte… mimochodem internetový troll se projevuje právě takovými poznámkami, které vybuzují emoce. Přesně jak to předvádíte v diskusích. Esteticko- vizuální hledisko mne opravdu rozesmálo… to se člověk ani nemůže naštvat, jen si pomyslí něco o úpadku českého školství.
„internetový troll se projevuje právě takovými poznámkami, které vybuzují emoce. Přesně jak to předvádíte v diskusích. Esteticko- vizuální hledisko mne opravdu rozesmálo“
Myslím, že internetoví trollové nejsou známí tím, že by svými poznámkami vzbuzovali zrovna smích, Lenko. Tohle máte také trochu domotané. 🙂
já ne…. ale vy ano
Mohla byste mluvit v celých větách a ne jako trol, který zrovna vylezl zpoza mostu? Občas je těžké porozumět, co těmi nesouvislými skřeky myslíte. Děkuji. 🙂
Marné, marné, marné… Lenka je evidentně jazyková byrokratka, která nepochopila, co je to krásná literatura. Asi proto niíkdy, ani ve svém dětství, nepotkala skřítka, múzu či nějakou podobnou bytost (to narážím na její příspěvek z diskuse o fantazii u vedlejšího článku). Proto si to asi vynahrazuje alespoń tím urputným bájením a trolením na internetu…
Ano, je to marné na třikrát. Paní Lenka si očividně plete trola, coby pohádkovou/mýtickou bytost, která má své počeštěné pojmenování v českém jazyce už mnoho let, a trolla, coby převzaté hanlivé pojmenování pro diskuzního šotka. A jak je tvrdohlavá, tak jí to nejde a nejde vymluvit. Hodně mi tou svou tvrdohlavostí připomíná Jirku B.
Příruční slovník jazyka českého (1935-1957), definice troll:n troll, -a m. postava ze severské mythologie. — trol zde definici nemá, ale v kartotéce je zaznamenám výskyt… obdobně v novějších slovnících…
„…určitě se zas vynoří nějaká veršující nanynka/y,“
Šla Nanynka do zelí,
našla tam jen trolení…
Jinak jsem samozřejmě toho názoru – a věřím nejen já –, že i v poněkud vyhraněné debatě se má člověk zdržet nadávek oponentovi/oponentům (a dodržovat diskusní pravidla). Proč se nemaže toto?
Ale no tak… to by vás museli promazat napříč diskusemi.
Nikoho nenálepkuji nadávkami.
demagog, šikanující, ta, co narazila hlavou do zdi, plagiátor… samé věrohodně podložené lichotky…
Za mě závěrem – už jste tu svými nesmyslnými a útočnými v(ý)stupy zaplevelila diskusi až až.
„demagog, šikanující, ta, co narazila hlavou do zdi, plagiátor… samé věrohodně podložené lichotky…“
Vymýšlíte si. Použila jsem výrazy „článek považuji za demagogický“, „šikanující jednání“, „podezření na plagiátorství“. Což vše označuje vyjádření ke konkrétnímu jednání (které by v posledně jmenovaných případech mohlo být dokonce v rozporu s legislativou), nikoliv nálepkování osob. A už vůbec se nejedná o vulgarismy a osočování druhých, jako to děláte běžně vy. Příklady z této diskuse: „kompenzujete si tu svoje frustrace“ „diskusní potížista“, „troll“, „trollové“, „nanynky“, „nesnášenlivé osoby“, „konspirační teoretik“ „ti neschopní, líní, otravní“, „kultivovaný a inteligentní člověk by tu na redakci nenadával“, „najděte si jiného koníčka než neinteligentně trollit n netu“, „vyřváváte hanlivé poznámky“, „stupidní stížnosti“, „infnntilní a podlejzavé veršovánky a příspěvky“ „výpotky všeználků“… Neznámého člověka tady pak klidně obviníte z nevěry, a to pouze na základě svého vychýleného myšlenkového algoritmu.
A vy tady budete druhé ještě poučovat, jak lze nesouhlasný názor vyjádřit slušně? Neskutečné…
„Ta, co narazila hlavou do zdi“ jste si zvolila za své indiánské jméno? Gratuluji, výstižné. Ráda jsem pomohla. Jinak pro jistotu zopakuji, že jsem svou původní formulací „pardon, ale spíš to vypadá, že jste narazila hlavou do zdi…“ reagovala na absurdní osočování paní Markéty, že používá diskusi – míněno konkrétně první příspěvek debaty pod článkem – cituji „pro své emoční výlevy“. Což byla z mé strany ještě hodně slabá káva vzhledem k tomu, jak jste ji neadekvátně napadla a co zde celkově produkujete vy.
„Příruční slovník jazyka českého (1935-1957), definice troll:n troll, -a m. postava ze severské mythologie. — trol zde definici nemá, ale v kartotéce je zaznamenám výskyt… obdobně v novějších slovnících…“
Tak tímto jste mě rozesmála, a to skutečně, nikoliv ironicky, jak to v diskusi někdy nadhazujete vy. Už před pár dny jsem si totiž pomyslela, zda se nakonec nedozvíme, že Lenka nás svými diskusními výtvory oblažuje z legendárního XP s odpovídající kvalitou pravopisu a zda také nenahlíží sice do nějaké příručky Ústavu pro jazyk český, ale poděděné po své (pra)babičce z období Rakouska-Uherska, ne-li dříve. (Der Troll ist klein. Stimmt? Ja, voll :-D) Dnes už lidové ráčejí mluviti krapet moderněji, vědějí?
Už té své mythologie nechte. Koho tady zajímá ta vaše čengliš (trollit apod.)? A já v tom mám poměrně jasno, ale pokud bych si měla vybrat, zda věřit profesionálním překladatelům děl Rowlingové a Pratchetta či skandinávských pohádek a mýtů, kteří jsou jistě velmi dobře obeznámeni s jazykovými standardy (dnes už na to mají i speciální programy), nebo dát za pravdu jedné stále načuřené paní z internetu, tak ehm, ehm… to je ale dilema…
Diskusní příspěvky ohledně skutečných či domnělých jazykových nedostatků nikdo normální zbytečně nekritizuje. A že jste se nikdy nevyjádřila k jazykové úrovni zdejších článků, kde je prakticky pokaždé několik slušných gramatických chyb? Tam by to bylo na místě. Můžete mi třeba říct, co by nám asi Ústav pro jazyk český sdělil na větu: „Strážcovství brány je velmi rozšířené, cituje článek v americkém magazínu o výchově The Bump Psychologa a rodinného koače Ari Yarese.“ V jedné větě hned několik fláků, že?
A co by řekl vám na slovo „vybuzují“, které v češtině neexistuje? Koukněte se na svůj jazykový projev, patří ze všech zde přítomných k těm nejhorším. Co například to vaše „A sakra, měla jste pravdu, VŠ tu má příliš lidí, některé neměly pustit ani k maturitě… a ti používají tvar „trol“….“ Jste si jistá, že by s tou hrubkou všech hrubek „neměly“ k maturitě měli pustit zrovna vás?
Takže než začnete někoho kritizovat a neoprávněně osočovat, ukliďte si nejdřív ve svém zaneřáděném chlívě.
A ještě alespoň něco závěrem na odlehčení také pro případného zbloudilého čtenáře – opravdu nevím, zda tyto vychýlené a v principu zbytečné diskusní tasemnice ještě vůbec někdo čte:
Trolí muž s trolí ženou
tunelem se kvapem ženou.
Urychleně prchají,
než jim elko přidají.
Byrokratka s byrokratem
měří všechno jedním metrem.
„Slovo „trol“ moc krátké je,
tak ho trochu zdelšíme!“
:-O 🙂
Trollí muž a trolí žena,
s jedním L je přištižena.
Dvě L správně musíš míti,
než tě Lenka začně bíti.
Starý slovník už si chystá,
rychle ke schovce hledej místa.
Kde však druhé L hned vzít?
Chytře na to musíš jít!
Pod most nejdřív schovej sebe,
nedej na mráz, sleduj nebe!
A až půjde ona Lenka,
L jí seber! Zbydou Enka!
Trollí muž a trollí žena,
nehledí už na písmena.
Zato Enka v slovníku,
marně pátrá po elku.
Trollí muž a trollí žena,
pod mostem dlí spokojeně.
Trollí dítka nakrmena,
a jen Enka křičí: Nene!
Ano, také jsem se od srdce zasmál, když nám tu Lenka ukázala, že „fakta“ o tom, co je spisovné v druhé dekádě dvacátého prvního století, diktuje ze slovníku z první poloviny století dvacátého, který je osmdesát let starý. Říkal jsem si, proč asi nepoužila slovník spisovné staroslověnštiny, jen jsem jí nechtěl dávat další důvod k pokračování tohoto nesmyslu. 😀
A kdyby blbost nadnášela… tak hloupý snad nejste ani vy… výslovně jsem uvedla, že v novější slovnících je totéž.. ten nejstarší jsem uvedla proto, že je to tak už dlouho… proč vůbec požadujete zdroje zdejších článků, když nechápete základní věci… prostě se sem chodíte jen hádat.
Když vám to uleví… zlá, nepříliš inteligentní, ješitná a není být na co…. jen si vyberte. 🙂 (jo, to mluvím o vás….)
Pane Václave, napište mi taky nějaká adjektiva, ať mám být na co ješitná, a nemám z Enky takovou depku 😀
Básní jste překvapil – tichá voda břehy mele, což? 🙂
Doufám, že se moje prvotina aspoň trochu líbila, protože posílám další:
Hloupý jsem a hádám se,
zdroje staré nechápu.
Vy zas depku z Enky máte,
Enka nás má na háku.
Adjektiva nepomohou,
máme jen dvě možnosti.
Básně skládat, Enku nechat,
ke vší spokojenosti.
Mythos, pathos, ukrutnost,
Enka nás tu drží.
Má už z toho trochu zlost,
a tak tu furt mlží.
Zlobí se až rozčílila,
krutou pomstu nám tu kuje.
Substantiva, adjektiva,
každého hned označkuje.
Trolí muž a trolí žena,
prý novotvary jsou,
slovník však a jeho cena,
vstříc historii jdou.
Dvě L, mythos, Enka razí,
div, že hlavou neprorazí
zdivo naší hlouposti,
a své předpojatosti.
Vidím, že jste se v poezii našel… 🙂
Ale pozor na: „Trollí dítka nakrmena…“
Malé trollče nenažera
jednou takhle z podvečera
slídí, číhá v křoví,
že i Václava jeho elka zbaví…
A co na to Ústav pro jazyk český?
„No – tak to by bylo vážně hezký!
Lepší bude říci jeho máti,
že mu má občas na zadek dáti.“
A ta vtipná Brandtnerová
žádné elko přece nemá.
Tak si v klidu hezky žije,
na zahradě kávu pije… 🙂
A pane Václave, hlavně jestli to ví Markéta, že jste začal s veršováním 🙂
Enku už necháme raději spáti,
nebo se do diskuse zase vrátí.
A kdo má pořád poslouchati,
jak umí pěkně hejtovati?
A taky od stálého narážení,
musí už míti převeliké bo(u)lení!
Trollka však nakonec,
i když dobrá žena,
za strážcovství brány
byla odsouzena.
Enka tak naopak
byla zachráněna –
nebyla nikdy obviněna,
že debata díky ní
byla odkloněna.
Měla bych býti
Enkou i redakcí oceněna,
že báseň byla
tak dobře domyšlena
a pravidla nebyla porušena.
(Jsem já to – adjektivně –
ale skvělá žena,
navíc Václavem s elkem
i srdcem na svém místě
podpořena! 🙂
Lenka se už vrátila,
plány nám všem zhatila.
Jak vyskočí zpod peřiny,
hned reje do Kateřiny.
Že prý není objektivní,
ani učitelkou perspektivní.
Názory černé má jak tér,
a problémový charakter.
Správný názor je ten stejný,
jako má profesor Hejný.
Kdo na to není připraven,
ten zas musí z kola ven. 🙁
Jinak doufám, že to naše společné rýmování Markétě nevadí, třeba by se mohla přidat, ale asi už nesleduje tuhle konkrétní diskuzi. 🙂
Tu už nesleduje asi nikdo. Přiznejme si – bitva o trolí elko byla zdlouhavá a ve své podstatě i zbytečná. Odhaduji, že většina v tom už předem měla jasno 🙂
Pěkná básnička, ostatně jako vždy 😉 neuvažujete o vydání knížky s básničkami, ke kterým Vás inspiroval tento web? 🙂
Václave, ty básničky jsou teď a tady. 😊
… bez reakce… nevěřím, že jste v reálu tak „nechytrá“
Paní Markéto, pokud byste se chtěla Lence zavděčit, musela byste asi psát wiki-latinsky, ať to má patřičnou úroveň 🙂
Wiki – moje spása,
jsem to ale klasa.
Wiki, wiki, wiki,
stíhám rychle kliky.
Nastal blackout jednou,
mé znalosti blednou.
Wiki, wiki, wiki,
zbyly mi jen kviky.
Jinak, s někým je to marné, marné, marné…
Wiki žena s Wiki mužem
Splodí Wiki dětičky.
Kdo nebude Wiki čísti,
s Wiki jíst a s Wiki spát,
toho strčí do šatlavy…..měla bych se začít bát. :))
:-O 😀
Taky trocha romantiky ¬:-)
Wikimladík s wikislečnou
slibují si lásku věčnou.
Svatebčané v e-katedrále,
dojetím tak slzí málem.
Wikifarář virtuální
vhodná slova má pak k mání:
„Wiki vám vše vždycky sdělí.
Ať vás blackout nerozdělí!“
Máte pravdu, paní Brandtnerová… aby byly moje příspěvky obecně lépe přijímány určitou skupinou osob, měl bych se více inspirovat zdejšími články na téma: „nesoutěžit, nehodnotit, chválit“. Kdo tu vlastně stojí o názory jako třeba ten, že by v článku mohla být aspoň minimálně uvedena studie, o které je v článku řeč, že ano? 🙂
Zřejmě to má své důvody, že se zde s těmi zdroji takto mlží. Každý, kdo se bude zajímat o význam a užití původního pojmu „gatekeeping“, zjistí, že se jedná pojmenování určitého jevu, kterým nelze nějak samovolně nikoho nálepkovat, A to nemluvě o tom, že se obecně především právě v anglosaském světě v posledních desetiletích, zejména v psychologické oblasti, od veškerého neadekvátního nálepkování upouští/upustilo. (Což beru osobně jako pozitivní nasměrování.) Tedy jen samotný název studie působí pofidérně. A jak už jsem zmiňovala výše, člověk dnes naráží na roztodivné studie, potažmo i výzkumy, které nic nezjistí, anebo jsou jejich závěry i zkreslené či přímo tendenční, tzn. mají určitý, často skrytý záměr. Připisuji to do značné míry současnému obecnému trendu západní společnosti navyšovéní VŠ vzdělávání, a tedy i celkovému znekvalitňování vysokoškolského studia do té míry, že jím – laicky řečeno – proleze skoro každý. Zrovna nedávno se přední a uznávaný český odborník v oblasti sociálních věd vyjádřil, že tato tendence, tzn. velké množství absolventů vysokých škol, je bohužel znakem ekonomického (tedy i celkového) úpadku společnosti.
Co se pak týče samotného pojmu „gatekeeping“, tak to je z mého pohledu jeden z těch teoretických, v jistém slova smyslu dokonce zbytečných pojmů, třeba jako prokrastinace. Pro psychologickou praxi tyto pojmy nemají význam žádný. Pojmenovává se nějaký jev, který ale může mít mnoho různých příčin, z toho mnohé oprávněné. Ty jsou navíc obtížně zjistitelné. Prokrastinuje někdo, že je pohodlný či nezodpovědný, nebo protože trpí nějakou závažnou a dosud nezjištěnou nemocí, jejíž „inkubační“ doba je samozřejmě dlouhá a je s ní spojena i značná únava? Na to druhé (ale předpokládám, že ani na to první) si dát sprchu nebo soustředit se na své pocity asi nepomůže, že? A jak člověk rozezná, nebo kolik odborníků je schopno přijít na to, že se o prokrastinaci v těchto případech v podstatě nejedná? Přesto někteří „experti“ suverénně nabízejí široké veřejnosti své instantní rady. Ty nakonec mohou v některých případech i fungovat, zvlášť pokud je dotyčný rádobyodborník dobrý sugestor, nicméně namísto cesty k vyřešení problému vedou k jeho potlačení, popření a třeba i následné pozdější eskalaci v jiné oblasti, než se původně projevil.
Já bych to neviděl tak černě. Víte, co to je Hanlonova břitva, paní Brandtnerová? – Nehledejte zlý úmysl tam, kde je dostatečným vysvětlením hloupost. – Ne, že by paní Polanská byla hloupá, to zcela určitě ne. Podle mně si je až moc dobře vědoma všeho, co dělá, a to do všech důsledků. Ale zde podle mně jenom jak se říká „otrocky“ přeložila nějaký text, aby měla další „splněný úkol“ a prostor na další reklamu, aniž by se snažila mu porozumět na odborné úrovni, a z toho potom vychází to nálepkování lidí pojmem, který se neváže na lidi, ale na jevy, atd. A vzhledem k tomu, že si k překladům nevybírá nikterak odborné články (v čemž zde bohužel není sama), je dost dobře možné, že stejnou věc udělal i autor toho článku, který ona převzala, čímž se možnost různých, třeba i nezamýšlených, nepřesností násobí.
Koneckonců, paní Polanská je přece neskutečně přezaměstnaná žena, jak o sobě ráda tvrdí. Když nemá čas ani na to, aby si po sobě přečetla, co napsala, těžko po ní můžeme chtít, aby investovala čas, který nemá, do dohledávání zdrojů a vzdělávání se v problematice, o které píše, že? 🙂
Pravda, možná vše beru moc vážně a příliš rozebírám,,, Ale jde mi o to, aby lidé nevěřili kdejaké zbytečnosti nebo dokonce blbosti, která se tváří jako posun k lepším zítřkům, a přitom může být spíš brzdou.
Co se týče různých „břitev“, tak v těch se upřímně nijak moc nevyznám, ale odhaduji, že na tomto webu je to asi mnohdy jako na břitevním poli.
to je fakt super rada!!!! cituji:“mějte důvěru, že si na správný grif partner přijde sám“. Nebo mu to řekněte jindy a jinak. Zvolte vhodný okamžik.“…. je mu 42let a dítě hrozně moc chtěl…a když nechává odříhnout měsíční miminko a dřepí na pohovce a chrápe, že mu miminko visí jen zčásti na ruce, tak asi nebudu čekat, až mi ho zabije… když takhle usínal u televize s ovladačem v ruce, tak ovladač letěl 5m daleko… a on mi odpověděl, že prý „dítě bych nikdy neupustil!“ – aha, jak by to asi udělal, když o sobě nevěděl???? nevěřím mu… když usínám a držím dítě, tak se postavím a jdu chodit, za chůze usnutí nehrozí, ale pán ne, pán se do krve bude hádat, že dítě by neupustil a ještě si požaluje matince a ta mi to taky vysvětlila, že přece dítě by neupustil….no, mezi perfekcionisty se neřadím, ale když vidím ten jeho ksicht, jak „děsně ochotně“ luxuje pokoj od psích chlupů, aby dítě mohlo lézt po zemi, tak mi na zklidnění počítání do deseti nestačí. Naschvál luxuje 9m2 celou čtvrthodinu, aby mimino vzbudil a přitom ani nevyluxuje rohy, jen tak s nasraným výrazem šmrdlá vysavačem a má radost z toho, že mi ten zvuk už leze na nervy, zejména když nekonečně dlouho nechá ucpanou hadici plyšákem… vysavač spálí a kde vezmu na nový? a plyšáka ani nedá vyprat a rovnou z vysavače ho hodí měsíčnímu miminu do postýlky? a celé to dělá s cílem, že mi dojdou nervy a během 5 minut si to vyluxuju sama a on nebude muset nic dělat… jenže takhle je to s nádobím, s prádlem, s mytím oken, s nákupováním, s vařením, nebaví ho ani řídit auto, tak neváhá na 3 km mě málem 4x zabít, klidně hodí blinkr a rovnou tam vlítne, jestli je tam auto nebo ne, to se neví, že veze těhotnou, tak ať si potratí, proč by ji měl chránit… no a když mu řeknu, že by si mohl přeřadit, když schválně túruje motor na 5tis otáčkách a spotřeba nafty jede na maximum, tak ten idiot začne mezi budíky hledat otáčkoměr namísto aby přeřadil a čumí do budíků a pazoury mu táhnou vlevo a najíždí do prostředního pruhu bez blinkru a nevědomky až do půlky pruhu, nevydržela jsem to a brečela jsem úplně zoufale a on na mě čuměl, že za nic nemůže, že si to mám teda řídit sama…když někam jede sám, tak se kupodivu vždycky vrátí a bez nehody, takže dost podivné, že…. nevadí mu, že už dělám úplně všechno kolem domácnosti a kolem dítěte, s ničím mi nepomůže, křičí na mě:“já tady všechno platim, tak tady nebudu nic dělat!!!!“… fajn, tak tedy nechce a když nechce, tak mu to ani nemůže jít dobře, nestydí se udělat škodu nebo něco zničit nebo zkazit, udělá ze sebe klidně kreténa, že netušil nebo že zapomněl, hlavně když už po něm nikdy nebudu nic chtít a on nebude muset nic dělat… není mu blbý, že jedinej, kdo v domácnosti je další, kdo je schopen něco udělat jsem já, že to tedy odnesu za něj, hlavně, že on má klid… a pak by na mě ještě v noci chtěl vlízt, hajzl… jeho matka měla pocit, že má génia a já svině jsem si na něj postěžovala, že mi nepomáhá a že se ani o dítě nezajímá, ale to jsem dopadla, jeho matinka mi sdělila:“muži se malých dětí bojí…“… jenže ten její syn-„muž“ se bojí i volantu i vrtačky a vlastně někdy i omytí záchodu po své vlastní velké, fuj…. nenávidí mě celá géniova rodina… a když jsem nutně potřebovala pohlídat mimi a odběhnout k lékaři, tak brečelo a on si ho nevšímal, měl prý práci na notebooku (chatoval s ženskou) a tak mimčo nechal, že prý za chvíli usnulo… vrátila jsem se po 3 hodinách, dítě hladové, pročurané a spalo vysílením, když se pláčem nedovolalo pomoci… on měl v plánu jít s kámošem na karty a já jsem si dovolila mu strčit dítě na krk… tak se mi pomstil… asi máte nějaké zvláštní případy mužů, kteří buď ze sebe dělají chudáky a jsou to přesně takoví vychcaní hajzlové a ukazují na své ženy jako na viníky situace nebo jsou to opravdu velmi přísné a nesnášenlivé ženy, což se jim divím, já bych pomoc uvítala, ale ne takovou, co předváděl tenhle iks. A když jsem se ho ptala, jestli mu to dítě nestojí za to, aby se opanoval a měl zodpovědnost a něco pro něj udělal, tak mi vyčetl, že prý:“tos mi neřekla, že to dělám pro dítě.“ … no, to musím říkat, jsem byla jsem snad jmenovaná manažerkou domácnosti? a že ostatní co říkám ale neslyší, zajímavé… pro koho asi by měl co dělat, já být bezdětná, tak od něj nepotřebuju vůbec nic, byla bych od něj tak 100km daleko a dobrovolně…
Vzteklá zuři-cenzorka opět zasahuje.
Koukám, že mazání příspěvků beze stopy naše zdejší totalitní cenzorní zvířátko nejen neomrzelo, ale ještě k němu přidalo i označování příspěvků, které mají čekat na nekonečné schválení, aniž by se člověk měl šanci cokoliv dozvědět o jejich osudu. Gratuluji, paní Polanská, opět jste prokázala, jak jsem se ve vás zmýlil. Vy opravdu můžete klesnout ještě hlouběji, a když už to vypadá, že skoro narazíte na dno, tak tu svou jímku ještě více prohloubíte.
Mazání příspěvků beze stopy – no comment. A nevím samozřejmě, jak je to v tomto případě, ale mně se kdysi hláška o schválení objevila, když jsem vkládala do textu odkazy, a systém pak komentář nepustil. Jestli je to skutečně tak, bylo by každopádně dobré informovat o zdejších specifikách vkládání příspěvků účastníky diskusí předem. Sama jsem z toho byla tehdy mírně zmatena.
Ono by si stačilo přečíst pravidla nad diskusí… omg.
„Ono by si stačilo přečíst pravidla nad diskusí… omg.“
Ano – „Nevkládejte do svých odpovědí odkazy na jiné stránky, pokud se netýkají přímo tématu článku.“
Jste opravdu tak hloupá, nebo tady zase schválně trolíte? Na chytráky, kteří se tváří, že všemu rozumí, jsem alergická.
Vzhledem k tomu, že vám unikají základní věci, bych o hlouposti opravdu nemluvila…
Můj komentář neobsahoval žádné hypertextové odkazy, ani nic jiného, co by měl zachytit automatický filtr, tedy ani žádná neslušná slova atd. Tady úřadoval člověk – naše známé cenzurní prasátko s vystudovanými jazyky.
Že je zdejší způsob prosazování pravidel značně netransparentní, což nahrává právě takovýmto totalitním útokům na svobodu slova, je mi známo už dlouho a je mi z toho značně blivno. Krom toho je to taky hlavní důvod, proč nehodlám některé lidi zde respektovat.
cenzurní prasátko?…… totalitní útoky? … zalezte si zpět pod kámen…. to už je k neuvěření…
zklidněte hormony, Lenko, o Vás se teď nebavíme 😉
Já vím… ale vaše drzost nezná mezí.
Tak hlavně, že to, co tu předvádíte Vy, je podle Vás v pořádku. Podle mě je způsob, jakým zdejší redakce likviduje nepohodlné příspěvky, blízký totalitní cenzuře, a Vy, s tím jak se tu už celé měsíce chováte, jste ta poslední osoba, se kterou bych to měl v úmyslu probírat. Takže si klidně řekněte, co ze sebe potřebujete vytlačit, ale nečekejte, že Vás budu brát vážně.
Proberte se, kdo myslíte, že bere vážně vás? A já? no jo, nemám ráda trolly…
Že nadáváte názorovým oponentům do trollů (i mnohem hůř), vím samozřejmě moc dobře – nešlo si toho nevšimnout, když tu máte historii dlouhých měsíců bez jediného slušného příspěvku.
Já bych už na paní Lenku nereagovala, ať si tady brblá třeba donekonečna ty své výmysly. A když chce mít poslední slovo, ať ho má, dopřejme jí to.
Svatou pravdu díte, paní Brandtnerová. Paní Lenka se těmito výpady jen snaží strhnout na sebe pozornost. O nějakou diskuzi jí vůbec nejde. Dopřejme jí tedy její vítězství. 🙂
„Koukám, že mazání příspěvků beze stopy…“
Už jsem radila, co dělat, abyste tu byl oblíbený, a tudíž se nemazali příspěvky – buďte hodnej a sluníčkovej. Tak navlíct batikovanou halenu, nacpat se pohankou, zapít do kombuchou, procvičit si tantru, zadrmolit mantru, a hurá do toho!
Měj vždy lásku v duši
a sklopený uši.
Všechno, co máš, druhým dej,
pak se prány nasnídej.
No, na mě se nedívejte, pane Václave. Svému okolí jsem nařídila, že kdyby se ze mě jednou stalo něco takového, ať mě na místě zastřelej. Takže já do toho nejdu.
(smích takového kalibru, že pro to neexistuje smajlík)
😀 mě maj za podobné věci (za toto, nebo i za demenci, alzheimera, parkinsona, nemohoucnost apod) příbuzní vyvézt na výlet a strčit ze skály, aby to vypadalo jako nehoda a neměli z toho ještě nějaké polízanice 😉
Když začnu kvůli vítaným rodičům s batikou, skončím v nějaké rokli pod Pravčickou bránou 😀
Tak beru zpět 🙂
Když jsem psala komentář o kousek výše, opravil mi přespříliš horlivý PC jazykový kontrolor „no comment“ na „no cement“. Jenom ukázka toho, proč příliš nespoléhat na korektory textu.
Na druhou stranu mi to přijde vtipné a snad i výstižné. Opravdu mám pocit, že občas má někdo tak nějak „zabetonováno“. (Vy jste mi připomněl, že i u některých degenerativních onemocnění probíhá v mozku podobný proces).
Takže odteďka je moje motto a hláška: „No cement.“ :-))
„No cement.“ … to je naprosto geniální, i díky té spojitosti s mozkem, můžu to také používat, prosím? 😀
Připomíná mi to, jak jsem chtěl kamarádovi napsat sms, aby mi přijel pomoct opravit na natřít drátěný plot, protože za ním roste ještě živý plot a je tam potřeba víc rukou. Psal jsem „myslím, že bude třeba stříhat ten živý plot“, a protože mám v mobilu nastavenou anglickou mutaci, jazyková kontrola zaměnila „myslím“ za „Muslim“ a „stříhat“ za „jihad“. Kdybych si toho nevšiml a tu sms takhle odeslal, možná bych teď měl na Guantánamu co vysvětlovat. 😀
No, tady máte taky co vysvětlovat, a to často dokonce pořád to samé dokola. A číst některé zdejší texty je fakt pěkné mučení. Kvůli tomu nemusíte přes půl světa 😀
Hlášku používejte dle libosti.
Nicméně, přeji Vám v debatách i životě hodně bezcementí 🙂