Znáte marshmallow bonbony? Jde o velmi sladké měkké žužu, které je velmi oblíbené mezi americkými dětmi. Právě marshmallow posloužily k jednomu z nejznámějších psychologických experimentů, který se dostal do učebnic. Dnes se ale zdá, že jeho interpretace nemusí být tak úplně jednoznačná.
Jak experiment probíhal? Na přelomu 60. a 70. let v kampusu Stanfordské univerzity v Kalifornii vědci posadili předškoláka do holé místnosti a před něj položili jeden marshmallow bonbon. Výzkumník dítěti sdělil, že na chvíli odejde, a pokud dítě vydrží sladkost nesníst, dostane navíc ještě jednu. Schopnost vydržet a odložit uspokojení své chuti na bonbon se měla stát ukazatelem pevné vůle, která se dítku vyplatí v budoucím životě, během studií a nakonec i v práci. Zdálo se, že úspěšné složení testu ukazuje jasné nakročení k úspěchu. V 90. letech se autoři experimentu k dětem vrátili a zjistili, že ti, kteří dokázali bonbonu odolat, byli v životě úspěšnější, dosáhli vyššího vzdělání, netrpěli tolik obezitou a méně často užívali drogy a alkohol.
Na vtipné video, jak děti v této situaci reagují, se můžete podívat zde:
Pojďme to zkusit znovu
Nicméně nová studie amerických vědců celý tento koncept zpochybňuje, jak píše magazín The Atlantic. Tyler Watts z New York University a Greg Duncan a Hoanan Quan z University of California se rozhodli klasický experiment provést znovu. Původní studie se účastnilo pouze 90 dětí – a všechny navštěvovaly školku v kampusu Stanfordské univerzity. V nové verzi se zapojilo zhruba 900 dětí, a jejich složení víc odráželo obecnou populaci co do etnicity, příjmů a vzdělání rodičů.
Schopnost vydržet a odložit uspokojení své chuti na bonbon se měla stát ukazatelem pevné vůle, která se dítku vyplatí v budoucím životě, během studií a nakonec i v práci.
A zjistilo se, že schopnost dítěte odolat pokušení a vydržet na odměnu, může mít hodně společného se sociálním a ekonomickým zázemím konkrétního dítěte, a že právě toto prostředí také může velkou měrou přispět k jeho budoucímu úspěchu.
Děti, jejichž matky měly vysokoškolské vzdělání, měly dlouhodobě (podle standardizovaných testů i hodnocení chování) srovnatelný úspěch v životě, ať už bonbonu odolaly, nebo ne. Stejně tak u dětí matek bez titulu se dětem se silnou vůli nedařilo výrazně lépe, pokud se do výsledků započítaly i faktory jako je příjem domácnosti a kvalita prostředí, v němž dítě vyrůstalo. Jenom sebeovládání nedokázalo zvrátit nepříznivé okolnosti.
Chudší děti nevěří v lepší zítřek
Jak vědci poznamenávají, chudší děti mají menší motivaci čekat na druhý marshmallow. Jejich život s sebou nese víc nejistot. Dnes možná jídlo na stole je, ale zítra být nemusí, takže počkat na jindy může být riskantní. A i když jim rodiče slibují koupit konkrétní jídlo, někdy to z finančních důvodů nevyjde. Pro děti z bohatších rodin je čekání jednodušší: jejich zkušenost je taková, že dospělí jim poskytují dostatek stability a jídla je vždy dost. I když nevydrží čekat na druhý marshmallow, můžou se spolehnout na to, že to nakonec dobře dopadne a rodiče je vezmou třeba na zmrzlinu.
Chudší děti mají menší motivaci čekat na druhý marshmallow. Jejich život s sebou nese víc nejistot.
I další studie potvrzují, že socioekonomická situace rodiny má na úspěch dětí zásadní vliv. Například Ranita Ray, socioložka z University of Nevada, vydala nedávno knihu o tom, jak někteří chudí američtí teenageři musejí trávit dlouhé hodiny v práci, aby pomáhali s obživou celé rodiny. Ačkoliv se občas nemohou pořádně najíst, stejně ale po výplatě rozhazují peníze za nové oblečení, barvy na vlasy nebo menu od McDonald´s. A další výzkum zase zjistil, že rodiče s nízkými příjmy jsou náchylnější k tomu, aby se podvolili prosbám dětí a koupili jim sladkosti.
Zdá se, že chudší rodiče dětem dopřejí, pokud zrovna mají z čeho, zatímco ti bohatší je vedou k tomu, aby spíš počkaly na větší odměny. Barva na vlasy a sladkosti se mohou zdát povrchní a zbytečné, ale podobné nákupy jsou pro některé rodiny jedinými radostmi, které si mohou dovolit. A chudé děti si logicky raději zpříjemní přítomný okamžik, protože nemají žádnou záruku, že zítřek něco podobného nabídne.
DOPORUČENÉ ČLÁNKY
21. 08. 2022 Bára Procházková Pět věcí, které budou v novém školním roce jinak
28. 02. 2023 Lucie Rybová Život celé rodiny se zúžil na domácí úkoly, podle právníků jsou navíc nezákonné
Sdílet na Facebooku 
Sdílet na Twitteru 
Sdílet na Linkedinu 
A nebo proste a jednoduše ne všem dětem tenhle bonbon chutná. Někteří nic neodkladaji, jen proste mají třeba radši čokoládu. O čem pak takový Marshmallow test vypovídá?ma vůbec nějakou vypovídající hodnotu ?
Taky si myslím, že stavět testy na ochutnávce bonbónů je plýtvání energií. Je to jen reklama pro tyto bonbóny. Myslím si, že povahové vlastnosti a schopnosti se dají testovat úplně na jiných situacích, které jsou pro děti vhodné. U nejmenších tříletých dětí jsem pozorovala zvýšení zájmu o skládání puzzle, když jedno dítě svoje puzzle dokončilo a bylo pochváleno. Ostatní děti také toužily puzzle doskladat. Pěstovaly si svou vůli i když jiným opačným způsobem, ne odříkáním, ale příkladem. Vůli a sebeovládání nelze podle mně stanovit podle toho, jestli dítě bonbóny jí a nebo její.
Taky je klidně možné, že výzkumníci obracejí kauzalitu (to dělají tihle psycho- a socio- vědci docela často) a ta rodina je naopak chudá právě proto, že nedokáže odložit své potřeby. A tento životní postoj od nich kopírují jejich děti.
Já jsem jednou v dobré víře zkusil marshmallow test na vlastních dětech. Nejdřív se divily co jim to dávám, pak obezřetně ochutnaly, pak to daly psovi, ten to vyplivnul a veškerá vědecká práce tak byla zmařena.