S dospělými rolujete příběh pozadu, s dětmi ho tvoříte dopředu, říká v anketě učitelka, která jde poprvé učit prvňáčky

Dříve nebo později se první září zapíše do života každého z nás – nejen školákům, ale později i jako rodičům, a některým dokonce jako začátek profesního života. Jaké pocity mají ti, kteří právě teď prožívají své „poprvé”?

Poprvé za katedru

Miroslava Trávníčková: Dvacet let jsem učila ve firmách individuálně angličtinu a teď poprvé nastupuji jako učitelka do první třídy.

Václav Mertin: Z dítěte bude školák? Zapomeňme na výčitky a tresty, pomozme mu uspět

Nástup do základní školy je výrazný předěl, který přináší změny do vztahu rodičů a dětí. Dítě se přesunulo do vyšší kategorie dětství – už je školák! Mnohé se najednou musí a vztahuje se to právě ke škole. Musí se jít brzy spát, protože se ráno vstává do školy, je třeba přinést úkoly a všechny pomůcky, ve škole dávat pozor, odpovídat na dotazy, sníst svačinu… 

Rovněž rodiče přesunuli dítě do vyšší kategorie a spojují s tím přesvědčení, že po nástupu do školy by si dítě nemělo tolik hrát, mělo by být samostatnější, zodpovědnější, pořádné.

Bára Vobořilová a Honza Polák: Vyrazili jsme do škol stmelovat třídy po covidu. A hodně jsme toho zjistili

Uplynulý školní rok byl náročný. Zatěžkávací zkouškou si prošli rodiče, žáci i třídní kolektivy. Učitelé během online výuky hodně dávali, ale málo dostávali, a mnozí z nich se vrátili do škol extrémně vyčerpaní. 

Spolu se Skautským institutem (SI) a další třicítkou dobrovolníků jsme měli potřebu na situaci nějak zareagovat.