Co jsem objevil během dlouhé jarní karantény: na sítích si neodpočinu a seznam úkolů jsem si začal psát postaru na papír, říká učitel – influencer

Když na jaře zavřely školy, pražský učitel druhého stupně Daniel Pražák byl ve výhodě. Napsal diplomovou práci o využití digitálních technologií ve výuce a spoustu nástrojů k tomu vhodných doporučoval učitelské komunitě již před tím. Miluje Facebook, Twitter i Instagram, ale během měsíců nuceného distancování měl čas zkoumat na sobě i negativní dopady komunikace na dálku a života v online světě.

Jsem velký technooptimista, ale internet se mi za ty měsíce přejedl a živý kontakt s dětmi mi sakra chyběl, říká učitel Daniel Pražák

Dan Pražák je v bublině lidí prosazujících moderně pojaté vzdělávání známá postava. Na jaře se po hlavě vrhnul do distanční výuky vybaven všemi možnými nástroji i velkým technooptimismem. Když ale prvotní nadšení a zápal opadly, zůstala sedlina únavy, frustrace a pocit, že velký počáteční rozmach nemá přesvědčivý závěr.

Roušky, dezinfekce, rozestupy, zmenšené třídy. Děti se vracejí do lavic nejen v Česku. Pět zemí, pět příběhů od českých matek žijících v zahraničí

Jak se s návratem dětí do lavic perou v Evropě i v zámoří? Vypráví pět českých maminek s bydlištěm v pěti různých zemích. Vlády přijímají nejrůznější opatření a všude se doufá, že se nebude opakovat situace, kdy by děti musely opět být celé měsíce doma. 

Páťák své třídě zorganizoval komplet online výuku. Dostal za to ředitelskou pochvalu a čokoládový dort od paní učitelky

Matyáš Trnka si jednoho dne na začátku karantény vygooglil různé streamovací platformy, srovnal funkce u bezplatných verzí, vybral tu, která nabízela nejvíc, vyrobil pro spolužáky video návod, jak se připojit, a spustil ve své třídě zcela funkční distanční vzdělávání online, které taky sám každý den moderoval.

Děti si ani nevšimnou, že je zkouším, říká paní učitelka, která nemá ráda známky. Vídali jsme se denně online, informací pro napsání vysvědčení jsem měla dost

Druhá várka vysvědčení byla včera rozdána, učitelé si léčí namožené ruce. Napsat dvacet až třicet vysvědčení není jen tak. A co teprve, když místo známek píší slovní hodnocení, což se letos přihodilo o trochu většímu množství pedagogů než obvykle.

Rodiče i politici se začali zajímat o školy, říká Češka, která pracuje v Itálii jako učitelka. Je to jedna z mála dobrých věcí, které přinesl koronavirus

Češka Pavlína Checcacci učí osmým rokem v toskánském Arezzu angličtinu. Měla tedy možnost zblízka pozorovat, jak se v zemi po 5. březnu, kdy se jako blesk z čistého nebe zavřely školy, proměňovalo vzdělávání. “Zpočátku to byl chaos a doteď zůstává spousta otazníků.