Přijímačky on-line. Jaké to bylo a na co si dát pozor? Filip a Bára sdílejí své zkušenosti

Ještě než se stihli letos podívat do školy, stojí před letošními maturanty další výzva – přijímací zkoušky na vysokou. Ty probíhají právě teď, během dubna a května. A je pravděpodobné, že se z velké části odehrají on-line. Letos tedy spíš hrozí, že se studenti diskvalifikují chybným pohybem před kamerou, než že by nevěděli správnou odpověď.

Příliv dospívajících do mé pracovny je mnohonásobný, říká terapeutka. Školy by měly přestat vyžadovat dokonalý výkon

Především středoškoláci prožívají depresi a úzkost, cítí se izolovaní a pod tlakem, říká brněnská psychoterapeutka Tereza Nagy. Přibývá případů sebepoškozování nebo poruch příjmu potravy. „Školy by měly sebrat veškerou moudrost a životní zkušenost a přestat děti bombardovat úkoly, ale spíš přemýšlet, jak dospívajícím pomoci překlenout toto těžké období,“ míní terapeutka.  

Jak oživit on-line výuku? Žáci a studenti mohou debatovat s vědci z Akademie věd třeba o cestě na Mars

Motivovat děti na on-line výuce z domova nebylo nikdy nijak zvlášť jednoduché. V době, kdy jejich kamarádi už chodí do školy, nebo když mají děti distanční a prezenční výuku po týdnu střídat, se situace určitě nezlepšila. Vědci z Akademie věd ČR tak spustili projekt, který umožňuje pozvat přední odborníky do on-line hodiny.

Porušujeme jedno nařízení druhým, stěžují si ředitelé. Ale stojí to za to, děti už potřebují zážitky a vztahy

Školy čeká možná největší logistická akce v dějinách: zajistit rotační výuku, kdy se v budově budou po týdnu střídat různé třídy a ještě všechny před vstupem otestovat. Manuály přitom dorazily teprve ve středu a testy většinou ve čtvrtek. „Skoro jsme se nestihli zamyslet nad tím, co budeme dělat, až se děti po takové době vrátí.

Budit teď v dětech nadšení je jako rozjíždět auto přes ruční brzdu, shodnou se učitelé i rodiče

Od prvního uzavření škol uplynul už více než rok. Zatímco loni touto dobou se učitelé zoufale pídili po informacích, jak rozjet distanční výuku, a rodiče narychlo sháněli tablety a počítače, o rok později jsme už skoro všichni prakticky „profíci“. Není divu – třeba středoškoláci se stihli vrátit do lavic jen na úplný rozjezd školního roku (s výjimkou praktické výuky, ta přece jen trvala o pár týdnů déle) a většina druhostupňových žáků už si možná ani nepamatuje, ve které lavici vlastně sedí.

Za totality by moje děti zřejmě skončily ve zvláštní škole, i když jsou chytré, říká novinářka Saša Uhlová

Vychovává se svým mužem čtyři syny. Cestu ke vzdělávání a seberealizaci jim komplikují různá „dys“. Zvláštní mix nadání a poruch není ojedinělý, týká se mnoha dalších dětí. Otevřený rozhovor nastoluje téma takzvaného wellbeingu, tedy úzkého vztahu mezi psychickou pohodou, zralostí dítěte a rozvojem jeho potenciálu.