Před dvaceti lety se jako mladý vědec-matematik vypravil z Uralu do Prahy, aby si zde vyměnil zkušenosti se svým českým kolegou. Oproti původnímu plánu v Česku nakonec zůstal, vědu odložil a věnuje se byznysu a podpoře přemýšlivých dětí. „Postupně jsme přišli na to, že rozvoj talentů musí cílit na celou osobnost nadaného dítěte.
Existuje něco jako utajené nadání a postihuje to často dívky. Tabulka nadaných a mimořádně nadaných žáků, kterou si vede ministerstvo školství, to nepřímo potvrzuje. Na jednu nadanou dívku v ní připadají čtyři chlapci. Kde jsou ty ostatní? Přehlíží je český stát, nebo se k nim chová přímo macešsky?
Běžná a rozšířená představa je, že waldorfská škola je možná milá a hravá, ale rozhodně ne vhodná pro nadané děti, protože by jim nestačila. O waldorfské pedagogice jsem přečetl vše, co jsem sehnal, v češtině i němčině. Za dvacet let své učitelské praxe jsem potkal dost mimořádně nadaných žáků.
Školy začaly pomalu uznávat, že nadané děti vyžadují ohledy a péči, ale ve společnosti přetrvává dojem, že lidé s mimořádnými vlohami mají úspěch zaručený. Výzkumy i zkušenost terapeutů ale ukazují, že s nadáním se často pojí i pocit osamění a zranitelnost, které mohou nadaným lidem bránit v prožívání šťastného života.
Co je to vlastně nadání? Zatímco u nás jeho hlavním diagnostickým nástrojem zůstává měření IQ, v jiných zemích se již dekády pracuje s komplexnějším pojetím toho, co je to nadaný člověk. „Nadaní lidé nejsou jen inteligentní, jsou také mimořádně citliví, a to jim může v životě přinášet hodně problémů a zklamání,“ říká lektorka a terapeutka Monika Stehlíková.
Když jede do práce, nosí černého bombera s červeným písmenem B na hrudi. “Stává se mi, že mě na ulici zastaví parta teenagerů a říkají – ty jsi z Beztíže, tu my známe, tam je to super,” usmívá se pyšně Tomáš Klumpar. Jako kluk byl trochu sígr, poslouchal rap a rád se poflakoval po ulicích.
Doplň obrázek nebo číselnou řadu, vyřeš slovní úlohu, nakresli jedním tahem, vymysli cestu, doplň tabulku. Už dvanáctým rokem se děti z celé ČR mohou utkat v řešení logických úloh různé obtížnosti, které vyvrcholí celorepublikovým finále v Praze.
„V USA máme tendenci hned předepisovat medikamenty. Setkal jsem se s dětmi na prvním stupni, které užívaly třeba čtyři psychiatrické léky. To je šílené. Mnohé podivnosti v chování nadaných dětí jsou přitom způsobeny jen nerovnoměrným vývojem a do budoucna se dá očekávat, že se zmírní nebo zmizí,“ říká Paul Beljan, americký neuropsycholog žijící v Arizoně.
Dlouho jsem byla přesvědčená, že je česká legislativa oddaně věrná odkazu Franze Kafky. V podpoře nadaných žáků je ale jasně znát rukopis Josepha Hellera.
Představme si žáčka, který učivo zvládne dřív než ostatní, nebo je pochopí na první dobrou (i když někdy trochu jinak, než to učitel myslel).