Některé děti se za covidu víc uzavřely do sebe. Jak jim pomoct z vnitřního světa ven?

Letošní návrat do lavic je v mnoha ohledech bolestivější než v letech předchozích. Děti po roce a půl distanční výuky vyšly ze cviku a některé zjistily, že virtuální kamarádi jsou jim milejší než reální spolužáci. Ostatně vylézt z postele pět minut před začátkem vyučování a sednout si k počítači v pyžamu také může mít své výhody.

Kvůli covidu žáci opouštějí školu. Mají si dětství užívat bezstarostně, říká máma tří čerstvých domškoláků

Covid toho proměnil v českém vzdělávacím systému mnoho. Jedním z efektů zřejmě bude skokový nárůst dětí vzdělávaných doma. Pro část rodičů je to únik před hygienickými opatřeními, jako jsou testování nebo nošení roušek, někteří během distanční výuky zjistili, že se doma děti učí líp. 

Cítím větší oboustranné pochopení. Víc rozumím dětem a rodiče líp znají mě, bilancuje covidový školní rok učitelka

Petra Šubrtová učí třídu třiceti neklidných druháčků. Během online výuky jí omylem – nebo schválně? – mazali v počítači připravenou práci nebo se schovávali pod peřinu. Přesto hodnotí končící školní rok pozitivně. „Někdy to bylo legrační, jindy spíš k pláči, ale hodně jsme se sblížili s dětmi i s rodiči a naučili se spoustu nových věcí,“ říká učitelka, která se před třemi lety umístila v prestižní učitelské ceně Global Teacher Prize.