Bývalý úspěšný byznysmen Martin Smrž vede soutěž v podnikavosti, v rámci které ročně čtyři tisíce studentů v menších týmech založí vlastní studentskou firmu, něco vyrobí a pak to i prodají. „Cílem je, aby studenti pochopili, o čem je reálný profesní život.
Knihy se neničí, opovaž se do nich psát nebo dělat oslí rohy, říkáme dětem. Jako revolta vůči rodičovskému moralizování vznikly nejrůznější destrukční deníky, které jejich držitele vybízejí právě k tomu, aby do nich krom psaní třeba vylili kávu nebo vlepili samolepky z ovoce.
Ty dnešní děti vůbec nečtou! Stěžují si učitelé, stěžují si rodiče. Přitom nakladatelství chrlí stovky krásných dětských knih ročně a síť knihoven je v Česku jedna z nejhustších na světě. Jak to zařídit, aby děti odložily mobil nebo ovladač konzole a místo toho vzaly do ruky knihu?
Děti jen sedí u počítačů a tloustnou, ale nikdo s tím nic nedělá, zní často na sociálních sítích i v médiích. Není to ale tak docela pravda. Různé venkovní hry pořádají rodinná centra, domy dětí a mládeže nebo jednotlivci v parcích po celé republice, aby dětem a jejich rodinám trochu zpestřili procházky po okolí.
Především středoškoláci prožívají depresi a úzkost, cítí se izolovaní a pod tlakem, říká brněnská psychoterapeutka Tereza Nagy. Přibývá případů sebepoškozování nebo poruch příjmu potravy. „Školy by měly sebrat veškerou moudrost a životní zkušenost a přestat děti bombardovat úkoly, ale spíš přemýšlet, jak dospívajícím pomoci překlenout toto těžké období,“ míní terapeutka.
Návrat dětí do školy přináší spoustu emocí. Někdo se těší na spolužáky, další se bojí, že na něj učitelé hned „nastoupí“ s písemkami a zkoušením. V uplynulých měsících celkově velmi utrpěly mezilidské vztahy a mnohé žáky také stresuje představa testování.
Vychovává se svým mužem čtyři syny. Cestu ke vzdělávání a seberealizaci jim komplikují různá „dys“. Zvláštní mix nadání a poruch není ojedinělý, týká se mnoha dalších dětí. Otevřený rozhovor nastoluje téma takzvaného wellbeingu, tedy úzkého vztahu mezi psychickou pohodou, zralostí dítěte a rozvojem jeho potenciálu.
V jedné ruce telefon, ve druhé pravítko, kružítko, zvýrazňovač, tužka. Tak zjednodušeně vypadá doučování sociálně znevýhodněných dětí v době koronavirové pandemie. Učím se s nimi již třetím rokem, před několika měsíci jsem se ale rozhodla pomáhat dětem, jejichž rodiče si placené doučování dovolit nemohou.
Honza Vališ má problémy teenagerů z první ruky. Posledních třináct let s nimi pracuje v Nízkoprahovém klubu Vrtule a pomáhá jim řešit věci, s nimiž se na něj obracejí přes poradenský chat. Jak pomoci znuděnému nebo úzkostnému dospívajícímu a jak s ním vyjít, když doma vypukne ponorková nemoc?