Když se děti začnou vyptávat na smrt, nebo když jim dokonce zasáhne přímo do života, mají dospělí knedlík v krku a nevědí, co říct. Letos přitom téma umírání bylo všude kolem nás a i ti nejmenší si uvědomovali, co se děje. Existuje nějaký návod, jak s dětmi o smrti mluvit?
Se svými žáky často mluví o smrti, zdůrazňuje jim význam truchlení a radí, jak se zachovat ke kamarádovi, který ztratil někoho blízkého. Učitelka na Lauderových školách Tereza Gafna Váňová musela tyto otázky řešit i se svými dvěma dcerami, když jim před necelými třemi lety zemřel táta a jí manžel.
Bydlí s rodiči na ubytovně nebo spí třeba na kartonech ve sklepě. Do školy chodí bez svačiny, bez přezůvek, celý rok v jednom tričku. Nemají na obědy, družinu ani na kroužky. Když přijdou do první třídy, neumějí držet tužku nebo pořádně mluvit. Asi nepřekvapí, že premianti se z těchto dětí většinou nestanou.
Ne vždy mohou děti vyrůstat ve své rodině, u vlastní matky a otce. Před životem v instituci je mnohdy zachrání pobyt u pěstounů. Ti k tomu mohou mít různé důvody. „Selhala jsem jako matka, teď se to snažím vynahradit vnukovi,” říká paní Jana.
Je pondělí, půl osmé ráno.
Školy čeká možná největší logistická akce v dějinách: zajistit rotační výuku, kdy se v budově budou po týdnu střídat různé třídy a ještě všechny před vstupem otestovat. Manuály přitom dorazily teprve ve středu a testy většinou ve čtvrtek. „Skoro jsme se nestihli zamyslet nad tím, co budeme dělat, až se děti po takové době vrátí.
Návrat dětí do školy přináší spoustu emocí. Někdo se těší na spolužáky, další se bojí, že na něj učitelé hned „nastoupí“ s písemkami a zkoušením. V uplynulých měsících celkově velmi utrpěly mezilidské vztahy a mnohé žáky také stresuje představa testování.
Šikana. Hodně se o ní mluví, ale když se vyskytne právě u vás ve škole, jen málokdo ji dokáže účinně řešit. Dva středoškoláci z Litomyšle se rozhodli, že na problém šikany zkusí upozornit. Co začalo jako instagramová zábava, přerostlo v několik natočených rozhovorů, film a videoklip.
Vybrat si střední školu podle svých zájmů a studijních ambicí se v roce 2021 v Česku může zdát jako naprostá samozřejmost, nemusí to tak ale být. Pokud má totiž budoucí student nějaký fyzický handicap, jeho možnosti jsou omezené, a to navzdory všem opatřením na podporu inkluze.
Jak se proměnilo chování Čechů během pandemie a proč se v Česku koronavirus nedaří zkrotit? Dostávají rodiny žijící pod prahem chudoby nějakou účinnou pomoc? To je jen několik příkladů, které řešil se svou agenturou PAQ Research během loňského roku sociolog Daniel Prokop.