Celé září si připadám jako zásobovač. Míjím se na ulici s ostatními matkami, soucitně se na sebe díváme a v rozšířených zorničkách nám problikají nápisy “SOS”. Na transparenty s údernými hesly typu “Nechci vařit, chci zas pařit!”
Sešity, tužky, plastelína, lepidlo, pastelky, tempery, barevný papír… Obstarávat školní pomůcky není moc zábavné, proto nabízíme pár pozitivních myšlenek, kterými si to můžete zpříjemnit.
Za prvé, nejste v tom sami – je to celosvětový fenomén: „Gríšovi jsem ještě polovinu věcí ze seznamu nekoupila, plastelínu jsem mu dala starou, barevný papír zatím žádný,“ říká moskevská maminka Juliana Zigangorova.
Uštvaný výraz, pohled jako z jiného světa, zpocené skráně a v ruce papírek. Potkali jste je? Na konci srpna tak vypadá většina rodičů bloumajících papírnictvím či mezi regály supermarketů.
Jak poznat tužku č. 2? Ve které skleničce je černá tuš?