Vychovává se svým mužem čtyři syny. Cestu ke vzdělávání a seberealizaci jim komplikují různá „dys“. Zvláštní mix nadání a poruch není ojedinělý, týká se mnoha dalších dětí. Otevřený rozhovor nastoluje téma takzvaného wellbeingu, tedy úzkého vztahu mezi psychickou pohodou, zralostí dítěte a rozvojem jeho potenciálu.
Vybrat si střední školu podle svých zájmů a studijních ambicí se v roce 2021 v Česku může zdát jako naprostá samozřejmost, nemusí to tak ale být. Pokud má totiž budoucí student nějaký fyzický handicap, jeho možnosti jsou omezené, a to navzdory všem opatřením na podporu inkluze.
Jak se proměnilo chování Čechů během pandemie a proč se v Česku koronavirus nedaří zkrotit? Dostávají rodiny žijící pod prahem chudoby nějakou účinnou pomoc? To je jen několik příkladů, které řešil se svou agenturou PAQ Research během loňského roku sociolog Daniel Prokop.
Řidič brněnského dopravního podniku Josef Prokeš rozvířil loni v září debatu o inkluzi, když odmítl vyjet s autobusem, který měl na sobě předvolební slogan SPD „Zdravé školství bez inkluze“. Sám má dvě děti s poruchou autistického spektra a starší dcera je úspěšně integrovaná v běžné škole.
V jedné ruce telefon, ve druhé pravítko, kružítko, zvýrazňovač, tužka. Tak zjednodušeně vypadá doučování sociálně znevýhodněných dětí v době koronavirové pandemie. Učím se s nimi již třetím rokem, před několika měsíci jsem se ale rozhodla pomáhat dětem, jejichž rodiče si placené doučování dovolit nemohou.
Přestože se žáci a studenti aspoň na několik týdnů na podzim vrátili do škol, situace ani zdaleka nepřipomíná normální výuku a nikdo neví, jak dlouho střídavý prezenční režim vydrží. Jenže distanční výuka dělá mnoha dětem ze sociálně slabších rodin problémy.
American Academy založil podle svých slov proto, aby ukázal, jak má vypadat kvalitní vzdělávání. „Americký koncept středních škol je velmi zajímavý, řekl bych inkluzivní,“ říká Ondřej Kania. Nedělí se na odborné školy, gymnázia atd. Všichni studenti z jedné oblasti chodí do té samé školy, kde se mohou specializovat.
Hudba je univerzální jazyk, který dokáže spojit i lidi, kteří by se kvůli svým názorovým rozdílům i jiným vzdálenostem neměli šanci setkat. V Kladně tak souzní úspěšná podnikatelka s dětmi z ubytovny, profesionální muzikantka a autistické děvče.
Má předškolní péče vliv na úspěch dítěte ve společnosti? A je opravdu pro předškoláky z nepodnětného prostředí jakákoli vzdělávací péče velkým krokem vpřed? Odpověď na tyto otázky se rozhodl hledat kladenský Spolek Vějíř. „Kolem pěti let se hraje o hodně, a my chceme dát i dětem ze sociálně slabých rodin šanci dobře vykročit do vzdělávání a rozvinout svůj potenciál na maximum,“ vysvětluje zakladatelka Vějíře Ivana Čížková.