Dříve nebo později se první září zapíše do života každého z nás – nejen školákům, ale později i jako rodičům, a některým dokonce jako začátek profesního života. Jaké pocity mají ti, kteří právě teď prožívají své „poprvé”?
Miroslava Trávníčková: Dvacet let jsem učila ve firmách individuálně angličtinu a teď poprvé nastupuji jako učitelka do první třídy.
Prvního září se otevřou školní brány. Po rok a půl trvajícím období životních veletočů, kdy změna stíhala změnu a kdy jsme s pokorou museli uznat, že je jen málo věcí, které třímáme pevně ve svých rukou, potřebujeme nyní ze všeho nejvíc jednu cennou věc.
Nástup do základní školy je výrazný předěl, který přináší změny do vztahu rodičů a dětí. Dítě se přesunulo do vyšší kategorie dětství – už je školák! Mnohé se najednou musí a vztahuje se to právě ke škole. Musí se jít brzy spát, protože se ráno vstává do školy, je třeba přinést úkoly a všechny pomůcky, ve škole dávat pozor, odpovídat na dotazy, sníst svačinu…
Rovněž rodiče přesunuli dítě do vyšší kategorie a spojují s tím přesvědčení, že po nástupu do školy by si dítě nemělo tolik hrát, mělo by být samostatnější, zodpovědnější, pořádné.
Ačkoliv je to už „za pár”, nikdo zatím přesně neví, jak bude začátek školního roku probíhat. Nejvíc to pochopitelně trápí rodiče prvňáků, kteří nevědí, jestli budou moct své děti doprovázet do tříd nebo zda je mají připravovat na nošení roušek. Jak zařídit, aby generace ‚covidových‘ dětí z tohoto prožitku vyšla posílena?
Je to k nevíře, ale naše Miňonka jde v září do školy. Aktovku u nás nenosí Ježíšek, což se vzhledem k povaze naší juniorky ukázalo jako rozumné. Tato malá žena ví, co chce, a navzdory svému mini vzrůstu si za tímto názorem dost vehementně umí stát. Kdo ji zná, tak ví.
Návrat dětí do školy přináší spoustu emocí. Někdo se těší na spolužáky, další se bojí, že na něj učitelé hned „nastoupí“ s písemkami a zkoušením. V uplynulých měsících celkově velmi utrpěly mezilidské vztahy a mnohé žáky také stresuje představa testování.
Vybrat si střední školu podle svých zájmů a studijních ambicí se v roce 2021 v Česku může zdát jako naprostá samozřejmost, nemusí to tak ale být. Pokud má totiž budoucí student nějaký fyzický handicap, jeho možnosti jsou omezené, a to navzdory všem opatřením na podporu inkluze.
Zápisy na dálku zvyšují riziko, že se do prvních tříd dostane víc dětí, které budou mít potíže zvládnout výuku kvůli své fyzické, psychické nebo sociální nezralosti. Přitom rok navíc by jim nástup do školy výrazně ulehčil. „Minimálně dvěma dětem z mé třídy bychom při zápisu ve škole doporučili odklad,” říká učitelka ze základní školy na Karlovarsku.
Tondovi Matyášovi z Pardubic bylo v listopadu šest let, takže by letos v září měl nastoupit do první třídy. Není ale jisté, jestli se tak stane. „Přes veškerou naši snahu a docházení na logopedii Tonda ještě pořád neumí vyslovit několik hlásek,“ vysvětluje jeho matka Ivana Matyášová, která pracuje jako dětská psycholožka.