Prováděla cizince, teď bude třídní páťáků. S dětmi můžu navázat bližší vztahy než s turisty, pochvaluje si

Jana Horníková pracovala posledních dvacet let jako průvodkyně turistů. Když loni na jaře ze dne na den přišla kvůli covidu o práci, oprášila své pedagogické vzdělání a stala se učitelkou jazyků na jedné pražské základní škole. Od září bude dokonce třídní a přidá i další předměty, léto tedy tráví s obratlovci a se zlomky.

Cítím větší oboustranné pochopení. Víc rozumím dětem a rodiče líp znají mě, bilancuje covidový školní rok učitelka

Petra Šubrtová učí třídu třiceti neklidných druháčků. Během online výuky jí omylem – nebo schválně? – mazali v počítači připravenou práci nebo se schovávali pod peřinu. Přesto hodnotí končící školní rok pozitivně. „Někdy to bylo legrační, jindy spíš k pláči, ale hodně jsme se sblížili s dětmi i s rodiči a naučili se spoustu nových věcí,“ říká učitelka, která se před třemi lety umístila v prestižní učitelské ceně Global Teacher Prize.

Při vyučování většinou pracují děti, nejlepší česká učitelka je hlavně pozoruje

Neznámkuje, nepíše diktáty, nedělí den na předměty po 45 minutách – a místo ní vlastně pracují děti. Tak učí nejlepší česká učitelka roku Barbora Heřmanová ze ZŠ Mozaika v Rychnově nad Kněžnou, která vzdělává děti v programu Začít spolu. A jak tedy v praxi vypadá jeden den ve třídě, kde mají děti možnost si samy zvolit, kdy, s kým a čemu se budou věnovat? 

Nedává známky. Co se dítě naučilo, se z jednoho čísla nedozví, říká nejlepší česká učitelka

Tak co, budou samé jedničky? Ptávají se dětí často tetičky, babičky i cizí lidé. Nezanedbatelná – a čím dál větší – část školáků na to ale nemá co odpovědět, protože v jejich škole se využívá hodnocení slovní. Jednou z takových škol je i Mozaika v Rychnově nad Kněžnou, kde v těchto dnech s psaním vysvědčení pro sedmnáct druháků finišuje letošní vítězka učitelské soutěže Global Teacher Prize Barbora Heřmanová.

Zatlačit na dítě se zdá být nutností, ale ono je to nakonec dost neefektivní, říká učitel a pětinásobný otec

Mnoho rodičů si stěžuje na malou chuť dětí plnit školní i domácí povinnosti. „Za problémem dítěte může být problém dospělého v jeho blízkosti,” domnívá se Pavel Kraemer, učitel a zakladatel Institutu pro inovativní vzdělávání. „Děti mohou rodiče bojkotovat, když cítí tlak nebo nejistotu.