V rodině nikdo neměl ani maturitu, na vlastní kůži jsem zažil, co jsou nerovné šance, říká Ondřej Kania

Ve svých dvaceti sedmi letech je ztělesněním „amerického snu“ v českých podmínkách. Jako patnáctiletý si vyběhal – tedy vykorespondoval – studium na střední škole v USA a po návratu se stal úspěšným podnikatelem ve vzdělávání. Založil čtyři prosperující školy, ale na rozdíl od jiných self-made-manů si nemyslí, že když to zvládl on, může to zvládnout každý.

Udržovat u dětí češtinu, když žijete v cizině, není jen tak, říká Češka žijící v Austrálii. Problém nedělá zdaleka jen „ř“

Češka Zuzana Tascas žije s rodinou už čtvrtým rokem v Austrálii. Manžel je Australan, doma se mluví anglicky, ale Zuzaně velmi záleží na tom, aby šestiletá Stela a čtyřletá Izabela ovládaly i češtinu. Základem úspěchu je dodržovat pravidlo: jeden rodič, jeden jazyk.

Základka, to byl stres. Mnohem víc se naučím, když je mi ve škole dobře, říká studentka alternativního gymnázia

Agáta Hodková je studentkou druhého ročníku alternativní třídy pražského gymnázia Na Zatlance. Volbu střední školy dobře promyslela: už se jí nechtělo jen „sedět a zapisovat si data a jména“. V programu ALT se pracuje ve skupinách, hodně učení se odehrává mimo školu a testování probíhá jen ve vymezeném zkouškovém období.

Snažím se v sobě i dětech pěstovat odolnost, říká Češka žijící v původním americkém epicentru covidu. Školy tam od března ještě neotevřely

Silvia Sauvé se přestěhovala do Spojených států před dvaceti lety. Žije ve státě Washington ve městě Tacoma, které bylo na jaře epicentrem nákazy koronavirem v USA. V březnu se zavřely školy a přes pár pokusů je znovu otevřít se tak zatím nestalo. A tak se Silviiny děti – čtvrťačka Naomi, středoškolák Filip i vysokoškolačka Anastasia – stále učí na dálku.