V základní škole Ruská v severočeském Litvínově je každý pátý školák ze sociálně slabého prostředí. Škola se snaží jejich vzdělávání zvládat díky vysokému počtu asistentů, hodil by se ale ještě psycholog a školní asistenti nebo peníze na kroužky pro chudé děti.
Jste rodičem dítěte s poruchou autistického spektra nebo máte jako učitel takového žáka ve třídě? Pak by vám neměl uniknout první tištěný speciál webového magazínu ATYP. Přináší komplexní pohled na život autistů u nás, ale také cenný vhled do jejich mysli – v magazínu jsou jak v roli tázaných, tak těch, kdo rozhovory nebo články připravují.
Narodí se vám dítě, které je už od narození jiné. Rychle začne mluvit, neocucává hračky, naučí se číst dřív, než jde do školky. Může se zdát, že máte vyhráno, protože pro takové dítě nebude žádná škola překážkou. Jenže bohužel – jak vědí rodiče mimořádně nadaných dětí, vybrat správnou školu je složité, a nemusí se to povést napoprvé.
Před sedmnácti lety dostal jako umělecký truhlář s vlastní živností nabídku od ředitele waldorfského učiliště v Příbrami, aby se stal mistrem odborného výcviku. Jarmil Brynda ji přijal, a nakonec vystudoval nejen tříletý waldorfský seminář, ale také vysokou školu, aby mohl učit i teorii.
Na asistenty pedagoga, metodiky prevence nebo speciální pedagogy si ve školách už pomalu zvykáme. Pozice sociálního pedagoga je ale zatím stále poměrně neobvyklá. „Pro nás je sociální pedagog prostředníkem mezi školou a rodinou,“ říká ředitelka ZŠ Grafická v Praze 5 Radmila Jedličková.
Nedávno se mě kdosi zeptal, jaká přátelství mě v dětství formovala. Měla jsem napřed mlhu, ale pak jsem se začala rozpomínat…
Došlo mi, že jsem se vlastně asi až do deseti let neuměla moc kamarádit s holkami. Nechápala jsem hry na “ka” a “neka”, kdy ta, se kterou se zrovna nekamarádí, byla vždy smutná a stejně jako já nechápala klíč té stupidní hry… Zato jsem měla postupně tři kamarády.
Jonášovi je osm, ale nemluví a chodí do speciální školy. Je mnoho důvodů pro to, aby se děti jako on mohly do svých tříd vrátit co nejdříve. Ministerstvo školství ale rozhodlo opačně: zůstanou doma jako poslední. Na příběhu jedné rodiny porozumíte tomu, proč to je problém.
Kdo by to řekl, že pro tyhle kluky a holky, kteří již vyrostli s chytrým telefonem v ruce a v jednom kuse komunikují na dálku, bude tak těžké se s nikým nescházet, když se to stane nařízením? Jedním z důvodů, proč Itálie ve snaze izolovat koronavirus přešla k radikálnímu opatření “lockdown” a vyhlásila celé své teritorium za “červenou zónu”, je neopatrná mládež, která nechce nic měnit na svých zvycích.
Kancelář Aleny Tomáškové zdobí fotky jejích dětí a vnoučat společně s panoramatickými fotografiemi Himálají. Sportovně vyhlížející usměvavá paní ředitelka ZŠ Máchovo náměstí v Děčíně u stejného stolu úřaduje už osmnáct let. Pod jejím vedením se z „Máchovky“ stala vyhlášená škola, kam se jezdí inspirovat učitelé nejen z Ústeckého kraje.