Žáci malotřídky ve středočeských Křeseticích v těchto dnech zažívají, jaké je to být novinářem a učit se v praxi. V rámci přípravy na tiskovou konferenci se středočeskou hejtmankou vyzpovídali třeťáci, čtvrťáci a páťáci bývalou tamní starostku. A dozvěděli se o dost více, než když by rozhovor vedli profesionální novináři.
Waldorfská pedagogika má svá specifika a týká se to i výuky jazyků. Žáci nememorují slovíčka, gramatiku mají až na druhém stupni, zato od první třídy hrají v cizím jazyce divadlo. Pro období distanční výuky vymyslela angličtinářka Kateřina Kotačková ještě jednu specialitu: on-line setkávání s učiteli a studenty z cizích zemí.
„Kamenka? To je TA romská škola.“ Takovou nálepku získala škola Kamenná stezka v Kutné Hoře díky vyššímu počtu romských a jinak znevýhodněných dětí. I když se sem majorita nehrne, rodina Mirky Machové se nenechala odradit. Nedávno se přestěhovali a hledali školu, která by nabízela projektové vyučování a přátelský přístup k dětem.
Bahno, klacky a kameny, ale i pevný řád, zodpovědnost a vzájemný respekt. To vše jsou školky, kde děti tráví celé dny venku v horkých letních dnech, ale i v mínus deseti stupních a ve sněhu. Jedna ze 120 lesních školek v Česku je i lesní školka Vlčí doupě v Krnově.
Děti jen sedí u počítačů a tloustnou, ale nikdo s tím nic nedělá, zní často na sociálních sítích i v médiích. Není to ale tak docela pravda. Různé venkovní hry pořádají rodinná centra, domy dětí a mládeže nebo jednotlivci v parcích po celé republice, aby dětem a jejich rodinám trochu zpestřili procházky po okolí.
Mnoho žáků se učí nesmyslným způsobem, který přináší jen málo trvalých znalostí, a školy to nedokážou změnit, říká Martin Krynický. Působí jako učitel matematiky a fyziky na gymnáziu v Třeboni a je členem Národního kabinetu matematiky. Učitelé podle něj snižují laťku výuky proto, aby děti dostávaly dobré známky, jak si to přejí rodiče.
Výtvarník Jan Kopřiva už deset let objíždí kutnohorské základní školy a dětem ve svých hodinách otevírá svět umění docela jinak. Učí je výtvarně myslet a ukazuje jim, že „hezký obrázek” není to, oč mají usilovat. Pro své děti netouží být autoritou, ale průvodcem.
Šikana. Hodně se o ní mluví, ale když se vyskytne právě u vás ve škole, jen málokdo ji dokáže účinně řešit. Dva středoškoláci z Litomyšle se rozhodli, že na problém šikany zkusí upozornit. Co začalo jako instagramová zábava, přerostlo v několik natočených rozhovorů, film a videoklip.
Od prvního uzavření škol uplynul už více než rok. Zatímco loni touto dobou se učitelé zoufale pídili po informacích, jak rozjet distanční výuku, a rodiče narychlo sháněli tablety a počítače, o rok později jsme už skoro všichni prakticky „profíci“. Není divu – třeba středoškoláci se stihli vrátit do lavic jen na úplný rozjezd školního roku (s výjimkou praktické výuky, ta přece jen trvala o pár týdnů déle) a většina druhostupňových žáků už si možná ani nepamatuje, ve které lavici vlastně sedí.