Když se na jaře školy potřebovaly rychle přesunout na internet, přibyl v Česko.Digital projekt Učíme online, který je proslavil. Od té doby tato komunita IT dobrovolníků pomohla už stovkám škol, kromě toho, že uspořádala i velkou sbírku počítačů pro potřebné rodiny.
Tříleté dítě s ulíznutou ofinou na nacistickou patku a hitlerovský knírek od čokolády, nahá roční holčička před bazénkem či detail čtyřletého chlapečka, který slastně pije mateřské mléko z prsu matky. To je jen letmý pohled na to, co v poslední době hrdí rodiče zveřejnili na facebooku.
Cenu Eduína získal letos projekt Buddies Program, v němž při prvním, jarním lockdownu třídní učitelé 1. a 2. stupně Základní školy Smart z Roudnice nad Labem propojili starší dobrovolníky s mladšími dětmi. Zkušenější buddies svým svěřencům pomáhali pochopit složitější učivo, dokončit zadané domácí úkoly, konverzovali s nimi v angličtině, a také si „jen tak“ povídali a sdíleli své zážitky i pocity.
Původně měli na školách testovat mapy, díky nimž by žáci popisovali, jak se cítí na různých místech ve svém okolí. Jenže přišel jarní lockdown. „V té době začali lidé vnímat veřejný prostor jinak. Co jim dříve bylo příjemné, najednou vnímali jako riziko,” říká Tereza Cajthamlová z Multikulturního centra Praha.
„Trvalo nám měsíc, než jsme přijali, že to nebude jen na chvíli,“ říká ředitelka školy Klára Koubská o jaru a o distanční výuce. Pak začali přemýšlet nejen o tom, jak online učit, ale také jak zajistit dětem kontakt se spolužáky. A napadlo je, jak do online prostředí převést svůj buddies program, aby i během karantény mohly starší děti pomáhat těm mladším.
Nainstalovat si Teams nebo Zoom byl jen první krok. Aby se děti mohly na jaře z domova něco naučit, museli učitelé online prostředí přizpůsobit výuku. Seriál ZaS DOMA jim každý týden od dubna až do prázdnin nabízel odpověď na otázky, které právě v tu chvíli rezonovaly učitelskou komunitou.
Jak pomoci dětem, které během jarního lockdownu vypadly ze školy, dohnat zameškané učení? Projekt Zapojme všechny dává dohromady studenty vysokých škol, kteří potřebují pedagogickou praxi, a školy, které potřebují doučování pro své žáky.
„Děti si to, co se naučí venku, lépe vybavují a umí to lépe zapojit do souvislostí,“ myslí si Justina Danišová. Na jaře i díky ní vznikl „katalog“ nápadů a inspirací jak děti naučit, co je potřeba, aniž by musely být přilepené k monitoru počítače. Nejlepší nápady z projektu Škola doma jen na facebooku viděly desítky tisíc lidí, i proto se dostal do finále letošní ceny Eduína.
Letošní školní rok by pro mě jako pro učitelku a zároveň matku byl náročný, i kdyby vše běželo normálně. Jsem od září v nové škole, doma máme třeťáka, prvňáka a čerstvého školkáčka. Loni byl s nejmladším synem ještě muž na rodičovské dovolené, letos už ale pracujeme oba; jako učitelé.