Elišce Víravové je patnáct a její sestře Anně teprve třináct. Už před necelými dvěma lety začaly dávat na YouTube krátká videa, v nichž názorně ukazují, jak šetřit vodou a udržet ji na zahradě, radí nakupovat bez obalu a v second handu a vyhýbat se PET lahvím velkým obloukem.
V jedné školní knihovně v Barceloně loni proběhla čistka, při níž bylo vyřazeno kolem 200 knih pro mládež, ve kterých se vyskytují submisivní hrdinky a mužská síla převažuje nad ženskou. Zmizela například Šípková Růženka, Karkulka, Popelka či některé staré báje.
Od postů na sociálních sítích přes reklamu až po zpravodajství na internetu, mediální obsah konzumujeme denně hodiny a hodiny. Většinu času si nejspíš ani neuvědomujeme, jak moc média ovlivňují naše názory a pohledy na svět. Stejně jsou na tom i naše děti.
Koronavirus, koronavirus, koronavirus. Zpráv na sociálních sítích i v médiích přibývá, zatímco z obchodů už definitivně zmizely roušky, dezinfekce na ruce a aspoň na pár dnů i těstoviny a rýže. Nové onemocnění řeší samozřejmě i žáci a studenti ve školách.
Zprávám se v dnešní době nedá uniknout, a to zejména těm špatným. Jen co ráno vezmete do ruky telefon, už se na vás valí. Koronavirus se šíří, ledovce ubývají, a mohli bychom pokračovat. Jisti si můžeme být jednou věcí: děti se to všechno stejně dozvědí.
V digitalizované společnosti tvoří vystupování na internetu nedílnou součást naší identity. Krom reálné osobnosti máme ještě tu digitální. Na té je zrádné, že ji nevytváříme jen my sami a nemáme nad ní vždy kontrolu. Dokonce nám ji může někdo ukrást.
Každý druhý žák v Ústeckém kraji zažil kybernetickou agresi. Vyplývá to z dat právě probíhajícího výzkumu Univerzity Palackého. Setkalo se s ní 47 procent dětí, což je o 6 % více, než je celorepublikový průměr. Na ústecké základní škole Mírová jsou si tohoto problému velmi dobře vědomi, a tak se zapojili do programu O2 Chytrá škola, který jim s ním má pomoci.
Mnozí rodiče to znají, mnohé rodiče to rozčiluje: děti dost často prostě nechtějí chodit na výlety. Představa toho, že několik hodin pomašírují cestou necestou, aby se pak mohly z kopce rozhlédnout po kraji, pro ně obyčejně nebývá příliš atraktivní.
Poslední průzkum toho, jak jsou na tom čeští středoškoláci se znalostmi o médiích, neukázal nic moc povzbudivého. Více než polovina z nich neví, která média jsou veřejnoprávní, a stejné množství studentů nerozezná zprávu od komerčního sdělení.