Vychovává se svým mužem čtyři syny. Cestu ke vzdělávání a seberealizaci jim komplikují různá „dys“. Zvláštní mix nadání a poruch není ojedinělý, týká se mnoha dalších dětí. Otevřený rozhovor nastoluje téma takzvaného wellbeingu, tedy úzkého vztahu mezi psychickou pohodou, zralostí dítěte a rozvojem jeho potenciálu.
Zatímco časopisy pro předškoláky většinou podporují celkový rozvoj různých dovedností, pro školáky zůstává takových časopisů pouze hrstka. Velká část z více než tří desítek titulů je určena fanouškům konkrétní oblasti zájmu – historie, sportu, domácím mazlíčkům, stavebnici lego nebo například skautingu.
Minisérie České televize o Boženě Němcové zaujala učitele. Někteří se ji chystají využít ve výuce, jiné znejišťuje, jestli v seriálu není příliš sexu. „Respektovala bych, že tvůrci označili seriál jako vhodný pro diváky od patnácti let, ale v osmé nebo deváté třídě už by ho asi pustit šlo,“ říká gymnaziální učitelka literární výchovy Eva Marková.
Přestože české děti mají knížky i knihovny celkem rády, se čtenářskou gramotností jsou na tom hůř než jejich vrstevníci v jiných zemích. Podle spisovatelky a propagátorky čtení Kláry Smolíkové leží hlavní zodpovědnost na školách. „Řekneme dětem, aby četly, ale necháme to na nich.
Kdyby měl Jan Amos Komenský lepší technické možnosti, byl by komiksovým autorem, říká s nadsázkou spisovatelka Klára Smolíková. Ví, o čem mluví – ve zdrojích o životě i díle učitele národů „ležela“ více než rok a napsala o něm knížku S Komenským do komiksu.
Knihu Davida Böhma A jako Antarktida – Pohled z druhé strany někdo označil jako „první skutečnou učebnici“. Autor v ní nashromáždil a pozoruhodně ztvárnil velké množství informací i příběhů o tomto kontinentu. Ale o informace mu tolik nejde. „Popsat poznané věci se mi zdá málo, důležitý je ten pohled z druhé strany.
Martina Bittnerová se zajímá o 19. století a snaží se probudit stejný zájem i u školáků. Pořádá besedy (nejen) o Boženě Němcové a napsala popularizační knihy o dalších osobnostech té doby. Jak učit dnešní děti o klasicích a kdy jim dát do ruky Babičku?
V jedné školní knihovně v Barceloně loni proběhla čistka, při níž bylo vyřazeno kolem 200 knih pro mládež, ve kterých se vyskytují submisivní hrdinky a mužská síla převažuje nad ženskou. Zmizela například Šípková Růženka, Karkulka, Popelka či některé staré báje.
Jak přilákat ke čtení děti, které by jinak nevzaly knížku do ruky? Třeba tím, že se hlavní hrdina bude jmenovat jako ony. To se dá zařídit. Zeptejte se Modrého slona. Do osobní knihy si dítko může přizvat i svého nejlepšího kamaráda a děj umístit do svého bydliště.