Přestože české děti mají knížky i knihovny celkem rády, se čtenářskou gramotností jsou na tom hůř než jejich vrstevníci v jiných zemích. Podle spisovatelky a propagátorky čtení Kláry Smolíkové leží hlavní zodpovědnost na školách. „Řekneme dětem, aby četly, ale necháme to na nich.
Kdyby měl Jan Amos Komenský lepší technické možnosti, byl by komiksovým autorem, říká s nadsázkou spisovatelka Klára Smolíková. Ví, o čem mluví – ve zdrojích o životě i díle učitele národů „ležela“ více než rok a napsala o něm knížku S Komenským do komiksu.
Knihu Davida Böhma A jako Antarktida – Pohled z druhé strany někdo označil jako „první skutečnou učebnici“. Autor v ní nashromáždil a pozoruhodně ztvárnil velké množství informací i příběhů o tomto kontinentu. Ale o informace mu tolik nejde. „Popsat poznané věci se mi zdá málo, důležitý je ten pohled z druhé strany.
Martina Bittnerová se zajímá o 19. století a snaží se probudit stejný zájem i u školáků. Pořádá besedy (nejen) o Boženě Němcové a napsala popularizační knihy o dalších osobnostech té doby. Jak učit dnešní děti o klasicích a kdy jim dát do ruky Babičku?
V jedné školní knihovně v Barceloně loni proběhla čistka, při níž bylo vyřazeno kolem 200 knih pro mládež, ve kterých se vyskytují submisivní hrdinky a mužská síla převažuje nad ženskou. Zmizela například Šípková Růženka, Karkulka, Popelka či některé staré báje.
Jak přilákat ke čtení děti, které by jinak nevzaly knížku do ruky? Třeba tím, že se hlavní hrdina bude jmenovat jako ony. To se dá zařídit. Zeptejte se Modrého slona. Do osobní knihy si dítko může přizvat i svého nejlepšího kamaráda a děj umístit do svého bydliště.
Sofie Kaděrová bydlí s mámou, tátou a mladší sestrou Amálií v Krhanicích ve středních Čechách. V rozhovoru s její maminkou Martinou, který u nás vyšel před pár dny, zmínila, že chce chovat slepice. Tak jsme to rozebrali podrobněji. Ale také dvě knihy, které ji ovlivnily.
Spolu s rozšiřováním digitálních technologií se v posledních třiceti letech proměnil i způsob, jakým konzumujeme média včetně toho nejstaršího: textu. Dnes se čtení odehrává především na obrazovkách a stimuluje mozek úplně jiným způsobem než soustředěná četba papírových knih nebo novin.
Co pořád dělat v karanténě? Číst! A pomáhat. Obojí najednou lze dělat v projektu Čtení pomáhá. Každý školák získá 50 korun za každou knihu, kterou přečte, a může si vybrat, kterému dobročinnému projektu ji věnuje. Pomáhat nikdy nebylo snazší.