K létu patří knížky. Ty pro začínající čtenáře, ale i pro starší milovníky příběhů – dobrodružných, romantických, s vůní dálek nebo o lásce. Společně s vybranými nakladatelstvími přinášíme tipy, co dětem pořídit za vysvědčení nebo co přibalit do prázdninového batohu.
Knihy se neničí, opovaž se do nich psát nebo dělat oslí rohy, říkáme dětem. Jako revolta vůči rodičovskému moralizování vznikly nejrůznější destrukční deníky, které jejich držitele vybízejí právě k tomu, aby do nich krom psaní třeba vylili kávu nebo vlepili samolepky z ovoce.
Ty dnešní děti vůbec nečtou! Stěžují si učitelé, stěžují si rodiče. Přitom nakladatelství chrlí stovky krásných dětských knih ročně a síť knihoven je v Česku jedna z nejhustších na světě. Jak to zařídit, aby děti odložily mobil nebo ovladač konzole a místo toho vzaly do ruky knihu?
Vychovává se svým mužem čtyři syny. Cestu ke vzdělávání a seberealizaci jim komplikují různá „dys“. Zvláštní mix nadání a poruch není ojedinělý, týká se mnoha dalších dětí. Otevřený rozhovor nastoluje téma takzvaného wellbeingu, tedy úzkého vztahu mezi psychickou pohodou, zralostí dítěte a rozvojem jeho potenciálu.
Zatímco časopisy pro předškoláky většinou podporují celkový rozvoj různých dovedností, pro školáky zůstává takových časopisů pouze hrstka. Velká část z více než tří desítek titulů je určena fanouškům konkrétní oblasti zájmu – historie, sportu, domácím mazlíčkům, stavebnici lego nebo například skautingu.
Minisérie České televize o Boženě Němcové zaujala učitele. Někteří se ji chystají využít ve výuce, jiné znejišťuje, jestli v seriálu není příliš sexu. „Respektovala bych, že tvůrci označili seriál jako vhodný pro diváky od patnácti let, ale v osmé nebo deváté třídě už by ho asi pustit šlo,“ říká gymnaziální učitelka literární výchovy Eva Marková.
Přestože české děti mají knížky i knihovny celkem rády, se čtenářskou gramotností jsou na tom hůř než jejich vrstevníci v jiných zemích. Podle spisovatelky a propagátorky čtení Kláry Smolíkové leží hlavní zodpovědnost na školách. „Řekneme dětem, aby četly, ale necháme to na nich.
Kdyby měl Jan Amos Komenský lepší technické možnosti, byl by komiksovým autorem, říká s nadsázkou spisovatelka Klára Smolíková. Ví, o čem mluví – ve zdrojích o životě i díle učitele národů „ležela“ více než rok a napsala o něm knížku S Komenským do komiksu.
Knihu Davida Böhma A jako Antarktida – Pohled z druhé strany někdo označil jako „první skutečnou učebnici“. Autor v ní nashromáždil a pozoruhodně ztvárnil velké množství informací i příběhů o tomto kontinentu. Ale o informace mu tolik nejde. „Popsat poznané věci se mi zdá málo, důležitý je ten pohled z druhé strany.