Sestavit rodinný rozpočet, porovnat si v obchodě ceny, vědět, na co si půjčit můžu a na co bych neměl. To je naprostý základ, který by si z průřezového tématu finanční gramotnosti měly odnést všechny děti. „Bohužel na některých školách pojímají věci hrozně akademicky, děti se učí spoustu pouček, ale v praxi si nic nevyzkouší,“ říká ekonomka, bývalá bankéřka a nyní lektorka Veronika Kalátová.
Historie lidstva je pro vývojáře digitálních her nevyčerpatelnou inspirací. Ve virtuálních světech se hráč stane mocným panovníkem, v roli vojáka prochází bojiště různých válek nebo jako obyčejný kovář prozkoumává středověké Posázaví. Ve škole se tento fenomén však většinou nevyužívá.
U rodičů, kteří se snaží o moderní, respektující výchovu, se setkávám s tím, že se zdráhají dítě pochválit. Vědí, že nekonkrétní a bezbřehé pochvaly jako „ty jsi šikulka” snižují u dětí motivaci zkoušet nové věci a posilují strach ze selhání. Tomu se snaží vyhnout, nejčastěji tím, že místo chválení popíší to, co dítě dělá.
Do školy nepůjde, budu ho učit doma. Pro naprostou většinu rodičů je toto rozhodnutí skoro nepředstavitelné, pro část je to ale logické vyústění jejich dosavadního života. Potřebují vůbec děti ke svému zdárnému vývoji školní docházku? Znamená to, že když dítě nechodí do školy, že se nic nenaučí?
Dlouho se bránila i chytrému telefonu, nakonec se ale stala specialistkou na využití digitálních technologií ve výuce jazyků. Angličtinářka Klára Pirklová začala učit online už před pandemií, během posledního roku a půl se její jazykové podnikání rozjelo a dnes se zabývá především learning designem neboli navrhováním výukových nástrojů s ohledem na potřeby studenta.
S cizím jazykem se v Česku začíná ve školách nejpozději ve třetí třídě základní školy a v naprosté většině jde o angličtinu. I po deseti letech výuky se ale mnoho Čechů odmítá vůbec zkusit domluvit. „Když se hned v začátku soustředíme na to, abychom mluvili stoprocentně gramaticky správně, tak se k plynulosti propracujeme jen ztěží,“ říká Hana Mádrová, která učí angličtinu na Gymnáziu Olomouc-Hejčín.
Rodiče, učitelé, knihovníci, spisovatelé, ilustrátoři a určitě i spousty dalších lidí si přejí jednu věc: aby děti četly. Nakladatelé tomuto přání vycházejí vstříc a na trh neustále proudí stovky knižních novinek. Jenže když potom chcete vybrat knížku pro dvanáctiletého kluka, máte pocit, že pro něj „nic není“.
Naživo vyprávěné příběhy byly v minulosti zdrojem poučení, inspirace i sblížení. Češi si spolu stále ještě vyprávějí, ale často jde jen o dobře vypointovanou historku, která má rozesmát. Storytelling vrací do hry vypravěčství s většími ambicemi.
Učit angličtinu už dítě v kočárku je trendy, není problém najít kurzy i pro tříměsíční kojence. Podle lektorky Aleny Kalušové lze přitom lepšího efektu docílit úplně zdarma, a to dokonce i ve chvíli, kdy sám rodič není v angličtině kovaný. „Recept je jednoduchý: vystavovat dítě odmala jazyku v jakékoli možné podobě,“ říká.