Kluci si vyzkoušejí jógu a holky zase fotbal. FOTO: Kateřina Lánská
Začíná školní rok a děti si opět sedají do školních lavic. Prvňáčci se naučí postupně všechna písmenka, starší děti pak fyzikální zákony nebo data z našich dějin. Je ale psaní, čtení a počítání všechno? Tým informačního centra pro vzdělávání EDUin se zamyslel nad tím, co všechno vlastně patří k základnímu vzdělání.
Honza Dolínek, ředitel
Má dáti dar (r na konci). Uvědomění, že existuje svět za plotem mého domu a že si z něj mohu brát, ale také do něj mám dávat. Zkrátka že „oplatky se pečou“.
Tomáš Feřtek, předseda správní rady
Empatie a soucit s druhými.
Karel Gargulák, konzultant a analytik
Osvojení si dovednosti žít ve společnosti lidí – schopnost umět komunikovat, spolupracovat, řešit problémy a konflikty. Naučit se být solidární a svobodný.
Miroslav Hřebecký, programový ředitel
Než jmenovat hafo dalších kompetencí pro život, jak to děláme většinou, když se nás na to někdo ptá, zkusím to tentokráte jinak. Do základu by měl podle mého patřit jistý návrat ke kořenům. A to ve smyslu poznání přírody, z níž jsme všichni vyšli, a schopnosti se do ní vracet, pohybovat se tam nebo v ní třeba přespat.
A pak kořeny toho nám nejbližšího společenství, tedy rodiny. Povědomí o předcích, o tom, jak žili, z čeho se radovali a co je trápilo. A měl by do toho spadat i vztah a respekt ke stáří a schopnost sám pro sebe nějak uchopit téma smrti a dokázat se vyrovnat i se smrtí blízkých lidí.
Lucie Kocurová, redaktorka magazínu EDUzín
Číst, psát, počítat (ideálně i v cizím jazyce); přijímat a pomáhat. To by myslím pro začátek stačilo.
Petr Kulíšek, konzultant
Umět se domluvit, komunikovat a důvěřovat.
Hana Matoušů, manažerka cen Global Teacher Prize Czech Republic a EDUína
Schopnost chápat souvislosti, uvědomovat si, že vše má své příčiny a následky, a naučit se odpovědnosti za své chování ve všech oblastech.
Jitka Polanská, redaktorka magazínu EDUzín
Naučit se myslet, vyjadřovat, rozvíjet své talenty, nebát se jít do lesa, žít s lidmi a mít je rád, věřit si a důvěřovat.
Bára Procházková, editorka magazínu EDUzín
Cizí jazyky a pobyt v zahraničí. Vlastně bych pobyt v zahraničí zavedla jako povinnou součást vzdělávacího systému. A je jedno, jak dlouho a kam. Pobyt v zahraničí je skvělou možností, jak reflektovat nejen sebe sama, ale i všechno kolem, co se do té doby zdálo jako automatické a jediné možné. Nejde o to, abychom věci začali dělat jinak, ale abychom věděli, že to jinak jde nebo že to prostě někdo jinak dělá. A že se v zahraničí člověk zdokonalí v cizím jazyce, je jen třešinka na dortu.
Luboš Vedral, webeditor magazínu EDUzín a třídní učitel osmáků ve waldorfské škole v Praze-Jinonicích
Naučit se žít ve společenství a přitom mít respekt k ostatním a umět si nastavit své hranice. A také neztratit důvěru ve svět a v dospělé kolem sebe. Cílem školy by měla být (ve značné zkratce) výchova člověka v jeho celistvosti. Vědění a informace mají totiž hodnotu jen tím, že podávají příspěvek k všestrannému rozvoji člověka.
Barbora Vobořilová, office manažerka
Schopnost vyjádřit nezraňujícím způsobem svůj názor a svoje emoce a totéž přijmout – vyslechnout od druhých, i když s nimi nesouhlasím. Umět se domluvit a rozdělit si v týmu práci a role. Plánovat a přijmout zodpovědnost. Reflektovat svoje konání a chování, o zpětnou vazbu si říkat a konstruktivním způsobem ji poskytovat. Naučit se učit. Objevovat, co mě baví a co jsou moje silné a slabé stránky. Vnímat svoje tělo, svoje emoce, svoji duševní pohodu a o vše z toho umět pečovat. Rozlišovat podstatné od nepodstatného.
DOPORUČENÉ ČLÁNKY
21. 08. 2022 Bára Procházková Pět věcí, které budou v novém školním roce jinak
28. 02. 2023 Lucie Rybová Život celé rodiny se zúžil na domácí úkoly, podle právníků jsou navíc nezákonné
Sdílet na Facebooku 
Sdílet na Twitteru 
Sdílet na Linkedinu 
