Známka škatulkuje dítě, ale nedává informaci, co konkrétně dítěti jde a co ne. Nenabízí cestu ke zlepšení, říká učitelka Jindřiška Waňková. FOTO: "vysvědčení" by ntr23/CC BY-NC-SA 2.0

Taky zrovna luštíte slovní hodnocení? Je náročnější ho přečíst i napsat, ale na rozdíl od známek nabízí cestu ke zlepšení, říká učitelka

Většina školáků dnes dostala závěrečné vysvědčení. Letos kvůli koronaviru a distanční výuce asi mírně přibude těch, kteří si domů ponesou osobní dopis od učitele neboli slovní hodnocení. Rodiče, uvyklé známkám, tak dnes možná čeká hloubavý večer strávený čtením mezi řádky. Rozhodli jsme se proto aktualizovat starší článek, který by měl s tím, jak porozumět slovnímu hodnocení, pomoci. „Po každém vysvědčení za mnou přijde někdo z rodičů s tím, že si není jist, jak na tom jejich dítě je,“ říká učitelka Daniela Šejnohová.  

Ministerstvo školství uvedlo, že by uvítalo, kdyby školy upřednostnily na vysvědčení slovní hodnocení, a to zejména u předmětů, jako je výtvarná či hudební výchova. Konečné rozhodnutí ale zůstalo na školách. Předseda Asociace ředitelů základních škol Michal Černý se domnívá, že škol, které by se rozhodly hodnotit čistě slovně, nakonec moc nebude. “Zjišťoval jsem na začátku, kdo o tom uvažuje. To byla tenkrát asi pětina. Myslím, že většina nakonec čistě slovní hodnocení nepoužila, spíš doplnila známky o nějaké sebehodnocení nebo komentář.”

Jednou ze škol, kde vyměnili známky za slovní hodnocení, je ZŠ v Trmicích u Ústí nad Labem. “Psala jsem je poprvé v životě, bylo jich devadesát osm, a ještě s tím, že člověk musel hlídat formulace týkající se domácí výuky, protože prostě neví, co bylo doma,” říká češtinářka Jindřiška Waňková. “Samozřejmě to bylo mnohem náročnější než napsat známky, ale taky mnohem smysluplnější. Známka škatulkuje dítě – patříš mezi jedničkáře, trojkaře – ale nedává informaci, co konkrétně dítěti jde, co ne. Nenabízí cestu ke zlepšení. I jedničkář může na sobě zapracovat, ale řekne mu to jednička na vysvědčení?” dodává s tím, že je možné, že škola už se ke známkám nevrátí. “Vyhodnotíme zpětnou vazbu a budeme se rozhodovat. Obhájit si to teď bude mnohem snazší. Známky smysl nemají. Sáhli jsme po nich jen tam, kde neprobíhala distanční výuka, třeba u výchov. Tam se opsalo pololetí.”

Najít vždy něco dobrého, ale nezamlčet ani, v čem je potřeba přidat
Před učiteli stojí při psaní slovního hodnocení velký úkol: co nejlépe popsat dítě, vyjadřovat se pozitivně a i u slabšího žáka umět nalézt dostatek věcí, které lze ocenit. Ale také citlivě sdělit, v čem je potřeba přidat. „Stává se, že to ve snaze být pozitivní učitel učeše víc, než je zdrávo, a rodiče to potom pochopí jinak,“ říká Daniela Šejnohová z pražské základní školy Na Dlouhém lánu.

Slovní hodnocení z pera Daniely Šejnohové.

Hlavní cíl slovního hodnocení je motivovat dítě k dalšímu učení. A ten někdy dokáže zamlžit celkové vyznění. „Já se snažím u každého najít něco, v čem je lepší než ostatní. A jakmile napíšu nějakou horší věc, snažím se, aby za ní následovalo něco pozitivního. Když někomu napíšu, že je pomalejší, dodám, že ale má obvykle většinu správně. Na rodiče to potom může působit nejednoznačně,“ říká Pavel Kraemer. I za ním po každém vysvědčení přišel alespoň jeden rodič s tím, že potřebuje vysvětlení.

Někteří učitelé to rodičům ulehčují tím, že po tom, co slovně popíšou výkony a schopnosti dítěte, na závěr shrnou „tvůj výkon je chvalitebný“. Převádět takto známky do slov je ale proti smyslu slovního hodnocení. Podle Pavla Kraemera je lepší se s rodiči během školního roku párkrát sejít a umožnit jim, aby se doptali na to, čemu nerozumí.

Škarohlíd vidí samé pětky
V tom, jak rodiče rozumí slovnímu hodnocení, hraje roli ještě jedna překvapivá věc: vlastní povaha. Rodič-optimista vnímá především ty pozitivnější části, u rodiče-škarohlída je tomu naopak.

„Mám zkušenosti jak se situací, kdy ohodnotím velmi slabého žáka, a jeho maminka mi potom radostně řekne ‚takže je to na jedničku?‘, tak se situací opačnou, kdy si rodič vykládá slovní hodnocení mnohem negativněji, než jak bylo myšleno,“ popisuje Daniela Šejnohová.

Netleskáme, čteme
Tak jako u většiny věcí je to o zvyku. Dětem, které jsou slovně hodnoceny od první třídy, by naopak asi nic neřeklo, kdyby místo dvou stránek textu našly na vysvědčení jen několik číslic. A navíc – slovní hodnocení je zábavnější. „Předáváme si ve třídě vysvědčení ve slavnostní atmosféře, každému se tleská. Ale jak dojdu podle abecedy třeba k písmenu S, už je potlesk slabý, protože už jsou všichni ponořeni do čtení. U běžného vysvědčení se známkami jsem takovou fascinaci nikdy nezažila,” popisuje učitelka.

Proč je dobré slovní hodnocení přínosnější než známky si můžete přečíst tady nebo tady 

Obecně máme čísla spojená s exaktností, ale u známek je to přesně naopak. Učitel musí do jedné číslice promítnout mnoho kritérií – rychlost, přesnost, snahu, kreativitu – což je samozřejmě velmi obtížné, jestli ne dokonce nemožné. Pokusy “vyrazit” z učitele číselný ekvivalent slovního hodnocení tedy nejsou tou nejlepší cestou. Snažte se raději porozumět slovnímu hodnocení – řekne vám toho mnohonásobně víc.

Každá učitelka má svůj styl. Jedna uzavřela vysvědčení takto:

Aničko, během prvního pololetí se z tebe stala skutečná školačka. Ve třídě máš hodně kamarádek i kamarádů. Pomáháš tvořit příjemnou atmosféru a dokážeš dobře udržovat přátelství. Jsem moc ráda, že tě máme. Přeji ti mnoho úspěchů a radosti do další práce.

Tvoje třídní učitelka

Přesný návod na čtení nelze poskytnout, protože každý učitel má svůj styl. Lze však vystopovat určité výrazy, které něco naznačují.

Jaké výrazy značí výborné výkony:

  • zcela samostatně
  • úplně bez pomoci
  • spolehlivě
  • málokdy chybuješ
  • znáš všechny/většinu slovíček/vyjmenovaných slov/slovních druhů

Co naznačuje “chvalitebný” až “dobrý” výkon:

  • s malou dopomocí
  • občas chybuješ
  • ne zcela spolehlivě
  • s častými chybami
  • s výraznou pomocí

Jaké výrazy věstí problémy:

  • potřebuješ výraznou pomoc…
  • velice často chybuješ
  • bez pomoci nedokážeš zvládnout…

 

Pravidla diskuze

Vítejte v debatním prostoru online magazínu Rodiče vítáni. V zájmu udržení úrovně debaty a zajištění komfortního a bezpečného prostředí pro všechny zúčastněné zde platí následující pravidla:
  • Diskutuje se o tématu článku, neodklánějte debatu jinam.
  • Nevnášejte sem svou agendu, kterou k tématu pouze „přilepíte“.
  • Nevkládejte do svých odpovědí odkazy na jiné stránky, pokud se netýkají přímo tématu článku.
  • Příklady z praxe jsou naopak vítány.
  • Respektujte důstojnost autorů, respondentů i ostatních diskutujících.
  • Nepřenášejte polemiku do osobní roviny kritizováním osoby autora, respondenta a jiného diskutujícího, jeho kvalifikace, vyjadřování, kompetencí.
  • Netolerujeme hrubé jednání, vulgarismy ani jakékoli ponižování druhých.
  • V souladu se zákony ČR je zde zakázáno jakkoli paušálně očerňovat jednotlivce či skupiny lidí s odkazem na jejich etnicitu, pohlaví, sexuální orientaci či náboženské vyznání.
  • Pro přispívání do diskuze je nutné se přihlásit prostřednictvím Facebook, Google nebo Twitter účtu. Snažíme se omezit anonymitu přispěvatelů a tím zkvalitnit diskuzní prostředí.
Příspěvky porušující pravidla mažeme.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

49 Komentáře
nejstarší
nejnovější
Inline Feedbacks
View all comments
Jitka
Jitka
2 let před

Proč to dělat jednoduše, když to jde složitě. Známky jsou jasné, ve slovním hodnocení rodiče tápou.

Pája
Pája
2 let před

Můj ty bože. Doufám, že se tohle týká jen první, se zavřenýma očima tak maximálně druhé třídy. Pokud se hodnotí tohle (viz vzor), namísto aby se obyčejnou známkou zhodnotily znalosti z předmětů ve školním roce, tak se skoro nedivím, že žáci v osmé třídě mají problém s přímou úměrou a úroveň znalostí jde rok od roku rapidně dolů. Ach ty experimenty s křehkou dětskou duší. Hlavněže budou školy chrlit zástupy citlivě vychovaných, ale v devítce nebudou mít ani ponětí, co to jsou procenta :-D

Eva
Eva
2 let před

Diky slovnimu hodnoceni vim, co moje dite umi, a na co se zamerit. Je to tisickrat vic vypovidajici nez jedno cislo.

Káča
Káča
2 let před

Jsem ráda, že na naší škole žádné slovní hodnocení není. I pro syna jsou známky velice důležité. Co dítěti nejde mi paní učitelka sdělí na třídní schůzce a nemusí z ní být spisovatelka. Spíš učitele lituji.

Anna
Anna
2 let před

Zažila jsem paní učitelku, která uměla napsat slovní hodnocení. Prostě co napsala, to sedlo, vysvědčení bylo takovým jejím osobním dopisem dítěti – a děti si těch slov opravdu velmi vážily, mnohem více než nějakých čísel. Pokud jste znali děti, dokázali jste jednotlivá vysvědčení dětem přidělit, i kdyby na nich nebyla jména. Nebo jinak – pokud bychom ty neoznačené texty dali dětem do třídy, každé by zcela bez problémů identifikovalo ten svůj. Nejsem si ale jistá, jestli předkládaný text je to pravé ořechové – pokud nějaká paní učitelka ve snaze vyhovět moderním metodám prostě vymění jedničku za „umíš výborně“, dvojku za… Číst vice »

Joseph Balsamo
Joseph Balsamo
2 let před

Kterej debil to slovní hodnocení vymyslel?