„Svět bez státních maturit by rozhodně byl mnohem lepší a vzdělávání kvalitnější. Toto tvrzení, které zastávají mnozí odborníci, je ovšem nutné podložit. Věřte tomu, že argumentů je dostatek,“ říká ve svém článku pro Rodiče vítáni dlouholetý pedagog, didaktik a bloger Robert Čapek.
Maturita je jako řidičský průkaz: máš ho, tedy sedni do auta a jezdi. Je jedno, kolik bodů jsi dostal v testu nebo zdali je technické přezkoušení přísnější v Písku nebo v Plzni. Opravdu důležité je, jak se řidič za volantem chová. Analogicky: svět pracovní kariéry (zaměstnavatelé) nebo studijní dráhy (vysoké školy) většinou na hodnotu nebo kvalitu maturity kašle. Otázka zní jen dvojpólově: máš, nemáš?
Tanečky kolem státních maturit, které tak zaměstnávají svět středních škol, nikoho jiného moc nezajímají, nejsou důležité. Nabízí se tedy otázka: proč tu státní maturity vlastně máme? Kvůli srovnávání výsledků škol? Ale k čemu je srovnání elitního pražského gymnázia, Střední školy průmyslové a umělecké v Hodoníně a Střední školy automobilní v Holicích? Přece víme a hraničí to téměř s jistotou, kdo bude v průměru lépe psát eseje, kdo se neztratí ve světě designu a kdo bude mít papíry na svářečku. Proč je srovnávat v tom, kdo v textu nalezne dysfemismus, epizeuxis nebo synekdochu? To je přece nesmysl, potrava leda tak pro školomety.
Státní maturita jako přehlídka pseudoakademických znalostí
Státní maturita negativně ovlivňuje celé středoškolské vzdělávání. Nejen, že visí nad hlavami žáků jako obrovský strašák a bič, kterým každý špatný kantor nad jejich hlavami často zapráská, ale k horšímu změnila celou filozofii vzdělávání. Bez ní by přestalo být středoškolské studium čtyřletou nervózní přípravou na jeden výkon na jeho konci. Žáci by se mohli učit důležité věci, důležité pro jejich osobní a odborný rozvoj.
Státní maturita je zbytečně obsáhlá a nesmyslně obtížná, přitom neužitečná, neboť neprověřuje funkční kompetence, nýbrž pseudoakademické vzdělání, kterého lze dosáhnout šprtáním. Hlavní myšlenkou maturity by mělo být něco úplně jiného: zajištění společného základu, jakési středoškolské základní gramotnosti – jazykové a početní, s velkým důrazem na odborné předměty podle zaměření školy. Umíš porozumět textu, napsat jej bez zásadních chyb, srozumitelně se vyjádřit, interpretovat graf apod.? Výborně, a nyní se pojďme věnovat těm oborům, kvůli kterým studuješ naši střední školu, případně které sis sám vybral pro svůj odborný rozvoj. Bylo by v zájmu každé školy dodržet a zvyšovat své standardy – samozřejmě přiměřené žákům a oboru – a tak tomu také bylo celé roky před temnou érou státní maturity. Nevěříte snad školám, učitelům všeobecných a odborných předmětů, že mají svou profesní čest? Nedávejme maturitu do rukou státu, copak stát něco dělá dobře? A speciálně ve vzdělávání?
Státní maturita z matematiky – pouhý fetiš
Tolik diskutovaná povinná státní maturita z matematiky, fetiš konzervativních zastánců „vzdělanosti“, bude pro mnoho žáků likvidační a bude přímým důvodem, proč nezískají výuční list a skončí na trhu práce jako dělníci poslední kategorie. Co říkáte na tento příklad: Je dána přímka p: x – 2y – 7 = 0. Jaké může být její parametrické vyjádření? Myslíte si, že tohle: x = 1 + 2t, y=-3 + t; t ϵ R? Vsadím se, že kdybych tento příklad ze státní maturity předložil deseti úspěšným lékařům, právníkům, novinářům, manažerům nebo geologům, devět z nich vůbec nebude vědět, o co jde. Ale proč by měli, nikdy nic podobného nepotřebovali, nepotřebují a potřebovat nebudou. Proč to tedy chceme po graficích a kosmetičkách? Jak nám všem pomůže jejich neúspěch, když je necháme po letech přípravy selhat u exponenciální funkce a lineární lomené funkce? Co je na tom ještě horší: případný neúspěch u zbytečně nafouknuté státní maturity je diskvalifikuje i v jejich řemesle. Neboť bez maturity nemohou založit firmu. Stát tedy ve jménu školometských nároků snižuje činorodost a podnikavost řemeslníků, které údajně chce naopak podporovat. Jedna ruka neví, co dělá druhá.
Kvalitu vzdělávání zajistí pestrost a svoboda
Ve vzdělávání obecně platí, že pestrost sama je kvalitou. Jen si představme tři střední školy v jednom městě: státní, waldorfskou a daltonskou. Je to volba pro rodiče, žáky i učitele. Školy se navzájem ovlivňují a v dobrém smyslu si konkurují. Druhý případ jsou tři státní střední školy, každá ovšem se svým vzdělávacím programem. Jedna je zaměřena umělecky, jedna přírodovědně a ta třetí řemeslně. Volba tu je, sice menší ve výukových metodách, ale zase je tu pestrost oborová. Proč unifikovat vzdělávací obsahy centrálně stanovenou státní maturitou? Proč by učitelé neměli mít celou zodpovědnost za závěrečné zkoušky? Na vysokých školách to tak je. Diplom z práv z Karlovy Univerzity má při hledání práce vyšší kredit než ten plzeňský, nejlepší sociologie je v Brně a tak podobně. Proč tuto odpovědnost a zároveň motivaci nepřiznat učitelům na středních školách? Proč by si školy samy neměly – tak jak to bylo dříve – připravit svou maturitu škole na míru a tak profilovat své absolventy? Odlišit se od ostatních škol svým zaměřením, které z maturantů udělá exkluzivní zboží. Ale to by nebyl jediný benefit.
Plošné testování je škodlivé
Co se týká testů obecně, moderní pedagogové mají proti plošnému poměřování dětí oprávněné námitky. Složitý soubor kompetencí, u každého dítěte jiný, je nemožné měřit standardizovaným testem. Navíc je to zbytečné. Copak se s výsledky nějak dále smysluplně pracuje? Není to tak dávno, co byly navíc tajné jako nějaké mobilizační plány generálního štábu. Chce mi někdo namluvit, že lepší službu pro školu by neudělalo smysluplné měření školního klimatu nebo poctivá evaluace školy? Vždyť je to postavené na hlavu: škola tu přece není kvůli MŠMT, ale kvůli svým žákům! Ti by se měli vyjadřovat ke kvalitě svého vzdělávání – a kdo si myslí, že to neumějí, ten hodně zaspal dobu. Mimochodem, často je od zastánců státních maturit slyšet povzdechnutí nad tím, kolik toho uměli dávní maturanti a jak málo ti dnešní. Srovnávají nesrovnatelné. Mám návrh: zavřeme onoho mýtického dávného maturanta do knihovny a tomu dnešnímu dáme do ruky tablet s internetovým připojením. Můžeme jim dávat úkoly a uvidíme, kdo si povede lépe.
Proč vyhazovat oknem tolik peněz za neužitečný projekt?
Jako poslední z velkých argumentů uvedu – peníze. Kdyby zítra státní maturity zmizely, bylo by opravdu dobře ve světě vzdělávání. Ale co kdybychom navíc ušetřili desítky milionů korun, které každoročně bez efektu vyhazujeme komínem? Kolik stromů bychom zachránili a ušetřili stohy papírů a hodin otravné byrokracie? Opravdu stojí státní maturita za všechna ta negativa, když pozitiva absentují? Nosí snad děti čáp?
Robert Čapek vystudoval sociální pedagogiku na Vysoké škole pedagogické v Hradci Králové a vychovatelství se zaměřením na tělesnou výchovu na pedagogické fakultě Ostravské univerzity. Své pedagogické vzdělání dále rozvíjel na Univerzitě Palackého v Olomouci a na Masarykově univerzitě v Brně. Doktorské studium pedagogické psychologie ukončil na pedagogické fakultě UK v Praze. Má dlouholeté zkušenosti jako učitel základní školy, působil i na střední a vysoké škole. Nyní pracuje jako školní psycholog na ZŠ Miroslav, ZŠ Morkovice a ZŠ Zruč nad Sázavou. Lektoruje, mentoruje, bloguje a píše knihy pro učitele.
Podívejte se na studentské video o maturitě:
DOPORUČENÉ ČLÁNKY
21. 08. 2022 Bára Procházková Pět věcí, které budou v novém školním roce jinak
28. 02. 2023 Lucie Rybová Život celé rodiny se zúžil na domácí úkoly, podle právníků jsou navíc nezákonné
Sdílet na Facebooku 
Sdílet na Twitteru 
Sdílet na Linkedinu 
Dobrý den jsem rodič studenta a s tímto článkem se ztotožňuji. Dcera ,která řádně navštěvovala SOŠ ekonomickou v loní maturovala z 90% úspěšně,ale 2x pohořela u didaktického testu z čj ,proto co studovala hlavní obor dala za známku 2,ale ve finále má základní vzdělání. Je to smutné u tak mladého člověka se cítit ,že je degradován. Jiní mi můžou oponovat jsou to všeobecné znalosti,a který z vás u účtování využije tyto znalosti. Školy nechají projít žáka až do 4.ročníku a u maturity ho potopí stát. Dcera má poslední šanci,platí si doučování a doufám, že se jí test povede. Jinak mám i já pár známých co mají maturitu,ale složenou před pár lety,a co myslíte, že dnes říkají ,,nedali by jsme ji za těchto podmínek ,,takže ani tenkrát to nebyly hloupý lidé a ani dnešní studenti z 90% nejsou…….
Našla jsem si didaktický test z roku 2016. Maturovala jsem v roce 1988, ale zvládla bych ho bez problémů. Některé věci jsou úrovně 1. stupně základní školy (souvětí podřadné a souřadné). Nikdo přeci Vaší dceru nepotopil, neudělala státní maturitu. Patrně učitelé na střední škole měli být mnohem přísnější.
nikdo nebyl ani degradován, ani potopen… vaše dcera prostě neuspěla u zkoušky, jejíž obsah znala nebo alespoň mohla znát nejspíš dávno předtím, než vůbec nastoupila na sš, a mohla se na ně tedy dlouhodobě připravovat, například rozšiřováním všeobecného rozhledu a intenzivním čtením……… a BTW didaktický test by zvládl i žák zš, což jak správně tvrdíte nevypodívá nic o chytrosti ani inteligenci, ale o zájmech – dnešní mladé generace nezajímá nic mimo jejich chytrý telefon a toho, co jim v něm naservíruje facebook, takže nijak aktivně nebudují svoji schopnost uspět u testů ze všeobecného rozhledu, přestože za jiných okolností by pro ně nepředstavoval žádný problém
Ona by dítka nejradši maturitu z facebooku a jak si udělat to správně cool fotku na profilovku … 😀
to je opravdu náročná otázka, protože správná odpověď se podle aktuálních trendů mění zhruba co měsíc, takže tuhle otázku by dostávali pouze adepti na vyznamenání ;-)… ostatní by měli něco na způsob Riskuj! s obrázkovým leporelem dnešních pseudocelebrit…
Dnešní stará generace se nezajímá o nic než kritizovat mladé. Znám spoustu mladých chytrých s různými zájmy od přírody po fotbal, s různými koníčky, a znalostmi, se kterými strčí ty staromilce do kapsy. A co se mých zkušeností týká, chytrým telefonem a sdílením na facebooku jsou posedlé ženy od třiceti nahoru.
Nikdo mladou generaci nekritizuje. On je snad autor tohoto blábolu na který reagujeme teeneger ve věku 18 let? Nikoli. Je to člověk ve věku rodiče právě těch mladých lidí. Je to právě a jen problém rodičů, kteří mají pocit, že je nezbytné umetat dětičkám cestu. Vždyť to děti sami ani možná nechtějí. Uvádíte, že máte známé se zájmy, např. fotbal. Myslíte, že by z něj byl dobrý fotbalista, kdyby mu rodiče „vyštěkali“ úlevy? Nikoli, musel si to sakra odtrénovat, aby byl dobrý. A asi mu to nevadí. Nebylo by lepší, aby právě mládež řekla dost, nedělejte z nás neschopné hlupáky, protože maturitu bez problémů zvládneme.
Jsem hrozně rád, že úroveň státní maturitu z matematiky hodnotí vystudovaný tělocvikář a absolventi fild a podobných „vysokých škol“. … když ale od tohoto „detailu“ upustím …
Pokud bychom měli dělat pouze to, co nám k něčemu v budoucnu bude, tak nemůžeme dělat nic, jelikož po základní škole není nikdo schopen přesně určit, kam jeho profesní dráha povede. Celá léta nebyl problém s maturitou, až nyní ale problém je. Problém uměle vytvořený.
Státní maturita z matematiky je směšná a s úrovní školní do roku 2010 se nedá absolutně srovnávat. Současnou maturitu z matematiky by měl zvládnout absolvent 9. ročníku ZŠ (na minimum bodů samozřejmě, zbytek je látka SŠ).
Nemám rád jazyky a nemám rád češtinu … ale odmaturoval jsem z obou předmětů za 2 … v roce 2010, tedy ve starém typu. Jestli „vyšší náročnost“ maturity není daná tím, že dětičky na to, slušně řečeno, totálně se*ou a chtějí vše zadarmo a ideálně bez práce.
Jasně, kdo nemá vzdělání přírodovědného nebo technického směru, má podřadné vzdělání. Zvlášť pedagogika je pavěda, takže pedagog nemá žádné oprávnění vyjadřovat se ke státní maturitě, zejména k té z matematiky. Odmaturovala jsem z ní, ale na rozdíl od biologie, fyziky a dokonce i nenáviděné chemie mně matematika nic pro život nedala. Logické uvažování? K smíchu, bylo to jen biflování vzorečků.
pokud vám ke zdárnému absolvování maturity z matematiky stačilo zapojit výhradně střednědobou paměť, bez nutnosti zapojit také smysl pro logické uspořádání, prostorovou představivost, kombinace prvků apod, pak je něco opravdu moc shnilého ve škole, kde jste studovala… a právě kvůli takovým školám je dobré mít státní maturity, které tyto prohnilé instituce donutí srovnat laťku…
jsem pedagog, mám vystudovanou matematiku … a tak se tedy ptám, k čemu mi bylo studium jazyků? Já jezdím na dovolenou pouze do hotelových komplexů, kde umí už i česky … domluva ruce x nohy funguje … takže k čemu mi to bylo?
k čemu mi byla čeština? tedy studium literatury a vývoje literárních směrů? Každý si najde něco, co mu k ničemu nikdy nebylo, ale to nepoznáme na SŠ … a pokud jste se biflovala pouze vzorečky, tak jste matematiku v životě nepochopila … ona matematika o vzorečkách rozhodně není … umím jich pár a to mám vysokou školu matematického směru …
Ano, děkuji za sdílenou zkušenost! Bylo to samozřejmě k ničemu. Část mozku zodpovědná za jazykovou inteligenci je vám evidentně k ničemu, a kdybyste ji nechal v mládí zakrnět, nemusel byste nyní tyto buňky vyživovat, čímž byste ušetřil na stravě. Z toho jasně vyplývá, že požadavek na povinnou maturitu z českého či jiného jazyka (či čehokoli jiného) je opatření nesystémové a zbytečně nákladné v krátkodobém i dlouhodobém horizontu, z hlediska systému (školství vás muselo k této zbytečné maturitě připravit) i z pohledu jednotlivce. Rozvíjet mozek komplexně je zbytečný a drahý přepych!!! Doufám, že už se najde na ministerstvu konečně někdo kompetentní, kdo uzná, že maturitu je třeba dávat za odsezená léta. Jinak se ten systém kupředu nepohne.
Zrušme vzdělávání obecně – dávejme glejty dle gesichtu nebo jiných smysluplných kritérií, rozdělme ovčany předem na otroky, sluhy, lokaje, pasáčky, náhončí, dřevorubce…, a „pány“ (to budou ti bezpáteřní). A bude pokoj.
Přišlo mi to … nebo paní skutečně napsala, že je vlastně vše totálně k ničemu (učení) a měli bychom pouze papat, množit se a někde si sehnat teploučké místo, kde nebude pršet … 😀 Inteligence některých lidí mě nepřestává dostávat … 😀 😀
To jste na správném webu, tady užijete legrace, a nejen mezi diskutujícími…
Jestli myslíte mě, tak si to přečtěte ještě jednou. Není možné do textu vložit smajlíkovou cedulku „sarkasmus“, tož je potřeba to vyčíst z textu. Nevím proč, ale články zde mě často přímo nutí být sarkastická.
Proč? Bylo to obecné konstatování…
Víte v této malé zemičce upadá vzdělání. 900 tisíc lidí je v exekuci, protože jsem absolutně finančně negramotní. No kdyby jsme se učili tu matematiku, tak by to tak třeba nebylo. Učila jsem na střední škole, zejména účetnictví, nikdy jsem nebazírovala na souvztažnostech (to je přesné uvedení účtů, na které bude účtováno), tj. učení nazpaměť. Vždy jsem dbala na logické myšlení, protože to je pro pochopení tohoto předmětu důležité. Uvedu Vám příklad, jedné takové zcela jistě „bystré“ slečně jsem zadala příklad: Vypočítejte z částky 10 tisíc DPH ve výši 21 %, jen upřesňuji částka 10 tisíc obsahuje 121 % celku. Slečna mi odpověděla, že DPH činí 3.706.000,00 Kč. Protože neměla vůbec rozvinuté logické myšlení ani jí ten výsledek nepřišel divný. Víte ona nad tím vlastně vůbec nepřemýšlela. A to je právě ten problém, dnešní studenti vůbec nad ničím nepřemýšlí, tedy většina. A výsledek podle toho vypadá, budeme neustále kecat co všechno nepotřebujeme, jen aby jsme nemuseli namáhat ty mozkové závity. Jen doplním, když jsem v letech studovala střední školu (1983-1988), tak nás začínalo 30 a dokončilo 29. Víte proč? Protože na střední školu mohla jen část žáků, která studovat chtěla. Tedy především tomu odpovídali studijní výsledky na základní škole. I pro mne byla matematika boj, ale vlastně na to docela vzpomínám. Naše paní profesorka na matematiku byla paní profesorka, ale byla spravedlivá a donutila nás zvládnou co bylo potřeba. Vzhledem k úpadku přístupu k vzdělání nás státní maturita může jedině zachránit od totální degenerace.
Mě dnes jedna slečna vypočetla, že roční spotřeba elektrické energie v domácnosti činí 600 000 ,- … konkrétně mrazák 70 000,- a lednička 80 000 ,- … ale v pohodě, výsledek 2x podtrhnutý 😀 😀
Jistě se jednalo o „bystrou“ studentku maturitního oboru.
😀
No bylo by fajn, kdyby se věnoval tomu čemu rozumí, tedy tělocviku.
Já pořád sním o školství, kde učitel přemýšlí „Jak bych to jen udělal, abych to ty děti co nejlíp naučil, aby to doopravdy uměly, pokud možno všechny…“. Ale ono je to spíš školství „Jak jen sehnat co nejvíc argumentů, abych to ty děti nemusel učit vůbec (anebo jen tak trochu aby se neřeklo).“ Pokrok ve školství nevede k tomu, že umíme učit lépe, ale že toho můžeme učit méně. A mluvím teď o základních předmětech (čtení, psaní, počítání, jazyk), ne o nějakých novinkách jako finanční gramotnost. Mimochodem, může být finančně gramotný ten, kdo neumí matematiku?
Neučme tedy studenty matematiku, jazyky a raděj ani tu češtinu, pořádejme „dny obrácených pohlaví“, abychom zlepšili klima školy (viz https://www.eduzin.cz/trendy-ve-vzdelavani/inovativni-metody/kucharky-v-lyzarskych-brylich-a-za-katedrou-kremilek-s-vochomurkou-jak-odlehcit-atmosferu-ve-skole/)!!! Knihovny jsou out, tablety in!!! Naše země potřebuje více blogerů!!! A ty doktory a inženýry klidně můžem importovat z Ukrajiny nebo Blízkého východu…
Ano, maturita je fetiš. Víte co? Dávejme maturitní vysvědčení v osmnácti letech automaticky, jako v patnácti občanku. Bude to spravedlivé, nebudeme diskriminovat na základě inteligence či vědomostí (což by bylo fuj)., kadeřnice přece nemůže za to, že ji neučili to co na gymplu – a ona by ten papír chudák chtěla taky! Doporučuju youtube „Modern educayshun“.
To je přesně ono! Píšete ironicky: „neučme matematiku, jazyky“… ale státní maturita bude povinná pro matematiku, pro cizí jazyky ne. Takže pro žáky chybí volba, rozhodnutí státu je preferovat matematiku. Proč? Aby tisíce maturantů zjistili, že nemohou dostat výuční list a roky přípravy na povolání a studia jsou v tahu? Vždyť i nyní, kdy se ještě maturuje z matematiky dobrovolně, neudělá ji pětina studentů. Kolik studentů ji neudělá, až bude plošná? Absurdní argument o doktorech je mimo, ale kdybyste napsala: „zdravotní sestřičky a pokrývače klidně můžem importovat z Ukrajiny“, měla byste pravdu. Ti naši totiž neudělali maturitu z matematiky!
…protože matematika je královská věda, a kdo nezvládá ani základy, nemá na střední škole (nemluvím o učilišti) co dělat. A o tom, proč má mít cukrářka maturitu jsme již (bez úspěchu) debatovali.
Cukrář je účetní obor a výstupem je výuční list. Je rozdíl mezi maturitním oborem a učebním oborem.
Cukrářka patří do jiné debaty, kterou jsme vedli s autorem v jiném článku.
„Proč? Aby tisíce maturantů zjistili, že nemohou dostat výuční list…“
A právě v tom je ten problém! Proč by, proboha svatého, měli z čehokoliv povinně maturovat absolventi výučních oborů? Já vím, že po revoluci to byl děsnej hit, nutit do maturity i zednické učně a vykládat jim, že bez maturity se nehnou, ale to je přeci nesmysl. Řemeslníci a umělci maturitu nepotřebují! Maturitu potřebuje adept na akademickou profesní dráhu, tedy inženýr nebo vědec, učitel apod. Nebýt tohoto nesmyslu, nikdy bychom se nedostali do sálohlouhých diskuzí o tom, jestli a z čeho se á maturovat, aby to náhodou někoho nediskriminovalo.
V tom se trochu pletete. Učně do maturity nikdo nenutí. Ono těch učebních oborů s maturitou je poměrně málo. Ale ve všech šetřeních, co se za poslední léta dělala, vychází, že minimálně polovina vyučených z tříletých oborů není spokojena se svou kvalifikací a chtěla by maturitu. Proto pokračují (dobrovolně) na nástavbách, kde jsou pak u maturit velmi neúspěšní.
Maturita už dávno není jen příprava na akademickou dráhu ve smyslu vysoké školy a povolání s vysokou mírou kvalifikace. Maturita je předpokladem a často podmínkou pro vstup do vcelku běžných profesí. To je taky důvod, proč o ni lidé tolik stojí. To není žádné nesmyslná manipulace, ale realita pracovního trhu, kterou ti lidí dobře znají.
odpovídáte si sám – nutí je k tomu trh práce… trh práce zasahuje nejen do vstupních podmínek do různých profesí, ale rovněž (v delším časovém horizontu) do složení učebních osnov a povinných zkoušek, jakou je i maturita… ti učňové maturitu nedělají proto, že by jim čeština pomohla ke štěstí, ani proto, že by z nich matematika udělala lepší řemeslníky… dělají ji prostě proto, že bez ní jim zaměstnavatelé nedají dost peněz, aby se rozumně uživili… jsou k tomu tedy nuceni
můžeme se rovněž ptát, k čemu je maturita dobrá jakožto podmínka pro vstup do běžných „povolání s vysokou mírou kvalifikace“ – odpověď je zcela jasná – po kvalifikační stránce je u těchto povolání maturita zcela k ničemu… platí tedy, že skutečný ospravedlnitelný účel má pouze u nástavbových a akademických studií (pro vysoce kvalifikovaná povolání), a pro ostatní slouží výhradně jako síto
chyba v předchozím pčíspěvku, v první větě má samozřejmě být:
… jakožto podmínka pro vstup do běžných povolání, nevyžadujících tak vysokou míru kvalifikace…
omlouvám se za zmatek
Bohužel se silně pletete. To lidé jako vy, stále opakujíc onen nesmysl s maturitou, vytvářejíce tak virtuální realitu, „tvoří“ problémy, které následně přejímají další… Dnes je silný nedostatek manuálně zručných (i vzhledem k absolutní anarchii na ZŠ, kdy chytráci rozrušili zaběhlé osnovy škol, včetně dílen, a nahradili je pseudovýchovou k Chaosu) a o práci všeobecně se zajímajících učňů, drtivá většina (zejména z asociálních vrstev) jdou na učňák s tím, že řemeslo nebudou dělat (často ani jinou práci). Žádná podmínka maturit není, prac. trh je deformován, práce sama je degradována především státem ,který zajistil nadprůměrné příjmy asociálům bez jakékoli snahy. A do toho ziskovky, které jen ždímají erár… To je ve zkratce podstata problémů.
pokud vím, nikdo tu nemluví o maturitě jakožto podmínce pro získání živnostenského oprávnění (to je samozřejmě blbost)… bavíme se tu o tom, co tlačí budoucí řemeslníky do maturit, které jsou jim po kvalifikační stránce úplně k ničemu… a podle mě je to především trh práce a s ním související mrzké mzdy, toť vše, žádná „virtuální realita“ se nekoná…
…krom autora, který maturitu považuje za zlaté tele.
No protože, když budou znát předem co je čeká v cíli, tak tam nepolezou. Nebo se budou učit a pak ten cíl dosáhnou?
To tak bohužel není. Co je na konci čeká, to vědí žáci už minimálně pět let velmi přesně. A nechodí jich na maturitní obory méně (pokles počtu je způsoben slabšími ročníky, podíl je stejný), ani se nedaří, aby se „učili víc“ a tedy uspěli. A vzhledem k tomu, že ten neúspěch je masový a po zavedení tří povinných předmětů se ještě zásadně zvýší, těžko to vidět jen jako „problém líných individuí“. Spíš je to potíž systémová. A jako takovou bychom ji měli řešit.
Ano oni vědí, co je na konci čeká, ale tak nějak se do zavedení státní maturity počítalo s tím, že ono se to nějak udělá a papír bude. Tak je to v Čechách bohužel zvykem.
Pane Čapek … čtvrtá věta a mám pocit, že se bavím s tělocvikářem … uveďme věci na pravou míru … výuční list není podmíněn zkouškou z matematiky … matematikou na učňáku projde každý, kdo se chová slušně a v hlavě alespoň něco je … pokud chci maturovat, musím ovládat matematiku, cizí jazyk a český jazyk … prosím Vás, udělejte si nejprve vzdělání, které má nějakou váhu (nemusí to být matematika, ale cokoliv jiného než tělák) a potom poučujte … očividně ale tato stránka hraje notu každého anarchisty, co se zde objeví. A ano … nepovažuji Váš a můj titul za rovnocenné … a můžete učit na vysoké škole jak chcete, stále jste tělocvikář … sarkasticky podepsán Mgr. … 😀
U nás ve škole učí tělocvikářka matematiku. Paní zástupkyně ředitele jí obhajovala, neboť má prý zájem o obor. No pěkné, i dotázala jsem se paní zástupkyně, zda když jde k lékaři zvolí profesionála (absolventa medicíny) či nadšeného laika. Koukala na mě jako puk, vůbec nepochopila co jsem tím chtěla říct. Chtěla jsem tím samozřejmě říct, že děti mají právo na vzdělání odborně vzdělanými pedagogy. Proto se mé dítě bude učit matematiku na jiné škole s odborníkem. Aby jeho vzdělání nějak směřovalo, doufám, že minimálně k té maturitě z matematiky.
To je jen začátek, počkejte, až Piráti ovládnou sněmovnu (i s přispěním takových to „nadšenců“), to bude teprve mazec. Žáci asi budou losovat, co chtějí ten den slyšet, a učitel bude mít na výběr, jakým tónem jim to přečte…
nene, výběr tónů je zakázaný! tón, který by mohl naznačovat rozčilení kantora nad tím, že se jeho žáci neučí, by jim mohl způsobit trvalé trauma z pocitu, že by snad měli dělat i věci, které nechtějí; příliš naléhavý tón by jim mohl způsobit křeče z poznání, že by ty nechtěné věci třeba mohli dělat i doma po škole za domácí úkol; atd… to je třeba hned zarazit, aby náhodou nedošlo k trvalé újmě na svobodě dítěte a jeho pocitu, že je pupek, na který čeká celý svět, až se kolem něj bude moct točit
Vy jste ale ubohost sama, pane matematik fyzik Předpokládám že vy byste FTVS v životě nedostudoval, a tak musíte dotyčného ponižovat. Je vidět, že o oboru nic nevíte, jinak byste věděl, jak moc je náročný, důležitý a že jde s matematikou a fyzikou v ruce. Včetně Antropomotoriky, což je vlastně samostatný vědní obor. To už je po několikáté, co se tu povyšujete nad ostatní pedagogy, že vy jste něco víc než ostatní. Že vám není hanba. Ještě s tím lezete na světlo. Předpokládám, že ten váš titul máte napsaný i na zvonku u dveří a na kartičce do knihovny.
A to nemluvím o tom, že tělocvikáři jsou napůl lékaři. Musí perfektně znát anatomii, fyziologii, traumatologii, tělovýchovné lékařství, zdravotní tv, hendikepovaný….atd, atd., a to nemluvím o všech těch psychologiích, biomechanice, didaktikách…je toho mraky. Takovek „blbej“ tělocvikář, musí být ksakru vzdělanej a světa znalej. Ale škoda vám vysvětlovat a plácat si játra. Samozřejmě narazíte i na někoho, kdo je děsnej, ale to mi tady taky vidíme, že mezi matematiky a fyziky jsou černé ovce.
nechci snižovat studijní zásluhy tělocvikářů, ale tímto výrokem jste velmi hrubě urazila lékaře celého světa…
Nesmíte to brát doslova přece. Tady se každej chytá každýho prdu. Samozřejmě, že tělocvikář není doktor.
„Nesmíte to brát doslova přece. Tady se každej chytá každýho prdu. Samozřejmě, že tělocvikář není doktor.“
Ne nadarmo je lékařství považováno za jeden z nejtěžších studijních oborů vůbec, ne-li ten nejtěžší. Adepti na lékaře musí mnoho let studovat, než mohou vykonávat praxi (podstatně víc, než tělocvikáři), a i poté se musejí neustále vzdělávat, často také při své praxi ještě pracují ve výzkumu. A pak si s prominutím přihopsáte vy a tvrdíte, že kdejakej tělocvikář zvládne významnou část jejich studia jen tak mimochodem jako jednu z mnoha věcí, které se učí v rámci své vlastní specializace.
To opravdu není o „chytání prdů“. Prostě jste napsala totální blbost a pokud té blbosti věříte, pak máte opravdu velice zkreslené představy o tom, co všechno musejí o lidském těle znát doktoři oproti tělocvikářům.
My? Kdo je to „MY“? Můžete mi to blíže osvětlit? Nebo jen takový výkřik ze starých časů, kdy jste VY měli navrch? Také tělocvikářka, nebo někdo z redakce?
On se přeci vůbec nepovyšuje nad ostatní pedagogy, jen mu jaksi vadí, když někdo aniž by tomu rozuměl (on ten tělocvikář vážně není matikář) kecá do věcí, kterým vůbec nerozumí. Ale chápu, ideální bude, když náš národ zcela zdegeneruje a budeme lépe ovladatelní.
Mám vystudovanou matematiku – fyziku a celý život sportuji … dělal jsem v mládí karate a judo a na vysoké škole jsem hrál univerzitní florbalovou ligu. Nyní taktéž hraji florbalovou ligu. Takže sport si myslím, že bych dal ;-p
hm, pane, nechci nic namítat, ale podle (slečny) Markéty jsou tělocvikáři něco jako polobozi, kteří mezi olympijskými medailemi stíhají sbírat doktoráty z lékařství a minimálně tří dalších vědních disciplín, a přitom všem ještě v poločase pomáhají ostatním coby maséři a terapeuti… my, lid prostý smrtelný bychom se museli narodit minimálně jako Eso Rimmer, abychom měli šanci se (podle Markéty) rovnat i byť jen průměrnému tělocvikářovi… 😉
Víte, milý magistře, člověk, který si z mého životopisu vezme „tělocvikáře“ a nevidí doktorát z psychologie (na Karlově univerzitě) a pedagogiky (na Olomoucké) ukazuje úroveň svého myšlení a je mi k smíchu … a lítosti zároveň. Navíc, tělák jsme nestudoval, jen jsem se s ním na škole bavil – kondice, sport a hry…. také se trochu radujte ze života. Zloba z vás čiší, z toho bude za chvíli nemoc.
Víte, milý doktore, člověk, který se ohání doktoráty v diskuzích na taková témata, která s těmi doktoráty nemají zhola nic společného, ukazuje bahno svého myšlení a je tu akorát pro smích… bez lítosti.
Oháníte se tu pojmy, které si ovšem pletete s dojmy (a nemáte ani odvahu to přiznat), urážíte a kopete kolem sebe a vůbec děláte příšernou ostudu všem školám a profesím, kterými se tu zaklínáte. Když jste studovaný psycholog, určitě vám bude známý Danning-Krugerův efekt. Zkuste tedy jako studovaný pedagog napsat esej o 4 stranách na téma, jak se na vás tento efekt osobně projevuje.
Milý pane doktore, já jsem si do dnešního dne myslela, že psycholog, zejména ten školní je tady od toho, aby žákům a zejména rodičům napomáhal, ale hlavně pravdivě informoval. Vaše tlachy jsou však o tom, že je potřeba v zájmu všech nebohých dítek nastavit takové parametry vzdělání, aby to zvládli úplně všichni a to snad i včetně opic v ZOO jsou úžasné. Je to asi jako z pohádky polámal se mraveneček. Očekávala bych, že řádně odhadnete studijní předpoklady žáků základní školy a na základě toho žáka a rodiče nasměrujete na vhodný studijní či učební obor. Je vidět, že jste toho hodně nastudoval, jen jste to moc nevyzkoušel v praxi. Další zářný případ toho na co se všechno se dají použít peníze ve školství, bohužel zbytečně. Kdysi zvládl vaši „práci“ výchovný poradce, který měl praxi a nikdy by ho nenapadlo uvažovat o snižování laťky v zájmu žáků. Mimochodem, já často a ráda létám a teď si říkám, že bych to chtěla zkusit jako pilot Boingu, neumím sice dobře anglicky a mám další nedostatky, ale mám hroznou to zkusit. Těch dvě stě lidí za mnou to snad nějak unese. Mohl by jste mi pomoct předsvědčit úřady, aby se snížily požadavky na pilota?
Vy jste nás také pobavil, lajdáky a ty, které k lajdáctví vyzývají opravdu milujeme. Gratuluji Vašemu zaměstnavateli a zejména žákům, opravdu mají ve vás velký vzor.
Tak to se omlouvám … na fakultě jsem měl plno takových „profi pedagogů“. U státnic jsem měl větší pedagogickou praxi (2 roky) na ZŠ jak zkoušející dohromady 😀
Odborné didaktiky mi něco dali do praxe, ale rozhodně ne katedry pedagogiky a psychologie … ztráta času a lidé mimo realitu.
daly*
Vážený pane Magistře, zkuste si odpustit osobní útoky. Věcné diskuse si ceníme, takže budeme rádi, když se sarkasmu na cizí adresu vyhnete.
Vážený pane, nevím proč obviňujete pana magistra z osobních útoků. Zcela přesně a věcně argumentuje. Prosím přečtěte si výroky v diskusi pana Roberta Čapka, tj. autora článku. Jeho výroky o análech patří do diskuse úplně jiné kategorie. Víte on ten magistr je zcela evidentně pedagog, konkrétně matematiky a fyziky. Tedy zcela určitě má přehled o úrovni vzdělání,resp. toho čeho jsou ochotni studenti dosáhnout studiem, mnohdy však ne studiem. On je vlastně celý ten systém pokřivený, školy z důvodu potřebných financí přijímali jakékoli studenty. Jen doufám, že změna financování, resp. opuštění systému peníze za studenta tento trend změní a budeme požadovat znalosti odpovídající vzdělání. Myslím, že k problému maturity z matematiky by se měli vyjadřovat učitelé matematiky, z českého jazyka češtináři atd. Jen na závěr, pan autor si nejspíš spletl povolání, je školní psycholog nikoli chůva, která pofouká bolístku, v tomto případě neznalost a dá falešnou naději, že vše dopadne dobře, tj. získá maturitu. Myslíte, že by si lékaři nechali od právníků kecat do své problematiky. Takže tady platí „ševče drž se svého kopyta“
Opravdu? Proč tedy také nenapomenete p. Čapka za jeho „anální“ výplody? Obávám se, že na opravdové diskuze nejste ani zdaleka připraveni…
Tak výuční list není maturita. Ale jinak – to je přesně ono! My neřešíme, jak to ty studenty lépe naučit, aby aspoň tu základní úroveň na čtyřku zvládli. My řešíme, jak se z toho vyvléknout. Pryč se všeobecným vzděláním, ať žijí fachidioti! Nezlobte se na mě, ale pokud zdravotní sestřička nezvládne matematiku ani za čtyři, tak jak bude připravovat roztoky, zanášet teploty do grafu apod.? Promiňte, ale já jsem prostě přesvědčená, že až to bude povinné a ty děti zjistí, že se z toho nevyvlečou, tak se mnozí prostě jen začnou trochu víc učit. Nebo na to aspoň pojďme vědecky. Jakou kapacitu má lidský mozek? Je průměrný mozek schopen zvládnout matematiku a pochopit učivo na potřebné úrovni, nebo prostě chceme moc a zvládne to jen úzká elita? Je to o neschopnosti žáka, lenosti žáka či špatném učiteli? Bavme se o tom, co má taková maturita obsahovat a jak to ty děti naučit, ale proč musíme stále všechno, co po nás chce nějakou práci, úsilí, nasazení navíc, hned honem smetat ze stolu? A potřebuje pokrývač maturitu?
Pokud zdravotní sestřička nezvládá matematiku, nemá tam co dělat. A snižovat laťky kvůli mentálně poškozeným je cesta do pekel…
Pane Čapku, následující vaše věta „Nedávejme maturitu do rukou státu, copak stát něco dělá dobře? A speciálně ve zdělávání?“ znamená přesně co? Kam tím míříte? Položme si několik zásadních otázek: kdo nebo co je to stát? Stát, to jsme my všichni, není to jakési nepoznané fluidum, chyméra, přelud…, o kterém se všichni baví, a nikdo to neviděl. Takže to znamená, že my všichni děláme vše špatně? Nebo jsou to volení zástupci? A proč tedy neprotestujete u zdroje, a nedožadujete se nápravy před sněmovnou, nebo Úřadem Vlády? Váš vykřik spíše evokuje všeobecně rozšířená alibistická volání na všech stranách, když se objeví nějaká chyba, a je třeba ji na někoho svést.
Maturita by měla být testem všeobecných znalostí, a především schopnosti jejich aplikace v praxi. A znalosti češtiny, matematiky, přírodopisu, cizích jazyků, dějepisu…, jsou stejné jak v Aši, tak i v Ostravě. Spíše to celé zavání rozkladem státního vzdělávání. I dnes jsou „soukromé“ školy dotovány státem, takže se netvařme, že ono „soukromé školství“ je jakýsi samohybný systém (neboť i perpetuum mobile je čistě teoretická záležitost), vše řešící orákulum lepších zítřků, bez státní podpory.
Celý systém by bylo možno rozdělit dle jednotlivých sektorů zaměření velmi jednoduše, tak, jako je rozdělen řidičák (použiji-li vaše přirovnání): rozdělit jednotlivé maturity dle profesního zaměření s tím, že vybrané základní předměty budou společné. Pak by taková to témata pozbyla smyslu; maturita by byla jasně daná, a odchylky od osy by byly součástí vysvědčení, které by spadalo do dané kategorie. Totéž by se mělo týkat i vysokých škol (kde by měly panovat daleko přísnější podmínky jak pro studium, tak především pro udělování státního souhlasu, a nebyl by od věci i pravidlený přezkum znalostí absolventů), aby se zamezilo tvorbě „mádrů“ plzeňského typu.
Pane Vaňku, někdy mně připadá, že Vás tak trochu musím vést v oborech, kde se moc neorientujete. Stát nejsme „my“, vůbec nevím, jak jste na to přišel. Snad by platilo pouze: stát platíme my. V tomto mnou zmíněném případě je státem školská byrokracie. Parádně to popsal Weber a dnes už máme desítky analýz a modelů, jak byrokracie jedná a chrání sama sebe. Píšete: „znalosti češtiny, matematiky, přírodopisu, cizích jazyků, dějepisu…“ ale povinná maturita není z přírodopisu, cizích jazyků, dějepisu! To je jedna z point mého textu! Myslím, že jste to pochopil stejně, tady nejsme v rozporu, Váš návrh na „sektorovou maturitu“ nepostrádá logiku.
Pane Čapku, předměty jem vybral náhodně, kdo a jaké určí, je otázkou kompromisu. Jinak vám děkuji za vedení, ale ohledně definice státu nesouhlasím: tímto přístupem se a priory vzdáváme jakékoli možnosti přímého působení na chod státu. Dovedeno ad absurdum: pokud bychom totiž tento stát všichni opustili, zbyl by jen prázdný prostor, takže onen „stát“ je vlastně námi naplněn, a to jak v přeneseném, tak i v praktickém významu oněch slov. Chtělo by to více přemýšlet, a méně hledat v knihách a analýzách, které jen popisují aktuální stav v daném okamžiku neustále se měnícího se prostředí. Relativita v praxi.
vzkaz pro redakci: musíte sem nasadit více klikačů, dva mínusy jsou žalostně málo, takhle ten Západ nedoženete… 😀
Já jsem kliknul také na mínus … z recese 😀 😀 😀
Děkuji, udělal jste přímo úměrnou radost min. 10-ti lidem; čím více mínusů, tím vice radosti 😀
Pane Čapku, můžete i nás ostatní uvést do obrazu, ve kterému oboru platí vaše tvrzení, že „stát nejsme my“? Používáte sice slovo stát, ale mluvíte výhradně o vládních institucích činných v tom, co nazýváte „školskou byrokracií“. Podle žádného mě známého vědního oboru nelze stát chápat jako pouhý souhrn vlády a jí řízených institucí. Naopak všechny zmíněné obory definují stát jako souhrn území, obyvatel, správy, kultury, zákonů, atd, takže pan Vaněk byl svým vyjádřením podstatně blíže skutečnosti…
„Podle žádného mě známého vědního oboru“…. v tom, myslím, bude právě ten zakopaný pes 🙂
no fajn, ale kloudné odpovědi, hodné člověka s tolika supr trupr školami, se asi nedočkám, že?
Bohužel nevybočujete z průměru redakce. Tak mi alespoň mně odpovězte, proč pořád omíláte tu lež o nemožnosti založit si firmu bez Maturity? Kde jste k tomu přišel? Proč si nedáte tu práci, a nepřečtete si alespoň zákon, když už píšete o něčem, o čem nemáte zjevně ani základní znalosti.
Maturovala jsem na gymnáziu v roce 2015. Čtyři roky jsme se v českém jazyce učili převážně literaturu (spisovatele, díla, literární směry, atd.), ale ve státní maturitě z probraného učiva nebyla ani jedna otázka. Celý test spočíval v porozumění ukázkovému textu. Proto na škole zavedli ve školní části maturit povinnou zkoušku z češtiny. Mám tak na maturitním vysvědčení dvě známky z českého jazyka. 😀
Minulý rok mi odmaturovala studentka, která kromě podstatných jmen a sloves nerozeznala slovní druhy. Vzhledem k tomu, že určení sl. druhu je základem složitějších operací při řešení úloh z mluvnice, nechápu to. Doučuji hlavně děti pro přijímací zkoušky na SŠ a všichni deváťáci, kteří jdou na gympl, zvládli – ano, v té deváté třídě – max. na 2 i maturitu z ČJ. Takže argument „nesmyslné obtížnosti státní maturity“ absolutně neuznávám. Naopak jsem ráda, že u maturit neprojde každé pako jen proto, že „odchodil si to tady, tak co nám zbejvá, než mu to dát?“, i když mám k formě dost výhrad. Ale to by bylo na delší povídání. Matematika? Testujte rovnice, trojčlenku, logiku, relace, funkce, dokonalou znalost základních (a toto slovo, základních, nemůžu dost zdůraznit!) početních úkonů a operací a nemám s ní problém.
Mám pocit, že od vzdělání pořád očekáváme jenom a výhradně to, co využijeme v budoucím životě. Ale to přece nejde, škola trénuje naše schopnosti; jednou mi jedna maminka povídá, k čemu dceři budou podstatná jména pomnožná, hromadná a látková? Musí to umět? A já na to, že nemusí. Ale musí přece umět dle soustavy kritérií rozdělit 25 položek do tří skupin. Derivace a integrace? Ne, skoro nikdo to nebude v životě potřebovat, ale tím, že to žák zvládl, dokázal, že je schopen pochopit, naučit se něco, zacházet s něčím. A to ho dělá schopným.
Krásné
studovat jenom to, co se v praxi využije, paradoxně není požadavek těch, kteří se chtějí učit maximálně efektivně a cíleně, ale těch, kteří se nechtějí učit pokud možno vůbec… to stejné platí o státní maturitě – na její náročnost si nejvíce stěžují ti, kdo do přípravy na ni vložili nejméně úsilí
nejsem kantor a dovedu si představit, že taková odpověď by mi asi neprošla, ale kdyby za mnou přišel nějaký rodič s otázkou, k čemu bude jeho dítěti to a to, tak bych odpověděl něco v tomto duchu:
„Proč své dítě posíláte na školy, když mu podle vás má stačit, že si nesplete pravou a levou botu? Škola žákovi dává to, co potřebuje, aby jednou překročil stín svých rodičů a byl úspěšný a nezávislý. Pokud ze svého dítěte chcete mít negramotného pobírače dávek (protože nic víc nepotřebuje), tak ho můžete hned odhlásit.“
Pěkně řečeno
Maturovala jsem v roce 89 na zemědělské škole. Písemku jsme psali z češtiny a ruštiny, měli jsme na ni 4 hodiny. Písemka se psala jako vyprávění na určité téma, známka se skládala ze známky za pravopis a sloh. Když jsem zjistila, že mám z obou písemek 2 věděla jsem, že nemůžu z těchto předmětů propadnout, i kdybych u ústních neřekla nic. Dalším předmětem byla praxe, ústní ruština, čeština a odborné předměty. V těch byla zahrnuta živočišná výroba, veterina, atd, dva příklady z ekonomie. Dopoledne jsme se vystřídali u ústních, po obědě nám oznámili výsledky. Žádné nervy, žádné zbytečné protahování. V matice jsme se sice neučili integrály, ani jsme z ní nematurovali, ale výpočty, které jsem potřebovala jsem uměla. My jsme potřebovali zejména odborné předměty, ty byly stavěny nad dějepis či matiku. Kamarádka z gymlu samozřejmě maturovala z matiky a i češtinu měla na jiné úrovni. Já, díky své odborné škole, pořád četla s požitkem, nebyla jsem zaměřená na rozbor díla, figury apod.
Dobrý večer,
plně s Vámi souhlasím a vítejte kolegyně. Je pravda, že pokud jsme se chtěli rovnat gymnáziu u přijímaček na VŠ museli jsme to dohánět sami po škole. Ale na druhou stranu my jsme poznali býka od krávy už podle hlavy a ne podle toho co má vzadu…Chci říci, že jsme byli připravováni pro provoz a pro praxi, pro to, co budeme potřebovat a ne možná budeme potřebovat. Je to porovnávání neporovnatelného. Od mateřské školky má každá škola v tomto státě jiné ŠVP, jiné tématické plány, které sestavují ne vždy ti nejpovolanější a jiné učebnice. Potom hurá a srovnáme to všechno u maturity do jedné řady. Žák je dnes kompetentní, což ale vůbec neznamená, že to skutečně ovládá a rozumí svým tzv.kompetencím a umí je používat. Škola stále častěji neplní vzdělávací činnost, ale supluje rodinu a výchovu. Něco …..ve státě českém. Hezký večer.
MT (Marie Terezie): „…a tak založíme všude školy a děti se naučí aspoň trochu číst, psát a počítat.“
JIF (Johann Ignaz Felbiger): „Ale Vaše Výsosti, oni jsou to jen obyčejní poddaní! Nikdo z nich nemá inteligenci na psaní a počty zároveň! Dobře, ať se tedy naučí podepsat, ale nač má sedlák umět počty?“
MT: „Neodmlouvej a zařiď to! Jsem osvícená já, nebo ty?“
JIF: „Vaše velkoleposti, já o tom přece něco vím. Můj kočí například. Ano, rozezná trojspřeží od šestispřeží, ale to je jeho práce. Přece není potřeba plést mu hlavu písmeny! A rovnou celou abecedou!“
MT: „Pokrok, můj milý! Podívej, v Prusku už to tak mají dávno.“
JIF: „Prusko! To snad nemyslíte vážně, že chceme být jako Prusové. Vždyť to jsou protestanti! Dobrý katolický poddaný pracuje, modlí se a nezajímají jej nějaké hříšné knihy! Ostatně je všeobecně známo, že rozum poddaného nestačí na nějakou učenost. Při velké námaze může dojít k zatemnění mysli. Jen si to představte – zástupy pomatenců!!!“
MT: „Nene, už jsem se rozhodla. Bude to skvělé píár. Včera jsem o tom mluvila s vévodou na plese a pochválil mi tento úmysl víc než nový účes.“
JIF: „Veličenstvo! Myslím to s vaší říší dobře. Obyčejný člověk nemůže zároveň číst, psát i počítat. Je to pro ně příliš mnoho najednou. Nechcete své poddané přece přetěžovat. Hospodyně má umět spočítat slepice, sedlák nechť se tedy naučí přečíst verš z bible. Ale všechno? To by přece nešlo!“
MT: „Možná máš pravdu, nechci své poddané přetěžovat a požadovat po nich nemožné.“
JIF: „Samozřejmě, že mám pravdu, tedy ne že vy byste ji neměla větší, ale stejně. Tak ukažte dobré srdce. Ať si vyberou! Každý se bude moci naučit číst, psát, NEBO počítat. Tím jim dáme vzdělání, ale zas ne moc, abychom jim nepřitěžovali.“
MT: „To je nápad!!! To nemají ani v Prusku!“
(A tak se Habsburská monarchie stala na celá staletí motorem pokroku v celé Evropě…)
Jééé, děkuji Vám, pane učiteli, za všechny učitele! Napsal jste snad téměř vše, co se tady do diskuze napsat nedá. Za prvé to moc neumím a za druhé jsem většinou špatně pochopena. Rozumím tomu, co píšete. Pro spoustu lidí je to ale diskutabilní…články se mi od redakce líbí. Někdy mám ale pocit, že jsou tu spíš jen proto, aby se tady každý názor padagoga rozcupoval na kousky, znemožnil tak učitele a diskutující se navzájem urážely. To mě mrzí. Zvláště je mi pak líto učitele, který ač dobrovolně, šel s kůží na trh. A pana Mgr. matematik fyzik si nevšímejte. Ten má pocit, že jen on má ten správný titul a patent na rozum.
Máte pravdu. I s tím patentem. Právě matematikáři jsou někdy mylně přesvědčeni, že vše má jen jeden výsledek. A pak si jen stačí myslet, že pouze ten jejich. A hned tu máme nesnesitelného hatera, ve škole puntičkářského suchara, který ve třídě žákům matematiku svou rigidností jedině zoškliví… škoda. Většina z nich zůstává z hlediska vývojových etap v tzv. „análním období“, pak jsou opravdu nesnesitelní svému okolí. Ale jsou z nich dobří revizoři hromadné dopravy.
Obdivuji Vás, že vás to nesemlelo a ještě dokážete na některé diskuze reagovat.:-)
nesemlelo? no, řekl bych, že člověk mluvící o haterech v análním období, ze kterých se rekrutují revizoři v mhd, už svou dobu příčetnosti poněkud dávno propásnul… opravdu člověk na svém místě, který dělá čest všem profesím a školám, kterými se tu zaklíná… btw ani s tou reakcí na diskuze to pán trampolína nepřehání, pokud tedy budeme počítat jen ty, kde skutečně reaguje a nehoní si… třičko
Tohle jste zplodil sám, nebo vám s tím někdo pomáhal? Nazvat matikáře nenávistníkem, „většinu“ (proboha, z čeho vychází vaše analýza???) přiřadit k análu (to už je na psychiatra)…, to chce opravdu notnou dávku demagogie a nulovou sebereflexi. Nebo vás tu tak vytočil kolega, kterého nemůžete „vést“? Nezdá se vám vaše vyjadřování poněkud dětinské?
Tak já většinou očekávám, že příklad má jeden výsledek. Protože se specializuji na daňové právo, ta klienti očekávají jeden výsledek. Nevím co by řekli, kdybych jim řekla, jeden docent říkal, že myslet si, že příklad může mít výsledků je normální. Snad postupů výpočtu může být víc ne, ale výsledek stejný. Pane docente, prosím vykašlete se na školství.
Pane doktore … tak za 1. matematika má vždy pouze jeden výsledek … chtěl bych Vás poprosit o příklad, kde je více výsledků, které jsou spolu ve sporu … nepočítám kvadratickou rovnici (0 nebo 2 řešení), kubickou rovnice (3 řešení) a tak dále … měl jste spíše na mysli více možností řešení postupů. Já jako matikář vezmu jakýkoliv postup, který je matematicky správný, tedy postup, kde se mi nevykrátila nějaká chyba a náhodou příklad vyšel … vy se věnujte prosím pouze tomu tělocviku a „odborné přípravě budoucích učitelů na VŠ“ a nepleťte se do vědního oboru, ve kterém jste amatér a nemáte o něm vůbec tušení 😉
Tak pokud nejste učitelka, je to v pořádku. Ale děsí mne představa učitele, který se neumí dobře vyjadřovat tak, aby byl správně pochopen.
Jéé, zase to musí někdo překrucovat. To si myslím já o sobě. Jsem k sobě kritická. U státnic s tím nikdo problém mneměl, víte? Jen si myslím, že na správné pochopení celého problému je tu prostě málo prostoru. Je to obsáhlé téma. Nic víc, nic míň. A to je to nesprávné pochopení z textu, protože jste se chytla každého prdu, který tak myšlený nebyl. Člověk se tu už nemůže ni sám zkritizovat….
Samozřejmě jsem zastáncem toho, že děcka musí umět. U mě musí umět 60 procent na čtyřku, což není málo. Spousta z nich je jen línejch hajzlíků. Taky nemám ráda různé inovace do výuky, radši starou školu. Ale i těmi novoty se dá občas zpestřit výuka. Čtěte hodně Klause ml. Má skvělé názory ohledně školství a nejen to. Nemyslím si, že by učitelé chtěli učit málo nebo neučit, jak se tu pořád ozývá. Děti se samozřejmě učit nechtějí. Budou dělat jen to, co musí. Stejně jako doma.
Myslím že to autor pojal ze špatného konce. Státní maturity (a neříkám, že jsou bez chyb) vznikly jako reakce na anarchii, která vznikla v uvolněných 90. letech, kdy maturitu dostal skoro každý, kdo si „odchodil“ (případně zaplatil) střední školu, nebo učiliště. Proto vznikly státní maturity, aby existoval aspoň nějaký standard. A jelikož se ukázalo, že učeň opravdu nedá matematiku na stejné úrovni, jako gymnazista, vznikly dvě úrovně maturit. Přičemž ta nižší je odpovídá přibližně přijímačkám na střední školu. Nechápu, jaký větší kompromis je ještě možné udělat.
Jiný problém samozřejmě je, že stát maturitu požaduje i v nesmyslných případech – např. u řemeslníků.
A pokud autor nechápe, na co potřebuje právník znát rovnici přímky, tak může škrtnout matiku ve druhém stupni ZŠ, protože rovnice 99% obyvatel taky nepotřebuje. Důležité totiž je, že ten právník nebo lékař to je schopen pochopit – pak už to může pustit z hlavy.
Mimochodem ten příklad jsem dal po 23letech od maturity během pěti minut, i když jsem v první okamžik vůbec nechápal, o co jde. A vo tom to je.
Tak k tomu vyřešení příkladu gratuluji. Neopsal jsem ho ze zadání celý, ale jen třetinu. Nechtělo se mi s ním roztahovat jinak skvělý text. 😎 A o tom to je.
Přesto si myslím, že tak jak je ten příklad napsán – tedy jestli ten parametrický zápis odpovídá té rovnici – tak bych řekl, že ano, odpovídá. A vám samozřejmě gratuluji ke skvělému textu.
Ideální příklad: dvě úrovně maturit, zrovna jako dvě úrovně očekávaných výstupů….není toho dvou úrovňového již nějak moc, když se pořád omýlá rovnoprávnost a všem stejně? Od kdy dvě úrovně něčeho dají dohromady stejný celek?
Možná je dobré si ujasnit, proč jsme tu státní maturitu zaváděli. Na úplných začátcích měli jak učitelé, tak ministerstvo nerealistickou představu, že správně nastavená státní maturita vlastně napraví a zkvalitní celé vzdělávání. Když ji spouštěl ministr Dobeš, už jsme tuhle představu opustili, ale byl velmi široce sdílen názor, že to zlepší úroveň středních škol a víc lidí bude chodit na učiliště. Nestalo se nic z toho. Počet neúspěšných je setrvale stejný, kvalita středních škol problematická a podíl lidí na učilištích stejný. Takže pozitivní výsledky prakticky žádné (pár úzce odborných bych našel, to je na jiný text), ale tech negativních, jak je tu popisuje pan Čapek, opravdu dost. Vznikla tu armáda lidí jen se základním vzděláním (ti, co ani opakovaně neodmaturovali), která se odhaduje na několik desítek tisíc lidí. Se všemi přidruženými sociálními náklady. Opakovaným pokusem o studium vyhazujeme ročně minimálně desítky miliónů. Na středních školách se už tak od března učí s velkými omezeními, protože celá škola řeší jednotné přijímačky a státní maturitu. Obojí je administrativně velmi náročné. A to je opravdu jen část těch negativních následků. Rozumím, že velká část veřejnosti vkládala do státní maturity lecjaké naděje, ale ty se prostě nenaplnily.
Tak základní otázka asi je, jestli na maturitu má nárok každý, kdo odchodí 4 roky střední školy. Si vzpomínám na slova ředitele jednoho soukromého gymnázia před nejakými 15ti lety: „Ty děti jsou tu v teple, pod dozorem a v poledne dostanou najíst. A po čtyřech letech jim dáme maturitu. Proto nám jejich rodiče platí školné.“ A to byl asi ten důvod zavedení státní maturity.
myslím, že není úplně fér kritizovat státní maturity za to, že neplní požadavky, ve které jsme sice všichni tak trochu doufali, ale na které nebyly po letech kompromisů a ústupků při jejich přípravě ani trochu přizpůsobeny, a už vůbec že neplní nereálné požadavky, které už z principu maturita v žádné podobě vyřešit nedokáže… a pak jsou tu ještě požadavky, k jejichž řešení by státní maturity sice bývaly mohly přispět, ovšem jen v případě jejich řádného propojení s dalšími systémovými změnami ve školství, které se ovšem nekonalo
koneckonců například onen „setrvale stejný počet neúspěšných“ svědčí o tom, že tento počet nezávisí na formě maturity – minimálně v tomto směru je tedy vhodné pochybovat v první řadě o maturantech, než o maturitách…
A v jakém smyslu by jste o maturantech chtěl pochybovat? Netvrdím, že je každý zapáleným studentem a bez slovníku se ani nenadechne, ale není to také tím, že škola není schopna je na maturitu připravit? Jeden příklad za všechny: mladá profesorka je dosti často mimo protože má malé děti a ty jak známo marodí. Čili je dost hodin zastupována. To se ovšem neplatí, protože přesčasy se prostě nepsaným pravidlem neproplácejí. Tak proč by se tam zastupující ( a na jednu stranu jej plně chápu-vyšťavoval)Ono se to nějak splácá, něco se jim přečte, pustí, ale když to máte vícekrát, tak ty děti nemají šanci to dohnat, třeba v matematice. Další rok narazí na vyučujícího, který razí heslo, že už to měli umět z loňska a na debilní dotazy neodpovídá a milej zlatej starej se jak umíš….a ono se to kupí jedno k druhému a bác a 4 roky k ničemu a maturitu nemá šanci dát.
Státní maturita je dobrá pro porovnání obdobných škol. Autor asi není zrovna bystrý, když mu to nedošlo.