"Z RVP vypadly zásadní věci, protože někdo naše doplnění smazal. A není dohledatelné, kdo to byl. Prostě nějaký úředník na ministerstvu se rozhodl, že takhle to nebude," říká Irena Dvořáková. FOTO: Kateřina Lánská

Newtonovy zákony jsme se snažili do „osnov“ vrátit. Někdo na ministerstvu naše přílepky smazal, říká fyzikářka

Ministerstvo školství nedávno zveřejnilo zeštíhlené rámcové vzdělávací programy (RVP). Hodně to „schytala“ fyzika, vypadly například Newtonovy zákony, což mezi učiteli způsobilo poprask. Na úpravách fyzikálních „osnov“ pracovala také dlouholetá fyzikářka a odbornice na didaktiku fyziky Irena Dvořáková. Paradoxně ani ona není s výsledkem revize spokojena. „Ministerstvo nakonec vypustilo verzi bez našich zásahů, ale ono na tom vlastně tolik nezáleží. Za zahlcenost učiva nemohou RVP, ale učitelé, kteří mají pocit, že musí odučit všechno, co se učili jako děti,“ říká.

Jak se teď cítíte coby „ta, co vyškrtla Newtonovy zákony“?

Když ono je to celé omyl, já jsem nebyla ta, kdo škrtal! My jsme se Newtonovy zákony, přesněji to, co obsahují, naopak snažili do hodně proškrtaného RVP vrátit. Neúspěšně.

To mi musíte trochu blíž vysvětlit.

V září nebo říjnu loňského roku za námi přišel pan doktor Bartošek z Národního pedagogického institutu s tím, že dostal „shora“ za úkol vyškrtat v RVP fyziky třetinu výstupů a jestli mu s tím můžeme pomoct. Říkaly jsme si s kolegyní, že je toho vyškrtaného strašně moc a snažily jsme se tam něco z toho dostat v jiné formě zpátky. Jenže když byly nové rámcové vzdělávací programy zveřejněny, tak jsme zjistily, že ty naše přílepky někdo vymazal. Takže to, co jsme se pokoušely upravit, aby to nebylo tak děsivě proškrtané, se tam neobjevilo.

Současná podoba, která vyvolala takové zděšení, je tedy něco, co se ani vám nelíbí?

Samozřejmě, že se mi to nelíbí. Reakce učitelů byla oprávněně zděšená. Vypadly zásadní věci, protože někdo naše doplnění smazal. A není dohledatelné, kdo to byl. Ani doktor Bartošek o tom nevěděl, dokud to nevydali. Prostě nějaký úředník na ministerstvu se rozhodl, že takhle to nebude.

Vy si tedy taky myslíte, že Newtonovy zákony by v RVP být měly, ale celé je to byrokratický omyl?

Čtěte také  Pavel Kraemer: Z kurikula vypadly Newtonovy zákony. Žádná škoda, stejně si je ze školy nikdo nepamatuje

Spíš bych řekla záměr, ale nechci nikomu sahat do svědomí. Obsah Newtonových zákonů by tam někde měl být určitě. Jestli se tomu bude říkat Newtonovy zákony nebo se bude mluvit o důsledcích působení síly na tělesa, to už je jedno, ale určitě by se děti na základní škole měly učit o tom, co a proč se stane, když hokejkou praští do míče. Na druhou stranu si myslím, že kdyby nebyly vyškrtnuty věci, které jsou snadno medializovatelné, jako jsou Newtonovy zákony nebo Archimedův zákon, tak by po tom pes neštěkl. Problém zahlcenosti výuky, kvůli kterému se revize RVP dělají, totiž vůbec nesouvisí s tím, co je napsáno v rámcových vzdělávacích programech.

A s čím to tedy souvisí?

Obávám se, že spousta učitelů ani netuší, co v RVP je. Když školy tvořily své školní vzdělávací programy, mnohé z nich tam překlopily staré osnovy. Navíc podle mých zkušeností mnoho učitelů „jede“ především podle učebnic. Jenže většina učebnic je strašně nafouknutých a pokud má učitel pocit, že ji musí projet celou, samozřejmě už nemá čas si s dětmi hrát, bádat a nechat je zkoumat. Škrtat tedy vůbec nebylo potřeba. Stačilo by, kdyby si učitelé všimli, jak málo toho bylo v RVP už předtím, a uvědomili si, že to, že jsou zahlcení, je jejich vlastní problém. Mnoho z nich má pocit, že když se to ve škole učili oni, tak to musí odučit taky. Teď tedy mluvím čistě za fyziku, nevím, jak je napsaný RVP třeba dějepisu.

Chemie, fyzika, biologie a zeměpis dohromady přišly o jednu vyučovací hodinu, a navíc se u nich ještě musela vyškrtat třetina RVP. Asi nejsem úplně politicky korektní, ale mně se to nelíbí.

Takzvaná malá revize rámcových vzdělávacích programů obsahuje také snížení hodinové dotace na výuku fyziky a dalších přírodních věd. Co si o tom myslíte?

To je další nedomyšlená věc. Kvůli informatice se snížila hodinová dotace oboru Člověk a příroda o jednu vyučovací hodinu, tedy z 21 na 20 hodin. Čili chemie, fyzika, biologie a zeměpis dohromady přišly o jednu vyučovací hodinu, a navíc se u nich ještě musela vyškrtat třetina RVP. Asi nejsem úplně politicky korektní, ale mně se to nelíbí.

Takže jste podepsaná pod něčím, co nakonec vypadá jinak, než jste chtěla. Ohradila jste se proti tomu?

Já pod tím naštěstí podepsaná nejsem. Je pod tím podepsaný doktor Bartošek, který nás oslovil ke spolupráci. Já jsem se proti tomu neohradila, ale mí kolegové z Matematicko-fyzikální fakulty UK v čele s vedoucím naší katedry didaktiky fyziky docentem Vojtěchem Žákem poslali společně s didaktiky fyziky, biologie, chemie, geografie a geologie z celé ČR dopis na ministerstvo. Jednota českých matematiků a fyziků ve spolupráci s Akademií taky něco posílala. Ale obávám se, že ministerstvu je to celkem jedno.

Je výsledek revize závazný? Ztratili jsme Newtonovy zákony navždy?

Neztratili, protože každý, kdo chce, je učit může. To je další omyl, který panuje, že to, co je v RVP, je maximum. Obsah RVP je minimum a je na každém učiteli, co a jak bude učit. Může si to doplnit, čím chce, a v reálu to tak funguje: učitelé leckdy učí mnohonásobně víc, než co je v RVP.

„Teď se dělá revize, předtím se dělala inkluze, ale nemá to hlavu ani patu. Nesleduje se žádná dlouhodobá koncepce.“  FOTO: Kateřina Lánská

Ale k vaší otázce – ano, v tuto chvíli je to závazné, ale zároveň se mluví o tom, že se malé revize dělaly jenom kvůli tomu, aby se tam dostalo více informatiky. Ještě nás čekají velké revize, ale o těch se mluví už tři a půl roku a stále se nic neděje. Chybí zadání, chybí politická vůle… Obávám se, že zásadní problém našeho školství je, že je zpolitizované. Měla jsem možnost pobýt krátce ve Finsku, fascinovalo mě, že je tam stanovená strategie školství, kterou musí sledovat všichni ministři bez ohledu na politickou příslušnost. U nás ministři nebo jejich úředníci vždycky během svého funkčního období rozhodnou, kam jde naše školství. To je jako kdybyste jela ve voze, hnala koně a střídavě na něj řvala hot a čehý. Teď se dělá revize, předtím se dělala inkluze, ale nemá to hlavu ani patu. Nesleduje se žádná dlouhodobá koncepce. Teď máme Strategii 2030, která je rozumná, pracovali na ní zajímaví lidé, ale bojím se, že zůstane zase jen na papíře jako všechny předchozí dokumenty.

Třicet let jste učila na základní škole na Červeném vrchu v Praze 6 a napsala tam vlastní školní vzdělávací program pro fyziku. Co v něm je?

To je podobné jako s tím RVP – nejde o to, co je v něm napsané. Nijak zásadně se neliší od ŠVP jiných škol. Podstatné není co, ale jak se to učí. Takže u tématu základních vlastností látek stojí „pomocí experimentu ukáže“. Nikoli „vyjmenuje“. Nechci po dětech definici, výčty ani rámečky, jen ať předvedou a vysvětlí nějaký experiment.

Dá se takhle – pomocí experimentů – učit všechno?

V deváté třídě se probírá jaderná fyzika, ta se špatně představuje pomocí experimentů. Ale jinak jsem základoškolskou fyziku učila kompletně badatelsky. Povídám si s dětmi, kladu jim otázky, ukazuju experimenty… Když mají žáci odpovědět na otázku, co mají z hodin fyziky nejraději, na prvních místech se vždy objeví pokusy a experimenty. Při zkoumání nějakých jevů mají žáci pocit, že se vlastně nic neučí, a navíc je to zábava. Ve skutečnosti se díky pokusům naučí mnohem víc než při přepisování učebnice do svého sešitu.

U kterých experimentů vašim žákům nejvíc svítily oči?

Čtěte také  Aby fyzikáři učili poutavě a co nejvíc dětí rozumělo světu kolem sebe. Proto vznikl Elixír do škol

Třeba když jsme se učili elektrické obvody, tak první krok byl, že si děti zkusily připojit žárovku k ploché baterce, jen tak, bez drátu. Musely přijít na to, že žárovka má dva konce a baterka má taky dva konce. Potom zkoušely zapojovat mince, klíče nebo kružítko tak, aby jim přes ně žárovka svítila, a na tom zkoumaly vlastnosti elektrického obvodu. Musely přemýšlet, jak to udělat, a z toho vyvozovaly závěry. Že aby ta žárovka svítila, tak to musí být uzavřený obvod, musí tam být vodiče, žárovka musí být zapojena těmi dvěma konci… Děti používají to, na co přišly před chvílí, a postupně vyvodí většinu vlastností elektrického obvodu. Na základě experimentů přijdou na to, jak musí být obvod udělaný, aby fungoval. Tohle je třeba věc, která děti vždycky neskutečně bavila.

Vy jste si udělala vlastní výzkum, z nějž vyplynulo, že badatelsky vedené děti jsou na tom lépe než ty, které jsou vyučovány klasicky. V čem přesně?

Máme k dispozici mezinárodní test vědeckého myšlení, ze kterého plyne, že badatelsky vedené děti mají toto myšlení rozvinuté lépe než děti vyučované pomocí výkladu, sdělování informací. Neboli zjednodušeně řečeno: nenechají se opít rohlíkem. Neskočí na každou pitomost, a to je v dnešní době, kdy těch pitomostí kolem nás jsou mraky, nesmírně důležité.

Tím, že si všechno vyzkouší a sami docházejí k poznatkům, pěstují takové myšlení, které je vede k tomu posuzovat kriticky cokoli, co jim někdo cpe do hlavy. Buď jim bude rovnou jasné, že je to nesmysl, nebo budou pochybovat, a pak půjdou do zdrojů – k tomu je také potřeba děti vést.

Je na učiteli, aby si dokázal vybrat a učil, v nadsázce řečeno, první, osmou, desátou kapitolu a zbytek nechal jen pro děti, které jsou nadané a baví je to.

Mluvila jste o tom, že většina učebnic fyziky je příliš objemných a učitelé se v nich topí ve snaze odučit všechno. Existují i nějaké badatelské učebnice, nebo se tento typ výuky odehrává bez nich?

Já jsem učila bez nich. Ale jsou i dobré učebnice. Nejvíc se mi líbily starší učebnice fyziky Martina Macháčka, ale ty nemají barevné obrázky a chybí v nich také odkazy na web, dnes už by neobstály. Pro děti nejsou špatné fyzikální učebnice, které vydává Fraus, ale to jsou přesně ty nabobtnalé. Takže je na učiteli, aby si dokázal vybrat a učil, v nadsázce řečeno, první, osmou, desátou kapitolu a zbytek nechal jen pro děti, které jsou nadané a baví je to. Učitel, který má pocit, že musí probrat úplně celou učebnici se všemi detaily, neudělá s dětmi vůbec nic, protože jim to jenom proteče hlavou.

Dá se badatelsky učit i na dálku, během distanční výuky?

Měli jsme z toho strach, ale zjistili jsme, že to jde. Samozřejmě to stojí na pomůckách – například když zkoumáme elektrostatiku, musí si žáci připravit brčka a plechovku třeba od kukuřice, ze které si udělají elektroskop. Kdo se chce podívat, jak se dělá badatelská výuka na dálku, tomu doporučuju navštívit online centra projektu Elixír do škol – jsou určená především učitelům fyziky, ale otevřená naprosto všem – i neaprobovaným učitelům, pedagogům z prvního stupně i z mateřských škol.

Regionálních center Elixíru do škol už je po republice více než pětatřicet. Neuškodilo jim, že jsou teď online?

Čtěte také  Klíčové je, aby děti chodily do školy rády. Pak se toho naučí mnohem víc, říká ředitel, jehož žáci skončili na prvních místech v testech PISA

Naopak, „chodí“ ještě víc učitelů, protože potřebují inspiraci. A mají teď skvělou možnost podívat se kamkoli. Já jsem se třeba vypravila na elixíří setkání kolegyně Dany Juchelkové, která působí v Těrlicku, to je taková malá vesnice za Ostravou. Normálně by šlo o výpravu na dva dny, ale tím, že je to online, tak to není problém. To je jedna z nesporných výhod současné situace.

Přípravě učitelů se věnujete i v rámci projektu Heuréka, který má – podobně jako Elixír do škol – za cíl naučit fyzikáře učit zábavně a smysluplně. Vyžaduje badatelský způsob učení nějaký speciální talent, nebo to dokážete naučit jakéhokoli adepta učitelského povolání?

Dokážu to naučit kohokoli, kdo je ochoten se učit. Jen nesmí mít pocit, že on bude ten nejdůležitější ve třídě, kdo to celé řídí a děti k němu budou vzhlížet jako k pánubohu. Badatelská výuka je pro lidi, kteří chtějí opravdu učit, a ne přednášet.

I díky vám jistě takových učitelů přibývá…

Přibývají, a nejen díky mně. Ale pořád je spousta těch, kteří by svou výuku mohli hodně zlepšit. Když jsem začínala, taky jsem neuměla učit jinak než s křídou a tabulí. Nebavilo to mě, ani děti. Přitom vlastně stačí začít učit tak, aby mě to bavilo, děti to strhne.

RNDr. Irena Dvořáková, Ph.D. téměř třicet let učila matematiku a fyziku na ZŠ Červený vrch v Praze. Nyní působí na katedře didaktiky fyziky MFF UK a podílí se na výuce budoucích učitelů fyziky. Je zakladatelkou vzdělávacího projektu pro učitele Heuréka. Pracuje také jako vedoucí metodička projektu Elixír do škol.

Text vyšel v Akademii Lidových novin.

Pravidla diskuze

Vítejte v debatním prostoru online magazínu Rodiče vítáni. V zájmu udržení úrovně debaty a zajištění komfortního a bezpečného prostředí pro všechny zúčastněné zde platí následující pravidla:
  • Diskutuje se o tématu článku, neodklánějte debatu jinam.
  • Nevnášejte sem svou agendu, kterou k tématu pouze „přilepíte“.
  • Nevkládejte do svých odpovědí odkazy na jiné stránky, pokud se netýkají přímo tématu článku.
  • Příklady z praxe jsou naopak vítány.
  • Respektujte důstojnost autorů, respondentů i ostatních diskutujících.
  • Nepřenášejte polemiku do osobní roviny kritizováním osoby autora, respondenta a jiného diskutujícího, jeho kvalifikace, vyjadřování, kompetencí.
  • Netolerujeme hrubé jednání, vulgarismy ani jakékoli ponižování druhých.
  • V souladu se zákony ČR je zde zakázáno jakkoli paušálně očerňovat jednotlivce či skupiny lidí s odkazem na jejich etnicitu, pohlaví, sexuální orientaci či náboženské vyznání.
  • Pro přispívání do diskuze je nutné se přihlásit prostřednictvím Facebook, Google nebo Twitter účtu. Snažíme se omezit anonymitu přispěvatelů a tím zkvalitnit diskuzní prostředí.
Příspěvky porušující pravidla mažeme.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

2 Komentáře
nejstarší
nejnovější
Inline Feedbacks
View all comments
Michal Trubka
Michal Trubka
5 měsíců před

Poznání se neustále vyvíjí. A k pochopení je třeba se průběžně zbavovat starých přístupů.

Medvídek Pů
Medvídek Pů
5 měsíců před

Jediné poznání, co z toho plyne je, že úředník nemá o technice a přírodních vědách ani ponětí… a tací lidé pak určují, co se má/nemá učit. Jedna věc je přístup, druhá je zákon vesmíru. Tato země měla dříve mozky nadprůměrné…

Last edited 5 měsíců před by Medvídek Pů