Své oběti šikana v dlouhodobém horizontu poškozuje i sociálně a ekonomicky: ti, kdo ji ve škole zažili, jsou o desítky let později častěji nezaměstnaní, mají nižší příjmy a jsou osamělejší. FOTO: Pixabay

Vzbudit empatii v netečných divácích. Úspěšný finský recept proti šikaně vyzkoušejí i české školy

Šikany máme na českých školách moc – a její důsledky škodí dětem, dospělým i ekonomice. Ve Finsku to vědí dávno, a tak už více než deset let používají ve školách program KiVa, který pomohl snížit šikanu o více než šedesát procent. Jeho účinnost se od září začne ověřovat na desítkách českých škol. 

Šikana je problém, který se vyhne málokteré škole. Jeho dopady přitom sahají daleko za ukončení povinné školní docházky. Utrpení, které šikana obětem způsobuje, je vystavuje o polovinu vyššímu riziku úzkostí, depresí a sebevražednosti, a to nejen ve školním věku, ale po další desítky let. Stres, který šikanu doprovází, se trvale projevuje i v oblasti fyzického zdraví. Zvýšení hladiny imunitních látek v krvi a vyšší sklon k obezitě vědci prokázali ještě u čtyřicátníků, kteří se v dětství stali obětí šikany – obě měřené hodnoty přitom patří mezi zásadní faktory způsobující kardiovaskulární onemocnění.

Šikana také snižuje školní úspěch, a to jak na úrovni škol (kde bují šikana, vázne vzdělávání), tak u každého jednotlivého žáka. Kdo je šikanovaný, tomu se do školy nechce, a časté absence jsou základem pro horší školní výsledky. Své oběti pak v dlouhodobém horizontu šikana poškozuje i sociálně a ekonomicky: ti, kdo ji ve škole zažili, jsou o desítky let později častěji nezaměstnaní, mají nižší příjmy a jsou osamělejší. A postiženými nejsou jen oběti: „Může vyvolat úzkost i mezi dětmi, které ji pouze pozorují okolo sebe, aniž by byly terčem agresorů. Takže pokud šikanování omezíme, prospějeme úplně všem dětem,“ vysvětluje Christina Salmivalli z finské University v Turku.

Komplexní, na důkazech založený program, v němž by se děti a učitelé společně zasazovali o to, aby k šikaně ve škole nedošlo, v Česku chybí. Represivní řešení jednotlivých projevů agresivního chování totiž není účinné.

Zamezit šikaně se vyplatí i ekonomicky. Holandské i britské analýzy ukazují, že investice do prevence se v porovnání se všemi zdravotními a sociálními náklady několikanásobně zhodnotí. 

V Česku šikanu řešit neumíme

České školy nicméně šikaně účinně zamezit neumí. Podle analýzy Statista.com jsme v tom nejhorší ze střední Evropy: šikanuje se u nás víc než ve většině balkánských zemí, na Ukrajině nebo Bělorusku, o západní Evropě ani nemluvě. Učitelé o šikaně navíc často nevědí, jak vyplývá z šetření mezi desetitisíci žáky a učiteli v průzkumu společnosti Scio. A pokud ano, často se nemají kam obrátit.

„Komplexní, na důkazech založený program, v němž by se děti a učitelé společně zasazovali o to, aby k šikaně ve škole nedošlo, v Česku chybí. Represivní řešení jednotlivých projevů agresivního chování totiž není účinné,“ vysvětluje Egle Havrdová, ředitelka neziskové organizace Schola Empirica.

KiVa pěstuje empatii k lidem, kteří se dostanou do úzkých, a naopak opovržení vůči agresorům.

Špatně provedené nebo nedostatečně ověřené metody prevence mohou podle ní dokonce škodit. Řešení nabízí program KiVa (Kiusaamista Vastaan – „proti šikaně“), který dlouhá léta vyvíjelo finské ministerstvo školství a od roku 2009 ho ve svých školách rozjelo naplno. 

Nečekat na agresory

KiVa vyvinula skupina výzkumníků z univerzity v Turku, kteří se studiu šikany věnují už od počátku devadesátých let. „Porozumění mechanismům šikanování je pro účinnou prevenci a intervenci klíčové. Velmi podstatnou vlastností programu je i jeho systematická implementace. KiVa není myšlená jako krátkodobý projekt, má se stát trvalou součástí preventivního působení školy,“ představuje klíčové vlastnosti programu profesorka Salmivalli, která se na jeho vývoji podílela.

Princip metody je přitom docela jednoduchý. Nečeká, až začne docházet ke konfliktům: místo toho v žácích pěstuje empatii k lidem, kteří se dostanou do úzkých, a naopak opovržení vůči agresorům. Složitější je ovšem způsob, jakým toho dosahuje: jde o sofistikovanou kombinaci her, diskusních setkání a technologických pomůcek od videí na webu až po aplikace do telefonů.

Sympatie patří výhradně oběti

Co je na metodě KiVa asi nejzajímavější: v centru její pozornosti není ani tak oběť nebo agresor, ale spíš všichni ostatní. „Změna přístupu přihlížející většiny, která pak sympatizuje s obětí, místo aby tiše přihlížela nebo obdivovala agresora, eliminuje podstatnou část šikany, ještě než vůbec vznikne. Agresor tím ztrácí motivaci někomu ubližovat,“ vysvětluje Havrdová.

Jádrem KiVa jsou diskusní – v případě mladších žáků spíš herní – setkání v průběhu školního roku, během nichž se učí přemýšlet nad tím, jak se ostatní cítí. Program je cíleně připravuje na situace, kdy se jejich okolí k někomu nebude chovat příjemně: učí je uvědomit si, že když se někdo v našem okolí cítí špatně, pomůže mu, když o něj projevíme zájem. 

„Prvňáci si třeba během jedné z hodin povídají o tom, jak může být těžké se začlenit do kolektivu, jak na to, když jsem někde nový, a jak můžu pomoci nováčkovi, který je rozpačitý,“ popisuje Havrdová. 

Méně agrese i kyberšikany

KiVa má nástroje pro chvíle, kdy k šikaně dojde, především se ale takovým situacím snaží předcházet. Cílí právě na zlepšování atmosféry ve škole a ve třídě, takže účinkuje nezávisle na tom, nakolik se pedagogům podaří odhalit a „zkrotit“ potenciální agresory.

Čtěte také  Chci, aby moje děti měly dobré srdce, pomáhaly slabším a vyznaly se samy v sobě, říká výtvarnice Toybox. A tak pro ně vymyslela prázdninovou školu empatie

Řada studií nejen z Finska, ale i z Nizozemí nebo Itálie dosvědčuje, že takový přístup funguje. Podle nich se díky KiVa snižuje výskyt fyzické agrese, slovních útoků i kyberšikany. Finové pomocí KiVa snížili šikanu ve svých školách o 61 procent, Holanďané o 64 a Italové o 51 procent. 

Nezisková organizace Schola Empirica zakoupila licenci na metodu KiVa a chystá se ji od září ověřovat i v českých školách. Do programu se zatím přihlásilo 45 škol, další tak ještě mohou učinit, podmínkou je pouze příslušnost do krajů: Praha, Středočeský, Ústecký, Královéhradecký nebo Plzeňský. Zapojeným školám nabízí Schola Empirica zaškolení, materiály a podporu v implementaci KiVy po dobu celého školního roku.

Pravidla diskuze

Vítejte v debatním prostoru online magazínu Rodiče vítáni. V zájmu udržení úrovně debaty a zajištění komfortního a bezpečného prostředí pro všechny zúčastněné zde platí následující pravidla:
  • Diskutuje se o tématu článku, neodklánějte debatu jinam.
  • Nevnášejte sem svou agendu, kterou k tématu pouze „přilepíte“.
  • Nevkládejte do svých odpovědí odkazy na jiné stránky, pokud se netýkají přímo tématu článku.
  • Příklady z praxe jsou naopak vítány.
  • Respektujte důstojnost autorů, respondentů i ostatních diskutujících.
  • Nepřenášejte polemiku do osobní roviny kritizováním osoby autora, respondenta a jiného diskutujícího, jeho kvalifikace, vyjadřování, kompetencí.
  • Netolerujeme hrubé jednání, vulgarismy ani jakékoli ponižování druhých.
  • V souladu se zákony ČR je zde zakázáno jakkoli paušálně očerňovat jednotlivce či skupiny lidí s odkazem na jejich etnicitu, pohlaví, sexuální orientaci či náboženské vyznání.
  • Pro přispívání do diskuze je nutné se přihlásit prostřednictvím Facebook, Google nebo Twitter účtu. Snažíme se omezit anonymitu přispěvatelů a tím zkvalitnit diskuzní prostředí.
Příspěvky porušující pravidla mažeme.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments